Který další stát se ještě objevil v 19. století na mapě Evropy? Itálie. Proč se nepodařilo sjednotit Itálii a Německo již v revolučním roce 1848? Jaké.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou II
Advertisements

Nové státy na mapě Evropy Vznik velmocí a vznik paktů
Sjednocování Itálie po roce 1849
Autor: Mgr. Martin Šimek, Masarykova ZŠ Plzeň
Pokus o sjednocení Itálie a Německa
Bouřlivý rok 1848.
8. ročník Novověk ZŠ Rajhrad Autor: Bc. Pavla Procházková
Revoluční rok 1848 Francie, Itálie, Německo 2.stupeň ZŠ
Bitva u Kolína 18. června 1757.
Mezinárodní situace na přelomu 19. a 20. století
Evropa za napoleonských válek
Sjednocení Itálie a Německa Nové státy na mapě Evropy
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná.
Digitální učební materiály ŠIII/2 DĚJEPIS
VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2Č. materiálu:VY_32_INOVACE_448.
Revoluce 1848/1849 v Evropě.
Válečné konflikty v Evropě
Bitva u Waterloo Dějepis Autor: Pavel Hrstka
Sjednocení Německa.
8. ročník Novověk ZŠ Rajhrad Autor: Bc. Pavla Procházková
Sjednocení Německa.
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „ Výuka na gymnáziu podporovaná.
VY_32_INOVACE_1D Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/ Dějepis, 8. třída ZŠ Základní škola Kutná Hora, Kremnická.
Sjednocení Itálie a Německa
Sjednocení Itálie sjednocení Německa.
Prusko-Francouzská válka
Bitva u Verdunu Dějepis Autor: Pavel Hrstka
Dějiny významných států v Evropě i ve světě
Francie v 2. pol. 19. století Lenka Ertlová.
Evropské právní dějiny
Cesta k první světové válce
Obecné právní dějiny Vojáček.
NÁZEV ŠKOLY:Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště AUTOR:Mgr. Petra Brůzlová NÁZEV:První světová válka TÉMATICKÝ CELEK:Moderní.
Sjednocení Německa Výchozí situace: 18O6 zánik Svaté říše římské /po vítězství Napoleona 1805 u Slavkova/ po Vídeňském kongresu 1815 Německý spolek,
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice AUTOR: Mgr. Marcela Horká NÁZEV: Sjednocení Německa TEMA: Sjednocování států ČÍSLO PROJEKTU:
Německé státy – od roku 1815 členy Německého spolku. nejsilnější stát = Prusko. součást spolku = Habsburská monarchie.
SJEDNOCENÍ NĚMECKA. Situace po roce 1848 * Pruský král odmítl přijmout císařskou korunu z rukou frankfurtského parlamentu * Obnoven Německý spolek * Neustálé.
Otto von Bismarck, muž krve a železa, cukru a biče
Křížovka Britský admirál proti Napoleonovi 1 Královnina města 2 Proces poněmčování 4 Barokní malířská technika 2 Státní dohled nad informacemi 1 Ruský.
FRANCIE A RUSKO 2.POL. 19.STOLETÍ
AUTOR: Marcela Kaderová
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Revoluce 1848/1849 v Habsburské monarchii.
Válečné konflikty v Evropě
Bouřlivý rok 1848.
REVOLUCE 1848/49.
Název a číslo materiálu:
První republika Československá‏
Za vlády přemyslovských králů 2
Revoluce 1848/1849 v Habsburské monarchii. Revoluce 1848/1849 v Habsburské monarchii.
Anotace: Prezentace pro 8. ročník. POMOCNÝ MATERIÁL K VÝKLADU
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Francie Napoleona III..
Evropské právní dějiny
ŠABLONA III/2 KONEC KOLONIÁLNÍCH ŘÍŠÍ Mgr. Lucie Opltová – 1
Císařství Napoleona I..
Vypracovala: Mgr. Jana Jelínková
Sjednocení Itálie sjednocení Německa.
ZŠP a ZŠS Uherský Brod projekt č. CZ.1.07/1.4.00/
Francie za Ludvíka IV.. Francie za Ludvíka IV.
Napoleon I. Bonaparte a jeho bitvy
Sjednocení Itálie sjednocení Německa.
SJEDNOCENÍ NĚMECKA.
Základní škola Čelákovice
Název a číslo materiálu:
Sjednocení Německa Veronika Peřinová 3.A
DĚJINY ČESKÝCH ZEMÍ POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI.
SJEDNOCOVACÍ PROCESY V EVROPĚ
1.světová válka – Velká válka
Transkript prezentace:

Který další stát se ještě objevil v 19. století na mapě Evropy? Itálie. Proč se nepodařilo sjednotit Itálii a Německo již v revolučním roce 1848? Jaké důvody měli němečtí a italští králové k tomu, aby podpořili vznik nových států? Protože sjednocení chtěla jen část obyvatelstva a ne politici a králové. 1) větší vliv v mezinárodní politice 2) odstranění cel, sjednocení měr a vah, obchodu atd.

