Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_1_8_ VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Prezentace pro 9. ročník. K výkladu

Vznik Československé republiky „První republika“

ANOTACE: Prezentace vysvětluje zahraniční a vnitrostátní podmínky vedoucí ke vzniku první samostatné republiky. Chronologicky řadí jednotlivé významné události vedoucí ke vzniku Československé republiky. Seznamuje s osobnostmi, které se na tomto vzniku podílely. Charakterizuje nový stát ve střední Evropě – Československou republiku. Vysvětluje podobu Československa.

Situace během 1.SV Česká politika na počátku války = negativní vztah k Rakousku, nechuť bojovat za RaU, dezerce vojáků na východní i západní frontě. Významná role české kultury a tisku – obraceli se veřejně k národu, vyjadřovala jeho naděje. Hospodářství podřízeno válce = hmotné strádání. Růst politického a národnostního útlaku ze strany RaU = represe a persekuce – mladočeši K.Kramář a A.Rašín odsouzeni za velezradu k trestu smrti, pak změněn na doživotí, 1917 amnestováni.

Zahraniční odboj proti RaU – za samostatnost a nezávislost. Snaha využít Dohody k rozbití monarchie. T. G. Masaryk od r v emigraci (Švýcarsko, Francie, Británie).Doma podporován pouze tajnou organizací Maffie,vedenou Masarykovým žákem, politologem Edvardem Benešem. Od roku 1915 Beneš též v emigraci.

Zahraniční odboj proti RaU – za samostatnost a nezávislost. Významná podpora slovenského astrofyzika a letce Milana Rastislava Štefánika, generála francouzské armády – zprostředkoval styky s představiteli francouzské politiky.

Zahraniční odboj proti RaU – za samostatnost a nezávislost. Září 1915 vznik Českého zahraničního komitétu ve Švýcarsku (v čele T.G.M). Únor 1916 – vznik Národní rada československá v Paříži (T.G.M, Beneš, Štefánik, Josef Dürich) – propagace čsl. Samostatnosti = získat podporu Dohody a přesvědčit o nutnosti rozbití RaU + vytvoření legií. Významnou roli pro vznik ČSR hrály také Československé legie v zahraničí (vojesnké jednotky) složené z Čechů a Slováků žijícíhc v cizině, z válečných zajatců a přeběhlíků. Ve Francii (10000), Itálii (20000) a v Rusku (70000). = respekt spojenců, boj proti RaU, v květnu 1918 uznány za součást dohodových armád.

Zahraniční odboj proti RaU – za samostatnost a nezávislost. V čele domácí politické scény mladočech Karel Kramář. Růst odporu proti válce – stávky a demonstrace (Prostějov, Plzeň, Ostravsko), leden 1918 generální stávka v celé monarchii – heslo – MÍR, SVOBODA, CHLÉB. Únor 1918 vzpoura námořníků rakousko- uherského válečného loďstva v boce Kotorské, květen 1918 vzpoura 7. střeleckého pluku v Rumburku v sev. Čechách (10 popraveno), červen 1918 vzpoura v Kragujevaci v Srbsku.

Zahraniční odboj proti RaU – za samostatnost a nezávislost. Květen 1917 – Manifest českých spisovatelů = výzva k obhajobě českých zájmů a demokracie v Evropě – Tříkrálová deklarace = dokument českých říšských a zemských poslanců – požadavek na sebeurčení národů v RaU – Národní přísaha českých spisovatelů a kulturních pracovníků přednesená A. Jiráskem v Obecním domě = úsilí o samostatný stát – jednání zástupců českých a slovenských krajanských organizací v USA s T.G.M. o uspořádání budoucího státu (spojení Čechů a Slováků se zárukou autonomie) = Pittsburská dohoda. Červen 1918 – ve Francii – uznání Národní rady československé za oficiální představitelku budoucího státu.

Vznik Československé republiky Karel Kramář Od července 1918 v čele domácího odboje obnovený a reorganizovaný Národní výbor československý (38 členů, složení podle výsledků voleb z roku zástupci Slovenska), v čele Karel Kramář, dále Alois Rašín, Antonín Švehla, J.V. Klofáč a Fr. Soukup. KAREL KRAMÁŘ

Vznik Československé republiky Cílem Národního výboru – příprava státního aparátu, přerušení vztahů k Vídni a Budapešti, vytvoření ekonomické základny, zřízení národní banky, měnová reforma. Navázány vztahy s Národní radou československou ve Vídni – Císařský manifest Karla I. – slib federalizace, snaha zachránit monarchii. V říjnu 1918 – Národní rada československá oznámila dohodovým státům vytvoření prozatímní československé vlády (prezident, předseda vlády a ministr vnitra Masaryk, ministr zahraničí Beneš, ministr války Štefánik) – uznána.

Vznik Československé republiky – vydána Washingtonská deklarace = prohlášení samostatnosti „čsl. Státu na republikánských principech“ – předána Masarykem Wilsonovi – vyhlášena na Václavském náměstí Československá republika.

Vznik Československé republiky Funkci prozatímní vlády převzal Národní výbor = 5 politiků, tzv. „mužů 28. října“ – Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár. Vydán zákon o zřízení samostatného československého státu (téměř po 400 letech). Převzata zásobovací centrála (Obilní ústav), pak další úřady včetně místodržitelství.

Vznik Československé republiky – Slovensko - Martinská deklarace – tajné shromáždění v Turčianském sv. Martině, zvolena 12členná Slovenská národní rada, v čele Matůš Dula, přijato prohlášení o právu na sebeurčení slovesnkého národa a o spojení v společném státě s Čechy.

Vznik Československé republiky přijata prozatímní ústava státu – 1. zasedání československého Národního shromáždění v Thunovském paláci = prohlášeno sezazení Habsburků, přijato usnesení o státní formě – demokratická republika, jednohlasně zvolen v nepřítomnosti T.G.M. prvním prezidentem. Ustavena 1. československá vláda (tzv. všenárodní koalice), v čele Karel Kramář. Přijaty první dva zákony – 8hodinová pracovní doba a zrušení šlechtických titulů – návrat T.G.M. po čtyřletém exilu do Prahy, vítán jako osvoboditel.

Vznik Československé republiky – návrat M.R. Štefánika do vlasti, ale tragicky zahynul při přistávání na bratislavském letišti – k Československé republice připojena Podkarpatská Rus.

Vznik Československé republiky

Osobnosti

Tomáš Garrigue Masaryk 1850 – 1937 Filozof, sociolog, politik a státník. První československý politik – 1893 poslanec říšské rady za mladočechy, za realisty. Autor řady spisů a dokumentů – Česká otázka, Naše nynější krize, Otázka sociální, Rusko a Evropa, Nová Evropa, Pittsburská dohoda, Washingtonská deklarace.

Edvard Beneš 1884 – 1948 Politik, diplomat a státník. Spolupracovník T.G.M. Za války činný v zahraničním odboji, po vzniku ČSR ministrem zahraničí a předseda vlády. Od roku 1935 prezidentem (1938 – 1945 prezidentem v exilu). V červnu 1948 abdikoval a září zemřel. Odmítl podepsat Ústavu 9. května.

Alois Rašín 1867 – 1923 Národohospodář, finančník a politik, aktivní činitel pokrokového hnutí. Za 1.SV spoluzakladatel hnutí Maffie, odsouzen k smrti, amnestován. Jeden z „mužů 28. října“. První ministr financí v čs. Vládě. 5. ledna roku 1923 se Alois Rašín stává obětí atentátu - když vychází ze svého bytu v pražské Žitné ulici, vystřelí na něj z revolveru anarchista Josef Šoupal ( ). Rašínův stav je beznadějný, přesto ale ministr financí vzdoruje svým zraněním až do 18. února roku 1923, kdy umírá.

Jiří Stříbrný Český novinář a politik. Jeden z „mužů 28. října“. Ve 20. letech ministrem čs. Vlád za národní socialisty zakladatel fašizující Národní ligy. Po roce 1945 odsouzen na doživotí.

Použité zdroje: Obrázky jsou z a nepodléhají žádným autorským právům. Není-li uvedeno jinak je materiál dílem autorky podle učebních osnov odpovídajících ŠVP vyučovaných podle učebnic: CSC. ČAPKA, František doc. PhDr. Dějepis pro 9. ročník. Novověk, moderní dějiny. 1. vydání. Nový Malín: Nová škola, s. r. o., učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. ISBN Učebnice je vybavena doložkou: „Schválilo MŠMT čj / dne 24. června 2010 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Dějepis s dobou platnosti šest let.

Zdroje pro obrázky: znak-1920.jpg