UOPK_0009 Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 podzim 2015

Harmonogram předmětu  sobota / 10:15 – 12:50 / učebna 1 Podnik a jeho charakteristiky  sobota / 13:55 – 16:30 / učebna 1 Výroba a provozní management  sobota / 09:20 – 11:00 / učebna 30 Odbyt a marketing Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Výroba a provozní management Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Výroba PPojetí výroby: Nejširší pojetí (každá kombinace výrobních faktorů) Užší pojetí (podnikové výkony) Nejužší pojetí (zhotovení výrobků  bez služeb) Tvorba výkonů Zhodnocení výkonů VýrobaOdbyt Oblast výkonů Finanční oblast Output (Výstup) Input (Vstup) PříjmyVýdaje

Výroba  Propojení výroby: Výroba a Odbyt – spojení v oblasti skladování a dopravy Výroba a Financování + investování – spojení v oblasti zajištění VF Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Tvorba výkonů Zhodnocení výkonů VýrobaOdbyt Oblast výkonů Finanční oblast Output (Výstup) Input (Vstup) PříjmyVýdaje

Řízení výroby Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 HMOTNÝ TOK STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ VÝROBY OPERATIVNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY TAKTICKÉ ŘÍZENÍ VÝROBY Koncepce výrobku Koncepce zdrojů (Hledání konkurenční výhody) Výrobní program Kapacity – strojní i lidské (Obsah koncepce) Lhůty a termíny Zajištění zdrojů a skladování (Realizace) Ekonomické a sociální důsledky výrobní strategie (např. vedoucí pozice v nákladech) Využití kapacit Stavy zásob Dodací pohotovost Ekonomické a sociální důsledky taktiky (např. hledání úzkých míst)

Řízení výroby Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ TAKTICKÉ PLÁNOVÁNÍ OPERATIVNÍ PLÁNOVÁNÍ

Strategické řízení výroby  výrobní program - účast na rozhodování o zásadních směrech rozvoje výrobního programu, spolurozhodování o zakázkách velkého objemu,  kapacity a zařízení - zásadní směry rozvoje a racionalizace, rekonstrukce, objem a dislokace zdrojů (investic),  plánování a řízení výroby - koncepce a metody plánování a řízení výroby, koncepce využití informačních technologií v řízení výroby,  řízení jakosti - koncepce řízení jakosti výroby (například rozhodnutí o akreditaci dle ISO), dlouhodobé trendy vývoje a opatření v oblasti jakosti výroby,  řízení zásob - způsob zajišťování, rozhodování o klíčových dodavatelích, objem a dislokace, racionalizace,  pracovní síla - zvyšování kvalifikace, motivace, mzdová politika, vztahy s odbory,  organizace - organizační struktura, centralizace a decentralizace řízení, typ organizace výroby, role, pravomoci, odpovědnosti,  integrace - systém vnitřního ekonomického řízení, vztahy se zákazníky, dodavateli atd. Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Taktické řízení výroby  Závisí na přijaté strategii konkurenční výhody typicky náklady X diferenciace  Rozhodnutí se týkají Výrobku – realizace výrobkové politiky (diverzifikace, inovace, diferenciace, variace, eliminace) Vybavení výrobního systému Organizace výrobního procesu  Výsledkem taktického řízení je základní určení výrobního programu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Operativní řízení výroby  Týká se výkonných činností  Tvoří základu pyramidy řízení  Velmi široký záběr aktivit, rozptýlených po celém podniku  Bezprostřední znalost řízeného objektu (výroby) vyžaduje podrobné, neagregované informace, s vysokou periodicitou  To umožňuje rychlý zásah do procesu (výroby)  V užším významu označován jako dispečerské činnosti (pomíjející cílování, plánování, organizaci a kontrolu) Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Plánování výroby  Výrobní program: druhová (sortimentní) skladba a objem výroby, které se mají v určitém období vyrábět  Výrobní proces: volba technologie a vstupních surovin Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Plánování krátkodobédlouhodobé Výrobní program zavádění výrobkových variant, množství jednotlivých výrobků (s ohledem na odbyt) základní struktura výrobního programu, inovace, výrobní postup (druh HIM, personalistika) proces určení velikosti dávky (s ohledem na technologii a proces samotný), lhůtové plánování, plánování kapacit výrobní typ, organizační typ výroby

