Rozhodčí řízení Přednáška VŠFS 2015

Právní povaha RŘ - zákon úprava rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci Výsledkem činnosti rozhodce v rozhodčím řízení nemůže být žádná dohoda,ale vydání rozhodčího nálezu rozhodci při výkonu své funkce nalézají právo, spor skutečně rozhodují

Právní povaha RŘ Nález ÚS ČR (2002) " Charakter rozhodčí činnosti je založený smlouvou de legující vůli stran a její výsledek je činností narovnávající ve smyslu § 585 občanského zákoníku. Výsledek pak je kvalifikovanou formou závazku a jako takový je též závazný. Rozhodce nenalézá právo, ale tvoří (eventuelně napevno staví, vyjasňuje, tedy narovnává) závazkový vztah v zastoupení stran. Jeho moc tedy není delegována svrchovanou mocí státu, ale pochází od soukromé vlastní moci stran určovat si svůj osud, kterou mu svěřily. Rozhodčí nález je vynutitelný z důvodu vynutitelnosti závazku, který byl rozhodcem v zastoupení stran uzavřen.“

Výhody a nevýhody RŘ Výhody Neformálnost Postavení rozhodců (= soukromé osoby) Výběr rozhodců Jednoinstančnost Volnost při výběru zastoupení Neveřejnost Rychlost Snadná vymahatelnost Nižší náklady Nevýhody – zejména RŘ ad hoc Není nástroj k přinucení vydat RN Lze uměle prodlužovat stranami

Druhy RŘ – podle formalizace RŘ ad hoc a institucionální Ad hoc strany si vyberou rozhodce samy nebo pověří osobu, která jej vybere Procesní pravidla ponechána na rozhodcích Institucionální Spor projednává stálá rozhodčí instituce (rozhodčí soud-RS) Zřízena podle právních předpisů státu, kde působí Soud vydává svá pravidla (včetně úpravy nákladů řízení) Součástí RS je administrativní aparát Rozhodci vybíráni ze seznamu tohoto RS RS s obecnou působností nebo speciální (Burzovní rozhodčí soud)

Renomované zahraniční RS −Mezinárodní rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory v Paříži (lnternational Court of Arbitration of the International Chamber of Commerce), −Arbitrážní institut při Stockholmské obchodní komoře ve Stockholmu (Arbitration Institute ofthe Stockholm Chamber of Commerce), −Londýnský mezinárodní rozhodčí soud (London Court of International Arbitration), −Mezinárodní rozhodčí soud při Spolkové hospodářské komoře ve Vídni (lnternational Arbitration Center of the Austrian Federal Economic Center), −Mezinárodní středisko pro řešení sporů Americké arbitrážní asociace (lnternational Center for Dispute Resolution of the American Arbitration Association), −Středisko pro arbitráž a mediaci WIPO v Ženevě (World Intellectual Property Organization Arbitration and Mediation Center)

Rozhodčí soudy v ČR Zákonné podmínky (ZRŘ) existence obecného stálého soudu t.č. splňuje pouze Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR zřízen zákonem (resp. Vyhláškou 47/1975 Sb. o řádu RS) Dále soudy dle zvláštních zákonů (zákon o CP) Burzovní rozhodčí soud při BCP Praha Dále existují rozhodčí soudy jako soukromé právnické osoby Nejsou zřízeny zákonem jejich nálezy proto nejsou soudně vykonatelné

Druhy RŘ – podle charakteru řízení Řízení fakultativní a obligatorní Fakultativní – K uskutečnění je nezbytná platná rozhodčí smlouva Strany k němu přistupují dobrovolně Obligatorní K zahájení není potřebné uzavírat RS Právní předpisy v ČR nestanoví obligatorní řízení Existuje na základě mezinárodní smlouvy - postačí podat žalobu Stanoví např. smlouvy o ochraně a podpoře investic

Předmět RŘ ČR (jako všechny státy) stanoví podmínky, za kterých je možné projednat určitý okruh sporů před rozhodci otázka arbitrability – možnost (oprávnění) stran založit pravomoc rozhodců uzavřením rozhodčí smlouvy

Objektivní a subjektivní arbitrabilita objektivní - množina sporů, v nichž je obecně možné, aby strany pověřily rozhodce (RS) k nalézání práva dána zákonem Subjektivní - okruh, který si strany v rozhodčí smlouvě vybraly dána výběrem stran (v rámci zákona) Problém v mezinárodních sporech - může odpovídat právu jednoho státu, zatímco bude překračovat hranice dané právem jiného státu Nutno vycházet z pravidel mezinárodního práva

Objektivní arbitrabilita- právo ČR Pozitivní vymezení spory, které může rozhodovat soud majetkové spory spory, kde lze uzavřít smír Negativní vymezení vyloučeny spory vyvolané prováděním konkursu nebo vyrovnání

Majetkové spory Spory jejichž předmětem je majetek jejichž předmět lze vyjádřit v majetkových hodnotách, především v penězích bez ohledu, zda jde o spor směřující k povinnosti plnit, činit, popřípadě zdržet se určitého jednání či něco strpět spor na určení určitého práva nebo právního vztahu

Majetkové spory Příklady Spory z obchodních vztahů Spory z mezinárodních smluv Určovací spory Spory o vypořádání SJM Neplatné rozvázání pracovního poměru Spory Nároky na výživné nezletilých dětí

