Biomarkery a metastazující kolorektální karcinom Josep Tabernero Vall d’Hebron University Hospital Barcelona, Spain Gastrointestinal Cancer Expert Forum,

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Protokol DOXIL-MMY-3001 Randomizovaná kontrolovaná studie s lékem VELCADE (bortezomib) v monoterapii nebo v kombinaci s lékem DOXIL v léčbě relapsu.
Advertisements

Heterogenita nádorové buněčné populace v diagnostice a léčení
Novinky v onkologii ASCO 2009
Obrození imunoterapie v onkologické léčbě
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná registrační studie fáze III hodnotící účinnost a bezpečnost placeba + trastuzumabu + docetaxelu.
v léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu
Stanovení exprese receptoru epidermálního růstového faktoru ( EGFR )
Zlepšení výsledků léčby žen s pokročilým karcinomem vaječníků: GOG-0218 Michael Birrer Harvard Medical School, Boston, USA.
Avastin v klinické praxi: kazuistiky
Léčebné strategie u kolorektálního karcinomu
Vemurafenib, lék volby u pacientů s metastatickým BRAF V600 mutovaným melanomem Antoni Ribas, MD Professor of Medicine Professor of Surgery Professor of.
Swain, SABCS 2012, CLEOPATRA (data z posteru) Konfirmační analýza celkového přežití ve studii CLEOPATRA: Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná.
Things we knew, things we did… Things we have learnt, things we should do Bronchiální karcinom u ženy Dr Philippe COLLARD Pneumologická klinika Univerzitní.
Kontrolou angiogeneze ke kontrole růstu nádoru
Cappuzzo, SATURN, WCLC 2009 Účinnost a bezpečnost erlotinibu v udržovací léčbě první linie u nemocných s NSCLC bez progrese po chemoterapii: výsledky studie.
Antiangiogenní léky - optimalizace léčby nemocných s metastatickým karcinomem prsu
Nicoletta Colombo University of Milan-Bicocca and European Institute of Oncology, Italy Závěrečné poznámky.
Randomizovaná, otevřená, multicentrická studie fáze III (BRIM3) porovnávající BRAF inhibitor vemurafenib s dakarbazinem u pacientů s BRAF V600E -mutovaným.
Kolorektální karcinom
Timothy Perren St James’s Institute of Oncology, Leeds, UK Zlepšení výsledků léčby žen s pokročilým karcinomem vaječníků: ICON7.
Session IV Professor Stanley Kaye Royal Marsden Hospital London, UK The shift, moving forward.
1 Studie PROMID Placebo-controlled, double blind, prospective, Randomised study on the effect of Octreotide LAR in the control of tumor growth in patients.
VEGF u ovariálního karcinomu
Úvod předsedy: kontrola růstu nádoru inhibicí angiogeneze Martin Gore Royal Marsden Hospital London, UK.
Budoucnost léčby ovariálního karcinomu: přehled probíhajících a připravovaných studií Eric Pujade-Lauraine Hôpitaux Universitaires Paris Centre Site.
Signální cesty u plicního karcinomu: kam nás vedou?
Prediktivní a prognostická patologie Prediktivní a prognostická patologie Část I Část I.
Klinická farmakologie nových cytostatik
Analýza nákladové efektivity: panitumumab+mFOLFOX6 vs
Kolorektální karcinom ve stáří
Jan Říčař Dermatovenerologická klinika LF UK a FN Plzeň
Vectibix® v léčbě mCRC a kazuistika - dlouhodobá odpověď na léčbu
Význam rychlosti a hloubky protinádorové odpovědi
Zacíleno přesně na VEGF Mechanismus účinku Avastinu.
PREVENCE ►Primární prevence ► Primární prevence Cíl – odstraňovat nebo omezovat možné příčiny vzniku onemocnění Na základě nových poznatků o patogenezi.
Protinádorová imunita Jiří Jelínek. Imunitní systém vs. nádor imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které.
Naplnění příslibu anti-EGFR léčby u pokročilého NSCLC Enriqueta Felip Vall d’Hebron University Hospital Barcelona, Spain.
