Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Chemické složení buňky a organismů.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Báze Struktura NK DNA RNA konec.
Advertisements

BIOCHEMIE.
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
GENETIKA NUKLEOVÉ KYSELINY DNA, RNA
Nukleové kyseliny AZ-kvíz
RISKUJ ! Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
NUKLEOVÉ KYSELINY BIOCHEMIE.
STRUKTURA BUŇKY.
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
Základy přírodních věd
OLIGOSACHARIDY A POLYSACHARIDY
Chemická stavba buněk Září 2009.
Chemické složení organismů
Biologie buňky chemické složení.
SACHARIDY.
Vlastnosti živých organizmů (Chemické složení)
Cukry (sacharidy, glycidy) - Jsou to nejrozšířenější organické látky, tvoří největší podíl organické hmoty na Zemi. Funkce: zásobní látky v organismu.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_02.
Zpracoval Martin Zeman 5.C
PaedDr.Pavla Kelnarová ZŠ Valašská Bystřice
Opakování sacharidy, tuky, bílkoviny
Biologie buňky chemické složení.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Výkladová prezentace PowerPoint s komentářem učitele Člověk a příroda
Mgr. Ivana Blažíčková Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Tyršova 446 EU-ICT-Ch-9-04.
Základy přírodních věd
Nutný úvod do histologie
Přírodní látky Mgr. Lenka Fasorová.
Bílkoviny a nukleové kyseliny
Nukleové kyseliny Struktura DNA a RNA Milada Roštejnská Helena Klímová
Sloučeniny v organismech
SACHARIDY CUKRY RZ
NUKLEOVÉ KYSELINY A JEJICH METABOLISMUS
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Genetika.
Molekulární základy dědičnosti
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Molekulární genetika.
INTEGROVANÝ VĚDNÍ ZÁKLAD 2
Nukleové kyseliny Přírodní látky
Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony:
Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento.
Pokuste se o definici proteinů svými vlastními slovy: Bílkoviny jsou organické, polymerní, makromolekulární látky, jejichž základními stavebními jednotkami.
Sacharidy Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
Základy molekulární genetiky. Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech.
Autor: Ing. Michal Řehulka  Přírodní makromolekulární látky (Biopolymery)  Vytvářejí dlouhé vláknité molekuly  Nesou a uchovávají genetickou informaci.
Ch_060_Nukleové kyseliny Ch_060_Přírodní látky_Nukleové kyseliny Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková.
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Základní funkce buňky.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_321_Buňka a chemické složení buňky Název školy Masarykova střední škola zemědělská a.
Proteiny Bílkoviny. Bílkoviny jsou makromolekulární přírodní látky složené ze sta a více molekul aminokyselin. Při tvorbě bílkovin se aminokyseliny peptidickou.
Fotosyntéza.
Chemické složení živých organismů
Přírodní látky 1. Sacharidy.
Funkce bílkovin Bílkoviny se vyskytují ve všech živých organizmech, jsou velmi rozmanité, plní mnoho funkcí a mají schopnost vytvářet sloučeniny s dalšími.
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Buňka  organismy Látkové složení.
Metabolické děje II. – proteosyntéza
Nukleové kyseliny Charakteristika: biopolymery
Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2
Název prezentace (DUMu): Chemické složení rostlinného těla
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Bílkoviny (proteiny).
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Sacharidy Lipidy Bílkoviny Nukleové kyseliny Buňka
Molekulární základy genetiky
Prokaryotická buňka.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Chemické složení buňky a organismů

bílkoviny lipidy (tuky)

Voda 50 – 90% nejvíce: dužnaté plody, listy rostlin, řasy, medúza nejméně: semena, výtrusy, spory, klidová stadia nezbytná pro život rozpouštědlo, prostředí pro chemické reakce proudění – transport látek termoregulace zdroj H +, OH – pro chemické reakce v buňce

Minerální (anorganické) látky přibližně 3%, v některých částech organismů (kosti, schránky, buněčné stěny) podstatně více 1.rozpuštěné ve vodě v podobě iontů –podílejí se na udržení optimálního prostředí v buňce –zúčastňují se dějů na membránách (např. přenosu signálů) 2.v pevné formě (krystalické) –zpevňují buněčné stěny, schránky, kostry (CaCO 3, SiO 2 ) 3.součást organických látek –např. Fe je součástí hemoglobinu, Mg je součástí chlorofylu, Co je součástí vitamínu B12

Organické látky tuky a příbuzné látky sacharidy (cukry apod.) bílkoviny nukleové kyseliny (DNA, RNA) ostatní látky (např. ATP, vitamíny, organické kyseliny, barviva …)

Organické látky většinou podstatně složitější a mnohonásobně větší molekuly než u látek anorganických základem je řetězec uhlíku od několika málo do několika miliónů atomů v jedné molekule Anorganické látky Organické látky H2OH2OCO 2 H2SH2S H 2 SO 4 vitamín B tuk glukóza

Organické látky

Tuky a příbuzné látky Sloučeniny glycerolu (nebo jiného alkoholu) a mastných kyselin Hlavní typy a jejich význam: tuky – zásoba energie, izolace fosfolipidy, glykolipidy – tvoří membránu vosky, kutin – impregnace pokožky rostlin, ochrana proti vyschnutí

