Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Eva Bartošová Název DUM: VY_32_Inovace_6.2.4 Petr Bezruč Název sady: Český jazyk 9. třída Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Prezentace slouží k seznámení s životem a dílem Petra Bezruče. Součástí je zhudebněná báseň a její interpretace. sociální balada, zhudebněná poezie

Petr Bezruč vlastním jménem Vladimír Vašek 1867 Opava 1958 Olomouc

 navštěvoval brněnské gymnázium – velmi špatný student  vysokou školu nedokončil – více času trávil v hospodách a kavárnách  po návratu do Brna byla rodina ve velmi špatné finanční situaci, proto Bezruč nastoupil na místo poštovního úředníka v Místku  zde se seznámil s životem místních lidí – inspirace pro jeho tvorbu

bývalý důl Petr Bezruč v Ostravě pamětní síň v Kostelci na Hané pamětní deska na hl. poště v Brně

 jediná autorova sbírka  zpočátku autor básně vydával pod pseudonymem  verše poskytují obraz národnostního a sociálního útisku na Ostravsku  obraz bídy havířů, vdov a sirotků; Němci x Češi; útisk uhlobaronů; výzva k odboji  Bezruč sbírku několikrát upravil a doplnil – poslední verze obsahuje 88 básní

 Maryčka Magdonova  Kantor Halfar  Ostrava   Škaredý zjev  Labutinka  Jen jedenkrát  Kdo na moje místo? Sociální balada Vyjadřuje konflikt mezi společenskými silami a jednotlivcem, v němž jednotlivec tragicky podléhá. Sympatie má vždy tragicky postižený hrdina.

Vyprávěj příběh, který je v básni obsažen. Kdo byli Maryččini rodiče? Kolik měla sourozenců? Kdo nese vinu za Maryččinu smrt? Bylo možné konflikt odvrátit? zhudebněná Maryčka – jako HipHop horník a dělnice v dole čtyři starosta Hochfelder, pokrytečtí měšťané i sama Maryčka ne Pomník Maryčky Magdonove ve Starých Hamrech

Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí, za sto let v rameni bezmasém svaly mi v železo ztuhly. Uhelný prach sedl mi do očí, rubíny ze rtů mi uhly, ze vlasů, z vousů a z obočí visí mi rampouchy uhlí. Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu, při Dunaji strmí paláce z krve mé a z mého potu. Sto roků v kopalně mlčel jsem, kdo mi těch sto roků vrátí? Když jsem jim pohrozil kladivem, kdekdo se začal mi smáti. Abych měl rozum, šel v kopalnu zas, pro pány robil jak prve: máchl jsem kladivem – teklo v ráz na Polské Ostravě krve! Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, nech je vám Petr neb Pavel, mějž prs kryt krunýřem ocelovým, tisícům k útoku zavel; všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, hlubokých páni vy dolů: přijde den, z dolů jde plamen a dým, přijde den, súčtujem spolu!

NEZNÁMÝ. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: BARÁNEK, Daniel. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. ŠTEFEK, Petr. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. Zdroj: LASY. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. BEZRUČ, Petr. Slezské písně. Praha: Československý spisovatel, 1951, ISBN NEUVEDENO.