ÚČINKY VNITŘNÍHO TRHU NA EKONOMICKOU VÝKONNOST, ZAMĚSTNANOST A OBCHOD Michael Vlach

O BSAH Výchozí stav Vnitřní trh ekonomická výkonnost 1985 – 2000 Vnitřní trh po roce 2000 (Lisabonská strategie) Znalostní Ekonomika Perspektivy a Evropa 2020

S TRUKTURA E KONOMIKY EU Podíl na HDP (podíl na zaměstnanosti) – EU27 Zemědělství: 2,1% (5,6%) Průmysl: 25,9% (27,7%) Služby: 71,9% (66,7%) Celková zaměstnanost (ve věku let) - EU : 65,9% Lisabonská strategie (2010): 70% Evropa 2020: 75% Zdroje: CIA World Factbook; Eurostat; data z roku 2009

S TRUKTURA E KONOMIKY USA Podíl na HDP (podíl na zaměstnanosti) Zemědělství: 1,2% (0,7%) Průmysl: 21,9% (20,3%) Služby: 76,9% (79,1%) Celková zaměstnanost (ve věku let) 2000: 74,3% 2010: 70,9% Zdroje: CIA World Factbook; Eurostat; data z roku 2009

VÝVOJ VNITŘNÍHO TRHU Bílá kniha komise o vnitřním trhu z roku Intelektuálním základem projektu byla zpráva Tommaso Padoa Schioppa z roku Cecchiniho zpráva z roku 1988 dále mapovala očekávané benefity vytvoření vnitřního trhu dle Římských smluv a při implementování Bílé knihy. Základem bylo vytvoření koherentního ekonomického prostředí na základě tří pilířů: Vnitřní trh – efektivita Měnová unie – stabilita Rozpočet – koheze 1993 byl oficiálně dokončen vnitřní trh (efektivita) a vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva (koheze) 1999 vznikla měnová unie (stabilita)

R ŮST HDP NA HLAVU PŘI PARITĚ KUPNÍ SÍLY Zdroj: Sapir Report, 2003

Z AMĚSTNANOST A P RODUKTIVITA Zdroj: Sapir Report, 2003

PŘÍRŮSTEK HDP, ODPRACOVANÝCH HODIN NA HLAVU A PRODUKTIVITY PRÁCE Zdroj: Sapir Report, 2003

O BCHOD A K APITÁL Obchod mezi státy EU představuje asi 65% celkového obchodu EU. Většího podílu dosahují státy Eurozóny. Podíl kapitálových toků v Eurozóně je výrazně vyšší. Obchod mezi státy USA přestavuje asi 80% celkového obchodu USA. Faktory: Objektivní překážky Nedokončený vnitřní trh (zejména služeb) Národní měny Národní systémy (např. daňové) Jazykové a kulturní Zvykové

V NITŘNÍ T RH – Z HODNOCENÍ S TAVU 5 svobod místo 4, volný pohyb Zboží Dokončeno Služeb Stále probíhá pozvolná liberalizace vnitřního trhu služeb. Osob Dokončeno 2004, implementace Kapitálu Oficiálně dokončeno 1990, reálně dokončeno Informací Nová svoboda od roku Přirozená konvergence se nepotvrdila. Benefity byly výrazně menší než uváděla Cecciniho zpráva. Dopad na ekonomickou výkonnost nedostatečný.

L ISABONSKÁ S TRATEGIE ( ) Řešením zaostávání evropské ekonomiky se měla stát komplexní strategie, jejímž cílem bylo reformovat evropskou ekonomiku a vytvořit z ní tzv. Znalostní ekonomiku. Závěry Evropské Rady z Lisabonu 3/2000: Na 120 cílů, zejména v oblasti Reorientace na high tech průmysl Dohnat USA v produktivitě, zaměstnanosti a růstu (70% zaměstnanost, 3% HDP ročně) Důraz na výzkum, Inovace a vzdělávání (3% HDP) Sociální dimenze Boj proti chudobě Sociální koheze Životní prostředí aj. Hlavní problémy v době vzniku Žádný ideologický/intelektuální základ Žádné institucionální provize Těžiště ve členských státech Žádný kontrolní/sankční mechanismus Metoda otevřené koordinace

S APIROVA Z PRÁVA Na objednávku předsedy komise Romana Prodiho v roce vznikla expertní skupina vedená André Sapirem. Návrh stanovit jako hlavní cíl ekonomický růst. Klíčovým aspektem byla orientace na high tech průmysl a s tím spojený vznik znalostní ekonomiky (posílením investic do výzkumu, inovací a vzdělávání. Prodim byla zpráva odmítnuta, ale přesto měla naprosto zásadní dopad a stala se intelektuálním základem Lisabonské strategie (podobně jako zpráva Padoa Schioppa pro projekt vnitřního trhu).

K OKOVA Z PRÁVA V roce 2004 byla ustavena nová expertní skupina, která měla stejný cíl – zhodnotit Lisabonskou strategii – pod vedením Wima Koka. Zpráva do značné míry opakovala závěry Sapirovy zprávy. Identifikovala nové hráče v globální ekonomice – Čína, Indie. Stává se podkladem pro revizi strategie v roce 2005: vypuštění sociálních cílů strategie.

EKONOMICKÁ VÝKONNOST EU27 A USA Zdroj: Eurostat

Z AMĚSTNANOST V EU27 A USA Zdroj: Eurostat

Z NALOSTNÍ E KONOMIKA Vysoký podíl investic do výzkumu, inovací a vzdělávání. Příklady: USA, Finsko, Japonsko, aj. Rozdíly ve struktuře EU27 (1,85% - 1,9% HDP) Vláda: 2000 (0,25%) – 2008 (0,24%) Soukromý sektor: 2000 (1,13%) – 2008 (1,15%) Vzdělávání: 2000 (0,38%) – 2008 (0,43%) USA (2,69% - 2,76%) Vláda: 2000 (0,28%) (0,29%) Soukromý sektor: 2000 (2,1%) – 2008 (2%) Vzdělávání: 2000 (0,31%) – 2008 (0,35%) Finsko (3,35% - 3,91% 2009 ) Vláda: 2000 (0,35%) – 2009 (0,34%) Soukromý sektor: 2000 (2,37%) – 2009 (2,87%) Vzdělávání: 2000 (0,6%) – 2009 (0,7%) Zdroj: Eurostat

VĚDA, VÝZKUM A VZDĚLÁVÁNÍ: FINSKO, EU27 A USA Zdroj: Eurostat

VĚDA, VÝZKUM A VZDĚLÁVÁNÍ – SOUKROMÝ SEKTOR Zdroj: Eurostat

VĚDA, VÝZKUM A VZDĚLÁVÁNÍ – VZDĚLÁVÁNÍ Zdroj: Eurostat

E VROPA 2020 „Nový Lisabon“ V základu stejné i vyšší cíle (zaměstnanost 75%) jako v Lisabonské strategii Redukce cílů na 5 základních (návrh) Hlavní je ekonomický růst Institucionální reforma Debata o „ekonomickém vládnutí“ Sankce a kontrolní mechanismy Debata o systému „hodnocení“

Z DROJE Eurostat - CIA World Factbook - factbook/ factbook/ Evropská komise - AN AGENDA FOR A GROWING EUROPE (Sapir Report) Sapir, André, The Economics of the European Union – Policy and Analysis (4th Edition) – European Strateges for Growth, Oxford University Press 2007, 436 str. Pelkmans, Jacques, European Integration – Methods and Economic Analysis (3rd Edition), Pearson Education Ltd. 2006, 480 str. Presidecny Conclusions European Council Lisbon 23 and 24 March 2000 (Lisabonská strategie) - r1.en0.htm r1.en0.htm Presidecny Conclusions European Council Brussels 23 and 24 March 2005 (The 2005 revised Lisbon Strategy) Presidecny Conclusions European Council Brussels 23 and 24 March 2006 (The 2006 revised Lisbon Strategy) Urban, Luděk, Koordinace Hospodářské Politiky Zemí EU a Její Meze, FSV UK 2006, 32 str.