Tuk sloučenina glycerolu a tří molekul mastných kyselin

Fosfolipidy smáčivá (hydrofilní) a nesmáčivá (hydrofóbní) část tvoří membránu v buňce (dvouvrstva fosfolipidů)

Plazmatická membrána tvořena dvouvrstvou fosfolipidů (a dalších lipidů) a bílkovinami

Sacharidy Základní stavba – tří až sedmiuhlíkaté sloučeniny, nejběžnější varianty C 3, C 5, C 6 Monosacharidy – jedna základní molekula zdroj energie (glukóza, fruktóza) stavební část složitějších látek (ribóza, deoxyribóza) Disacharidy – dvě základní molekuly zásoba energie (sacharóza, laktóza) (Cukry = monosacharidy + disacharidy) Polysacharidy – hodně základních podjednotek (stovky – tisíce), vlastnosti dány uspořádáním podjednotek zásoba energie (škrob, glykogen) stavební látky (celulóza, chitin)

Monosacharidy Glukóza C 6 Ribóza C 5

Ribóza ATP Nukleotid – základní jednotka nukleových kyselin

Disacharid: sacharóza = glukóza + fruktóza

Škrob Polysacharidy Celulóza Glykogen

Bílkoviny Makromolekuly složené z aminokyselin jedna molekula bílkoviny tvořena obvykle stovkami aminokyselin v živých organismech tvoří bílkoviny 20 různých typů aminokyselin vlastnosti bílkoviny jsou dány pořadím aminokyselin, pořadí aminokyselin je zakódováno v DNA bílkovina tvoří složitou prostorovou strukturu v každém organismu mnoho různých bílkovin (bakterie: několik stovek – tisíc, eukaryota: tisíce – desítky tisíc, člověk kolem půl miliónu)

Aminokyseliny

Sekundární struktura bílkoviny

Tvar molekul bílkovin

Funkce bílkovin v živých organismech enzymy = biokatalyzátory – umožňují a regulují chemické reakce v buňkách stavební – stavební součástí buněk a mezibuněčné hmoty receptory – zachycení a rozpoznání signálů signální molekuly – na povrchu buňky, některé hormony přenašeče a transportní bílkoviny – na membránách, uvnitř buňky, v krvi apod. pohyb – pohyb uvnitř buňky, bičíky, svaly zásobní – semena rostlin, vejce, mléko protilátky – imunitní systém …

Enzym

Bílkoviny v plazmatické membráně přenašečespojovací bílkoviny receptoryenzymy

Nukleové kyseliny Makromolekuly, základní podjednotka je nukleotid Nukleotid má tři části: cukr – ribóza (RNA) nebo deoxyribóza (DNA) fosfát (zbytek kyseliny fosforečné) báze –v RNA 4 typy bází: adenin (A), guanin (G) cytosin (C), uracil (U) –v RNA 4 typy bází: adenin (A), guanin (G) cytosin (C), thymin (T) Model řetězce – cukr – P – cukr – P – cukr – P – cukr – P – cukr – I I I I I B B B B B

DNA Tvořena dvoušroubovicí,ta je uspořádána na základě komplementarity bází A – T C – G Význam DNA nese genetickou informaci = pořadí bází na DNA je předlohou pro pořadí aminokyselin v bílkovinách vznikajících v buňce zajišťuje dědičnost = z jedné molekuly DNA se před rozdělením buňky vytvoří dvě přesné shodné kopie, každá z nich jde do nové buňky

Nukleotid – základní jednotka nukleových kyselin Stavba DNA Nukleové kyseliny

Replikace DNA – tvorba dvou shodných kopií z jedné původní molekuly DNA

Replikace DNA – tvorba dvou shodných kopií z jedné původní molekuly DNA

RNA několik typů, každý z nich zajišťuje jinou funkci vznikají podle předlohy DNA (transkripce) společně se podílejí na zajištění a řízení tvorby bílkovin v buňce 3. základní typy: rRNA (ribozomální), mRNA (mediátorová = messenger), tRNA (transferová) zvláštní postavení má virová RNA, která tvoří genetickou informaci u některých virů (např. chřipka, HIV)

Transkripce – vytvoření molekuly RNA podle předlohy DNA na základě komplementarity bází Komplementarita DNA – RNA:A – U G – C C – G T – A

Transkripce – vytvoření molekuly RNA podle předlohy DNA na základě komplementarity bází

Ribozom tvořen rRNA a bílkovinami vytvářejí se zde bílkoviny podle informace přinesené mRNA molekuly tRNA přinášejí jednotlivé aminokyseliny, které se postupně zapojují do vznikající molekuly bílkoviny

tRNA

Ostatní organické látky ATP organické kyseliny steroidy (příbuzné tukům, např. cholesterol, některé hormony) barviva (např. chlorofyl) vitamíny (chemicky různorodé) alkaloidy (jedovaté látky v rostlinách a houbách) …

ATP – přenašeč energie v buňce - účastní se energetického metabolismu v buňce ribóza —— adenin

ATP – přenašeč energie v buňce nukleotid – podjednotka RNA ribóza —— adenin

cholesterol vitamín B12

Použité zdroje a literatura ALBERTS, B. a kol.: Základy buněčné biologie. 1. vyd., Ústí nad Labem: Espero publishing. ISBN Obrázky převzaty z anglického vydání uvedené publikace a z webových stránek: – –

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu LITERACY Autor: Vít Růžička Předmět: Biologie Datum: Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY