INTERNÍ KLINIKA FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE UNIVERZITA KARLOVA 2. LF Primární a sekundární prevence aterosklerozy Doc. MUDr. Charvát Jiří, CSc.
Charakteristika rizikov é ho faktoru Asociace s incidencí nemoci musí být velmi významná Incidence choroby se zvyšuje při nárůstu faktoru Asociace je konsistentní a trvalá Asociace je biologicky plausibilní Asociace musí být stanovena více nezávislými pozorovateli v různých populacích Asociace musí být specifická
Rizikov é faktory Faktory životního stylu Biochemické a fyziologické charakteristiky Nemodifikovatelné osobní charakteristiky
Faktory životn í ho stylu Nutrice s nadbytečným obsahem nasycených tuků, cholesterolu, energie Kouření Nadměrná spotřeba alkoholu Nízká tělesná aktivita
Biochemick é a fyziologick é charakteristiky Zvýšený celkový a LDL cholesterol Nízký HDL cholesterol Zvýšené triglyceridy Zvýšený systémový krevní tlak Hyperglykémie, diabetes mellitus Obezita centrálního typu Trombogenní faktory
Nemodifikovateln é osobn í charakteristiky Věk – u mužů nad 45 let, u žen po menopauze Rodinná anamnéze předčasné ICHS Osobní anamnéza ICHS nebo jiné manifestace aterosklerózy nebo nález asymptomatické formy
Význam nutrice Ve vztahu k celé řadě souvisejících stavů – diabetes, hypertenze, ale i osteoporóza, divertikulóza střev, nádorové nemoci Vyvolávající příčina aterosklerózy jsou volné nasycené mastné kyseliny živočišného původu- kyselina stearová (C18), kyselina palmitová (C16), kyselina myristová (C14), kyselina laurová (C12)
Složen í rostlinných olejů Nejlepší složení má olej řepkový a olivový Olivový olej – má hodně MUFA, ale vysoká cena Slunečnicový olej – snižuje cholesterol, ale má protrombogenní účinek a snižuje HDL cholesterol
Optim á ln í diety Středozemní – nízká spotřeba nasycených mastných kyselin, ale hodně poly a mono nenasycených mastných kyselin Japonská – charakterizována rovněž nízkou spotřebou nasycených mastných kyselin a vysokou spotřebou komplexních sacharidů
Prim á rn í prevence a nutrice Finské studie (70. až 90.léta) Procento populace užívající máslo klesla z 90% na 20% Spotřeba mléčného tuku se snížila z 50 g na 15 g denně Sérový cholesterol klesl ze 6.9 na 5.9 mmol/l TK ze 149/92 na 142/85 mm Hg Mortalita na ICHS (35-64 let) se snížila na polovinu
Sekund á rn í prevence Protektivní efekt „středomořské diety“ prokázán v Lyon Diet Study Pokles kardiovaskulární mortality a nefatálních srdečních infarktů o 72 procent Proti kontrolní dietě „západního“ typu nedošlo přitom k významným změnám v lipidovém profilu Zvýšený poměr kys. linolenové : kys. linolové, zvýšený obsah kys. olejové, vlákniny, a snížený obsah cholesterolu Efekt nejenom antiaterogenní, ale také antitrombogenní a antiarytmický
Protektivn í vliv Vláknina obsažená Zelenina Obilniny Citrusové plody Vláknina snižuje celkový i LDL cholesterol Zlepšuje glukózovou toleranci
Protektivn í vliv Antooxidancia Stopové prvky –Se,Cu,Mn,ZN Vitamin A,E,C Odstraňují volné radikály Antiaterogenní, antotrombotické Snižují LDL cholesterol
Kouřen í 50% úmrtí, kterým lze předejít 50% se týká kardiovaskulárních příčin Ateroskleróza je způsobena Nikotinem Oxidem uhlíku Incidence kuřáků klesá se vzděláním V ČR umírá na následky kouření osob ročně
Kouřen í Zvýšené uvolňování katecholaminů Zvyšuje adhezivitu trombocytů Zrychluje se srdeční frekvence i krevní tlak Vede k vzestupu koagulačních faktorů – fibrinogen Zpomaluje fibrinolýzu Potencuje inzulinovou resistence Snižuje HDL-cholesterol