Budoucnost cílené léčby NSCLC Lucio Crinò Silvestrini Hospital Perugia, Italy.
Uvítání a úvod Giorgio Scagliotti University of Torino, Torino, Italy.
Léčba nemocných s relabujícím nebo pokročilým NSCLC Luis Paz-Ares Rodríguez Hospital Universitario Virgen del Rocio, Seville, Spain.
Pohled do budoucnosti: nové přístupy pro další optimalizaci léčebných strategií Lucio Crinò Silvestrini Hospital, Perugia, Italy.
Protinádorová farmakoterapie konvenční (klasická) protinádorová chemoterapie protinádorová hormonální terapie cílená protinádorová farmakoterapie, tj.
Máme dostatek důkazů pro správnou volbu optimální léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu? Eugen Kubala Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec.
Studie Cleopatra: finální analýza celkového přežití (OS): pertuzumab (Ptz), trastuzumab (T) a docetaxel (D) v 1-linii léčby pacientů s HER2-pozitivním.
Inovace se stává realitou: Inhibice signální cesty VEGF Martin Reck Hospital Grosshansdorf Grosshansdorf, Germany.
Frauenklinik, CVK J. Sehouli Director of the Department of Gynecology Head of the European Competence Center for Ovarian Cancer Charité-Campus Virchow.
Základní principy léčby mCRC Dirk Arnold Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg, Germany Gastrointestinal Cancer Expert Forum, Lisboa, March 2009.
PSA jako indikátor léčebné odpovědi po radikální léčbě Ivo Minárik, 2015.
AFLIBERCEPT LEPŠÍ, STEJNÝ ČI HORŠÍ INHIBITOR VEGFR Jindřich Fínek Plzeň.
Current and future challenges in the treatment of advanced lung cancer Pochopení benefitů z anti-VEGF léčby: proč, kdy a kdo? Lucio Crinò.
Případ Dr. Lewisona (Prog. Clin. Biol. Res. 12, 47-53, 1977)  V roce 1977 publikoval Dr. Lewison z Johns Hopkins University v USA případ pacientky, která.
NEZÁVISLÉ RADIOLOOGICKÉ HODNOCENÍ STUDIE FÁZE III GOG218 S BEVACIZUMABEM (BEV) V PRIMÁRNÍ LÉČBĚ POKROČILÉHO EPITELOVÉHO NÁDORU VAJEČNÍKŮ, PRIMÁRNÍHO NÁDORU.
Přejato od studentů:Lucie Částková Michaela Hladká Marie Lengálová.
Vyhodnocení důkazů: zkušenosti z druhé linie léčby NSCLC Luis Paz-Ares Rodríguez Hospital Universitario, Virgen del Rocío, Sevilla, Spain.
Lze použít biomarkery pro výběr nemocných k léčbě Tarcevou? Denis Soulières Centre Hospitalier de l’Université de Montréal, Montréal, Canada.
Éra testování: výzkum biomarkerů u karcinomu plic Marc van de Vijver Academic Medical Centre Amsterdam, The Netherlands.
Jak nejlépe využít současné možnosti léčby pokročilého kolorektálního karcinomu podle: Mark Harrison, Mount Vernon Cancer Centre, London, UK Dirk Arnold,
Udržovací léčba NSCLC Nový léčebný přístup. Karcinom plic: celosvětový zabiják V 85 % případů se jedná o nemalobuněčný plicní karcinom (NSCLC) Celosvětově.
Karcinom vaječn í ků Avastin v l é čbě karcinomu vaječn í ků - východiska a klinick é studie.
Glioblastoma multiforme – možnosti léčby
Eugen Kubala Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové
Více či méně využitelné možnosti patologie u CRC Ondřej Daum
Lokalizace tumoru- prognostický marker u mCRC
- váhy jednotlivých studií
Počty pacientů v lékových registrech ČOS
Nové trendy v patologické fyziologii
Kolorektální karcinom u mladých nemocných
Update doporučených léčebných postupů pro diagnostiku a léčbu metastatického NSCLC MUDr. Leona Koubková
Management jaterních metastáz
Bohuslav Melichar Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc
Transkript prezentace:

Biomarkery a metastazující kolorektální karcinom Josep Tabernero Vall d’Hebron University Hospital Barcelona, Spain Gastrointestinal Cancer Expert Forum, Lisboa, March 2009

