Socioekonomická sféra 1. obyvatelstvo na Zemi Mgr. Jana Nováková
Obyvatelstvo hlavní složka socioekonomické sféry pojem obyvatelstvo je třeba odlišovat od pojmu populace, jenž je vymezen jako skupina lidí, mezi nimiž dochází k demografickým událostem = zkoumá vývoj a složení obyvatelstva
Počet obyvatel ve světě 1950 – 2,5 miliardy 1960 – 3 miliardy 1970 – 3,7 miliardy (1975 – 4 miliardy) 1980 – 4,4 miliardy 1990 – 5,3 miliardy 2000 – 6,1 miliardy 2010 – 6,9 miliardy – 7 miliard 2015 – 7,3 miliardy (odhad) 2023 – 8 miliard (odhad) United Nations, Population Division –
hrubá míra porodnosti – počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel v určitém kalendářním roce (‰) hrubá míra úmrtnosti – počet zemřelých na tisíc obyvatel v určitém kalendářní roce (‰)
Rozmístění obyvatelstva velmi nerovnoměrné Ø hustota zalidnění zemské souše 40 ob./km 2 malá hustota zalidnění do 10 ob./km 2 velmi vysoká hustota zalidnění nad 200 ob./km 2 Zjisti, který stát má největší hustotu zalidnění a který nejmenší!
Populační vývoj nerovnoměrný populační vývoj patří mezi globální problémy lidstva výrazná územní diferenciace – vyspělé X rozvojové státy – městské X venkovské prostředí – jádrové X periferní oblasti diferenciace dle jednotlivých skupin obyvatel – věk, pohlaví, vzdělání, náboženství PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK = rozdíl mezi počtem živě narozených a počtem zemřelých v populaci během období (roku)
Změny počtu obyvatel v obci či městě, regionu nebo státě – bilance přirozeného pohybu – rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých – stěhování – migrace na sledovaném území za určité období (rok) – celkový přírůstek nebo úbytek obyvatel = (počet narozených – počet zemřelých) + (počet (přistěhovalých – počet vystěhovalých) + = populační přírůstek - = populační úbytek Zjisti, který stát je nejvíce „postižen“ imigrací! Zjisti, který stát je nejvíce „postižen“ emigrací!
Hrubé míry míra porodnosti (‰) – počet narozených/počtu všech obyvatel*1000 míra úmrtnosti (‰) – počet zemřelých/počet obyvatel*1000 porodnost – natalita, udává počet narozených na 1000 obyvatel za časové období úmrtnost – mortalita, udává počet zemřelých na 1000 obyvatel za časové období plodnost – fertilita, průměrný počet potomků na jednu ženu (k zachování populace = 2,1) Zjisti hodnoty těchto ukazatelů (i z následující snímku) pro Českou republiku, Německo, USA, Demokratickou republiku Kongo, Čínu, Indii a Japonsko.
Věk člověka ženy 20 – 35 let – rodí nejvíce dětí lidé nad 60 let – větší pravděpodobnost úmrtí lidé 18 – 35 – se nejčastěji stěhují naděje na dožití – počet roků, který v průměru ještě prožije osoba v určitém věku za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života zůstanou zachovány předpokládané podmínky – nejčastěji – naděje na dožití při narození střední délka života = průměrný věk, kterého se lidé daného území (státu) dožijí sčítání lidu = census Profiles/index.shtm# Profiles/index.shtm#
POPULAČNÍ PYRAMIDY progresivní typ historické a prehistorické populace, rozvojové země vysoká intenzita úmrtnosti stacionární typ snižuje se počet narozených roste naděje na dožití výrazný nárůst populace regresivní typ dochází k vymírání populace obyvatelstvo stárne – zvyšuje se ekonomická zátěž
ZÁKLADNÍ RASY: EUROPOIDNÍ MONGOLOIDNÍ NEGROIDNÍ AUSTRALOIDNÍ SMÍŠENÉ RASY: MESTIC MULAT ZAMBO MALGAŠ
Smíšené rasy METIZACE = proces míšení lidských ras – s masovou mezikontinentální migrací (kolonizace) přechodné rasy – míšenci – typické dvou rasové mísení – ale objevují se také tercerom – trojnásobný míšenec tvarteron – čtyřnásobný kvinteron – pětinásobný => hlavně Latinská Amerika, Austrálie – např. Kajot – míšenec mulata a mestice
Rasismus již Římané nazývali příslušníky jiných národů za barbary vrchol rasismu 20. století – nacistické Německo – vyhlazení Žid a Romů (holocaust) v Americe potlačeno (i když ne zcela) až ve 2. polovině 20. století – dodnes Afroameričané a Hispánci s horším sociálním postavení – větší nezaměstnanost, nižší vzdělanost, vyšší kriminalita v ČR – „skrytý“ k Romům, Vietnamcům a dalším
kulturní aspekty při rozlišování lidí jazyk náboženství – zvyky – tradice – způsob života – umělecké projevy vazby k území = utváření národů
národ Je osobité a uvědomělé kulturní a politické společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny společné území. objektivní znaky – dlouhodobý historický vývoj v jednom územním celku – společný jazyk – ekonomické vazby subjektivní vědomí – sounáležitost k určitému společenství lidí více než 1 milion příslušníků = asi 300 na světě – 50 – územního typu, ostatní jazykové FORMY NÁRODŮ – jazykového typu (130 má vlastní stát, desítky dalších mají vlastní vymezený administrativní útvar) – územního typu – dlouhodobá existence ve společném administrativně vymezeném území (státní útvar) Austrálie, Amerika, Afrika nemusí se odlišovat jazykově (Venezuelané a Kolumbijci = šp.), nebo mluví více jazyky (Švýcarsko)
Jazykové národy typické pro Evropu, ale částečně i pro Asii a Oceánii základem vzniku je jazyk – odlišují se jím od svých sousedů – někdy mohou být velmi blízké čeština X slovenština, srbština X chorvatština, dánština X norština nejrozšířenější mateřské jazyky – čínština mil. lidí – španělština 332 mil. lidí – angličtina322 mil. lidí – hindština260 mil. lidí – arabština221 mil. lidí – dále bengálština, hindština, portugalština, ruština, japonština, němčina 98 mil. lidí
etnikum = skupina lidí, kteří se od ostatních odlišují souhrnem KULTURNÍCH, JAZYKOVÝCH, NÁBOŽENSKÝCH, RASOVÝCH FAKTORŮ, HISTORIÍ … menšina = část národa, která žije na území jiného státu (minorita) – nebo národy bez vlastního státu
Jazyková rodina – je jednotkou, ve které mají všechny obsažené jazyky společného předchůdce (prajazyk) Indoevropské jazyky Kavkazské jazyky Altajské Uralské Drávidské jazyky Čínsko-austroasijské jazyky Africké jazyky Indiánské jazyky … Jazykové skupiny, větve, mrtvé a živé jazyky
jazykové rodiny
Písma systém symbolů a znaků, kterých se používá k zápisu jazyka 1.logografické – každé slovo má svůj znak 2.sylabické - slabičné 3.alfabetické - abecední