Da ň ová teorie a politika

1.Fiskální, rozpočtová a daňová politika a její nástroje. 2.Vývoj daňové teorie a geneze daní. 3.Daňové ukazatele uplatňované při mezinárodních komparacích. 4.Efektivnost ve zdanění. 5.Daňové stimuly a makroekonomické důsledky zdanění. 6.Teorie daňové incidence. 7.Teorie daňové spravedlnosti. 8.Teorie důchodových daní. 9.Teorie majetkových daní. 10.Teorie spotřebních a ekologických daní. 11.Daňová konkurence a harmonizace v Evropské unii. 12.Daňové instrumenty uplatňované v EU a v dalších zemích

1. Osobní důchodové daně 2. Daně ze zisku společností

1. Úvod 2. Z historie 3. Teorie ODD 4. Daňový základ 5. Jednotka zdanění 6. Sazby daně 7. Výběr daně a zdaňovací období 8. Jiné ODD

1. Úvod  Považovány za nejdůležitější (největší míra komplexnosti, spravedlnosti a ek. efektivnosti)  Mohou zahrnovat různé sociální úlevy  Progresivita zdanění & jednotná daň  Progresivita – neefektivnost zdanění vyšších důchodů, odrazují od práce, preference volného času a daňové úniky

2. Z historie  Poprvé zavedena ve VB (1799), Rakousko-Uhersko (1849 tzv. výdělková daň)  Daňové ráje – Bahamy, Bahrain, Bermudy, Island, Kajmanské ostrovy, Kuvajt, Omán, Saudská Arábie, Sjednocené Arab. Emiráty, Uruguay  ODD – sazby několik %, růst v období mezi svět. válkami a po 2. sv. válce (60. léta – USA, VB – sazba až 90 %)  80. léta – snížení sazeb (s výjimkou Švýcarska), snížení progrese  Přelom 80. a 90. let – odchod od přímého k nepřímému zdanění  Snahy o zrušení výjimek a rozšíření daňového základu  Reformy daňových systémů : ČR – 1993 DPFO (cíl = zdanění globálního důchodu) – zdanění osobních důchodů < zdanění důchodů společností (ve vyspělých zemích naopak)

3. Teorie ODD Struktura ODD 1) Hrubý upravený důchod (v ČR základ daně = ∑DZD) – bez příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně 2) Odečitatelné položky 3) X sazba daně = daň 4) Slevy na dani 5) Výsledek = daňová povinnost

 Některé důchody zdaňovány srážkou u zdroje jednotnou sazbou (namísto původního progres. zdanění)  ODD – dobré vlastnosti daně (podporuje spravedlnost a efektivnost) a) Odpovídá principu platební schopnosti (= hl. princip spravedlivého zdanění, prakticky se projevuje v progresivním zdanění) – odklon ke spravedlivějšímu zdanění spotřeby

b) Výnosy jsou pružné c) Nezpůsobuje distorze v cenách d) Je dobrým makroekonomickým stabilizátorem e) Je průhledná – velikost daňového břemene je zřejmá f) Není problém se zdrojem platby daně

4. Daňový základ Předmět daně = důchod za zdaňovací období (bez ohledu zda je důchod zisk, renta nebo mzda) Osobní důchod = přírůstek schopnosti uspokojovat osobní potřeby za určité období (tj. přírůstek bohatství + přírůstek spotřeby)

Zdanitelný důchod by měl obsahovat:  Peněžní důchody  Nepeněžní důchody (často se nezdaňují či jsou osvobozeny do určité výše – problematika oceňování, možné DÚ)  Imputované důchody (imputovaná renta – nájemné u domů obývaných vlastníky, výroba pro vlastní potřebu, práce v domácnosti, volný čas jako ekvivalent důchodu)  Nerealizované důchody (kapitálové výnosy) – růst ceny drženého kapitálu – odklad zdanění do doby realizace obchodu

Hlavní výnosy ODD: Důchody pracovní (3/4 zdaňovaných příjmů ODD) Důchody z podnikání Nájemné Veřejné penze (v ostatních zemích OECD zdaňovány, v ČR nikoli) & soukromé penze z penzijního pojištění vyloučeny ze zdanění, soc. transfery jsou i nejsou předmětem daně Kapitálové výnosy realizované – v některých zemích zdaňovány zvláštní daní, v ČR součástí příjmů poplatníka