Co jsou to biomarkery? Biomarkery mohou být měřeny v nádorové tkáni či v tělesných tekutinách, např. v plazmě Biomarkery prediktivní předpovídají odpověď na konkrétní léčbu Biomarkery prognostické jsou spojeny s vyšším rizikem rozvoje nemoci, rizikem šíření, agresivity nemoci a četností přežití Biomarkery jsou indikátory normálních biologických dějů, patologických dějů či farmakologických odpovědí na léčebný zásah

Které biomarkery byly zkoumány u pokročilého CRC? Prognostické biomarkery mikrovaskulární denzita exprese VEGF exprese CD133 hladiny IL-6 a IL-8 hladiny sérového Tie-2 receptoru exprese angiopoietinu-2 CRC = kolorektální karcinom EGFR = epidermoidní růstový faktor VEGF = vaskulární endotelový růstový faktor IL = interleukin Prediktivní biomarkery Modulátory aktivity EGFR: stav KRAS stav BRAF exprese PTEN stav PI3K hladiny epiregulinu hladiny amfiregulinu další: aktivita Topo1 u irinotekanu ERCC1 u oxaliplatiny Bokemeyer, et al. JCO 2009 Chung, et al. Anticancer Res 2006 Chung, et al. J Surg Oncol 2006 Di Nicolantionio, et al. JCO 2008 Loupakis, et al. JCO 2008 Sessa, et al. Nat Clin Pract Oncol 2006

Inhibice EGFR

Signální cesta EGFR u CRC Adaptováno z Roberts and Der. Oncogene 2007 mutace BRAF 10% mutace KRAS 30–50% exprese EGFR 27–95% EGFR mutace <1% MAPK MEK BRAF KRAS TGF-α Grb2 Sos TGF = transformační růstový faktor EGFR

Možný vztah mezi stavem K-ras a odpovědí na monoklonální protilátky zacílené na EGFR v monoterapii či v kombinaci s irinotekanem u chemorezistentních nemocných Odpovídající na standardní dávku 22% Odpovídající na zvýšenou dávku ~5% neodpovídající: KRAS mutace 40% neodpovídající: BRAF mutace 10% neodpovídající: ztráta PTEN či PI3K mutací % je neznámo neodpovídající: neznámý důvod % neznámé KRAS divoký typ KRAS mutace Wong and Cunningham. JCO 2008

Nemocní s nádorovou mutací KRAS nemají výhodu z podání cetuximabu v 1.linii léčby mCRC: studie CRYSTAL KRAS divoký typKRAS mutovaný Cetuximab + FOLFIRI vs FOLFIRI (n=172) Cetuximab + FOLFIRI vs FOLFIRI (n=105) OS, měsíce 24,9 vs 21,0 HR=0,84; 95% CI: 0,64; 1,10 (p=0,22) 17,5 vs 17,7 HR=1,03; 95%CI 0,74;1,44 (p=0,85) PFS, měsíce 9.9 vs 8.7 HR=0,68; 95% CI: 0.51; 0,93 (p=0.017) 7,6 vs 8,1 HR=1,07; 95% CI: 0,71;1.61 (p=0,75) ORR, %59 vs 43 HR=1,91; 95% CI: 0,80 (p=0,003) 36 vs 40 HR=0.80; 95% CI: 0,44; 1,44 (p=0,46) Rougier, et al. ASCO GI 2009 (abstrakt) OS = celkové přežití; PFS = doba bez progrese nemoci ORR = četnost celkových odpovědí; HR = poměr rizik CI = interval spolehlivosti

Nemocní s nádorovou mutací KRAS nemají výhodu z podání cetuximabu v 1.linii léčby mCRC : studie OPUS KRAS divoký typKRAS mutovaný Cetuximab + FOLFOX4 vs FOLFOX4 (n=134) Cetuximab plus FOLFOX4 vs FOLFOX4 (n=99) OS, měsíceNR PFS, měsíce7,7 vs 7,2 HR=0,57, 95% CI: 0,36, 0,91 (p=0,016) 5,5 vs 8,6 HR=1,83, 95% CI: 1.09, 3,06 (p=0,019) ORR, %61 vs 37 OR=2,54, 95% CI: 1,24, 5,23 (p=0,011) 33 vs 49 OR=0,51, 95% CI: 0,22, 1,15 (p=0,106) Bokemeyer, et al. JCO 2009 OR = odds ratio; NR = nehlášeno

