Jihovýchodní Evropa Balkánský poloostrov B. Hofmanová

Poloha a přírodní podmínky mapa č. 1 1.Vymez přesně hranice JV Evropy a Asie. 2.Jak se jmenují 2 největší balkánské nížiny? 3.Která řeka a jaké její přítoky tvoří hydrologickou síť poloostrova? 4.Jakého stáří jsou pohoří na Balkáně? 5.Zařaď do států pohoří: Rodopy, Julské Alpy, Transylvánie, Stará Planina, Dinárské hory, Kras,Rila,Pindos, Karpaty, Vitoša, Pirin. 6. U podtržených vyhledej hlavní vrchol.

Podnebí Balkánského poloostrova je subtropické při Jadranu, Egejském a Černém moři. Severní vnitrozemská poloha poloostrova přechází v teplejší mírný pás. 7. Podle atlasu rozděl státy dle přístupu k jednotlivým mořím. Které státy jsou vnitrozemské? obr. č. 1 Boka kotorskáobr. č. 2 Biokovo – Baška Voda Místní proudění vzduchu na Jadranu: bríza ( na pobřeží, rozdíl teplot den x noc) bóra ( chladný z vnitrozemí k pobřeží) jugo ( dinárský fén, z JZ)

mapa č. 2 Politické uspořádání 8. Vyhledej podle atlasu státy a jejich hlavní města. 9. Připomeň začlenění států do EU, vysvětli rozdílná data vstupu. 10. Ujasni polohu Balkánského poloostrova na mapě jazykové, náboženské rozdílnosti. 11. Co víš o historii Balkánského poloostrova?

mapa č. 3 Balkánu se říká „tavící kotlík“ -mísení etnik: Turci, Albánci, Makedonci, Slované, Řekové, románské skupiny -náboženství: římsko- katlické, řecko-katolické, pravoslaví, islám -písmo: latinka, řečtina, azbuka Rozdílnosti

Osmanská říše..... I. sv. válka komunismus vznik nových států 20.st. mnohonárodnostní říše státy republiky 12. Jak se jmenoval stát při Jadranském pobřeží? 13. Jaký je název posledně vyhlášeného státu? 90. léta 20. st. jsou velkou změnou v bývalé Jugoslávii. ( J.B.Tito).Probíhají 3 vlny konfliktů, genocidy, bratrovražedných bojů, migrace. ( Chorvatsko, Bosna,Kosovo) V současnosti jsou ještě regiony s působením vojsk OSN. Konec 20.st. a začátek 21. st. přináší do zemí nové demokratické systémy, samostatnost nově vzniklých států, spolupráci s EU a restrukturalizaci průmyslu. Jedná se většinou o země zemědělsko – průmyslové. idnes.foto

Rumunsko mapa č. 4 obr. č tis km 2 / 23 mil. ob. hospodářství: tabák, slunečnice, víno, brambory, ovoce, zelenina + ovce, koně Transylvánie – těžba plynu, rud, dřeva Valašská nížina (Ploiest´) – ropa Brašov, Craiova – strojírenství ( Dacia) Constanta – přístav zajímavosti: Dobrudža – přírodní rezervace delty Dunaje Banát- česká menšina románská jazyková skupina Drácula

obr. č. 9 Bukurešť -parlament obr. č. 10 tržiště obr. č. 11 klášter Bran ( Dracula) obr. č. 12 Ferata - Fagaraš

Bulharsko obr. č tis. km 2 / 8,5 mil. ob. mapa č. 5 hospodářství: ovoce, zelenina( Hornothrácká n.), tabák, obilí + ovce, prasata Plovdiv, Stara Zagora – potravinářství Plavno – strojírny Burgas, Varna – přístavy zajímavosti: Zlaté písky, Slunečné pobřeží – rekreační střediska Nesebr, Sozopol – historická m. na pobřeží, směs orientu a Evropy olej z růží

obr. č. 5 Rilský monastýr obr. č. 6 Nessebar obr. č. 8 Sozopol obr. č. 7 panorama z Musaly ( 2925 m, Rila)