Úprava zdanitelného důchodu o odečitatelné položky  V mnohých zemích používán tzv. důchodový splitting (rozdělení) – zdanění členů domácnosti s různou strukturou daní  standardní (výhoda, která nezávisí na skutečných výdajích poplatníků) a nestandardní úlevy (závisí na skutečných výdajích př. úroky z půjček, stimulace poplatníků k určitému chování)

Standardní úlevy – příklady: Základní úleva na poplatníka Odečtení skutečných nebo paušálních nákladů na dosažení důchodů Úleva u pracovních důchodů (př. sleva na dani v Rakousku) Úlevu na manželku bez vlastních příjmů Odčitatelné položky na vyživované děti (v ČR sleva na děti) Úlevy na invaliditu Odečitatelné příspěvky na sociální pojištění Úlevy pro staré lidi Úlevy na hospodyně a pečovatelky o děti Úlevy na závislé osoby

Nestandardní úlevy – příklady: Odečitatelnost úroků z úvěrů Příspěvky na penze Úlevy při výplatách pojistného na dožití Úlevy na lékařské výdaje Úlevy při poskytnutí příspěvků na charitativní účely Úlevy na investice Úlevy na pořízení bydlení Úlevy na provádění výzkumu Úlevy na studium poplatníka nebo jeho dětí Úlevy na pracovní důchody

§ ~2F1992&rpp=15#seznam

§35ba page=0&nr=586~2F1992&rpp=15#seznam

Negativní daň – podpora pracovního úsilí u jedinců s nejnižšími příjmy V ČR – daňový bonus na dítě

§35c rpp=15#seznam rpp=15#seznam Poskytuje se ve výši Kč ročně (u zaměstnanců při výpočtu záloh na daň ve výši Kč měsíčně) ve 3 formách, a to jako sleva na dani, daňový bonus, kombinace slevy na dani a daňového bonusu (§35 c). Daňový bonus se poskytuje na každé vyživované dítě (maximálně Kč měsíčně nebo Kč ročně). Daňový bonus může uplatnit poplatník, který měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši 6-násobku minimální mzdy. Nonrezident může uplatnit daňový bonus, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů.

5. Jednotka zdanění Převažuje individuální zdanění Další možnosti: společné zdanění manželů (v ČR jen v případě, že měli děti, s jednotnou sazbou od r nemá význam), dvojic, rodin Nalezení neutrálního zdanění single a větších domácností – složité = v různých zemích je řešení různé

6. Sazby daně (mohou vypovídat o zatížení poplatníků málo) Zpravidla progresivní – 2 techniky: a) Tabulka daňových sazeb Stupňovitá progrese Klouzavá progrese b) Vzorec – funkční předpis V postkom. zemích – jednotné sazby

7. Výběr daně a zdaňovací období  Daňové přiznání za zdaňovací období kal. rok nebo 12 kal. Měsíců Daňové úlevy si počítá poplatník sám (ČR) nebo je počítá daňový úřad (Francie – dbá, aby poplatník neplatil více, F. má složitý systém přepočítacích koeficientů)  Srážková daň – důchody z mezd, některé důchody z kapitálových výnosů (úroky z účtů u bank, dividendy aj.)

8. Jiné ODD Povinné sociální pojištění vč. zdravotního pojištění Kromě daní celostátních - místní daně aj

1) Úvod 2) Z historie 3) Charakteristika daně 4) Základ daně 5) Sazby daně 6) Jiné daně placené společnostmi 7) Zdanění rozdělených zisků 8) Koordinace a harmonizace přímých daní v EU

1. Úvod  Také důchodová daň korporací nebo daň ze zisku korporací, v ČR – DPPO  Pojmová nejasnost – právní rozdíly mezi státy  Společnost – dvojí smysl: buď všechny obchodní společnosti nebo je akciové společnosti (=korporace)  Někde proto existuje rozdílné zdanění a.s a ostatních společností  Existuje i zvláštní daň ze zisku korporací