Typologie výrobních systémů  Podle míry plynulosti: Plynulá (nepřetržitá) – rafinerie, výroba surové oceli Zajištění výroby ekonomicky nákladnější Přerušovaná výroba – strojírenství Prodloužení průběžné doby výroby Vede ke vzniku zásob Kolísá výkonnost (kvalita) Lepší podmínky pro údržbu strojů Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Typologie výrobních systémů  Výrobní typy podle opakovanosti (často více typů v jednom podniku): Projekt Kusová výroba (zakázková výroba) Hromadná výroba (vyráběn stále stejný výrobek) Sériová výroba (vyráběno několik různých výrobků) Druhová výroba (vyráběno několik druhů výrobků) Výroba v šaržích (dávka daná výrobní kapacitou zařízení) Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Typologie výrobních systémů Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Typologie výrobních systémů  Organizační typy výroby: Proudová výroba uspořádání výrobních zařízení podle průběhu výrobního postupu Dílenská výroby stroje sdruženy v dílnách dle úkonů Skupinová výroba kombinace proudové a dílenské výroby Výroba na stanovišti výrobní zařízení(VF) putuje za zpracovávaným výrobkem Výrobní hnízdo sdružení původně oddělených pracovišť jednotlivců do skupiny Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Uspořádání výroby dle procesu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Uspořádání výroby dle procesu  Výhody flexibilita vybavení i personálu, relativně nízké investice do vybavení plynoucí z univerzálního charakteru zařízení, mistři v dílnách mají detailní přehled o všech prováděných činnostech, větší motivovanost pracovníků díky pestrosti činností a důrazu na samostatnost a osobní odpovědnost. Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Nevýhody nízká efektivita spojená s přepravou nedokončené výroby, problémy s časováním výroby – velké prostoje, náročnost řízení výrobního procesu, vyšší náklady na pracovní sílu plynoucí z její vyšší kvalifikovanosti, nízká produktivita z důvodu častého přenastavování zařízení, nízká produktivita z důvodu nízké specializace pracovníků

Uspořádání výroby dle produktu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Uspořádání výroby dle produktu  Výhody minimalizace přepravních časů, nižší hladina zásob nedokončené výroby, redukce celkového operačního času, zjednodušení plánování a kontroly výrobního procesu, zjednodušení činností, což dovoluje zapojení levnější pracovní síly, prohloubení specializace. Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Nevýhody nízká flexibilita. Při změně výrobního programu je většinou nutné počítat s vysokými časovými a/nebo finančními investicemi do přenastavení, respektive nákupu nového výrobního zařízení. rychlost produkce je limitována nejpomalejším článkem řetězu. vysoké investice do speciálního zařízení. Navíc, jedinou cestou, jak rozšířit výrobu je většinou jeho duplikace. závislost celku na každé jeho části. Porucha stroje či absence dostatečného počtu zaměstnanců může způsobit zastavení celé výroby. monotónnost vykonávaných činností a s ní související ztráta chuti do práce

Výrobní proces a okolí podniku Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 materiál a služby pracovní síly investice infor- mace vedení prodejvýrobalogistika služby výrobky financování kapitál výrobní proces odbytový trh nákupní trh kapitálový trh výzkum a vývoj

Postavení výroby v řízení podniku Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Náklady v podniku Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  fixní část režií (odpisy, příprava výrobku, mzdy správních a THP pracovníků, nájemné, úroky z půjček, leasingové poplatky, …)  variabilní jednicové a část režijních nákladů proporcionální nadproporcionální (progresivní) podproporcionální (degresivní) náklady tvaru obráceného S

Analýza bodu zvratu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Tržby: kde:Q … množství produkce [ks] P … prodejní cena [Kč] Náklady: kde:C F … fixní náklady [Kč] n V … variabilní náklady na jednotku [Kč] Zisk: kde:T … tržby [Kč] C … náklady [Kč] Hledané množství: kde: PU … Krycí příspěvek pro úhradu fixních nákladů

Definice nákupu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Nákup je činnost a proces vstupních podnikových toků materiálu, produktů a služeb.  Nákupy znamenají pro většinu firem největší samostatný výdaj při podnikání Hodnota nákupů představuje cca 57 % objemu tržeb v sektoru průmyslové výroby 15% objemu tržeb v sektoru služeb

Důležitost vztahu odběratel - dodavatel Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  složitost dodavatelských řetězců kvůli zvýšeným požadavkům zákazníků, globalizaci, deregulaci  rychlý přenos informací a dopravní technologie  inovační management firmy  kratší životní cyklus výrobku  konkurenční tlak nejen na technologii, ale i na služby, nutí firmy k tomu, aby hledaly nové cesty k řízení dodavatelského řetězce při výrobě svých výrobků

Členění oblasti nákupu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Nákup: Zahrnuje základní činnosti spojené s nákupem Správa evidence Výdej objednávek Každodenní řešení problémů Hlavní výběr dodavatelů a komunikace s nimi  Pořizování: Širší oblast činností než „nákup“ Všechny nákupní aktivity Tvorba požadavků a specifikací služeb Řízení kvality dodavatelů Analýza trhu a tržní studie  Řízení dodávek: Všechny nákupní a pořizovací činnosti Tvorba strategických, dlouhodobých plánů nákupu Nepřetržité zlepšování Podílení se na podnikové strategii Angažuje se ve vyhledávání nových dodavatelů

Nákupní problém podniku Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 NEBO CENTRALIZACE DECENTRALIZACE  Větší specializace při nákupu  Sjednocení požadavků  Jednodušší koordinace a kontrola  Efektivní plánování a výzkum  Lepší koordinace s provozními odděleními  Rychlost  Efektivní využívání místních zdrojů  Autonomie

Přístupy k nákupu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 ODTAŽITÝ A NEPŘÁTELSKÝDLOUHODOBÝ NA BÁZY SPOLUPRÁCE  Cílem je řízení, průhlednost a sjednocení – dlouhodobý nákladový užitek  Vztahy jsou dlouhodobého charakteru a zúčastnění jsou vzájemně závislí  Orientováno na řízení dodávkového cyklu  Vyžaduje nákup na více strategické úrovni  Cílem je nákup zboží za co nejnižší cenu  Vztahy jsou velmi obchodní  Tradičně využíváno vertikálně integrovanými firmami  Využíváno v minulosti, dokud nákup byl jen „provozní“ záležitostí

„Make“ or „Buy“ ? Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Výhody cizí výroby:  chráněné patenty, vzory, tedy nemožnost napodobení  z hlediska nákladů dále: náklady nese dodavatel, odpadá zajištění speciálních materiálů, strojů, nižší skladovací náklady, v určitém případě nižší dopravní náklady,  z hlediska kvality: zkušenost, znalost speciálních postupů, jsou k dispozici speciální stroje, vlastní vývoj a výzkum, Kalkulace nákladů vlastní výroby X dodavatelská cena Pozitiva vlastní výroby:  výrobně-ekonomický tlak po uzavřenosti výrobního procesu,  Z hlediska nákladů: ušetří se dopravné, odpadají skladovací náklady, možnost využití odpadu,  máme lepší předpoklady pro kvalitu,  lépe se zajišťuje materiál než výrobky (vlastní doprava a sklady),  máme vlastní speciální požadavky,

„Make“ or „Buy“ ? Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Výhody cizí výroby:  obecně výrobní zkušenosti,  vlastnímu podniku umožňuje rozšíření prodeje: odpadá požadavek na nové pracovní síly, odpadá potřeba investic, lepší řešení lhůtového plánování,  pružnost odbytu: možnost dodatečného zajištění, řešení požadavků zákazníků,  menší finanční zatížení,  elasticita výroby: je větší prostor pro změny, změna znamená jen změnu dodavatele Výhody vlastní výroby:  máme zkušenosti,  lépe využijeme kapacity a pracovní sílu,  možnost rozdělení výroby do stupňů,  z hlediska odbytu: možnost zvýšit množství, možnost manipulace s cenou, ochrana tajemství,  včasná reakce na požadavky zákazníků,  komplexní přístup k hospodárnosti výroby

