VY_32_INOVACE_Lul_II_14 Zdenka Fantlová Název projektu: OP VK Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/ OP Vzdělání pro konkurenceschopnost 1.4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Autor materiálu: Leona Lukašíková

Zdenka Fantlová (S 716) *1922 v Blatné r se celá rodina přestěhovala do Rokycan R byla kvůli rasovým zákonům vyloučena z místního reálného gymnázia Poté absolvovala rok na Anglickém institutu v Praze, což jí, jak se později ukázalo, zachránilo život Když v r gestapo zatýkalo jejího otce, řekl své rodině větu, která Zdenku provázela celým tím utrpením: „Jen klid. Pamatujte si - klid je síla.“ Její životní byl láska- Arnošt (Arno) Levit Začátkem ledna 1942 dostala Zdenka i Arno předvolání k registraci do transportu Arnův transport měl písmeno R a odjel do Terezína Zdenka dostala číslo S 716 a to jí zůstalo až do Osvětimi Do Terezína odjela → bydlela v Magdeburských kasárnách

V Terezíně opět potkala svého Arna – ne však na dlouho Byl vybrán do trestného transportu kvůli atentátu na Heydricha → odjížděl Transport odjížděl v 5:00 Arno přišel za Zdenkou ve 4:00 a dal jí vlastnoručně vyrobený snubní prstýnek do kterého vyryl: Arno Rozloučil se s ní se slovy, že když to přežijí, tak si ji po válce najde a že ji ten prstýnek bude chránit To bylo naposledy, co ho viděla Zdenka byla přidělena ke škrábání brambor přímo do kuchyně v Hannoveru → díky tomu jí byl přidělen konec chodby s oknem v městském domě Kamarádi jí ho oddělili dřevěnou stěnou, udělali jí na dveře zámek, postavili postel i s matrací, poličky, sklápěcí stoleček a do rohu tyč na šaty a kabát Od jisté smrti ji zachránila kamarádka Marta, kdy ji vysvobodila z transportu, ze kterého šli všichni bez výjimky do plynu Na začátku r se zúčastnila vysazování stromků na Křivoklátě

Zapojila se také do terezínského divadla na Magdeburské půdě odjela do Osvětimi - Březinky Na konci r odjela do tábora Kurzbach → tam kopala zákopy se celý tábor vydal na pochod smrti do Gross Rosenu Po týdnu se však ruské jednotky nebezpečně blížily, tak pokračovali vlakem do Buchenwaldu → ten byl ale přeplněný, a tak se dostala až do Mauthausenu Odtud po pár týdnech putovala do Bergen- Belsenu → po cestě vlak stavil i v Rokycanech, kde jim někdo do vlaku hodil 2 bochníky čerstvého chleba V Belsenu už nebyli ani dozorci, lidé zde pouze umírali → navíc se tam rozmohla tyfová epidemie, které podlehla její sestra Lída

dorazili do tábora Angličané Z posledních sil se doplazila do stanice Červeného kříže Tam ji našel anglický důstojník a zachránil jí život- její šťastná hvězda dojela do Švédska → do zotavovací nemocnice Její Arno odjel z Terezína do Trawniky, kde byli všichni muži z transportu zavražděni → zbyl jí jen prstýnek Do r pracovala na Československé ambasádě ve Švédsku Odsud emigrovala do Austrálie → tam se stala členkou jednoho melbournského divadla V r odjela do Londýna, kde žije dodnes

Zdroje: Osobní setkání se Zdenkou Fantlovou Fantlová,Z.: Klid je síla, řek´ tatínek. Nakladatelství Primus,1996, dotisk 2008 Vzdělávací semináře v Terezíně v letech Vzdělávací a informační bulletin vzdělávacího oddělení památníku Terezín z let Fotografie z archívu autorky pořízená v Osvětimi

Datum vytvoření: Ročník, pro který je materiál určen: devátý Předmět: Dějepis Anotace: Materiál slouží k seznámení s životním příběhem Zdenky Fantlové deportované do ghetta v Terezíně