Kardiovaskul á rn í onemocněn í souvisej í c í s kouřen í m ICHS CMP Hypertenze Atheroskleroza aorty ICHDK Arytmie Aneuryzma břišní aorty Myokarditida
Kouřen í - riziko ICHS se zvět š uje S množstvím vykouřeného tabáku Typu tabákových produktů – vyšší u cigaret s pomalu hořícím papírem – zvýšené množství CO Narůstá u jedinců, kteří začali kouřit v časném věku – před 15 rokem věku Relativní riziko vyšší u žen - snižuje protektivní vliv estrogenů
Alkohol a ateroskleroza Mírná spotřeba- do 50g/den – má protektivní účinek Ve víně i v pivě řada antioxidačních látek Vyšší dávky zvyšují riziko - J nebo U křivka rizika ICHS v závislosti na alkoholu Akohol je také příčinou celé řady traumatických postižení Rutinně se proto nedá doporučit
Mechanismy protektivn í ho vlivu alkoholu Zvyšuje HDL cholesterol a APO A1,2 Snižuje LDL cholesterol Snižuje hladinu fibrinogenu Působí antiagregačně Snižuje hladinu Lp(a) Zvyšuje aktivitu fibrinolytického systému Zvyšuje sensitivitu na inzulin
Vysok á spotřeba alkoholu Dilatační kadiomyopatie Arteriální hypertenze Arytmie a Paroxysmální fibrilace síní (Holiday Heart syndrome) Toxický vliv alkoholu vede k syndromu náhlé smrti – iontové poruchy, arytmie
Fyzick á aktivita Pravidelné cvičení při střední zátěži snižuje riziko náhlé smrti a vzniku srdečního infarktu, energetický týdenní výdej 2000 kcal sníží kardiovaskulární mortalitu o 24% Vede k úpravě dalších rizikových faktorů Hypertenze Obezity Poruch lipidového metabolizmu Fyzický trénink střední zátěže – do dosažení 85% aerobní kapacity
Důsledky fyzick é aktivity Snižuje krevní tlak Zlepšuje karbohydrátový metabolizmus Zvýšená sensitivita k inzulinu Vede k redukci váhy Zlepšuje lipidový metabolizmus Sníží LDL a zvýší HDL cholesterol Přiznivě ovlivní fibrinolytický systém Sníží hladiny fibrinogenu Sníží PAI-I, naopak zvýší tPA Sníží agregabilitu destiček Zlepšuje funkci endotelu Zlepšuje funkci vegetativního systému
Těžk á fyzick á n á maha Je spojena s rizikem Náhlé smrti (špičkoví sportovci) Zvyšuje i relativní riziko srdečního infarktu Závažná arytmie (preexistující kardiomyopatie, prolaps mitrální chlopně, dlouhý QT interval) Z toho důvodu se doporučuje Středně intenzivní zátěž Preference dynamické zátěže před statickou Trvající denně nebo alespoň 3x týdně 30 minut Zahřívací a relaxační část zátěže
Biochemick é a fyziologick é charakteristiky Zvýšený celkový a LDL cholesterol Nízký HDL cholesterol Zvýšené triglyceridy Zvýšený systémový krevní tlak Hyperglykémie, diabetes mellitus Obezita centrálního typu Trombogenní faktory
Lipidový metabolizmus Cholesterol Zvýšení celkového cholesterolu o 1% je provázeno zvýšením rizika ICHS o 2% Riziko stoupá při hladině nad 5 mmol/l Při LDL cholesterolu nad 3 mmol/l Při snížení HDL cholesterolu pod 1 mmo/l U nemocných s již prokázanou ICHS cílové hodnoty – vhodné dosáhnout hodnot celkové a LDL cholesterolu ještě nižších HDL cholesterol nad 1.6 mmol/l- protektivní faktor
Lipidový metabolizmus Triglyceridy Zvýšení o 1 mmol/l vede ke zvýšení rizika ICHS o 32% u mužů a 76% u žen Zvýšená postprandiální lipemie (TG) je nezávislý rizikový faktor Hodnoty nad 2 mmol/l – vysoké riziko Vede ke snížení HDL cholesterolu Vedou k aterogenním změnám v LDL částicích – menší, více aterogenní částice Vysoká hladina TG vede k protrombogenním a antifibrinolytickým změnám (vyšší fibrinogen, PAI-I)