Skladování Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Sklad  Obecnější pojem, zdůrazňuje statickou stránku skladování  Základní funkce Pohyb Uskladnění  Vytváří užitek Času Místa Distribuční centrum  Modernější termín  Zdůrazňuje „tok“ a „pohyb“  Podporuje rychlost pohybu produktu  Přesněji charakterizuje dnešní logistické prostředí

Sled rozhodování o skladování Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Měli bychom používat sklad?  Jaké formy by měly být užity? (soukromé/veřejné)  Jaká by měla být velikost a počet využitých skladů  Kde by měly být umístěny?  Jaké by mělo být uspořádání skladu?

Veřejné sklady Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Výhody: Uchování kapitálu Schopnost zvyšovat kapacitu skladového prostoru Snížení rizika Efekty z rozsahu Pružnost Daňové výhody Přesné znalosti nákladů na uskladnění a manipulaci Minimalizace potenciálních sporů se zaměstnanci  Nevýhody: Komunikační problémy kvůli nekompatibilitě Nedostatek specializovaných služeb Dostatečný skladový prostor nemusí být vždy k dispozici

Soukromé sklady Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Výhody: Míra kontroly Pružnost uspořádání Méně nákladné (v LR) Lepší využití lidských zdrojů Daňové přínosy Nekvantifikovatelné přínosy  Nevýhody: Nedostatek pružnosti Finanční omezení Návratnost Daňové otázky

Umístění skladů Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Makro přístup  Strategie orientovaná na trh  Na výrobu  Středové umístění Uprostřed V těžišti  Př.: „Bude to v ČR!“ Mikro přístup  Kvalita a výběr dopravců  Kvalita a množství prac. sil  Cena pracovní síly  Cena a kvalita pozemků  Potenciál pro rozšíření  Charakter veřejného prostředí  Daňová struktura  Př.: „Kde přesně v ČR?“

Řízení oblasti materiálu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Nízké náklady  Vysoká úroveň servisu  Zajištění kvality  Nízká úroveň vázaného kapitálu  Podpora ostatních funkcí

Systémy řízení materiálových toků Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Systémy Kanban/Just-in-time Kanban (Toyota Production System) JIT & JIT II  Systémy MRP Plánování materiálových požadavků (MRP I) Plánování výrobních zdrojů (MRP II) (=MRP I +plán požadavků na zdroje + řízení dílen+nákup)  Systémy DRP Plánování požadavků na distribuci (DRP I) Plánování distribučních zdrojů (DRP II) (=DPR I+ plánování klíčových zdrojů

Just-In-Time Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Propojuje nákup, výrobu a logistiku  Cíl výroba vysoce kvalitních výrobků vysoká úroveň produktivity nižší stav zásob rozvíjení LR vztahů s dodavateli  Tajemství – eliminovat čas a prostoje  Používání scannerů a čárkových kódů

Synchronizační metoda JIT a ABC Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Uspořádání zásobovacích řetězců Přímé dodávky  rámcová dohoda – roční  kontrakty – čtvrtletní rámcové smlouvy s měsíční aktualizací Prostorová blízkost – dodavatele a odběratele Zásobování – neuplatňuje se na celý sortiment, ale diferencovaně - ABC

ABC analýza Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Problémy JIT Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Plánování produkce podniku (JIT nemusí být vhodná, když výrobní plán rovnoměrný a když vysoké ztráty z výpadku nebo zpomalení výroby)  Výrobní plány dodavatelů (menší série a menší objem dodávek-vyšší ceny)  Geografická poloha dodavatelů (se vzdáleností pravděpodobnost kolísání dodacích dob roste)  Odpor zaměstnanců  Nedostatečná podpora podnikových systémů  Přesun zásob na dodavatele  Růst dopravy a environmentální vlivy

MRP Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1  Vstupy: hlavní plán výroby, kusovníky, databáze zásob.  Vhodné:  Pro přerušovanou výrobu nebo zakázkové operace (spotřeba materiálů proměnlivá)  Když potřeba materiálu odvislá od jiné skladové položky nebo od finálního výrobku  Pokud je ochota zpracovávat objednávky na týdenní bázi  Ale: nezohledňuje náklady na pořízení matriálů  Častější objednávání menších množství – dražší, nejsou množstevní ceny

Kvalita Kvalita = všechny provozní rozhodnutí Úroveň kvality – strategické rozhodnutí navrhování produktu navrhování a plánování produkčních procesů lokalizace a vybudování provozu navrhování obsahu pracovních míst a činností řízení dodavatelských řetězců plánování a rozvrhování toků produktů Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Podnik a kvalita Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Definice kvality Kvalita vs. Jakost  Kvalita = „mající“ (vysokou) hodnotu,  Jakost = určitá úroveň kvality – kategorie, třída  Platón – „poiotes“ – stupeň znamenitosti, dokonalosti, výtečnosti, excelence  Cicero – „qualis“ – „jakého druhu“ – qualitas, qualitat – lat. Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

TAYLOR Frederick  Principy vědeckého managementu  kniha „Shop management“ základy TQM, trvalé zlepšování kvality, benchmarking, reengineering, procesní management Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1SHAWHART  statistická regulace procesů  kvantifikovatelné parametry kvality  regulační diagram (1926 – 1931)

JURAN Joseph Kvalita je vhodnost pro použití. „FITNESS FOR USE“  Juranova trilogie - proces: 1.plánování kvality (cíle Q, zákazník – potřeby, atributy produktu, proces a kontrola) ANEBO kdo jsou zákazníci, jaké jsou jejich potřeby, převedení potřeb do „jazyka“ možností a schopností podniku“, vytvoření produktu, optimalizace charakteristik/vlastností produktu v souladu s potřebami) 2. řízení kvality (hodnocení aktuálního stavu, opatření) 3. zlepšování kvality (infrastruktura, týmy, zdroje, motivace a opatření pro kontinuální zlepšování kvality)  mapa plánování kvality  koncepce tří rolí (Zákazník, Dodavatel, Zpracovatel) – při plánování kvality Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

CROSBY Phil Kvalita je shoda s požadavky. Zero defects (1961) D – define the situation (definuj, vymez, charakterizuj, poznej situaci) F – fix (zaznamenej) I – identify root causes (identifikuj hlavní příčiny) T – take corrective action (přijmi nápravní opatření) E – evaluate and follow up (zhodnoť a sleduj) Definice kvality = shoda s požadavky Systém kvality je v prevencích Výrobním standardem je nulová tolerance k chybám Měření kvality je prostřednictvím nákladů na neshody Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

DEMING W. Edwards Demingova cena (cena za kvalitu) – Japonsko léta 20.st. – orientace na zákazníka! 85% problémů s nekvalitou má kořeny v činnosti managementu „kultura kvality“ 1986 Out of Crisis - 14 bodů – manažerských pravidel Demingův řetězec reakcí (kruh, PDCA cyklus) Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

DEMING W. Edwards Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

DEMING W. Edwards Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

FEIGENBAUM Armand Total Quality Control (1945 – 1951) TQM „ O jakosti rozhoduje zákazník, nikoli technik nebo pracovník marketingu nebo managementu. Rozhodování zákazníka vychází z jeho faktické zkušenosti s výrobkem nebo službou ve srovnání s jeho požadavky - vyslovenými nebo nevyslovenými, vědomými nebo jen tušenými, technicky podloženými nebo zcela subjektivními - v prostředí konkurenčního trhu představuje vždy pohyblivý cíl. Jakost výrobku a služby se dá definovat takto: Celková komplexní charakteristika marketingu, techniky, výroby a údržby výrobku nebo služby, kterými výrobek nebo služba v užití uspokojuje očekávání zákazníka.“ orientace na zákazníka – požadavky orientace na dodavatele – požadavky a audity orientace na konstrukci orientace na výrobek a procesy  náklady spojené s kvalitou: náklady na dosažení kvality a náklady na absenci kvality Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

