TRESTNÍ ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÝCH OSOB A ŘÍZENÍ PROTI NIM prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. ČAK Brno

PROGRAM PREZENTACE  Původ trestní odpovědnosti právnických osob  Mezinárodní a evropská dimenze požadavku odpovědnosti právnických osob za trestné činy  Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim – 2004, 2011 (legislativní proces):  Základy trestní odpovědnosti právnické osoby  Katalog trestných činů právnické osoby + statistiky  Novela zákona č. 183/2016 Sb.  Tresty a ochranné opatření ukládané právnické osobě  Trestní řízení proti právnické osobě  Výkladové problémy

ANGLOAMERICKÝ SYSTÉM PRÁVA

ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÉ OSOBY (USA, VELKÁ BRITÁNIE) 1. Doktrína objektivní odpovědnosti 2. Doktrína delegované odpovědnosti 3. Holistické teorie

 Objektivní/přímá odpovědnost  nevyžaduje se konkrétní forma „zavinění“ PO  PO se přímo přičítá nedovolený následek  Delegovaná/zástupná odpovědnost  PO ručí za protiprávní jednání všech svých zaměstnanců  péče řádného hospodáře – due diligence systém

 Holistické teorie  organizační nebo kulturní podoba  význam rozhodovacích procesů  zkoumání vztahu korporátní praxe a korporátní organizace  konstrukce tzv. korporátní kultury (celková praxe uvnitř PO, stanoviska, směry, zásady a postupy) – jde o faktický stav  trestné jednání orgánů a zaměstnanců PO musí být v příčinné souvislosti s takovou kulturou  čin se přičítá PO, pokud ho příslušné orgány nebo osoby uložily, povolily nebo tolerovaly

KONTINENTÁLNĚ-EVROPSKÝ SYSTÉM PRÁVA

TŘI KONCEPCE 1. Pravá trestní odpovědnost právnických osob  odpovědnost je založena přímo v trestním předpisu (Dánsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko, Česká republika atd.) 2. Nepravá/smíšená odpovědnost právnických osob  trestní sankci lze uložit, i když trestní odpovědnost není v pozitivní právní úpravě (Švédsko, Itálie, Řecko, Polsko, Bulharsko, Slovensko) 3. Správní trestání právnických osob (Německo)

DŮVODY PROTI ZAVEDENÍ TOPO  destrukce tradičních základů individuální trestní odpovědnosti, zejm. problematika zavinění  nebezpečí kriminalizace podnikání ze strany státu  nástroj šikanování podnikatelů konkurencí  trest může dopadnout i na ty, kteří rozhodování firmy ani nemohli ovlivnit (akcionáři, zaměstnanci, věřitelé)  duplicita trestního postihu (FO x PO)  obětování FO v nevýznamném postavení (tzv. „bílí koně“)  které trestné činy ??  praktické problémy v trestním řízení

DŮVODY PRO ZAVEDENÍ TOPO  nové druhy protispolečenských aktivit páchaných velkými korporacemi (havárie ropných tankerů, přeshraniční a organizovaná kriminalita), kde nepostačuje správní trestání  neúčinnost individuálního trestního práva (postihne jen jednotlivce a jejich majetek) zatímco TOPO má širší dopady = posílení postavení poškozeného  potřeba aktivizovat přísnější kolektivní odpovědnost s ohledem na realitu současných obchodních vztahů  prostředky trestního práva procesního jsou účinnější  mezinárodní a EU/ES závazky (včetně) mezinárodní spolupráce v trestních věcech (nikoli ve správním právu) viz BBA

ZAVEDENÍ TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB V EVROPSKÝCH STÁTECH  1950 – Nizozemsko (1950 hospodářské a 1976 všechny trestné činy)  1982 – Portugalsko  1983 – Švédsko  1991 – Norsko  1993 – Island  1994 – Francie  1995 – Finsko  1996 – Dánsko, Španělsko  1999 – Belgie, Slovinsko  2001 – Maďarsko, Estonsko  2002 – Polsko ( změna 2005), Malta  2003 – Litva  2005 – Lotyšsko, Bulharsko  2006 – Rakousko, Rumunsko  2008, Lucembursko, Lichtenštejnsko  Česká republika  Slovensko

MEZINÁRODNÍ A EVROPSKÉ DOKUMENTY ZAVAZUJÍCÍ ČESKOU REPUBLIKU K ZAVEDENÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB ZA TRESTNÉ ČINY