Mutace BRAF 11/79 (14%) Divoký typ BRAF 68/79 (86%) odpovídající0/11 (0%) ‡ 22/68 (32%) ‡ neodpovídající11/11 (100%) ‡ 46/68 (68%) ‡ mutace KRAS 34/113 (30%) Divoký typ KRAS 79/113 (70%) odpovídající2/34 (6%)*22/79 (28%)* neodpovídající32/34 (94%)*57/79 (72%)* Další nemocní nebudou zřejmě odpovídat na léčbu inhibitory EGFR i z důvodu BRAF mutací Stav BRAF u divokého typu KRAS (n=79) Stav KRAS (hodnotitelní nemocní n=113) Nemocní s mCRC léčení panitumumabem či cetuximabem, n=114 *p<0,05 (p=0,011) ‡ p<0,05 (p=0,029) Di Nicolantionio, et al. JCO 2008

Di Nicolantonio, et al. JCO 2008 BRAF divoký typ BRAF mutace p=0,0010 Nemocní s KRAS divokým typem OS (%) BRAF divoký BRAF mutace p<0, PFS (%) Pro dosažení odpovědi na inhibitory EGFR u mCRC je podmínkou divoký typ BRAF Doba od započetí léčby (dny)

Také ztráta PTEN předpovídá ztrátu účinku cetuximabu Fischerův přesný test p=0,008 Shoda primární nádor/metastáza: 27/45 (60%) PTEN + (n=33) PTEN – (n=22) Odpovídající (CR+PR+SD)12 (36%)1 (5%) Neodpovídající21 (64%)21 (95%) Loupakis, et al. ASCO 2008; 2. Parsons, et al. Nature 2005 n=55 1,00,80,60,40,20,01,00,80,60,40,20,0 02,55,07,510,012,515,0 měsíce Odhad PFS Log-rank test: p=0,005 HR=0,49; 95% CI: 0,20–0,75 PTEN + medián PFS = 4,7 měsíce PTEN – medián PFS = 3,3 měsíce CR = kompletní odpověd´; PR= částečná odpověď SD = stabilizace choroby PTEN je součástí signální cesty PI3K2 PTEN je součástí signální cesty PI3K2 40% nádorů CRC má mutace signální cesty PI3K 2 40% nádorů CRC má mutace signální cesty PI3K 2

Inhibice VEGF

Acevedo VD et al. Cell Cycle 2009 Angiogeneza: rozvětvený signální děj Ang = angiopoietin; FGF = růstový faktor pro fibroblasty MMP = matrix metaloproteinázy; TNF = tumor nekrotizující faktor; VEGFR = receptor pro VEGF Nádorová buňka FGF2 IL-8 ECMMMP Uvolnění VEGF Buňka zánětu buněčné adhesivní bílkoviny VEGF Ang-2 TNFα TNFαR NF-kB Ang-1 Stabilizované a zralé krevní cévy Tie-2 VEGFR1 Proliferace endotelových buněk Krevní cévy/endoteliální buňky Avastin Se váže na volný VEGF

Prediktivní biomarkery pro bevacizumab pivotní studie CRC : IFL ± bevacizumab široké zhodnocení biomarkerů u 267 z 813 nemocných (33%) biomarkervýsledek plasmatický VEGFnení prediktivní VEGF získaný z primární tkáně nádoru (ISH, IHC)není prediktivní „Upstream mediátory“ VEGF KRAS, BRAF, stav mutace p53, p53 overexprese IHC nejsou prediktivní další angiogenní mediátory (TSP-2)nejsou prediktivní Jubb, et al. JCO 2006; Ince, et al. JNCI 2005 Holden, et al. ASCO 2005 (abstract 3555); Hurwitz, et al. Oncologist 2009 IHC = imunohistochemie; ISH = hybridizace in situ

