Půda (pedologie) Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou,vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času. Je produktem přeměn minerálních a organických látek. Je tvarově organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.

Základní členění půdních horizontů V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií. Z pohledu geografie tvoří půda, celá pedosféra, tu část krajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají. Každá půda obsahuje podíl vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíseny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.

Odpověz na otázky: Co je hydrosféra? Co je atmosféra? Co je biosféra? Co je litosféra?

Půda- Základní členění půdních horizontů obr.č.1půdních horizontů

Základní diagnostické horizonty O - nadložní organický horizont A - humusový horizont B - metamorfický horizont C - půdotvorný substrát O - nadložní organický horizont A - humusový horizont B - metamorfický horizont C - půdotvorný substrát

Složení a vlastnosti půd Složky a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčují fyzikální a chemické vlastnosti půd. 1) Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové ) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka. 2) Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok. 3) Plynná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organismů a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší. Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.

Fyzikální vlastnosti Pevná (minerální) složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.půdní zrnitosti

Chemické vlastnosti Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.

Vznik půd zvětrávání matečné horniny => zvětralina => půdotvorný substrát působení organismů => půda dlouhodobý proces

Půdotvorní činitelé 1.Matečná hornina - chemické složení mat. horniny ovlivňuje vlastnosti půdy a její složení (barvu, zrnitost, schopnost zadržovat vodu,...) 2. Podnebí (= klima): a) teplota čím teplejší klima, tím rychlejší rozklad horniny b) množství srážek rozpouštění minerálních látek, vlhkost půdy c) poměr srážek a výparů srážky > výpary: vyplavování živin do spodních vrstev výpary > srážky: vzlínání vody => živiny do vrchních vrstev => rostliny je mohou využít výpary >> srážky: vysrážení solí na povrchu (zasolené půdy)

3. Povaha terénu a) Nadmořská výška čím vyšší nadmořská výška, tím nižší teplota a vyšší srážky => zvětrávání + odplavování živin (v nižších nadmořských výškách vyšší, teplota a nižší srážky) b) Orientace svahu ke světovým stranám vliv na teplotu a výpar vody: na jihu tepleji => větší výpar - sucho => pomalejší půdotvorný proces

Další půdotvorní činitelé 4. Podzemní vody - vysoká hladina => podmáčení + málo vzduchu 5. Čas - čím delší působení, tím lepší půda (1 cm ornice za 150 let) 6. Organismy - rozklad organické hmoty v humus => lepší úrodnost 7. Člověk - hnojení (lepší přírodní, ale musí se hnojit přiměřeně), vysazování, kácení, orba (dobré střídání plodin)

Charakteristika některých půdních typů Stepní půda se nacházejí v mírně vlhkých oblastech. Černozem je půda s velkým obsahem humusu. Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů. Šedozem vzniká v listnatých lesích mírného pásu. Rendzina málo úrodná půda, výskyt na krasovém území, velký obsah vápenatých iontů Hnědozem přihnojuje se, nejvíce rozšířená, výskyt v mírném pásu Nivní půdy vývojově mladé půdy, velmi úrodné, v blízkosti řek

Zdroje:obrázky byly stahovány – únor 2012 Švecová M., Matějka D., Přírodopis 9, učebnice pro ZŠ a VG, Nakladatelství Fraus, Plzeň 2007, ISBN