gotika Charakteristika uměleckého stylu

Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor:Mgr. Rudolf Kopecký Předmět:Dějepis

Obsah Vstup1 Etymologie2 Lokalita3 Období4 Vývoj5 Projev6 Idea7 Charakteristické znaky8 Architektura, opěrný systém, vnitřní9 Opěrný systém, vnější10

Obsah Opěrný systém, vnější11 Architektura, dekorativní prvky, fiály12 Architektura, dekorativní prvky, chrliče, roseta13 Architektura sakrální14 Galerie sakrálních staveb15 Notre Dame16 Dómy u sousedů17 Dóm u nás18 Regionální stavby19 Architektura sekulární20

Obsah Hrady21 Paláce22 Radnice23 Další sekulární stavby24 Plastika25 Volná plastika26 Malba, znaky27 Malba, galerie28 Obrazárna29 Kaple sv. Kříže30

Obsah Naši mistři31 Vitráž32 Móda33 Gotika inspirující34

gotika 1

odvozeno od Gótů (barbarského národa, tedy existujícího vně Římské říše), jako posměšek od italských humanistů za to, že sloh nevychází z antiky současníci ani netušili, že žijí v gotice, název vznikl o sloh později etymologie 2

Francie (zde se gotika nazývala „styl ogival“, lomený), opatství Saint-Denis poblíž Paříže rozšíření v katolické Evropě lokalita 3

od poloviny 12. století po dobu tří set let u nás vždy o 100 let později období 4

vývoj 5 raná gotika, (u nás importovaná) vrcholná, (u nás autorská, srovnatelná s evropskou, snad jen méně zdobná, okázalá) pozdní, (u nás vladislavská, po stagnaci za doby husitských bouří)

výtvarné umění (architektura, malba, sochařství, móda) hudba slovesné umění (literatura) projev 6

směřování k Bohu formálně vyjádřeno vertikalismem (protáhlostí linií, štíhlostí) idea 7

charakteristické znaky architektura lomený oblouk (od mírného zalomení až po ostré) použití: okna, portály, klenby použití 8

architektura opěrný systém vnitřní: klenební žebra svedená do přípor předsazených před pilíři, váha stropu je tak převedena do úzkých partií, což umožnilo postupně odlehčit zdi a zaplnit je rozsáhlými okenními plochami vnitřní 9

architektura opěrný systém vnější používaný zejména u gotických katedrál, je pomocným činitelem podpírajícím z vnější strany pilíře, které zachycují tlak klenby, skládá se z opěrných oblouků a opěrných pilířů vnější 10

architektura Vnější opěrný systém – schéma… … a praxe 11

architektura dekorativní prvky fiály (drobné věžičky), které zdobily střechu i umělecké řemeslo poupata a kraby (na ramenech vnějšího opěrného systému a fiálách) chrliče (fantastické hlavy s otevřenou hubou, které chrlily vodu stékající ze střech) posledním znakem jsou tzv. rozety (kruhová zdobená okna) fiály 12

Dekorativní prvky na stavbách chrličeroseta 13

oproti románské kultuře se neobjevovaly rotundy ani malé venkovské kostelíky stavěly se naopak velké chrámy s různými počty věží (nejběžnější dvě), tzv. katedrály či dómy výstavby klášterů pokračovaly Projev v architektuře sakrální 14

Galerie sakrálních staveb Notre Dame – Paříž……v noci a z průčelí 15

Notre Dame V Remeši…… a v Amiens 16

Dómy u sousedů V Košicích…… a v Kolíně 17

Olomoucká katedrála se také nazývá dómem 18

Regionální perly Sv. Barbora v Kutné HořeSv. Duch v Hradci Králové 19

hrady se stavěly i v gotice měšťanské domy radnice mosty městské části kašny Projev v architektuře sekulární 20

Hradní architektura KarlštejnBezděz 21

paláce Vladislavský na Hradě vně..…a uvnitř 22

radnice pražská s orlojem……v Lucembursku bez 23

další Mostecká věž u Karlova mostu……a kašna v Kutné Hoře 24

sochařství plastika vertikála (protáhlost soch) zdůrazňována i draperií (záhyby na oděvu), při pohledu en face (zepředu) jakoby skolióza zprvu ne volná (pouze součást architektury) součást stavby 25

sochařství volná plastika volná plastika se objevuje především v interiéru (výzdoba oltářů, chrámových lodí) napomáhá tomu i materiál (dřevo se pro venkovní prostředí moc nehodí) Madona 26

malba znaky: vertikála strnulost zlacení pozadí bez perspektivy (prostor se vyjadřoval řazením plánů za sebe) 27

malba materiál, náměty výzdoba místností (stropů, stěn – nástěnná, fresky), volná (malováno na dřevěné desky složené ze špalíčků tvrdého dřeva lepených ve vrstvách křížem; na plátno se malovalo až od následujícího slohu, renesance); náměty podobné plastice, navíc zobrazováni donátoři (dnes nazýváni sponzory) lokality hlavními centry gotického malířství byly na jedné straně severní Itálie (Giotto di Bondone, Cimabue, Domenico Ghirlandaio, Fra Angelico), na druhé straně dnešní Nizozemí (Jan van Eyck, Rogier van der Weyden, Hans Memling, Hieronymus Bosch) u nás: k velkému rozvoji gotické malby došlo ve 14. století, kdy tvořili naši nejvýznamnější umělci (Mistr třeboňského oltáře, Mistr vyšebrodského oltáře, Mistr Rajhradského (olomouckého) oltáře, Mistr Theodorik (galerie deskových maleb v kapli na Karlštejně) 28

obrazárna Giotto - UkřižováníFra Angelico - Madona 29

Naše obrazárna v kapli sv. Kříže……na Karlštejně 30

Naši mistři Mistr Theodorik……a jeho dílo 31

vitráž Gotická okna byla zdobena vitráží, jakousi skleněnou mozaikou Barevná sklíčka byla spojována olovem Ukázka – prostřední okno v průčelí pod rozetou katedrály v Chartres 32

móda 33

Gotika inspirující… …architekty zastupitelských úřadů v Londýně……a Budapešti 34

(Léta praxe a poznatky ze studia kunsthistorie) Použité zdroje