NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV:VY_32_INOVACE_ S 20 TEMA: Atmosféra – plynný obal Země ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/

Cíl prezentace: Žáci se seznámí se složením atmosféry, hodnotami tlaku v různých výškách, s druhy záření procházejícího atmosférou a teplotami v jednotlivých vrstvách atmosféry.

Atmosféra – plynný obal Země Atmosféra (z řečtiny: atmos - pára, sphaira - koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru. Těleso může být obklopeno atmosférou pouze za předpokladu, že má dostatečnou hmotnost na to, aby plyn vázalo gravitační silou. V případě některých plynných sloučenin musí být splněna i další podmínka - dostatečně nízká teplota. V atmosféře Země se nachází 21% kyslíku, 78% dusíku a 1% ostatních nebo vzácných plynů.plynnýkosmickém prostoruhmotnostgravitační silouteplota Hustota plynu je nepřímo úměrná hmotnosti tělesa. Lehčí plyn (např. vodík) neunikne do vesmíru, je-li vázán vyšší gravitační silou. To je případ plynných obrů ve Sluneční soustavě. Hustotahmotnosti vodíkvesmíru plynných obrůSluneční soustavě

Složení atmosféry Země Země má relativně hustou atmosféru složenou ze 78 % dusíku, 21 % kyslíku, 1 % argonu a stopového množství jiných plynů včetně oxidu uhličitého a vodních par. Atmosféra chrání povrch Země před dopadem některých druhů slunečního záření. Její složení je nestabilní a silně ovlivněno biosférou. Jde především o velké množství volného dvouatomového kyslíku, který vyrábějí pozemské rostliny a bez nichž by se kyslík v atmosféře v geologicky krátkém čase sloučil s materiály z povrchu Země. Volný kyslík v atmosféře je známkou života.dusíku kyslíkuargonuoxidu uhličitéhovodníchslunečního zářenírostliny

Podíl plynů v atmosféře Země

Teplota a složení zemské atmosféry se liší podle nadmořské výšky; konkrétní úměra mezi výškou a teplotou se však rovněž mění s výškou. Podle tohoto vztahu tedy dělíme zemskou atmosféru na tyto vrstvy: troposféra: Název pochází z řeckého slova „tropos“. Troposféra sahá od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku a je tedy nejnižší vrstvou atmosféry vůbec. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou. troposféra: stratosféra: sahá od konce troposféry, přibližně do 50 km. Teplota vzrůstá s nadmořskou výškou. stratosféra: mezosféra: sahá od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá. mezosféra: termosféra: sahá od konce mezosféry zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou. termosféra: exosféra: sahá od konce termosféry zhruba do vzdálenosti km od povrchu (až tam, kde poklesne počet částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře). Teplota s nadmořskou výškou klesá. exosféra:

Atmosféru dle závislosti teploty vzduchu na výšce rozdělujeme na troposféru, stratosféru, mezosféru, termosféru a exosféru, která již tvoří přechod do meziplanetárního prostoru. Vrchní hranice exosféry je asi ve výšce 1000 kilometrů nad povrchem Země.

Teplota a tlak v jednotlivých vrstvách atmosféry

Atmosférický tlak přímo vyplývá z hmotnosti vzduchu. Protože se množství (a hustota) vzduchu nad povrchem země mění podle zeměpisné pozice, není ani atmosférický tlak ve dvou místech stejný. Obecně se dá říct, že tlak klesne přibližně o 50% když vystoupíme do výšky 5 km nad hladinu oceánu. Průměrný atmosférický tlak na úrovni mořské hladiny je přibližně 101,3 kPa = 1013 hPavzduchutlak

Druhy záření dopadajícího na zemský povrch

Test 1.Jaký je podíl plynů v atmosféře ( v % ) ? 2.V jaké výšce se nachází stratosféra a troposféra ? 3.Jaký tlak je ve výšce 5000 m ve srovnání se základním tlakem nad hladinou moře ? 4.Jaké záření prochází atmosférou Země na její povrch ? 5.Která vrstva zachycuje podstatnou část UV záření ?

Použité materiály: Atmosféra. [online]. 2009, [cit ]. Dostupné z: Planety. [online] [cit ]. Dostupné z: Atmosféra Země. [online]. 2009, [cit ]. Dostupné z: Atmospheric Layers. [online] [cit ]. Dostupné z: Atmospheric Layers. [online] [cit ]. Dostupné z: Termosphere. [online] [cit ]. Dostupné z: