Ploštěnci Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. 1.1.

Opakování Mají žahavci vyvinutou hlavovou část těla? Proč? Na jaké části těla mají žahavci smyslové orgány? Na jaké části těla má smyslové orgány většina živočichů?

Video VE&feature=PlayList&p=2A2A46FA8CB4685A &playnext_from=PL&index=0&playnext=1 VE&feature=PlayList&p=2A2A46FA8CB4685A &playnext_from=PL&index=0&playnext=1

Nakreslete si podle předcházejícího videa nebo obrázku na tabuli či v učebnici do sešitu ploštěnku. hmatový lalok očka hlavová část 2.2.

Zamysleme se na úvod Podle čeho mohli ploštěnci dostat svoje jméno? Jistě jste si všimli, že na rozdíl od nezmara se ploštěnka může volně pohybovat. Jaké změny v tělní stavbě s pohybem souvisí? 3.

Popišme tělo ploštěnců Nacházíme na jejich těle nějakou symetrii? Můžeme na jejich těle popsat určitou tělní část, kterou nemají žahavci, ale naopak mají vyvinutější živočichové? Tělo ploštěnců je dvoustranně souměrné. Z přední části těla se vyvinula hlavová část. 4.

K čemu ploštěncům slouží hlavová část těla? Vzhledem k tomu, že se ploštěnci pohybují, je nutné smysly (zrak, hmat aj.) centralizovat, a to zejména do přední části těla. Proto se z této části vyvinula hlavová část. 5.

Vnitřní ústrojí ploštěnců Tělo ploštěnců se skládá ze 3 vrstev:  Povrch těla kryje pokožka.  Pod ní se nachází svalová soustava, jež slouží k pohybu.  Vnitřní tělní vrstvou je stěna slepé trávicí soustavy, která začíná ústním otvorem na břišní straně těla. 6.6.

Nervová soustava Jakým přídavným jménem jsme označovali nervovou soustavu žahavců? Co myslíte, liší se nervová soustava ploštěnců a žahavců? V čem a z jakého důvodu? V těle ploštěnců nacházíme provazcovitou nervovou soustavu. V hlavové části těla mají ploštěnci největší množství nervových buněk, tj. ústřední hlavovou uzlinu. 7.

Ploštěnka Žije v čisté vodě pod kameny v potocích a říčkách. Je to obojetník – je zároveň samičkou i samečkem. V případě poranění jí doroste poškozená část těla (regenerace). Ohrožuje ji znečištění vod. Druhy: ploštěnka mléčná, ploštěnka potoční. 8.

Tasemnice Je vnitřní cizopasník člověka. Žije v tenkém střevě. Měří až 10 metrů. Do lidského těla se dostává v syrovém nebo málo uvařeném mase jako boubel. Obal boubele se rozpouští účinkem trávicích šťáv. Tasemnice přijímá celým povrchem těla živiny v tenkém střevě hostitele. Druhy: tasemnice bezbranná, tasemnice dlouhočlenná. 9.

Tasemnice bezbranná Které orgánové soustavy tasemnice vzhledem ke svému způsobu života potřebuje? Které nikoliv? Jak asi tasemnice člověku škodí? Tasemnice uvnitř svého těla nepotřebuje většinu orgánových soustav, proto tyto soustavy vymizely. Potřebuje pouze rozmnožovací soustavu, jež je naopak velmi dobře vyvinuta. Tasemnice je podobně jako ploštěnka obojetník. Spolu se stolicí odcházejí i poslední tělní články tasemnice, v nichž se nachází oplozená vajíčka. Vajíčka se mohou při hnojení dostat na trávu a odtud při pastvě do těla skotu a odsud ve špatně uvařeném mase zpět do těla člověka. 10.

Opakování – popis těla ploštěnky 11.

Zdroje obrázků: Všechny uveřejněné odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na 1. HAECKEL, Ernst MEADOWS, Dwayne LUDWIG, Hubert PATHO. Všechny uveřejněné odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na 2., 11. NEUDECKER, Andreas ALVARADO, Alejandro Sanchéz ZICA, Mateus VIZOSO, Dita NEUDECKER, Andreas VÁZQUEZ, Eduard Solá. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.