Vliv bezdětnosti na osamělost seniorů v Evropě V mikro a makro souvislostech Nela Patschová Masarykova univerzita

Proč toto téma?  Stárnutí populace a šedé ekonomické zatížení  Nárůst bezdětnosti  Normativita rodičovství  Osamělí bezdětní senioři – jeden z mnoha stereotypů?

Něco málo z literatury  Bezdětnost – škodlivá pro jedince i společnost  Nekonzistentní výsledky výzkumů  Bezdětní osamělejší než rodiče?  Dítě jako primární poskytovatel péče –instrumentální, emoční i ekonomické podpory  Sociální sítě bezdětných – ne horší, jen jiné

 Individuální faktory už známe  Sociální sítě  Rodinný stav  Aktivity volného času  Ekonomická aktivita  Zdravotní stav…  Co ale faktory společenské?

Jedna z mála výjimek  Huijts, Tim, Gerbert Kraaykamp a S. V. Subramanian „Childlessness and Psychological Well-Being in Context: A Multilevel Study on 24 European Countries“. European Sociological Review (29)1:  ESS 2006 – nereprezentativní pro populaci 40+  Data stará 9 let  Chybí ČR  Negativní postoje k bezdětnosti  Míra sociálních kontaktů

Co mě tedy zajímalo – aneb výzkumná otázka Bezdětnost Osamělost Kvalita sociálního systému Dostupnost zdravotní péče Tradiční postoje k rodinnému životu Další uvažované proměnné, které ale byly nesignifikantní: míra religiozity, míra familialismu, míra bezdětnosti a míra sociálních kontaktů

Metoda  Víceúrovňová regresní analýza  Data SHARE 5. vlna (2013) – imputovaná data, Eurostat (2008), Eurobarometer 2014, EU-SILC 2007  Kontrolní proměnné na individuální úrovni: gender, věk, rodinný stav, ekonomická aktivita, volnočasové aktivity, finanční situace, zdravotní stav  Závisle proměnná – krátký index osamělosti  Nabývá hodnot 0 až 6, kdy 0 je nejméně osamělý a 6 nejvíce  Respondenti 50+

Klíčové proměnné  Osamělost definuji jako stav, kdy jsou sociální sítě člověka nedostatečné v nějakém důležitém směru – ať už kvantitativně anebo kvalitativně  Osamělý je člověk tehdy, když se rozchází jeho představy o vztazích (vztahové standardy) s realitou  Vztahové standardy – část normativní, část subjektivní = očekávání jednotlivců, která mají od určitých sociálních vztahů a rolí  Jejich nenaplnění » pocity osamělosti  Bezdětní = ti, kteří nemají ani nikdy neměli biologické ani sociální děti

Normativní postoje k rodinnému životu  % lidí, kteří souhlasí s tím, že rodinný život trpí, pokud matka pracuje na plný úvazek  Tradičnější postoje k rodinnému životu  Mít děti = být normální  Nenaplnění norem » kritika, nepochopení » internalizace stereotypu o nezbytnosti dětí pro naplněný život » osamělost  Nenaplnění vztahových standardů obecně přijímaných ve společnosti

Sociální systém státu  % HDP, které země investují do sociálních dávek  Dostupnost formální péče v případě potřeby  Děti jako primární pečovatelé ve stáří  Sociální systém jako náhrada  Taková sociální jistota zbavuje seniory potřeby péče jejich dětí  Žádné znevýhodnění bezdětných

Dostupnost zdravotní péče  % lidí 80+, kteří mají problémy se získáním potřebné zdravotní péče  Obtíže s dopravou k lékaři  Pomoc dětí x bezdětní?  Náhrada za potřebu instrumentální podpory dětí  Horší dostupnost » uvědomění si potřeby pomoci dětí » osamělost

Deskripce vzorku

Efekt bezdětnosti na osamělost seniorů napříč Evropou Regresní koeficient při kontrole proměnných: gender, věk, rodinný stav, ekonomická aktivita, volnočasové aktivity, finanční situace, zdravotní stav *Efekt bezdětnosti byl ve Švýcarsku a Izraeli nesignifikantní na hladině 0,05

Kvalita sociálního systému Rozsah hodnot: 12 bodů Min – průměr – max: 12,7 – 20,06 – 24,7

Normativní postoje k rodinnému životu Rozsah: 39 bodů Min – průměr – max: 34 –

Nedostupnost zdravotní péče v evropských státech Rozsah: 37 Min – průměr – max: 5 –

Výsledky analýzy  Proměna efektu bezdětnosti na osamělost podle společenského kontextu  Interakční modely  Efekt bezdětnosti pro průměrnou, minimální a maximální hodnotu každé makro proměnné

Efekt bezdětnosti podle postojů k rodinnému životu

Efekt bezdětnosti na osamělost podle dostupnosti zdravotní péče

Efekt bezdětnosti na osamělost podle kvality sociálního systému

Závěry  Bezdětnost má vliv na osamělost  Ten se mění podle sociálního kontextu  Zjištění důležitá pro sociální i veřejnou politiku  Limitace:  Dobrovolná x nedobrovolná bezdětnost  Počet makro proměnných  Počet zemí  Jen jedna interakce v modelu  Další výzkum:  Subpopulace  Dobrovolně x nedobrovolně bezdětní  Rodinný stav  Kvalita vztahu s dítětem

Děkuji za pozornost! Nela Patschová Masarykova univerzita

Výchozí model Efekt na osamělostStd. odchylka Bezdětní0,235**0,020 Muži-0,110**0,011 Ref.: S partnerem Rozvedení, odloučení0,439**0,019 Nikdy nesezdaní0,323**0,026 Ovdovělí0,530**0,016 Ref.: Průměrný věk (67 let) S každým rokem věku-0,004**0,001 Ekonomicky aktivní-0,213**0,016 Aktivní ve volném čase-0,242**0,016 Finanční problémy0,290**0,012 Ref.: Dobrý zdravotní stav Ucházející zdravotní stav0,161**0,014 Špatný zdravotní stav0,565**0,015 Konstanta0,527**