Základy RA RA = matematický základ pro relační modul DBS jazyk SQL Relační DBS = Relační algebra + Relační model Doména = množina hodnot stejného typu/významu.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006
Advertisements

Aplikační a programové vybavení
MS ACCESS - DOTAZY DATABÁZOVÉ SYSTÉMY.
Úvod do databázových systémů
Aplikační a programové vybavení
Databáze.
Databázové systémy SQL Výběr dat.
A5M33IZS – Informační a znalostní systémy Normální formy.
Další dotazy SQL Structured Query Language. Některé SQL příkazy mohou mít v sobě obsaženy další kompletní příkazy SELECT. Využijeme je tam, kde potřebujeme.
Informatika pro ekonomy II přednáška 11
Databázové systémy 1 Cvičení č. 4 Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzita Pardubice.
PRÉCIS OD NESTRUKTUROVANÝCH KLÍČOVÝCH SLOV JAKO DOTAZŮ K STRUKTUROVANÝM DATABÁZÍM JAKO ODPOVĚDÍM Martin Lacina.
Úvod do Teorie množin.
Relační datový model Základní ideje
1IT Relační datový model
Databáze Jiří Kalousek.
Cvičení 13 Ing. Pavel Bednář
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
PHP PHP – základy syntaxe (část 2) - 04 Mgr. Josef Nožička IKT PHP
Relační databáze.
1IT D OTAZOVACÍ JAZYKY V RELAČNÍCH DATABÁZÍCH Ing. Jiří Šilhán.
Informatika pro ekonomy II přednáška 10
SQL – základní pojmy Ing. Roman Danel, Ph.D.
V matematice existují i seskupení objektů, které nejsou množinami.
Databázové systémy Přednáška č. 3.
Úvod do databázových systémů
Aplikační a programové vybavení
Databázové modelování
Databázové systémy Relační model.
Informatika II PAA DOTAZOVACÍ JAZYKY
Aplikační a programové vybavení
Cvičení 02 Relační algebra Ing. Pavel Bednář
Aplikační a programové vybavení
Pre-algebra Antonín Jančařík.
Relace, operace, struktury
Úvod do databázových systémů
Databázové systémy Informatika pro ekonomy, př. 18.
Množiny.
MATEMATIKA Obsah přednášky Funkce. 3. Limita funkce
Databázové systémy SQL Výběr dat.
Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce
Seznamy v jazyce Haskell Ing. Lumír Návrat  katedra informatiky, D-403 
Databázové systémy 2 Zkouška – 8:00. Příklad I - Funkce Vytvořte funkci ZK_DIFF_MIN_MAX (P_ZAM_ID NUMBER) RETURN VARCHAR2. Funkce může vracet.
Teorie zpracování dat RELAČNÍ DATOVÝ MODEL.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Lišta nástrojů Standard otevření, uložení a další manipulace se soubory (tj. projekty) načítání dat (mapových vrstev) „žluté plus“ změna měřítka odkaz.
E-R diagram Entity – Relation diagram, diagram entit a vztahů mezi nimi Entity – objekty, které chci v databázi popisovat, mohou nabývat různých hodnot,
Operace s množinami Matematika Autor: Mgr. Karla Bumbálková
DATABÁZE.
Filtrování záznamů Filtr podle výběru Filtr podle formuláře Rozšířený filtr Symboly, výrazy Dotazy.
● Databaze je soubor dat,slouží pro popis reálného světa(např.evidence čkolní knihovny..) ● Relační databaze je databáze založená na relačním modelu.
Algoritmizace a programování Aritmetické, Relační a Logické operátory, Knihovny.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Linková. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného.
MNOŽINY RNDr. Jiří Kocourek. Množina: skupina (souhrn, soubor) nějakých objektů.
Úvod do databázových systémů
Množina bodů dané vlastnosti
SQL – příkaz SELECT Ing. Roman Danel, Ph.D.
MNO ŽI NY Kristýna Zemková, Václav Zemek
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
MNO ŽI NY Kristýna Zemková, Václav Zemek
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
Databázové systémy a SQL
Informatika pro ekonomy přednáška 8
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Matematická logika 5. přednáška
MNOŽINY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Linková. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného.
Databázové systémy Normální formy.
MNOŽINY RNDr. Jiří Kocourek.
A5M33IZS – Informační a znalostní systémy
Praktický modul - zadání
Transkript prezentace:

Základy RA RA = matematický základ pro relační modul DBS jazyk SQL Relační DBS = Relační algebra + Relační model Doména = množina hodnot stejného typu/významu (např. věk, příjmení); hodnoty v doméně jsou stejného datového typu (čísla, znaky, datum) Atribut = název domény pro použití v relaci; definovaný nad doménou hodnot datového typu Relace = libovolná podmnožina kartézského součinu (trvalá, odvozená, dočasná); představa tabulky, která má v řádcích prvky a ve sloupcích hodnoty jednotlivých atributů. Relaci budeme zapisovat jejím názvem a výčtem atributů.

jménopříjmenívěkpohlavípovolání MarekDvořák29mužOSVČ KláraSmutná16ženastudent EduardStarý75muždůchodce FrantišekZakopal42mužzaměstnanec RůženaStraková37ženazaměstnanec KarelHrubec56mužzemědělec Příklad relace OSOBA(JMÉNO, PŘÍJMENÍ, VĚK, POHLAVÍ, POVOLÁNÍ) Jaké má relace atributy? Co je doménou jednotlivých atributů?

