Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ladislava Drnková. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Tento filozofický směr vznikl na přelomu 19. a 20. století v USA. z řeckého slova pragma = čin, jednání Na základě pracovního listu s ukázkou z díla pragmatika W. Jamese se pokuste nejdříve sami o charakteristiku tohoto filozofického směru. Viz Pragmatismus 1.
P – postoj, který upřednostňuje užitek, zisk, výsledek a úspěch nad ostatními hodnotami. P – filozofický směr, který přiznává rozmanitost pravd, kde pravdou je to, „co nejlépe pracuje pro nás, to co nejlépe vyhovuje životu…“ (W. James)
Podstatu směru lze shrnout tvrzením, že každé přesvědčení je ve skutečnosti návodem k činnosti. Pojetí pravdy: myšlenka je pravdivá,pokud umožňuje dosáhnout cíle, který si subjekt vytyčil, když ji pojal.
„Pragmatik hledí na konkrétnost, na fakta, na čin, vyhýbá se abstrakci, slovním řešením, apriorním důvodům, stálým principům, uzavřeným systémům, prakticky každé teorii, která není návodem k činnosti.“ UBALDO,N. Obrazové dějiny filozofie. 1. vyd. Praha : Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, Universum, ISBN s.448.
Zakladatel pragmatismu W. James (1842–1910) vycházel z myšlenky Ch. S. Pierce (1839–1914). Zdůrazňuje principy subjektivní užitečnosti jako pravdivostního kritéria. Co je pro mne užitečné, je pro mne pravdivé…
Na W. Jamese navazuje v USA John Dewey (1859–1952). V Evropě měl filozofickou odezvu především v Anglii. U nás tento směr silně ovlivnil např. K. Čapka.
Všechny uveřejněné odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: Dewey.jpg UBALDO, N. Obrazové dějiny filozofie. 1.vyd. Praha : Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, Universum, ISBN 80–242–