Albánie 28 tis. km 2 /3,5 mil. ob. obr. č. 30 Thrácko-makedonský masív (Korab 2764 m), řeka Drina, jezera: Ohridské, Skaderské 50% EAO v zemědělství, vysoká nezaměstnanost 55% muslimů, 30% ortodoxní Albánci hospodářství: bavlna, víno, citrusy, zelenina, tabák + prasata, ovce, kozy, skot bar. kovy, zemní plyn stavební hmoty, dřevozpracující (lodě) Tirana, Drač zajímavosti: bunkry z komunistického režimu (E.Hodža) obr. č. 31 bunkry obr. č. 32 mapa č. 11

Státy bývalé Jugoslávie Slovinsko 20 tis. km 2 / 2 mil. obyv. nejvyspělejší nástupnický stát Jugoslávie, vstup do EU -2004, vyšší HDP hospodářství: alpské zemědělství ( Kraš) dřevozpracující ( Elan), elektrotechnický (Gorenje), kovodělný, textilní pr. prům. centra: Ljubljana, Maribor zajímavosti: Julské Alpy – Triglav ( 2864m) Postojenské jeskyně, Lipica - koně jezero Bled obr. č.14 Postojna obr. č. 13 Bled obr. č. 16 Lipica

Chorvatsko 57 tis. km 2 / 5 mil. obyv. obr. č. 15 mapa č. 6 Tvar podkovy - část v nížině mezi Sávou a Drávou zemědělství část na dalmátském pobřeží turismus 14. Jak se jmenuje autonomní oblast úrodných nížin Chorvatska? hospodářství : ovoce, zelenina + prasata, ovce, kozy (Dinárské hory), (pršut, Podravka) průmysl. centra: Záhřeb, Rijeka – přístav, chemie zajímavosti: turismus na pobřeží Jadranu + ostrovy 15. Vyhledej názvy 5 turistických ostrovů. Plitvická jezera 16. Najdi pohoří, kde najdeme tento přírodní unikát. antické a středověké památky ( Dubrovník, Pula)

obr. č. 17 amfiteátr v Puleobr. č. 18 Dubrovník obr. č. 19 NP Plitvická jezera obr. č. 20 NP Paklenica - Velebit

Bosna Hercegovina 50 tis. km 2 / 3 mil. ob. obr. č. 21 mapa č. 7 vnitrozemské klima Dinárských hor, řeky typu fiumare ( Neretva) soužití bosenských muslimů ( 55%), Srbů (32%) aj. etnik hospodářství:zajímavosti: 40% nezaměstnanýchminová pole okolo Sarajeva z r bar. kovy – ZenicaSarajevo – město ZOH 1984 obchod – SarajevoMostar- historické město různých etnik obr. č. 22 Mostar

Srbsko 77 tis. km 2 / 7,5 mil. ob. obr. č. 23 samostatnost až r ( r vyhlásilo samostatnost Kososvo) povodí Dunaje – Tisa, Sávaúrodná AO Vojvodina mapa č. 8 hospodářství: postiženo opakovaně válkou v 90. letech 20. st., následně nepokoji v Kosovu Vojvodina – zemědělství jih – těžba bar. kovů, hnědého uhlí, antimonu,.. ( Niš) průmysl. centra: Bělehrad, Novi Sad, Kragujevac (Fiat Punto) zajímavosti: 80% pravoslavní, + muslimové ( Kosovo) písmo cyrilice Kosovo hl. město Priština 90% Albánci, muslimové zemědělství, pastevectví, cementárny, drogy obr. č. 24