2. Z historie  Předchůdce – zisky z pozemků, živností, domů, církevní desátek, daně podle počtu tovaryšů, daň z krbů, daň z oken  Výnosové daně z účetního zisku až po zavedení účetnictví (rozvoj s manufakturní a tovární výrobou)  1891 Prusko – 1. daň z důchodů společností, 1898 i v Rakousko-Uhersku tzv. daň z podniků veřejně účtujících

3. Charakteristika daně  Existují názory, že nemá ekonomické opodstatnění, zisky korporací se stanou příjmy FO, které jsou zdaněny, návrhy na zrušení – zdražuje výrobu a zvyšuje ceny  DZS – existují ve všech vyspělých zemích, výnosy jsou menší než u ODD

Hlavní nedostatky:  Společnosti nemají zvláštní zdaňovací kapacitu  Společnosti přesouvají daň na jiné subjekty  Je obtížné definovat „zdanitelný zisk“  Vzniká problém „dvojího zdanění“

Výhody daně: Společnosti platí za využívání veřejných služeb – daň ze zisku lze považovat za platby za tyto služby  Daň kompenzuje omezenost ručení PO za závazky  Jsou zdaňovány zisky, které by na personální úrovni unikly zdanění  Daň lze využít v hospodářské politice  Daň lze využít i ke stabilizační politice – působí v keynesiánském smyslu jako automatický stabilizátor

4. Základ daně  Východiskem je účetní zisk (SRN)  V některých zemích se účetní zisk upravuje na daňový zisk (VB, Nizozemí)  V ostatních zemích – kombinace obou předchozích způsobů Výsledkem je, že mezinárodní srovnání je téměř nemožné!!!

Rozdíly v základu daně:  Různé daňově uznatelné náklady  Různé předpisy pro daňové odpisy  Různé daňové úlevy vč. započtení obchodních ztrát

Sleva na dani pro poplatníky s příslibem investičních pobídek ve výši 100 % po dobu 5 let (do roku 2008 pak 10 let) počínaje rokem, kdy poplatník splnil všechny podmínky (§ 35 a, § 35 b). p=15#seznam

§34 &rpp=15#seznam &rpp=15#seznam 1)daňová ztráta – nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích(ztráta vyměřena za rok 2008, pak možnost uplatnění 2009 až 2013); 2)100 % nákladů (výdajů) vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje;

5. Sazby daně Není nutná progresivita – potlačena potřeba spravedlnosti, tím se snižují daňové úniky, poslední dobou se objevují sektorové daně V Nizozemí vyšší zisky zdaněny méně Jinde menší firmy – nižší zdanění Ostrá mezinárodní konkurence – společnosti se rozhodují o sídle

6. Jiné daně placené společnostmi  Příspěvky na sociální zabezpečení zaměstnanců  Daně z čistého majetku korporací – varianta progresivní důchodové daně  Ve Francii se platí daně, jejímž základem je rentová hodnota fixního kapitálu a vyplácené mzdy  Daně z nemovitostí aj

7. Zdanění rozdělených zisků  Dvojí zdanění jednoho zisku – v rozporu se zákonem  Ekonomicky dochází ke dvojímu zdanění – s různými změnami – na úrovni společnosti, na úrovni akcionářů  Neexistuje žádný univerzálně používaný způsob zamezení dvojího zdanění dividend (ČR 2013 – zaplacená daň použitá následující zd. období jako sleva na dani)

8. Koordinace a harmonizace přímých daní v EU  Probíhá pomaleji než harmonizace nepřímých daní  Členské státy (ČS) se nechtějí vzdát svých zvyklostí – základy daně a sazby daně - VB a Nizozemí – základ daně se od účetního zisku značně liší - Něm. – daňový zisk se od účetního téměř neliší  Koordinace daní v OECD – doporučení k zamezení dvojímu zdanění (vzorová smlouva), koordinovaný boj proti daňovým rájům, Konvence o vzájemné administrativní pomoci v daňových otázkách (1995), používání DIČ (1997)

Podstatou smluv je : a)vyloučit mezinárodní dvojí zdanění, b)zamezit daňovým únikům. Smluvní státy se zpravidla zavazují, že : 1)osvobodí určité objekty zdanění od daně (např. důchod, úrok, dividendu, zisk, majetek); 2)sníží daňové zatížení; 3)rozdělí si právo vybírat daň podle zdroje, sídla, bydliště; 4)dohodnou se na vymezení určitých pojmů (např. dividenda, úroky, stálá provozovna, licenční poplatky, nezávislá povolání, příjmy z veřejných funkcí, daňový domicil).