OHNO Taiichi Toyota (1930) Production System pojem a základy systému Just-in-Time – konec 50. let 20. stol. štíhlá výroba (Lean management) KAIZEN "Kaizen" kolektivní snaha o přinášení nových nápadů a možných zlepšení produkce. Výsledkem je produktivnější pracovník. NEUSTÁLÉ ZLEPŠOVÁNÍ GEMBA = místo MUDA = plýtvání JIDOKA je Kaizen spojený se zvyšováním kvality samotného výrobku = výstražný systém upozorňující na případné nedostatky ve výrobním procesu Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

SHIGEO Shingo Toyota, Mazda, Fuji, Yamaha, Sony, Nippon, Hitachi, Sharp…. + Just-in-Time + Kaizen  POKA YOKE yokeru – vyhnout se poka – neúmyslná náhodná chyba  SMED single minute exchange of dies o rychlá směnnost mezi vstupy – substituty – rychlá výměna nástrojů Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

ISHIKAWA Kaoru  kroužky kvality  Company Wide Quality Circle: 1.Kvalita na prvním místě 2.Orientace na zákazníka 3.Orientace na dodavatele 4.Participační management 5.Neustálé zlepšování 6.Sociální systém 7.Kroužky kvality 8.Statistické metody  diagram „příčina – následek“ („rybí kost“ / „Fishbone“)  Manpower, Milieu, Machines, Materials, Methods, Measurements + Management Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Management kvality (ISO normy)  ISO 9000 popisuje základy a zásady systémů managementu jakosti a specifikuje terminologii systémů managementu jakosti.  ISO 9001 specifikuje požadavky na systém managementu jakosti pro případ, že organizace musí prokázat svoji schopnost poskytovat produkty, které splňují požadavky zákazníka a aplikovatelné požadavky předpisů a že má v úmyslu zvýšit spokojenost zákazníku.  ISO 9004 poskytuje směrnice, které berou v úvahu efektivnost a účinnost systému managementu jakosti. Cílem této normy je zlepšování výkonnosti organizace, spokojenosti zákazníků a jiných zainteresovaných stran.  ISO poskytuje návod na auditování systému managementu jakosti a systému environmentálního managementu. Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Management kvality (ISO normy) Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1 Management jakosti Plánování jakosti Řízení jakosti Prokazování jakosti Zlepšování jakosti Část managementu jakosti zaměřená na stanovení cílů jakosti a na specifikování procesů nezbytných pro provoz a souvisejících zdrojů pro splnění cílů jakosti Část managementu jakosti zaměřená na plnění požadavků na jakost Část managementu jakosti zaměřená na poskytování důvěry, že požadavky na jakost budou splněny Část managementu jakosti zaměřená na zvyšování schopnosti plnit požadavky na jakost

Osm zásad managementu kvality 1. Zaměření na zákazníka Organizace jsou závislé na svých zákaznících a proto mají rozumět současným a budoucím potřebám zákazníků, mají plnit jejich požadavky a snažit se předvídat jejich očekáváni. 2. Vedení a řízení zaměstnanců (vůdčí role) Vedoucí osobnosti (lídři) prosazují soulad účelu a zaměření organizace. Mají vytvářet a udržovat interní prostředí, v němž se mohou zaměstnanci plně zapojit při dosahování cílů organizace. 3. Zapojení zaměstnanců Zaměstnanci na všech úrovních jsou základem organizace a jejich plné zapojení umožňuje využít jejich schopnosti ve prospěch organizace. 4. Procesní přístup Požadovaného výsledku se dosáhne mnohem účinněji, jsou-Ii činnosti a související zdroje řízeny jako proces. Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Osm zásad managementu kvality 5. Systémový přístup managementu Identifikování, porozumění a řízení vzájemně souvisejících procesů jako systému přispívá k efektivnosti a účinnosti organizace při dosahování jejích cílů. 6. Neustálé zlepšování Neustálé zlepšování celkové výkonnosti organizace má být trvalým cílem organizace. 7. Přístup k rozhodování zakládající se na faktech Efektivní rozhodnutí jsou založena na analýze údajů a informací. 8. Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy Organizace a její dodavatelé jsou vzájemně závislí a vzájemně prospěšný vztah zvyšuje jejich schopnost vytvářet hodnotu. Ekonomika a řízení průmyslových podniků 1

Děkuji za pozornost! Příjemný zbytek víkendu!