Černá Hora 14 tis km 2 / 630 tis. obyv. obr. č. 25 mapa č. 9 samostatnost r % pravoslavní, 13% muslimů ( latinka, cyrillice) hospodářství : těžba a zpracování hliníku - Nikšič turismus centra: Podgorica, Kotor zajímavosti: Crkvica v Boce Kotorské -přes 3000 mm srážek obr. č. 26 Sveti Štefan obr. č. 27 Boka Kotorská

Makedonie 25 tis. km 2 / 2 mil. ob. obr. č. 28 samostatnost uznána až r. 1993, vyhlášení bez války, konflikt r s Albánci ( Bývalá jugoslávská republika Makedonie) vnitrozemský stát, tranzitní mapa č. 10 hospodářství: „šedá ekonomika“ textil, zemědělství průmysl. centrum: Skopje využití řeky Vardar zajímavosti: Ohridské jezero – antické, byzantské, islámské památky obr. č. 29

Řešení: 1.Černé m., Dardanely, Marmarské m., Bospor, Egejské m. 2.Valašská, Uherská n. 3.Dunaj 4.třetihory 5.-6.Rodopy – Bulharsko,Julské Alpy – Slovinsko (Triglav 2864m),Transylvánie – Rumunsko,Stará Planina – Bulharsko,Dinárské hory – Chorvatsko+Bosna a Hercegovina+Černá Hora, Kras – Slovinsko,Rila – Bulharsko (Musala 2925m),Pindos - Řecko, Karpaty – Rumunsko (Moldoveanu 2543m), Vitoša - Bulharsko, Pirin - Bulharsko. 7. vnitrozemské: Makedonie, Srbsko + Kosovo Jadran: Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Albánie Černé moře: Rumunsko, Bulharsko 8. Rumunsko – Bukurešť, Bulharsko – Sofia, Albánie – Tirana, Slovinsko – Ljubljana, Chorvatsko – Záhřeb, Bosna a Hercegovina – Sarajevo, Černá Hora – Podgorica, Makedonie – Skopje, Srbsko – Bělehrad + Kosovo – Priština

9. Vstup do EU: Řecko – 1981,Slovinsko – 2004, Bulharsko, Rumunsko viz. Atlas a vlastní prezentace 11. viz. prezentace 12. Jugoslávie 13. Kosovo 14. Slavonie 15. Korčula, Cres, Brač, Hvar, Mljet, Lošinj, Kapela, Velebit

Zdroje: centrální Balkán: 1.mapa č.1: 2.obr. č. 1: obr. č. 2: 4.mapa č. 2: snow-in-central.htmlhttp://howtogetoutagain.blogspot.cz/2010/12/floods-in-balkans-heavy- snow-in-central.html 5.mapa č. 3: 6.mapa č. 4: 7.obr. č. 3: 8.obr. č. 4: 9.mapa č. 5: 10.obr. č. 5: 11.obr. č. 6: 12.obr. č. 7: Musaly.jpghttp:// Musaly.jpg 13.obr. č. 8: moremII.jpg

14. obr. č. 9: obr. č. 10: obr. č. 11: obr. č. 12: Piatra-Craiului.jpghttp:// Piatra-Craiului.jpg 18. obr. č. 13: Bled.jpghttp:// Bled.jpg 19. obr. č. 14: obr. č. 15: mapa č. 6: obr. č. 16: obr. č. 17: obr. č. 18: obr. č. 19: obr. č. 20: obr. č. 21: mapa č. 7: obr. č. 22: obr. č. 23: mapa č. 8: obr. č. 24: obr. č. 25:

34. mapa č. 9: obr. č. 26: obr. č. 27: _view_from_city_wall.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kotor_and_Boka_kotorska_- _view_from_city_wall.jpg 37. obr. č. 28: mapa č. 10: obr. č. 29: press/2093/095_003_jpg_492aca833e.jpg press/2093/095_003_jpg_492aca833e.jpg 40. obr. č. 30: obr. č. 31: obr. č. 32: mapa č. 11: centrální Balkán: Bičík, I. a kol.: Regionální zeměpis světadílů. ČGS, Praha 2000