- německé státy – od roku 1815 členyNěmeckého spolku nejsilnější stát =Prusko Kdy v českých dějinách jsme se s Pruskem už setkali? Byl to militantní stát – co to znamená? součást spolku = Habsburská monarchie

- Prusko = hlavní slovo ve sjednocení Německa Otto von Bismarck „železný kancléř“ „Jednota nebude dosažena řečmi a rozhodováním většiny v parlamentě, ale krví a železem“

- první krok ke sjednocení =porážka Rakouska Proč museli Němci porazit Habsburskou monarchii?

- bitva u Sadové u Hradce Králové3. července 1866

- nejprve převaha rakouského dělostřelectva, opevněného na Chlumu moderní bronzová děla s dostřelem několik kilometrů - později bitvy mezi pěšáky

- Prusové vybaveni „zadovkami“… … technika bodákového útoku rakouské armády nemohla uspět - nakonec Rakušané ztratili Chlum a celá část rakouské armády se dala na ústup Marně se poblíže vesničky Chlumu postavila Prušákům v cestu dělostřelecká baterie 3. armádního sboru, proslulá baterie mrtvých – a tak dlouho na ně metala osmiliberní kartáče, až z ní byli zabiti jeden po druhém všichni, 52 mužů postřílených na jedné hromadě se svými 64 koňmi. Všechny stráně a výšiny se modraly stále souvisleji modrými uniformami Prušáků. Rakouské pluky byly roztrhány, rozpuštěny, promíchány páté přes deváté, dělostřelci a vozatajci vráželi do pěšáků a drtili je na kaši, do které dusalo zdivočelé jezdecko. - po páté hodině odpolední bylo dobojováno

Statistika mrtvých, raněných, pohřešovaných nebo zajatých mužů: mrtvých koní ztracených děl 1870

- po porážce Rakouska vytvořilo Prusko tzv.Severoněmecký spolek - bez vlivu Rakouska - problémy s dalším sousedem Francií

- v r začala válka prusko-francouzská - v jedné z bitev zajat Napoleon III. - po prohrané válce musela Francie platit velké reparace a přišla o Alsasko a Lotrinsko - mnohaleté nepřátelství mezi Němci a Francouzi

1871 – vyhlášeno Německé císařství Vilém I.

Sjednocení Německa - v čele sjednocení = Prusko (kancléř Otto von Bismarck) - 2 kroky k sjednocení: 1) válka s Rakouskem (největší bitva v červenci 1866 u Sadové u Hradce Králové) – Německo bez vlivu Rakouska 2) válka s Francií – připojení jižních německých států – vznik Německého císařství (Vilém I.)

Co si pamatuješ? Který stát byl v čele sjednocení Německa? Jak se jmenoval pruský kancléř, který sjednocení organizoval? Které dva státy museli Prusové porazit, aby bylo Německo jednotné? Kde a kdy se odehrála největší bitva prusko-rakouské války? Ve kterém roce bylo vyhlášeno německé císařství? Která zbraň umožnila Prusům porazit Rakušany?

Metodika materiálu: - výkladová prezentace se závěrečným shrnutím, které lze využít jako zápis pro žáky a opakováním Zdroje: KGBERGER. Deutscher Bund.svg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. LIUZZO, David. Flag of Prussia svg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. SIR IAIN. Flag of the Habsburg Monarchy.svg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. NEZNÁMÝ. OttovanBismarck1.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. THEN, Julien. Battle of Koniggratz.png [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. ARMÉMUSEUM. Zündnadelgewehr m-1854 Jägertruppen - Preussen - Armémuseum.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. NEZNÁMÝ. Batalha sadowa 1866.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. SCHÜLLINGER, Hugo. Battle of Svib Schuellinger.png [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. ZP. Baterie-Mrtvých.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. JIRKA23. Hořice-Gothard-pomník-padlým-1866-u-Sadová2011b.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. ZP FROM CS. Pomník 123.JPG [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:.

52 PICKUP. Map-NDB.svg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. B1MBO. Flag of the German Empire.svg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. VON SCHOTT, Karl Albert. Schott Berennung von Lichtenberg.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. LIUZZO, David. Wappen Deutsches Reich - Reichsadler 1889.svg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. NEZNÁMÝ. Wilhelm1.jpg [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. SEDLMAYEROVÁ, Milena: Dějepis formou ukázek z krásné literatury, Olomouc 1995