Církve a náboženské společnosti Jsou prospěšné pro společnost?
Církve a náboženské společnosti Základní pojmy CNS a ekonomie Modely vztahu státu a CNS Modely financování CNS Církve a náboženské společnosti v ČR význam a činnosti CNS financování CNS v ČR jak vznikl majetek CNS? organizační struktura vybrané CNS Závěr
Základní pojmy Církev Náboženská společnost Církevní daň Sekularizace (vyvlastnění příp. zrušení uživatelského práva k c. majetku aj., Synoda (církevní sněm, koncil; v souč. spíš sněm diecézní) Konfese (veřejné vyznání víry, též jiná křesťanská vyznání) Patronát (přednostní právo zakladatele statku učeného pro n.ú., jež se vztahovalo k právu navrhnout při novém ustanovování duchovního etc.)
Církve a náboženské společnosti Církev - Ecclesia přísluší výlučně křesťanskému náboženskému společenství Definice pojmu církev: a) dobrovolné společenství lidí stejného vyznání s vlastní strukturou, vnitřními předpisy a projevy své víry; b) které má svůj historický základ v biblické tradici římskokatolické, protestantské, pravoslavné a židovské; c) jeho vyznání je vzájemně (ekumenicky) těmito církvemi uznáváno. Náboženské společnosti a) neodvozují svůj základ od křesťanství b) jedná se např. o islámská, budhistická a hinduistická společnství
Základní pojmy Církev Náboženská společnost Církevní daň Sekularizace (vyvlastnění příp. zrušení uživatelského práva k c. majetku aj., Synoda (církevní sněm, koncil; v souč. spíš sněm diecézní) Konfese (veřejné vyznání víry, též jiná křesťanská vyznání) Patronát (přednostní právo zakladatele statku učeného pro n.ú., jež se vztahovalo k právu navrhnout při novém ustanovování duchovního etc.)
Církve a náboženské společnosti
Názory na CNS z pohledu ekonomů a sociologů Gery Becker (teorie preferencí) CNS pomáhají dotváření norem, přispívají k eliminaci negativních projevů společnosti Brooks Hull, Frederick Bold CNS vytvářejí stabilní očekávání ve vztahu k ekonomickým subjektům významně klesají transakční náklady Robert Tollison Náboženství produkuje zvláštní druh externalit „důvěra v dodržování norem“ Kenneth Arrow CNS jako výzmaný pročisťovatel sociálního systému Max Weber možnost dlouhodobého ovlivnění struktury výdajů v ekonomice (sklon k askezi) stimulace úspor
Význam a činnosti CNS Význam rovina společenská rovina politická rovina právní rovina ekonomická Tří pilíře činností CNS Duchovní činnost a charita Služby poskytované CNS Ochrana kulturního dědictví
Modely vztahu státu a CNS SYSTÉM VZTAHU STÁTU A CÍRKVE SYSTÉM KONFESIJNÍ SYSTÉM SVĚTSKÝ (SEKULÁRNÍ) výlučnýtolerančníodlukovýkooperační s odlukou přátelskou s odlukou nepřátelskou Irán, Etiopie, Lybie, Pakistán, Súdán, Turecko, Norsko, Dánsko, Švédsko, Anglie, Řecko USA Francie Německo, Rakousko, Itálie, ČR,
Modely financování CNS SYSTÉM FINANCOVÁNÍ CÍRKVE FINANCOVÁNÍ STÁTEMFINANCOVÁNÍ MAJETKOVÝMI VÝNOSY Dary a sbírky Církevní příspěvkyCírkevní daně Jiná daňová řešení FINANCOVÁNÍ JEJÍMI ČLENY Belgie, Lucembursko Řecko USA, Francie, Portugalsko RakouskoNěmecko,Švýcarsko, Skandinávie Itálie, Španělsko Anglie, Vatikán
Modely financování CNS
Církve a náboženské společnosti v ČR Jsme skutečně nejateističtější stát?
Vývoj religiozity na našem území
Počty věřících v ČR (1991, 2001)
Europa – Belief In a God
Europa – Belief In a Spirit Life Power
Europa – No Belief
Názory na CNS v ČR Užitečnost
Religiozita na našem území Pramen: STEM, Trendy
Návštěvnost bohoslužeb na našem území 2001
Návštěvnost bohoslužeb na našem území Pramen: STEM, Trendy
Návštěvnost bohoslužeb na našem území Pramen: STEM, Trendy
Financování církví a náboženských společností Minulost a současnost
Vývoj veřejného financování CNS v ČR
Financování CNS v ČR
Na r všechny CNS nárokovaly pro potřebu tvorby státního rozpočtu předpokládaný počet duchovních, a to Do roku 2000 se částka mimo počtu duchovních odvíjela částečně i od počtu věřících. Finanční prostředky určené na činnost registrovaných CNS poskytnuté prostřednictvím OC činily v r celkem Kč a byly rozděleny do šesti závazných ukazatelů následovně: Kč Kč Kč Kč Kč Kč
Financování CNS v ČR
Financování CNS z veřejných prostředků
Majetek církví a náboženských společností Mýty a realita v ČR
Jak vznikl majetek CNS? Převod patronátních práv Dary Sbírky Intence a jiné druhy příspěvků věřících Odkazy Koupě Věno
Názory na CNS v ČR Restituce majetku
Organizační struktura náboženských organizací Případ římsko-katolické církve
Organizační struktura vybrané CNS
CÍRKEVNÍ PROVINCIE (arci)diecéze arcijáhenství * arcikněžství * Okrskový (venkovní) vikariát ** ( děkanát ) personální farnost ** (územní) farnost farnost (farnosti) ve společné duchovní správě ** filiální duchovní správa pozn: * -v současnosti jen čestná označení, nikoli zvl. stupně správy pozn: ** -fakultativně zřizované
Organizační struktura vybrané CNS
Závěr Je současný systém financování církví a náboženských společností odpovídající jejich významu ve společnosti? Je současný systém dostatečně motivující jak pro samotné církve a náboženské společnosti, tak i pro potenciální věřící? Vztah státu a církví, financování církví a náboženských organizací má mnoho podob, variant a mutací. Významně jsou ovlivňovány historickým vývojem a nemalou měrou i aktuálními politickými postoji. Velkou výzvou pro tyto organizace v evropském prostoru je narůstající míra opadajícího zájmu občanů o aktivní zapojení do jejich činnosti. Velmi pronikavě tyto tendence vystupují při srovnání religiozity v Evropě a v Americe. Tyto skutečnosti mají velmi úzký vztah k systému financování těchto organizací. V současné době v České republice dochází k završení procesu stabilizace vztahů mezi státem a církvemi v jejich ekonomické a finanční rovině. Přesto se však znovu mohou objevit problémy, které souvisí s následujícími otázkami: