Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Dějiny sociologie

August Comte ( ) tvůrce filozofického směru pozitivizmu základní teze pozitivizmu: Vědět, aby bylo možno předvídat, a předvídat, aby bylo možno řídit. vědecký přístup ke zkoumání společnosti; nový objekt zkoumání potřebuje novou vědu - sociologii

Comtova klasifikace věd Comte zavádí slovo sociologie ve 4. dílu Kurzu pozitivní filozofie (utvořeno nesprávně - latinské societas, řecké logos) sociologie stojí ze všech věd nejvýše - integruje všechny vědy (matematiku, astronomii, fyziku, biologii) a jejich metody

Comtova sociologie Comte vymyslel sociologii program (po vzoru fyziky) - má se zabývat statikou a dynamikou sociální statika: důraz na řád (konsensus) společnost je jako organismus; proto ji také můžeme léčit - zdroj kritiky sociologie jako sociálního inženýrství (Friedrich von Hayek)

Comtova statika společnost drží pohromadě prostřednictvím pěti elementů: rodina - založená na citu a náklonnosti stát - odráží dělbu práce církev - založená na inteligenci jazyk - předávání vědění vlastnictví - materiální akumulace

Comtova dynamika Sociální dynamika: je třeba hledat zákonitosti společenského vývoje - spojeno s osvícenskou ideou pokroku Comtova periodizace vývoje společnosti podle způsobu, jakým poznáváme svět: zákon tří stádií teologické stádium - svět je vykládán pomocí nadpřirozených sil metafyzické stádium - rodí se vědy pozitivistické stádium - vědění je založeno na vědeckém poznání

Karel Marx ( ) dodnes nejvlivnější filozof za sociologa se nepovažoval - nenáviděl Comta (cítil se být ekonomem, právníkem, případně novinářem) tvůrce konfliktualistického paradigmatu - základem společnosti je konflikt

Marx raný (do roku 1848) Hlavním tématem mladého Marxe bylo odcizení - dělník vyrábí věci, které mu nepatří (Ekonomicko-filozofické rukopisy ) teze o Feuerbachovi - význam praktických dopadů filozofie; proslulá teze 11: „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit.“

Německá ideologie ( ) Ideologie: v nejširším slova smyslu soubor idejí, pomocí nichž interpretujeme svět převládající ideje jsou idejemi vládnoucí třídy historický materialismus - vývoj společensko- ekonomických formací (výrobní vztahy a výrobní síly); určující je vlastnictví výrobních prostředků společnost se zákonitě vyvíjí od prvobytně pospolné, přes otrokářskou, feudální, kapitalistickou, až po beztřídní

Komunistický manifest politický pamflet, psaný na objednávku (s Bedřichem Engelsem) dějiny jsou dějinami třídních bojů - buržoazie (vlastníci výrobních prostředků) versus proletariát (disponuje pracovní silou) základem všech společenských vztahů jsou vztahy výrobní - ekonomický redukcionismus do sociologie se dostává pojem třída (byť to není vynález Marxův) poprvé (a téměř naposled) se zde objevuje teze, že komunisté mohou svých cílů dosáhnout jen násilným svržením celého dosavadního společenského řádu

Pozdní Marx - Kapitál za Marxova života vyšel jen první díl ukazuje kapitál ne jako ekonomickou kategorii, ale jako kategorii sociologickou - kapitál znamená společenský vztah vlastníka a toho, koho si najímá ústředním pojmem je hodnota (užitná, směnná), měřítkem hodnoty je práce rozpracovává pojem nadhodnota - výnos kapitalisty na dělníkově práci (vzniká nadprací)

Émile Durkheim ( ) tvůrce sociologické metodologie představitel sociologismu (vědomí jedince je utvářeno vědomím kolektivním) jako první se zabýval sociálními problémy - sebevražedností

Sociální fakty Durkheim zavádí pojem sociální fakt - způsob jednání, myšlení a cítění, který je nadindividuální a vytváří tlak na jedince (móda, jazyk, náboženství) sociologie zkoumá sociální fakty jako věci úkolem sociologie je zkoumat sociální fakty ve vztahu k jiným sociálním faktům (například právo v souvislosti s náboženstvím)

Společenská dělba práce Durkheim si klade otázku, jak je možné, že člověk je stále autonomnější, ale zároveň závislejší moderní společnost je založena na dělbě práce (diferenciaci rolí); aby se udržela společnost pohromadě, vzniká mezi lidmi organická solidarita společnost tradiční je založena na solidaritě mechanické - jednotlivci se vzájemně podobají

Sebevražda Durkheim nezkoumá sebevraždu jako individuální akt, ale sebevražednost jako sociální jev rozlišuje tři základní typy sebevražd: altruistická sebevražda - sebeobětování se pro skupinu egoistická sebevražda - člověk se nachází mimo skupinu, nedostatečně se s ní identifikuje anomická sebevražda - při rozpadu společenských hodnot

Max Weber představitel rozumějící sociologie - cílem je porozumět lidskému jednání vznesl požadavek sociologie hodnotově neutrální, tedy nehodnotící

Weberova typologie jednání základní charakteristikou moderní společnosti je vzrůstající racionalita v lidském jednání jsou dva typy racionality: racionalita účelová (jde bezprostředně o to dosáhnout cíle) a hodnotová (založená na vyšších hodnotách - je to správné, slušné nebo ekologické) jednání může být také iracionální - tradiční (dělalo se to tak odjakživa) a afektivní (jedinec se řídí jen emocemi)

Ideální typy byrokracie a panství k popisu sociální skutečnosti používá Weber konstrukcí ideálního typu - jak by fenomén vypadal, kdyby byl zcela racionální ideální typ byrokracie (není nadávka) je racionální v pravidlech, účelu, prostředcích a neosobní věcnosti (tomu musí odpovídat chování úředníků) zavádí pojem panství (Herrschaft) - vztah mocenské autority a podřízených - ideální typy jeho legitimity jsou: panství tradiční (loajalita k panovníkovi) paství charismatické (specifické vlastnosti vládce) panství legální (vládce je zvolen podle právních norem)

Duch kapitalismu Zásadní Weberovo dílo Protestantská etika a duch kapitalismu klade si otázku, kde se vzala touha po majetku jako celoživotní náplň - nachází ji u protestantů (klade do souvislosti ekonomii a náboženství) zisk je u protestantů racionálním sebeúčelem - povoláním (bohatství je znakem boží přízně) vzniká kapitalistický duch - vydělávání peněz není spojeno s hýřením a poživačností, ale s askezí a pracovitostí metafora ocelového krunýře racionality

Použité zdroje a literatura Obrázek na str. 1: Eugene Delacroix - Svoboda vedoucí lid Keller, Jan (2004): Dějiny světové sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. Petrusek, Miloslav a kol. (2011): Dějiny sociologie. Praha: Grada.

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor: Miroslav Paulíček Předmět: Úvod do sociologie Datum: