P RÁVO E VROPSKÉ UNIE 2 Prezentace

ES A EU Evropská společenství – původně tři Společenství 1951 – ESUO (fungovalo v období 1952 – 2002) 1957 – EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně tvořila a rozvíjela svébytný právní systém – komunitární právo Právo odlišné od mezinárodního práva svou „supranacionální“ povahou (bezprostředně závazné a použitelné) Co je to supranacionální ? 1992 – Maastrichtská smlouva - vedle revize smluv o ES obsahuje Smlouvu o EU – stanoví smluvní rámec rozšířené spolupráce uvnitř ES („tři pilíře“) Vytváří se právo EU jako „právo druhého a třetího pilíře (odlišnosti od komunitárního práva) EU v této době nemá právní subjektivitu

ES A EU podepsána Lisabonská smlouva ALE - nabyla účinnosti teprve 1. prosince 2009 (proč ?) mění zakládající dokumenty ES a EU Smlouvu o EU (SEU) Smlouvu o založení Evropského společenství (SES)- nově Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (ESAE) – ESAE (též EURATOM) zůstává samostatné zrušení dosavadní struktury „tří pilířů“ EU (vytvořené MAASTRICHTSKOU SMLOUVOU roku 1992) EU se stává právním subjektem namísto ES splynutí oblastí komunitárního a unijního práva

P RÁVO EU - ČLENĚNÍ DLE OBSAHU A Normy regulující strukturální otázky EU (organizační struktura, pravomoci orgánů EU, vztahy mezi orgány EU navzájem atd.) = INSTITUCIONÁLNÍ PRÁVO B Normy regulující oblasti činnosti (tzv. společné politiky) EU vnitřní trh životní prostředí hospodářská soutěž ad. = MATERIÁLNÍ PRÁVO

P RAMENY PRÁVA EU Co jsou to prameny práva ?

P RAMENY PRÁVA EU prameny“ označují původ a zakotvení práva, zdroj jeho poznání. právo Evropského společenství a EU jako nadnárodní organizace vychází s následujících pramenů primární právo EU sekundární právo EU soft law (nestandardní předpisy právní povahy) mezinárodní smlouvy (+ smíšené smlouvy) obecné zásady právní judikatura ESD (tzv. „ case law “ )

P RIMÁRNÍ PRÁVO EU Primární právo = normy nejvyšší právní síly obsažené ve smlouvách uzavřených mezi členskými státy ES -EU zakládací smlouvy Smlouva o EU (1992) Smlouva o fungování EU (1957, býv. Evropské hospodářské společenství (EHS) Smlouva o Evropském společenství pro atomovou energii (1957, EURATOM)

P RIMÁRNÍ PRÁVO EU revize a doplňky smluv Jednotný evropský akt (JEA) 1987 Maastrichtská smlouva 1992 Amsterdamská smlouva 1997 Niceská smlouva 2000 Lisabonská smlouva 2007 další smlouvy mezi členskými státy a EU smlouvy o zdrojích rozpočtu (tzv. rozpočtové smlouvy) smlouvy o přístupu nových členských států Listina základních práv a svobod EU (2000, právně závazná od 2009)

S EKUNDÁRNÍ PRÁVO EU Sekundární právo = právní normy přijímané institucemi EU v souladu se zmocněním vyplývajícím ze zakládacích smluv Nařízení směrnice Rozhodnutí doporučení, a stanoviska Článek 288 SFEU charakterizuje právní povahu těchto legislativních aktů : „Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise vydávají nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.“

N AŘÍZENÍ základní pramen - normativní akty s obecnou závazností jednotný nástroj rozvoje práva EU platí ve všech členských státech jednotně v zásadě nevyžadují vydání prováděcího vnitrostátního aktu přímo závazné pro občany EU - mohou se dovolávat ustanovení nařízení stejně, jako zákonů a dalších předpisů práva vnitrostátního.

N AŘÍZENÍ Platnost nařízení platí sama o sobě ( přímá působnost) členské státy zajišťují jejich administrativní implementaci svými orgány bezprostřední účinnost nařízení - realizace z něj vyplývajících subjektivních práv nesmi být vázána na vydání vnitrostátních prováděcích předpisů (s výjimkou těch, která nařízení samo předpokládá) Uveřejnění v Úředním listu EU má konstitutivní účinek Co je to konstitutivní účinek ?

S MĚRNICE nástroj s menší normativní účinností než nařízení Co je to normativní účinnost ? obsahují právní normy, závazné pro všechny členské státy závazné právní účinky z hlediska výsledků, jichž má být dosaženo, nikoli pokud jde o prostředky, které mají být použity k dosažení daného cíle směrnice je pramenem s dvoustupňovou realizací v prvním stupni - směrnice stanoví jednotný cíl ( = jádro dané úpravy) z pohledu EU v druhém (národním) stupni – cíl uskutečněn provedením změny právních řádů členských států

S MĚRNICE Působení směrnice v členských státech Směrnici je třeba ve stanovené lhůtě (většinou do pevně stanoveného data), transponovat (převést) do národního práva získává účinnost teprve tímto transpozičním aktem členského státu účinek transpozice převádí obsah směrnice do vnitrostátního právního řádu vyplňuje prostor mezi obecnou formulací pravidel a možností konkretizace (přizpůsobení) úpravy, ponechanou členským státům K transpozici je vždy třeba vydání závazného právního aktu obecné povahy (zákon, vládní nařízení ad.)

R OZHODNUTÍ " právotvorná" rozhodnutí, např. o úpravě vnitřních poměrů institucí či úpravy konkretizující pravidla z nařízení právně závazná povaha (stejně jako nařízení) - je závazné ve všech svých bodech (na rozdíl od směrnice). objekt je konkrétně určen (jeden nebo více členských států, jedna nebo více soukromých osob) nemusí mít obecnou platnost

R OZHODNUTÍ mají přímý účinek (potvrdil Soudní dvůr EU) Co je to přímý účinek ? vydává buď Rada EU nebo Komise obvykle zveřejněno v Úředním listu EU PŘÍKLADY - Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 3052/95/ES ze dne 13. prosince 1995, kterým se stanoví postup výměny informací o vnitrostátních opatřeních odchylných od zásady volného pohybu zboží v rámci EU Rozhodnutí Komise ze dne 29. dubna 2004 stanovící obecná pravidla pro řízení Systému ES pro rychlou výměnu informací (RAPEX) a pro notifikace činěné v souladu s článkem 11 směrnice 2001/95/EC

D OPORUČENÍ A STANOVISKA právně nezávazné akty (např. doporučení Komise členským státům k uzpůsobení jejich státních obchodních monopolů) nemohou zakládat soudně vynutitelná práva jednotlivců představují oporu pro výklad závazného práva EU „soudy jsou povinny brát při rozhodováni zřetel na doporučení, zvláště pokud jsou směrodatná pro výklad vnitrostátních právních předpisů vydaných k jejich provedení nebo pokud mají doplňovat závazné předpisy.“ (ESD v případu Grimaldi 322/1988)

D OPORUČENÍ A STANOVISKA PŘÍKLAD: DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 28. dubna 2010 o společné programové výzkumné iniciativě „Zdravá dieta pro zdravý život“ (2010/250/EU) Stanoviska právně nezávazné akty ke skutkovým nebo právním otázkám (např. stanoviska EU k otázkám výkladu a použití mezinárodního práva, včetně mezinárodních smluv) vydávána převážně Komisí z vlastní iniciativy adresována členským státům ( zčásti soukromým osobám)

K ONEC OPAKOVÁNÍ pokračování příště…