Bevacizumab zlepšuje výsledek léčby nemocných nezávisle na stavu KRAS či BRAF….. Výhoda přežití přidání bevacizumabu k IFL v 1.linii je nezávislá na stavu KRAS, BRAF či stavu mutace p53, či overexpresi p53 (0,45–1,10) (0,15–0,70) 0,70 0,32 26,35 25, ,45 16, Overexprese p53 pozitivita negativita (0,30–0,95) (0,32–1,42) 0,54 0,67 27,7 NR ,72 16, Stav p53 mutace divoký typ (0,37–1,20) (0,34–0,82) 0,67 0,57 19,91 27, ,6 21, Stav KRAS a BRAF mutace divoký typ (0,01–1,06) (0,34–0,82) 0,11 0,53 15,93 26, ,95 17, Stav BRAF mutace divoký typ (0,37–1,31) (0,34–0,99) 0,69 0,58 19,91 27, ,6 17, Stav KRAS mutace divoký typ (0,39–0,85)0,57 26, , všichni (95% CI)HR Medián (měsíce)n n Všichni n Biomarker Placebo + IFL 0,20,51250,20,5125 HR Ince, et al. JNCI 2005 Bev + IFL Bev = bevacizumab

PFS měsíce 5,55,5 9,39,3 IFL + placebo (n=34) bevacizumab + IFL (n=44) OS měsíce 13,6 19,9 IFL + placebo (n=34) bevacizumab + IFL (n=44) AVF2107g: přežití nemocných s mutací K-ras Vzestup o 3,8 měsíce v mediánu PFS Hurwitz, et al. Oncologist 2009 Vzestup o 6,3 měsíce v mediánu OS

PFS měsíce 7,47,4 IFL + placebo (n=67) bevacizumab + IFL (n=85) OS měsíce 17,6 27,7 IFL + placebo (n=67) bevacizumab + IFL (n=85) ,5 Hurwitz, et al. Oncologist 2009 AVF2107g: přežití nemocných s divokým typem K-ras Vzestup o 6,1 měsíce v mediánu PFS Vzestup o >10 měsíce v mediánu OS

Bevacizumab v 1.linii přináší výhodu všem nemocným nezávisle na K-ras stavu KRAS divokýKRAS mutovaný Bevacizumab + IFL vs IFL (n=152) Bevacizumab + IFL vs IFL (n=78) OS, měsíce27,7 vs 17,6 HR=0,58; 95% CI: 0,30; 1,0 (p=0,04) 19,9 vs 13,6 HR=0,69; 95% CI: 0,4; 1,3 (p=0.26) PFS, měsíce 13,5 vs 7,4 HR=0,44; 95% CI: 0,3; 0,7 (p<0,0001) 9,3 vs 5,5 HR=0,41; 95% CI: 0,2;0,7 (p=0,008) ORR, %60,0 vs 37,3 (p=0,006) 43,2 vs 41,2 (p=0,86) Hurwitz, et al. Oncologist 2009

Duální inhibice

PFS (měsíce) KRAS divoký typKRAS mutace 10.5 p=0, XELOX + bevacizumab XELOX + bevacizumab + cetuximab Tol, et al. NEJM 2009 CAIRO-2: přidání cetuximabu k bevacizumabu v 1.linii CRC nepřináší žádnou výhodu, tento fakt není závislý na stavu K-ras p=0,043

PFS (měsíce) chemoterapie na basi irinotekanuchemoterapie na basi oxaliplatiny HR (95% CI): 1.50 (0.82–2.76) p=0,016 HR (95% CI): 1.25 (0.91–1.71) HR (95% CI): 1.36 (1.04–1.77) HR (95% CI): 1.19 (0.65–2.21) PACCE: zkrácení PFS po přidání panitumumabu k bevacizumabu v 1.linii CRC nezávisle na K-ras stavu KRAS divoký typ (n=115) KRAS mutace (n=86) KRAS divoký typ (n=404) KRAS mutace (n=260) chemoterapie + bevacizumab chemoterapie + bevacizumab + panitumumab Hecht, et al. JCO 2009

Závěrem Biomarkery pomáhají lépe určit vhodnou léčbu nemocných s CRC Nemocní s K-ras mutací nesmí dostat léčbu protilátkami cílenými na EGFR Biomarkery signální cesty BRAF a PI3K a jejich mutace budou dále určovat ty nemocné, které nebudou odpovídat na léčbu protilátkami cílenými na EGFR Bevacizumab je jediné biologikum s prokázaným prodloužením přežití v 1.linii nezávisle na stavu biomarkerů