tzv. daňové ráje nebo také offshore centra. Offshore = mimo pobřeží, původní význam pro označení menších ostrovů ležících vně území a pobřeží daného státu nabízející různé výhody vč. daňových úlev investorům z průmyslově vyspělejších zemí s cílem přilákat zahraniční kapitál, = pojem používán nejčastěji ve spojení se společností nebo investicí, která je umístěna v zahraničí, kde se platí nižší daně než v mateřské zemi. Daňový ráj = země, jejíž zákony, nařízení a tradice a v některých případech i smluvní ustanovení umožňují snížení celkového daňového zatížení.

Za daňový ráj by mohla být považována každá země nabízející větší daňové úlevy pro investory (nap. osvobození od daní, daňové prázdniny – v ČR 5 let od r. 2008, dříve 10 let při poskytování investičních pobídek). Snaha o dosažení daňových výhod postupně převládá nad původními motivy daňového plánování. Postupně se prosazuje plánování mezinárodních operací, globální investování, pojišťování, zjednodušování mezinárodních obch. transakcí – to vede ke vzniku tzv. offshore finančního centra (dominantní role=daňové výhody)

1. země offshore centra – Bermudy (1927) rozmach daňových rájů v roce přijat výnos o mez. obchodních společnostech v roce 2009 existovalo 212 tisíc takových společností Daňové ráje – Andorra, Angola, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Bermudy, Britské panenské ostrovy, Gibraltar, Hongkong, Irsko, Jamajka, Lucembursko, Nizozemí, Švýcarsko, Panama, Venezuela, Seychely aj.

B. Příspěvky na sociální zabezpečení

1. Úvod 2. Teorie příspěvků na sociální zabezpečení 3. Základ daně, sazby a způsob placení 4. Efektivní zatížení mezd produktivních dělníků

1. Úvod  Nejmladší daň  1880 Německo (Bismarck) – pro státní zaměstnance  Vznikají veřejné fondy s příspěvky zaměstnavatelů pro průmyslové dělnictvo, pak i jiné profese  Rozvoj po 2. sv. válce v záp. Evropě  Dnes – sociální pojištění zaměstnanců i OSVČ Účel příspěvku – starobní a inv. důchody, nemocenské dávky, dávky v mateřství, v nezaměstnanosti, náhrad při prac. úrazech, dalších dávek, zdravotnických služeb

2. Teorie příspěvků na sociální zabezpečení Rozdělení mezi zaměstnavatele a zaměstnance (nezáleží na poměru, kolik, kdo platí – cena práce = distorzní účinek na výběr výrobních faktorů, kritika – růst nezaměstnanosti, přesun na pracovníka = snížení mezd, přesun do cen výrobků = platí je konečný spotřebitel) Platí i OSVČ Ekonomicky charakter ODD, nikoli progresivních, ale proporcionálních, resp. regresivní (mezní sazby nulové = zastropování nad určitou výši)

3. Základ daně, sazby a způsob placení  Z HV (= základ ODD)  Neplatí se – DPP do 10 tis. Kč, nahodilé příjmy, cestovní náhrady  Mezinárodní srovnání vyměřovacích základů obtížné  Minimální vyměřovací základ  Sazby – zpravidla lineární (proporcionální)  Jednotka zdanění – jedinec  Měsíční odvody zaměstnavateli či zálohy OSVČ

Poplatník má měsíční příjem na základě pracovního poměru ve výši Kč. Uplatňuje pouze slevu na dani na poplatníka, je bezdětný (má podepsané prohlášení). Vypočtěte jeho čistý měsíční výdělek. Řešení: Základ daně = x 1,34=27483,40= Záloha na daň vypočtená= x 0,15 = 4125 Měsíční sleva na dani na poplatníka Záloha na daň sražená= = 2055 Pojistné na VZP 20510x0,045 =922,95 = 923 Pojistné na SZ 20510x0,065=1333,15= 1333 Čistý měsíční výdělek= = 16199