Prim á rn í hyperlipoprotein é mie Polygenní hypercholesterolémie - interakce celé řady genů s faktory zevníhoprostředí Familiární hypercholesterolémie – mutace genu pro LDL recepter Familiární kombinovaná hyperlipidémie (nejčastější, l-2% populace) – účast více genů Familiární hypertriglyceridémie Familiáírní hyperchylomikronemie-riziko akutní pankreatitidy
Sekund á rn í hyperlipid é mie Nutriční vlivy Endokrinní onemocnění Onemocnění ledvin Onemocnění jater Zvýšená koncentrace imunoglobulinů Léky indukované
C í lov é hodnoty lipidov é ho metabolizmu Na podkladě epidemiologických a intervenčních studií LDL cholesterol pod 2.5 mmol/l Triglyceridy pod 1.5 mmol/l HDL cholesterol nad 1.6 mmol/l
L é čba poruch lipidov é ho metabolizmu Nefarmakologická Dieta (po dobu 3 měsíců) Fyzická aktivita Farmakologická Statiny Fibráty Deriváty kyseliny nikotinové Pryskyřice
Statiny Jsou především ke snížení cholesterolu, méně TG Vedou k signifikantnímu snížení kardiovaskulární mortality o 25-75% Zlepšení prognózy není dáno ústupem stenotických změn, ale stabilizací aterosklerotických platů Vedou k zlepšení endoteliální funkce Podle intervenčních prací na velkých souborech účinné v sekundární, ale i primární prevenci V primární prevenci podáváme jedincům s vysokým rizikem (riziko KV onemocnění nad 20% v následujících 10 letech)
Fibr á ty Snižují především TG, méně cholesterol Vedou ke změně LDL částic – méně malých hustých částic – pozitivní vliv V intervenčních studiích nebyl prozatím prokázán signifikantní vliv na mortalitu – ani poslední studie FIELD (u diabetiků) Možné v indikovaných případech kombinovat se statiny
Definice a klasifikace hodnot krevn í ho tlaku Klasifikace Systolický TK Diastolický TK Optimální < 120 mm Hg <80 mm Hg Normální mm Hg mm Hg Zvýšený normální mm Hg mm Hg Hypertenze- mírná mm Hg mm Hg Hypertenze- střední mm Hg mm Hg Hypertenze- těžká >180 mm Hg >110 mm Hg Izolovaná systolická hypertenze >140 mm Hg >90 mm Hg
Stratifikace rizika hypertenze
Diabetes mellitus prevalence 7% výskyt za posledních 20 let se zdvojnásobil ze všech diabetiků 90% DM 2. typu ve věkové skupině % nemocných s DM 2. typu
DM a ICHS - prevalence Studie rok %DM BARI 1995 Angina pectoris 19% BIP 1966 Anamn. IM +AP 19% GUSTO 1997 IM 15% GISSI IM 15% ATLAS 1997 Kardiální insuff. 20%
Studie DM% nonDM% p TAMI (1993 ) ,001 TIMI (1993 ) ,001 Orlander et al ,001 Stein et al.(1995) ,001 GASS (1980) ,001 GUSTO I (1997) ,001 Aronson et al..., Ann.Intern.Med., 1997, Četnost mnohočetných koronárních stenóz Angiografie u ICHS
Obezita BMI >30 kg/m2 Vyskytuje se až u třetiny populace Obvod pasu – centrální typ obezity U mužů 102…………..94cm U žen 88………………80 cm
Rizika obezity Hypertenze Hladina lipidů Diabetes mellitus 2.typu Metabolický syndrom – Insulinová resistence Nezávislý rizikový faktor pro ICHS CMP
Redukce hmotnosti Vede k poklesu krevního tlaku K zlepšení lipidového metabolizmu K zvýšení sensitivy na inzulin Redukci aktivity sympatického systému Snižuje kardiovaskulární riziko Farmakoterapie pokud předchozí postupy selhaly Intervenční a chirurgické přístpy - bariatrická chirurgie
Z á věr Etiopatogeneze ICHS je komplexní Vyžaduje proto komplexní přístup Kombinace režimových a farmakologických intervencí – individualizace Ve svých důsledcích vede k prodloužení délky života a k snížení ekonomických nákladů
DĚKUJI ZA POZORNOST