Projekce, B ⊆ A Projekce je operací volby (výběru); vytváříme novou relaci, která obsahuje pouze některé atributy dané relace, např. jméno a příjmení. Operace, která vytvoří relaci R[B] tak, že z R(A) odřízne sloupce A-B. Zapisujeme ji pomocí [], relace R projekce B => R[B] příjmenívěk Dvořák29 Smutná16 Starý75 Zakopal42 Straková37 Hrubec56 Příklad projekce OSOBA[PŘÍJMENÍ, VĚK]

Selekce (restrikce), R(ρ) Selekce vytvoří novou relaci R(ρ) tak, že z relace R ponechá pouze prvky splňující podmínku ρ Označujeme ji relace R(ATRIBUT = hodnota). Podmínky lez spojovat logickými operátory AND a OR. jménopříjmenívěkpohlavípovolání EduardStarý75muždůchodce KarelHrubec56mužzemědělec Příklad selekce OSOBA(VĚK>50)

Množinové operace I nad relacemi stejného řádu je to sjednocení ( ∪ ), průnik (∩), rozdíl (-) AB b2 d3 Relace R(A,B) Relace S(A,B) AB a1 d3 e1 b2 Sjednocení ( ∪ ) R ∪ S={t | t ∈ R ∨ t ∈ S} Relace R ∪ S AB a1 d3 e1 AB d3 Průnik ( ∩ ) R ∩ S={t | t ∈ R ∧ t ∈ S} Relace R ∩ S AB a1 e1 Rozdíl (-) R - S={t | t ∈ R ∧ t ∉ S} Relace R-S

Množinové operace II nad všemi relacemi Kartézský součin, R×S Množina uspořádaných dvojic [r, s], pro které platí, že prvky r patří do množiny R a zároveň s patří do S (R×S={rs | r ∈ R ∧ s ∈ S}, kde rs=(r 1, r 2,..., r n, s 1, s 2,..., s m )). Spojení, R*S Mějme relace R a S, spojení relací R a S podle Θ na atributu r i relace R a atributu s j relace S budeme označovat: R*S, kde Θ ∈ {, ≠}. Spojení R*S je definováno: R*S ={rs | r ∈ R ∧ s ∈ S ∧ r i Θs j } Jedná se o operaci, která vytvoří maximální relaci U=R*S z relací R(A) a S(B), kde A je množina atributů relace R a B je množina atributů relace S. Atributy relace U pak bude tvořit množina A ∪ B. Pak platí: U[A] ∈ R(A) ∧ U[B] ∈ S(B). Přirozené spojení (R*S) pracuje intuitivně, jedná se přes rovnost atributů stejného názvu a domény. Jinými slovy: Přirozené spojení ze součinu R×S vybere ty záznamy, které mají na stejně pojmenovaných sloupcích stejné hodnoty, přitom stejně pojmenované sloupce se objeví ve výsledném spojení pouze jednou.

Příklad ABC a13 c12 a21 CD 2a 2c 1b RS R.AR.BR.CS.CS.D a132a a132c a131b c122a c122c c121b a212a a212c a211b R×SR×S ABCD c12a c12c a21b R*S R.AR.BR.CS.CS.D a132a a212a c122c R*S R.AR.BR.CS.CS.D a132a a132c c122a c122c R*S

Hodnoty NULL a tříhodnotová logika ANDTrueFalseNull True FalseNull False Null FalseNull ORTrueFalseNull True FalseTrueFalseNull XORTrueFalseNull TrueFalseTrueNull FalseTrueFalseNull TrueNull Logické operátory AND OR XOR: =TrueFalseNull True FalseNull False TrueNull  TrueFalseNull TrueFalseTrueNull FalseTrueFalseNull OperandIs NullIs NotNull FalseTrue FalseTrue False True NullTrueFalse Speciální operátor IS NULL a IS NOT NULL Srovnání:

IDKAUTORNÁZEVSTRANY 1BalzacLesk a bída kurtizán485 2PoláčekMuži v offsidu257 3SienkiewiczQuo vadis386 4DrdaNěmá barikáda125 5ZolaNana49 6BalzacOtec Goriot285 7DrdaDalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert78 8TolstojVojna a mír684 KNIHA(IDK, AUTOR, NÁZEV, STRANY) IDCJMÉNOVĚKADRESA 1Martin45Břeclav 2František25Znojmo 3Jana95Brno 4Ondřej12Znojmo 5Eliška17Hodonín 6Matěj9Brno CTENAR(IDC, JMÉNO, VĚK, ADRESA) CTENARKNIHA VYPUJCKY(CTENAR, KNIHA)

Zadání příkladů 1. jména čtenářů starších 25 let 2. id a název knih od Balzaca 3. jména a adresy čtenářů ve věku 17 až 50 let 4. jména autorů, kteří napsali knihu delší než 400 stran 5. id knih, které měl půjčené Martin 6. název a autora knih, které měla půjčené Eliška

Zadání příkladů 7. jména a adresy všech čtenářů, kteří mají vypůjčenu nějakou knihu 8. název knih, které neměl nikdy nikdo vypůjčené 9 jména a věk čtenářů, kterým je více než 18 let a nemají nic půjčeno 10. věk a adresu čtenářů, kteří mají knihu < 80 stránek

Zadání příkladů 11. jména čtenářů, kteří měli vypůjčenu knihu od Drdy, a k nim název vypůjčené knihy 12. jména a adresy čtenářů, kteří měli půjčenu knihu s více než 400 stranami a nejsou z Břeclavi 13. jména čtenářů a názvy knih, kde počet stran je menší než věk 14. Vytvořte spojení všech relací využitím kartézského součinu