Mrazové sruby Balvanové moře

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Exogenní činitelé Činnost stojatých vod.
Advertisements

Zpracoval: Jakub Šverma
Ledovce.
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE ZVĚTRÁVÁNÍ
GEOLOGIE, GEOMORFOLOGIE
Georeliéf – exogenní síly II.
Ledovcové tvary.
ČESKÁ REPUBLIKA – TVARY RELIÉFU, GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ SÍLY
ČESKÁ REPUBLIKA (fyzickogeografická část)
VNĚJŠÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ narušují zemský povrch dochází k pozvolnému rozpadu hornin = ZVĚTRÁVÁNÍ takto narušený povrch je postupně zarovnáván.
Členění zemského povrchu, Typy pohoří
GEOLOGICKÝ VÝVOJ ČESKA GEOMORFOLOGIE
Geologický vývoj České vysočiny
Georeliéf – endogenní síly
Litosféra = pevný obal Země = zemská kůra + horní část zemského pláště
Exogenní geologické děje
LEDOVCE Odhaduje se, že více jak desetina zemského povrchu tj. asi km2, je neustále pokryta ledem. Led je ve skutečnosti největší světovou rezervou.
Modelační činnost ledovce
Dělení hornin Podle vzniku.
EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
KRYOSFÉRA (řec. kryos = chladný, ledový)
DOTVÁŘENÍ ZEMSKÉHO POVRCHU
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Strukturní tvary reliéfu
ROZPAD HORNIN Mnoho zdaru!
Usazené horniny.
SKALNÍ MĚSTA Tomáš Ondrejka Michal Kohout 2. Ročník GGI Olomouc 2006.
BIOSFÉRA – TYPY EKOSYSTÉMŮ
VY_52_INOVACE_PŘ.9.34 –USAZENÉ HORNINY– pracovní list
Anna SIKOROVÁ 2. ročník GGI Olomouc 2006
Kamenné moře Vznik kamenných moří závisí zejména na druhu horniny, sklonu svahu a geologických podmínkách. Kamenná moře vznikala zpravidla mrazovým zvětráváním.
Geologický vývoj Karpat
Krkonoše Robin Plch IX.A
Atlantský a Severní ledový oceán
Kamenné moře Kejzlarová, Kosová.
Stanislav POPELKA 2. Ročník GGI Olomouc 2006
Dotváření zemského povrchu - voda
Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.
Ledovce.
IDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU
Přírodní památka Čertova kazatelna
Geografické údaje Řecka
ZEMĚPIS ročník JEZERA, PŘEHRADNÍ NÁDRŽE
Ledovce.
Vývoj Karpat.
ZVĚTRÁVÁNÍ Vítek Urban listopad 2004 prima.
Vegetační stupně na příkladu střední Evropy
 Rozloha 709 km 2, les 47 % trvalé travní porosty 15 %, orná půda 29 %, vodní plochy 2 %, ostatní 7 % Geografická orientace 49° 47´ - 49° 31´N, 15° 46´
Fyzická geografie Zdeněk Máčka
Soukromá hotelová škola Bukaschool s. r. o. Most Kmochova 1823, Most DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL.
PARDUBICKÝ KRAJ. Národní hřebčín Kladruby ● je nejstarším velkým hřebčínem na světě ● v několika objektech jsou umístěna stáda starokladrubských běloušů.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Zeměpis Autor: Mgr. Miluše Džuberová Horopis České republiky Krkonoše Šumava Krušné hory.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Přírodní podmínky ČR Číslo vzdělávacího materiálu: ICT8-14 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění.
Přeměněné horniny Geologie vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová.
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast fyzická geografie Datum vytvoření
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMIZMUS
Geologický vývoj území České republiky
ZŠ Brána Nová Paka, Přírodopis 6. – 9. třída
Krajina České republiky
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace
Ledovcové tvary reliéfu a glaciální doby
Planety sluneční soustavy. Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé jako Slunce. Tvoří jej především 8 planet, 5 trpasličích.
FORMOVÁNÍ POVRCHU ZEMĚ
Krajina v kvartéru Zdeněk Máčka
5. Krkonošsko-jesenická soustava
Jakub Šulc 9.B.   Magmatická nebo též vyvřelá hornina je termín z geologie.  Používá se pro označení horniny, která vzniká krystalizací z magmatu.
AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV ŠKOLY:
Transkript prezentace:

Mrazové sruby Balvanové moře Alžběta BRYCHTOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci katedra geografie 2006

kryogenní tvary tvary způsobené vlivem mrazového zvětrávání na principu skupenské přeměny vody v puklinách hornin (při mrznutí zvětšuje objem až o 9%) dochází k mrazovému tříštění (kongelifrakce, gelivace) intenzivní v dobře zvrstvených, rozpukaných či pórovitých horninách balvanové moře, balvanový proud, kryoplanační terasy a plošiny, mrazový srub, skalní hradba, polygonální půdy, thufury…

mrazový srub

mrazový srub >> kryoplanační terasy terasovité tvary na svazích, které vznikají kryogenními pochody skládají se z plošiny terasy a stupně stupeň může mít tvar skalní stěny (mrazový srub), sklon 80 – 90° příkrého svahu pokrytého ostrohrannými úlomky skalních hornin (mrazový sráz), sklon 15 – 30° sklon plošiny 1 – 12°

mrazový srub >> charakteristika skalní stupeň vzniklý mrazovým zvětráváním a odnosem sklon 80 - 90° , někdy jsou stěny až převislé výška i šířka různá (několik metrů až desítek metrů) nejrozsáhlejší kryoplanační terasy s mohutnými mrazovými sruby zjištěny na Urale a Sibiři (několik kilometrů) nezřídka vzniká na čele vrstev nebo v závislosti na vertikálních puklinách

mrazový srub >> výskyt v celé oblasti pleistocenní a současné periglaciální zóny vázány na odolné horniny (zejména ruly, křemence, pískovce, vápence a další), v kterých se může udržet

mrazový srub >> rozšíření v současné době v severní části Evropy, Asie, Ameriky, v Antarktidě, jižní části Jižní Ameriky a ve vysokohorských oblastech celého světa na území ČR: CHKO Šumava (oblast Plechého), NP Krkonoše, CHKO Žďárské vrchy, CHKO Jeseníky (Petrovy kameny, Břidličná), … na území SK: NP Nízké Tatry (Kráľova hora), CHKO Malá Fatra, …

Petrovy kameny

balvanové moře

balvanové moře >> objasnění pojmu v minulosti označována jakákoliv rozsáhlejší nahromadění větších úlomků hornin bez ohledu na vznik a situování v terénu názory nejsou ani teď zcela jednotné doporučené použití termínu: balvanové plošné akumulace na temenech horských hřbetů a na mírných svazích, vzniklé buď úplným kryogenním nebo termogenním rozpadem rozsáhlých skalních výchozů

balvanové moře >> charakteristika naprostá většina se vytvořila v periglaciálních podmínkách starších čtvrtohor pomaleji tvorba probíhá i v současnosti dělíme na balvanová moře autochtonní, alochtonní suťová pole – tvary podobné balvanovým mořím, méně stabilní, na příkřejších svazích (> 20°)

balvanové moře autochtonní výskyt na místě vzniku vrcholové partie horských oblastí velmi mírné svahy do 5 -8° v bezprostřední blízkosti odlučné oblasti mocnost několik decimetrů až metrů tvrdé horniny s kvádrovým, deskovým či sloupovitým rozpadem (žuly, ruly, svory, křemence) výskyt ve středohorských a vysokohorských polohách celého světa, v subpolárních oblastech zvláště v místech skalních výchozů, jež nebyla v pleistocénu pokryta kontinentálním ledovcem

balvanové moře autochtonní výskyt ve středohorských a vysokohorských polohách celého světa, v subpolárních oblastech zvláště v místech skalních výchozů, jež nebyla v pleistocénu pokryta kontinentálním ledovcem území ČR: Krkonoše (Vysoké kolo, Malý Špičák,...), Nízké Tatry (Chopok, Ďumbier), Hrubý Jeseník (Břidličná)

balvanové moře alochtonní častá ve vrcholových partiích tvořených tvrdými horninami s kvádrovitým, deskovitým, popř. sloupovitým rozpadem (žula, rula, svor, křemence, andezity,…) kameny přemístěny soliflukcí materiál plovoucí v hlinitém materiálu, často zarostlý vegetací mocnost několik metrů až desítek metrů spíše na úpatích mírných svahů na území SK: Andezitové kamenné more u Malé Lehotky v pohoří Pohronský Inovec (vniklo rozpadem lávového proudu)

balvanové moře >> blokové moře akumulace velkých bloků (přes 1 m) na území SK: Kamenné more u Vyhne v CHKO Štiavické vrchy (ryolitové balvany a bloky větší než 3 m, na vzniku se též podílelo zemětřesení)

balvanové moře >> význam značné překážky v přechodech horských hřebenů balvanová moře větší mocnosti mají mikroklimatický význam – drží stálou teplotu prostory mezi balvany slouží za úkryt mnoha druhům horské zvířeny

seznam použité literatury Fluviální procesy [online] Poslední aktualizace 2006 [cit. 30. 10. 2006] Přístupné z : http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm Periglaciální jevy [online] Poslední aktualizace 2001 [cit. 30. 10. 2006] Přístupné z : http://www.geoinformatics.upol.cz/studium/bakalarky/Husakova2001/CHKOJeseniky/page9.html Rubín, J., Balatka, B. a kol.: Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Academia, Praha, 1986, 383 s. title photo by Petr Chmelař 