1. AKTY OSN, OECD A RADY EVROPY  Úmluva OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, Paříž, (č. 25/2000 Sb.m.s.): Čl. 3: Sankce „1. Podplácení zahraničních veřejných činitelů bude trestáno účinnými, přiměřenými a odrazujícími trestními sankcemi. … 2. V případě, že se podle právního řádu strany trestní odpovědnost nevztahuje na právnické osoby, zajistí taková strana, aby takové právnické osoby podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím mimotrestním sankcím, včetně sankcí finančních za podplácení zahraničních veřejných činitelů.“

 Úmluva OSN o potlačování a financování terorismu, New York, (č. 18/2006 Sb.m.s.)  Úmluva OSN proti korupci, Mérida, 9. –  Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, Palermo,  Druhý opční protokol OSN k úmluvě o právech dítěte, týkající se obchodu s dětmi, dětské prostituce a dětské pornografie, New York,  Úmluva RE o trestněprávní ochraně životního prostředí, Štrasburk,  Trestněprávní úmluva RE o korupci, Štrasburk, (č. 70/2002 Sb.m.s.)  Úmluva RE o boji proti počítačové kriminalitě, Štrasburk,  Úmluva RE o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu, Štrasburk, (č. 33/1997 Sb.)

 Úmluva RE o boji proti obchodování s lidmi, Štrasburk,  Úmluva RE o financování terorismu, Štrasburk,  Úmluva RE o ochraně dětí před sexuálním zneužíváním a sexuálním vykořisťováním, Lanzarote,  Doporučení RE (77)28 o úloze trestního práva při ochraně životního prostředí  Doporučení RE (81)12 o hospodářské kriminalitě  Doporučení RE (82)15 o úloze práva při ochraně spotřebitelů  Doporučení Výboru ministrů RE (88)18 nebo (88)17 o odpovědnosti podniků a jiných právnických osob za delikty spáchané při výkonu jejich aktivit  Celosvětový akční plán proti organizovanému transnacionálnímu zločinu přijatý Světovou ministerskou konferencí o organizovaném transnacionálním zločinu, konanou v Neapoli (21. – )

2. AKTY ES/EU  SD a případ řecké, resp. jugoslávské kukuřice č. 68/88 ve věci Evropská komise vs. Řecko ( účinné, přiměřené a odrazující sankce…)  Čl. 280 SES – povinnost čl. států poskytnout stejnou ochranu rozpočtu ES jako rozpočtu národnímu včetně TOPO  Druhý protokol k Úmluvě EU o ochraně finančních zájmů ES, : Čl. 3 odst. 1: „Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že právnické osoby lze činit odpovědnými za podvod, aktivní korupci a praní peněz, které v jejich prospěch spáchá jakákoli osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotyčné právnické osoby, která v této právnické osobě působí ve vedoucím postavení na základě — oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu nebo — pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby nebo — pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby, jakož i za účastenství nebo návod ke spáchání podvodu, aktivní korupce nebo praní peněz nebo za pokus spáchání takového podvodu.“

Čl. 4 odst. 1: „Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby právnickou osobu odpovědnou podle čl. 3 odst. 1 bylo možné postihnout účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce, například a) zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory; b) dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti; c) uložení soudního dohledu; d) zrušení rozhodnutím soudu.“

 RR o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura,  RR o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků,  RR o boji proti terorismu,  RR o potírání obchodování s lidmi,  RR o posílení trestního rámce prevence umožnění nezákonného vstupu, průvozu a pobytu,  RR o ochraně životního prostředí trestním právem,  RR o boji proti korupci v soukromém sektoru,  RR o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti,

 RR o boji proti obchodování s lidmi,  RR o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii,  RR, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkové podstaty trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami,  RR k posílení rámce trestního práva pro boj proti znečistění z lodí,  RR o útocích proti informačním systémům,  RR o boji proti organizované trestné činnosti,  Směrnice EP a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí,  RR o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva,

 Směrnice EP a Rady o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí,  RR o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci,  RR o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut,

ZÁKON č. 418/2011 Sb., O TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB A ŘÍZENÍ PROTI NIM

PŮSOBNOST ZÁKONA (§§ 1 – 6)  subsidiární použití trestního zákoníku a trestního řádu „není-li to z povahy věci vyloučeno“ - alternativy - použití zákona 418/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů - použití trestního zákoníku nebo trestního řádu - použití všech těchto předpisů  místní působnost - působnost u osob fyzických přizpůsobena osobám právnickým (umístění podniku, organizační složky, výkon činnosti nebo majetek), ve snaze zabránit nežádoucím únikům z odpovědnosti…

PŮSOBNOST ZÁKONA (§§ 1 – 6)  subjekty – negativní vymezení - vyloučení trestní odpovědnosti některých právnických osob:  Česká republika  územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci  majetková účast těchto právnických osob na jiné právnické osobě odpovědnost nevylučuje  + cizí státy a mezinárodní organizace (důvodová zpráva)  státní podniky?  regionální rady?  organizační složky podniku včetně odštěpných závodů, provozovny, zřizovatelé ???

NOVÉ ZNĚNÍ § 4 ODST. 1  mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149 trestního zákoníku), padělání a pozměnění peněz (§ 233 trestního zákoníku), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235 trestního zákoníku), výroby a držení padělatelského náčiní (§ 236 trestního zákoníku), neoprávněné výroby peněz (§ 237 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), teroru (§ 312 trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku), vyzvědačství (§ 316 trestního zákoníku), násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323 trestního zákoníku), násilí proti úřední osobě (§ 325 trestního zákoníku), padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku), účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 nebo 3 trestního zákoníku, genocidia (§ 400 trestního zákoníku), útoku proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402 trestního zákoníku), přípravy útočné války (§ 406 trestního zákoníku), válečné krutosti (§ 412 trestního zákoníku), perzekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku), plenění v prostoru válečných operací (§ 414 trestního zákoníku), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415 trestního zákoníku), zneužití vlajky a příměří (§ 416 trestního zákoníku) a ublížení parlamentáři (§ 417 trestního zákoníku)".

TRESTNÉ ČINY (§ 7)  Původní návrh: taxativní výčet nebo zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku ( cel, není-li jejich spáchání právnickou osobou vyloučeno jejich povahou  katalog rozšířen ještě v původním návrhu o daňové trestné činy  pozměňovací návrh ústavně právního výboru ( veřejné zakázky, horizontální kartelové dohody) – akceptováno jen z části  Výsledný stav: taxativní pozitivní výčet podle požadavků mezinárodních smluv a právních předpisů ES/EU, novelou z. č. 141/2014 Sb. k doplněny nové 4 trestné činy (celkem 83 trestných činů)  Novela č. 183/2016 Sb. kompletní koncepční změna – taxativní negativní výčet celkem 22 trestných činů + všechny vojenské trestné činy

TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ  Zabití ( § 141)  Vražda novorozeného dítěte matkou ( § 142)  Účast na sebevraždě ( § 144)  Rvačka ( § 158)

TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI V SEXUÁLNÍ OBLASTI  Soulož mezi příbuznými ( § 188)

TRESTNÉ ČINY PROTI RODINĚ A DĚTEM  Dvojí manželství (§ 194)  Opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195)  Zanedbání povinné výživy (§ 196)  Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199)

TRESTNÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ  porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 odst. 2)

TRESTNÉ ČINY PROTI ČESKÉ REPUBLICE, CIZÍMU STÁTU A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACI  Vlastizrada (§ 309)  Zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace ( § 315)  Spolupráce s nepřítelem ( § 319)  Válečná zrada ( § 320)  Služba v cizích ozbrojených silách ( § 321)

TRESTNÉ ČINY PROTI POŘÁDKU VE VĚCECH VEŘEJNÝCH  Osvobození vězně ( § 338)  Násilné překročení státní hranice ( § 339)  Vzpoura vězňů ( § 344)  Nebezpečné pronásledování ( § 354)  Opilství ( § 360)

TRESTNÉ ČINY PROTI BRANNÉ POVINNOSTI A TRESTNÉ ČINY VOJENSKÉ  Všechny ( § a § ) – celkem 30 TČ

TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKOSTI, PROTI MÍRU A VÁLEČNÉ TRESTNÉ ČINY  Použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje ( § 411)

STATISTICKÉ ÚDAJE O TS (* ZDROJ NSZ K 01/2015) právnické +/ fyzické osoby Zahájení trestního stíhání 22/7861/111168/222251/411 Obžaloba 4/1015/3464/9583/139 Návrh na potrestání 0/06/26/512/7 Rozsudek pravomocný 1/04/323/1728/20 Rozsudek nepravomocný 0/0(1/7)7/16 Trestní příkaz pravomocný 0/04/17/911/10 Trestní příkaz nepravomocný 0/00/28/78/9 Zastaveno podle § 172 tr. ř 0/01/01/1 Podmíněné zast.-§ 307/1 tr. ř 0/04/126/510/17 Schválení dohody o vině a trestu 0/1 5/55/6

KRIMINOLOGICKÉ ASPEKTY  Za 3 roky se trestní stíhání dotklo více jak 250 právnických osob.  Skladba TČ : podvody (dotační ČR i EU), krácení, neodvedení daní, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, trestná činnost při veřejných zakázkách, legalizace výnosů z trestné činnosti, úplatkářství, vydírání, proti životnímu prostředí…  první pravomocný trest zrušení PO (obvod MěS Praha), nejvíce případů vykázáno v obvodu MěSZ v Praze, žádná v obvodu KSZ České Budějovice

ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI Trestný čin právnické osoby – formální podmínky (§ 8 odst. 1) :  protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti za podmínky, že jednal:  statutární orgán ( § 164 NOZ) nebo člen statutárního orgánu,  jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,  osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou výše  ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby (např. majoritní akcionář, ovládající osoba atd.)  zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, jestliže ho lze této právnické osobě přičítat.

ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI Trestný čin právnické osoby – materiální podmínky (§ 8 odst. 2):  právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu jestliže byl spáchán:  jednáním výše uvedených orgánů nebo osob (viz předchozí slide), kromě zaměstnance, nebo  zaměstnancem na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu výše uvedených orgánů nebo osob anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby výše uvedené neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu  není sice určující zda se podaří zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem uvedeným shora, ovšem tento stav může komplikovat dokazováni. subjektivní stránky TČ ( příklady – neoprávněný odběr elektřiny a nelegální software).  nový odst. 5 : Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ K § 8 ODST. 2 PÍSM. B) TOPO  Důkladné vyhodnocení rizik  Zapojení nejvyššího vedení  Jasné, praktické a funkční interní předpisy a postupy  Přiměřené procesy  Komunikace a školení  Efektivní implementace interních předpisů a postupů  Efektivní monitoring a audit vnitřních předpisů a postupů  pro vyvinění nutno doložit, že byla vynaložena odborná péče (péče řádného hospodáře) – přičítá-li se PO jednání zaměstnance

TRESTNÁ SOUČINNOST (§ 9)  pachatel, spolupachatel, účastník  jiná formulace než v TZ  ve skutečnosti pachatel, nepřímý pachatel a spolupachatel  jiné formy trestné součinnosti ?  je pachatelství PO a FO za ní jednající spolupachatelství ?  co více „pachatelů - FO„ v rámci jediné právnické osoby?  trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob a trestní odpovědností těchto fyzických osob není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby

PRÁVNÍ NÁSTUPNICTVÍ (§ 10)  trestní odpovědnost PO přechází na všechny její právní nástupce  nejčastěji jde v praxi o převody hmotných a nehmotných složek podnikatelské činnosti PO na jiné subjekty a to různými právními úkony více či méně komplexními ( prodej podniku, res. koupě závodu podle § 2175 NOZ)  universální sukcese (zejm. přeměny obchodních společností)  singulární sukcese vyloučena? ( např. prodej podniku a jeho části jako majetkové složky PO vyjadřující soubor jejího jmění?)  více právních nástupců  soud při rozhodování o druhu a výměře trestu přihlédne i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného trestného činu  nadále odpovědná i původní PO, pokud nezanikne  procesní úprava v § 32 TOPO

ÚČINNÁ LÍTOST (§ 11)  trestní odpovědnost PO zaniká, jestliže: 1. dobrovolně upustí od dalšího protiprávního jednání a 2. odstraní nebezpečí nebo zamezí škodlivému následku nebo napraví škodlivý následek NEBO učiní oznámení v době, kdy nebezpečí může být ještě odstraněno nebo může být zabráněno škodlivému následku  širší rozsah než u fyzických osob ( srov. § 33 TZ)  nepoužije se u nově vyjmenovaných trestných činů: pletichy v insolvenčním řízení (§ 226 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku,".

