 Monitor je základní výstupní elektronické zařízení sloužící k zobrazování textových a grafických informací. Je-li připojen k počítači, je propojen s grafickou kartou, avšak může být připojen i k dalším zařízením nebo do nich přímo integrován (PDA), monitor je přímo připojen k videokartě zasílající patřičné informace, které budou na monitoru (jeho obrazovce) zobrazeny. Monitor může být také součástí samostatného počítačového terminálu.

 (anglicky mainboard či motherboard ) představuje základní hardware většiny počítačů. Hlavním účelem základní desky je propojit jednotlivé součástky počítače do fungujícího celku a poskytnout jim elektrické napájení. Postupem času se funkce základní desky rozšiřovala v tom, že sama začínala obsahovat některé součástky počítače, které se do ní dříve musely zapojovat zvlášť.

 Mikroprocesor je v informatice označení pro centrální procesorovou jednotku (CPU), která je jako celek integrována do pouzdra jediného integrovaného obvodu nebo nejvýše několika mála integrovaných obvodů. Mikroprocesor je víceúčelové programovatelné zařízení, které na vstupu akceptuje digitální data, zpracuje je pomocí instrukcí uložených v paměti a jako výstup zobrazí výsledek. Mikroprocesor představuje příklad sekvenčního logického obvodu, který pro uložení dat používá dvojkovou soustavu.

 RAM je v informatice označení používané pro polovodičové paměti s přímým přístupem umožňující čtení i zápis. V technické praxi si pod pojem RAM představíme paměť s následujícími vlastnostmi:  elektronická polovodičová paměť  "téměř okamžitý" zápis i čtení jakékoli jednotlivé paměťové buňky  počet zápisů a čtení není omezený  volatilita - tzn. po vypnutí napájení paměť "zapomene" data  Paměť RAM si lze představit jako řadu očíslovaných (číslo je adresa buňky) buněk, z nichž každá obsahuje nějakou hodnotu (při velikosti buňky 1 byte hodnotu 0-255).  Velikost paměti (tj. počet paměťových míst nebo buněk) se nejčastěji udává v bytech. Paměti současných počítačů, tabletů a chytrých telefonů mají velikost řádu gigabytů.

 Napájecí zdroj počítače (PSU - Power Supply Unit) je zařízení, sloužící ke zpracování střídavého napětí dodávaného ze sítě ( V v Severní Americe, Jižní Americe, Japonsku a Tchaj-wanu, V ve zbytku světa, v Česku 230V/50Hz) na nízké napětí, potřebné k napájení komponent počítače. Některé zdroje mají přepínač pro změnu vstupního napětí mezi 230V a 115V, ostatní se automaticky přizpůsobí jakémukoli napětí v tomto rozsahu.

 Počítače využívají optické mechaniky (ODD - optical disc drive) pracující na principu laserového světla, nebo elektromagnetických vln blízkých světelnému spektru, jako část procesu čtení a zápisu dat. Je to periferní zařízení na ukládání dat na optické disky. Některé mechaniky mohou jen číst z disku, ale většina mechanik umí čtení i zápis. Rekordéry se někdy nazývají vypalovací mechanika nebo zapisovací mechanika. Obecné prostředky a technologie zahrnuje rodiny obsahující CD, DVD, Blu-ray, HD DVD. Samostatné nepočítačové optické mechaniky také existují, například populární CD přehrávače, DVD přehrávače, DVD rekordéry, ale ty nejsou zahrnuty v tomto článku. Optické mechaniky jsou většinou využívány k archivaci nebo výměně dat. Spolu s flash pamětí vystřídala disketovou mechaniku a magnetofonové přehrávače především kvůli ceně, velikosti a technickému vybavení.

 Pevný disk (zkratka HDD, anglicky H ard D isk D rive) je zařízení, které se používá v počítačích a ve spotřební elektronice (např. videorekordéry) k dočasnému nebo trvalému uchovávání většího množství dat pomocí magnetické indukce. První komerční pevné disky se objevily v roce 1956, nejprve pro sálové počítače. Předchůdcem pevných disků je magnetická páska a magnetický buben. Jejich současnými největšími konkurenty jsou SSD a USB flash disk, které využívají nevolatilní (stálé) flash paměti.  Označení „pevný disk“ se v češtině uchytilo jako obecný pojem a obsahuje i SSD úložiště a další typy nemagnetických pamětí.  Obsah 

 Počítačová klávesnice je vstupní periferní zařízení určené pro vkládání znaků do počítače a k jeho ovládání. Je odvozená od klávesnice psacího stroje či dálnopisu. Standardní počítačové klávesnice jsou napájeny z počítače a komunikují s ním po sériové lince. Počítačová klávesnice má na vrchní straně tlačítka, zvané klávesy.  Ve většině případů stisk klávesy způsobí odeslání jednoho povelu, např. znaku. Některé klávesy slouží jen jako předvolba. Odeslání některých povelů (např. pro symboly) pak vyžaduje stisk (úhoz) a současně držení jiné klávesy nebo dvou kláves současně nebo postupně.

 Počítačová myš je malé polohovací zařízení používané pro ovládání grafického uživatelského rozhraní; informace o svém pohybu po ploše (např. desce stolu) předává do počítače, který je převádí na pohyb kurzoru po displeji. Nachází se na ní jedno či více tlačítek a může obsahovat jedno nebo více koleček používaných pro scrollování, zoomovaní nebo pohyb v dokumentu. Na spodní straně myši je umístěn snímač pohybu, který je buď mechanický nebo optický (sekce "Typy počítačových myší").