Možnost uzavření smíru povahu věci, která připouští smír, je třeba hlavně hledat v hmotněprávních ustanoveních, připouštějících dispoziční volnost účastníků, hmotněprávně se jedná o narovnání Smír vyloučen ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu ( např. o způsobilosti k právnímu jednání) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (neplatnost manželství) dohoda stran je dána pod kontrolu soudu a vyžaduje ke své platnosti jeho souhlas (dohoda o výkonu rodičovské péče

Sporné oblasti arbitrability Práva k nemovitostem Některá práva z mezinárodních sporů práva průmyslová a autorská koncernové právo právo cenných papírů spory v souvislosti s výkonem rozhodnutí

Slovenská úprava Zákon 244/2002 Sb. o tuzemské nebo mezinárodní obchodněprávní nebo občanskoprávní vztahy Vyloučeny Spory o vznik, změnu nebo zánik vlastnického práva a jiných věcných práv k nemovitostem, řízení o osobním stavu, spory související s nuceným výkonem rozhodnutí, spory, které vzniknou v průběhu konkursního a vyrovnávacího řízení

Rozhodčí smlouva Pojem ujednání stran, že o určitých sporech mezi nimi má rozhodovat jeden nebo více rozhodců Newyorská úmluva (1958) písemná dohoda, podle níž se strany zavazují podrobit rozhodčímu řízení všechny nebo některé spory, které mezi nimi vznikly nebo mohou vzniknout z určitého právního vztahu

Rozhodčí smlouva v ZoRŘ „Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichž projednání by byla jinak dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců nebo stálý rozhodčí soud"

Uzavření rozhodčí smlouvy Zakládá derogaci jurisdikce obecných soudů (možnost vznést námitku nedostatku pravomoci s ohledem na platnou rozhodčí smlouvu) Smlouva váže i právní nástupce smluvních stran (pokud není vyloučeno ve smlouvě samotné) Problematika charakteru /vztahu/ RS k hlavnímu závazku

Povaha rozhodčí smlouvy Materiálně právní pojetí v rozhodčí smlouvě vidí narovnání zvláštního druhu je výsledkem souhlasného předprocesního (tj. mimorozhodovacího) procesu Názor převažuje např. v praxi německých soudů

Povaha rozhodčí smlouvy Procesně právní pojetí rozhodčí smlouva je výlučně procesní smlouvou (úprava způsobu řízení) předmětem je otázka derogace soudní jurisdikce, tj. vynětí sporu z pravomoci soudů a přenesení do pravomoci rozhodců

Právní režimy rozhodčí smlouvy několik různých režimů (skupin právních vztahů) Právo materiálního vztahu (hlavní smlouvy) Právo, jímž se řídí rozhodčí smlouva Právo, jímž se řídí vztahy v průběhu rozhodčího řízení - procesní právo Právo, jímž se řídí vztah mezi rozhodci a stranami (rozhodcovská smlouva) v případě ad hoc řízení

Vztah rozhodčí smlouvy a smlouvy hlavní Závislost existence rozhodčí smlouvy na existenci smlouvy hlavní Samostatná existence dvou smluv Neplatnost či zánik jedné neovlivňuje přímo existenci druhé smlouvy

Typy rozhodčí smlouvy Smlouva o rozhodci Rozhodčí doložka Neomezený kompromis (všeobecné ujednání) asymetrická rozhodčí doložka, jedna ze smluvních stran má právo podat žalobu u obecného soudu V ČR zejména u leasingových smluv

Forma rozhodčí smlouvy § 3 odst. 1 ZRŘ - rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná zachována i tehdy, jestliže je sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky Konkludentní uzavření (konfirmace ex post) námitka neexistence (neplatnosti) rozhodčí smlouvy musí být vznesena nejpozději při prvém úkonu v řízení týkajícím se věci hlavní

Obsah rozhodčí smlouvy V souvislosti s obsahem rozhodčí smlouvy je třeba posoudit zda rozhodčí smlouva byla uzavřena ve prospěch 1. stálého rozhodčího soudu nebo 2. rozhodčího řízení ad hoc V případě ad 2) nutno dohodnout o počtu rozhodců, způsobu jejich výběru a jejich odměnách, o místu konání rozhodčího řízení, o jazyku řízení o rozhodném právu (jaké hmotněprávní normy budou v mezinárodním sporu aplikovány), o ostatních procesních otázkách

Zánik rozhodčí smlouvy dohoda stran o zrušení (písemná forma) Uplynutím doby - smlouva na dobu určitou Rozhodčí smlouva ad hoc - ve smlouvě jmenovaný rozhodce odmítne přijmout funkci rozhodce byl vydán rozhodčí nález nebo byl uzavřen smír Rozhodčí smlouva rozhodnutím obecného soudu prohlášena za neplatnou

Rozhodce Osoba rozhodce (kvalifikace) Obecně fyzická osoba (kvalifikace v ZRŘ neurčena jako podmínka) Nestranost a nezávislost Institucionální řízení – výběr z osob zapsaných na seznamu r. soudů Soudy stanoví předpoklady

Rozhodce Počet rozhodců Dle ZRŘ určuje rozhodčí smlouva Pokud nestanoví, rozhoduje tříčlenný senát Jmenování rozhodců ve smlouvě nebo až v případě vzniku sporu písemné přijetí funkce Odmítnutí funkce (pokud není nezávislý) Rezignace v průběhu řízení

Rozhodce – činnost a povinnosti Povinnost rozhodovat Spravedlivé a nepodjaté rozhodování Objektivní rozhodování Osobní nezávislost rozhodce ekonomická nezávislost rozhodce Subordinační nezávislost rozhodce Vyloučení rozhodce Až následně poté co vyjdou najevo skutečnosti bránící ve výkonu funkce