PROMLČENÍ (§13) Nově plynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost : a) za trestné činy uvedené ve zvláštní části hlavě třinácté trestního zákoníku, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 trestního zákoníku), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405 trestního zákoníku), b) za trestné činy rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku) a teroru (§ 312 trestního zákoníku), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva.".

DRUHY TRESTŮ  zrušení PO  propadnutí majetku  peněžitý trest (20 – 730 denních sazeb po 1000 – 2 mil. Kč)  propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty  zákaz činnosti (1 – 20 let)  zákaz plnění veřejných zakázek nebo ve veřejné soutěži (1 – 20 let)  zákaz přijímání dotací a subvencí (1 – 20 let)  uveřejnění rozsudku (veřejný sdělovací prostředek)  co podmíněné odložení výkonu trestu nebo jiné alternativy?  některým PO nelze určité tresty uložit vůbec

OCHRANNÉ OPATŘENÍ  zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty  včetně zabrání náhradní hodnoty nebo zabrání spisů a zařízení, nebo namísto zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty uložit pozměnění věci nebo jiné majetkové hodnoty, odstranění určitého zařízení, označení nebo provedení jiné změny nebo omezení dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou za podmínek stanovených trestním zákoníkem.

UKLÁDÁNÍ TRESTŮ A OCHRANNÉHO OPATŘENÍ (§ 14)  při stanovení druhu a výměry trestu soud přihlédne k:  povaze a závažnosti trestného činu  poměrům PO (dosavadní činnost a majetkové poměry)  tomu, zda PO vykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost  působení PO po činu (náhrada škody)  účinkům a důsledkům, jaký trest má mít v budoucnu  ochranné opatření  musí být přiměřené povaze, závažnosti spáchaného činu a majetkovým poměrům PO  při ukládání všech (T+OO) sankcí soud musí přihlédnout k zájmům poškozených a věřitelů, pokud nemají původ nebo nesouvisí s trestným činem PO – ochrana třetích osob

TREST ZRUŠENÍ PRÁVNICKÉ OSOBY  nejpřísnější  „ …pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání TČ …“  pouze PO se sídlem v České republice  nelze uložit těm PO, u kterých to vylučuje jejich povaha (např. osoby zřízené zákonem)  v některých případech nutné vyjádření ČNB (např. u bank, pojišťoven, obchodníků s cennými papíry atd.) či příslušného orgánu státní správy  vstup do likvidace  z majetku PO mohou být uspokojeny pohledávky věřitelů

ZÁNIK VÝKONU TRESTU  promlčení výkonu trestu (30, 20, 10 nebo 5 let – v závislosti na jiných důvodech než u FO) X výkon trestu uloženého pro trestný čin teroristického útoku se nepromlčuje  Nově omezení : výkon trestu pro trestné činy uvedené v § 13 se nepromlčuje

ŘÍZENÍ PROTI PRÁVNICKÝM OSOBÁM

VZTAH K PROBÍHAJÍCÍMU SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ (§28)  překážka litispendence – zahájení trestního stíhání brání zahájení nebo průběhu správního řízení  zásada ne bis in idem – zahájení trestního stíhání není možné, pokud existuje pravomocné správní rozhodnutí  promlčecí doby ve správním řízení se staví

MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST (§ 29) Příslušný soud (státní zastupitelství) dle: I. místa spáchání trestného činu II. sídla obviněné PO / podniku nebo organizační složky obviněné zahraniční PO III. místa, kde čin vyšel najevo

ZTS a INFORMAČNÍ POVINNOST (§ 30) O zahájení trestního stíhání a o skončení věci a skončení vykonávacího řízení proti PO vyrozumí policejní orgán:  příslušný orgán veřejné moci (ČNB, MF atd.)  osoby, které vedou rejstříky, registry nebo evidence atd. (např. KS – rejstříkový soud…)

SPOLEČNÉ ŘÍZENÍ (§ 31)  proti obviněné PO a obviněné FO, jestliže jejich trestné činy spolu souvisejí  trestní odpovědnost PO a FO se však posuzuje samostatně  úkony trestního řízení se zpravidla provádějí nejprve ve vztahu k FO  v praxi policejní orgány vydávají usnesení společné proti FO a PO se dvěma nebo jednou skutkovou větou - nezaměnitelnost skutku?  pozor na okamžik ZTS  Problém s doručováním u tzv. prázdných schránek- řešeno podle § 12 odst.2 TZ – správné řešení ???

ZRUŠENÍ, ZÁNIK A PŘEMĚNA PO (§ 32)  PO nemůže být do doby pravomocného skončení trestního stíhání zrušena, ani nemůže dojít k její přeměně  přísný evidenční a rozhodovací režim s cílem zabránit úniku z trestní odpovědnosti  výjimka : oznamovací a povolovací řízení (SZ, PS)  oznamovací povinnost nebyla splněna:  PO před provedením úkonů směřujících k jejímu zrušení, zániku nebo k přeměně = absolutní neplatnost úkonů  oznamovací povinnost byla splněna:  buď PO obdrží povolení státního zástupce nebo předsedy senátu (odst. 2 a 3)  PO oznámila, ale nezískala povolení, přesto úkony provede - SZ či PS by měli podat návrh na vyslovení neplatnosti (relativní neplatnost, odst. 4), pokud práva nevyužijí, úkony jsou platné

ZAJIŠŤOVACÍ OPATŘENÍ ( § 33)  podmínky pro předstižnou vazbu (odkaz na § 67 písm. c) TŘ) :  pozastavení výkonu činnosti  omezení nakládání s majetkem  + další zajišťovací instituty dle trestního řádu  nutno přihlédnout k důsledkům pro třetí osoby  podmínka přiměřenosti  PO může kdykoli žádat o zrušení nebo omezení zajištění

PŘERUŠENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ V DŮSLEDKU KRIZE  Státní zástupce a v řízení před soudem soud může na odůvodněnou žádost ČNB přerušit trestní stíhání proti právnické osobě je-li to zapotřebí pro zajištění účinného uplatnění opatření - k řešení krize nebo - včasného zásahu uloženého podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

ÚKONY PRÁVNICKÉ OSOBY (§ 34) A OBHÁJCE (§ 35)  ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle OSŘ – jen jedna osoba – zpravidla statutární orgán  vyloučeny osoby, které jsou obviněným, poškozeným nebo svědkem v téže věci  zmocněnec – pouze jeden  opatrovník  obhájce - nepoužijí se ustanovení TŘ o nutné obhajobě  Problémy : doručování – DS ?, jediný statutární zástupce je současně obviněným ( jím pověřen nestíhaný zaměstnanec), stíhaný statutární orgán ale asi může ustanovit zmocněnce, ustanovení opatrovníka (advokát?), neznalost právní úpravy orgány společnosti…

PŘEDVOLÁNÍ, PŘEDVEDENÍ A POŘÁDKOVÁ POKUTA (§ 36)  diferencovaná odpovědnost PO a FO za různé druhy nežádoucích chování v TŘ  jestliže se osoba, která za PO činí úkony, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předvedena, pokud byla řádně předvolána  pořádková pokuta se však ukládá PO a to až do Kč  opatrovníku se ukládá pokuta přímo a to pouze do Kč

VÝSLECH A ZÁVĚREČNÁ ŘEČ (§ 37) Při společném řízení proti FO a PO:  vyslechne se při hlavním líčení a veřejném zasedání nejprve fyzická osoba a až poté zástupce PO  odlišná úprava pořadí závěrečných řečí a posledního slova

REJSTŘÍK TRESTŮ  novela zákona o Rejstříku trestů  odsouzení právnické osoby podléhá obdobné evidenci jako FO  veřejnost této části evidence Rejstříku trestů  nebrání tomu ochrana osobních údajů tak, jako u FO  údaje jsou dostupné v rozsahu, v jakém mohou být uváděny ve výpisech z evidence RT  u PO se namísto zahlazení odsouzení zaznamenává zánik účinků odsouzení

LEGISLATIVNÍ NÁVRHY  PSP ČR na své 42. schůzi dne schválila zásadní změny :  Pozitivní výčet trestných činů v § 7 (87) se mění na negativní (200)  Nově se může právnická osoba trestní odpovědnosti zprostit (§ 8) pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby svým zaměstnancům, vedoucím pracovníkům nebo členům statutárního orgánu ve spáchání protiprávního činu zabránila.

DĚKUJI ZA POZORNOST

© 2016