První čeští králové Označení materiálu: VY_32_INOVACE_14_prvni_cesti_kralove.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, středověk, dějiny českých zemí, první čeští králové ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 7. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Čechy za Vratislava II., Vladislava II. a Přemysla Otakara I. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na

První čeští králové Uč

Král Vratislav II. (1061 – 1092) jeden za synů Břetislava boj o investituru – za věrnost císaři 1085 udělen královský titul nebyl dědičný nejmladší bratr Gebhart se stal biskupem – spory s Vratislavem, založil další biskupství v Olomouci Vratislav II. sídlil na Vyšehradě pověsti přikládaly Vyšehradu mnohem větší váhu, než měl ve skutečnosti (Kosmas)

Vyšehrad – sídlo krále Vratislava Vyšehrad patří mezi nejvýznamnější místa české historie, mezi kolébky českých politických i kulturních dějin. Toto místo, tyčící se na tokem Vltavy bylo podle vědeckých poznatků osídleno již v pravěku i když dochované zprávy jsou z doby pozdější. Původně se tomuto hradišti říkalo Chrasten a již v první polovině 11. století zde stál Vyšehrad. Na hlavní místo země ho povznesl kníže Vratislav, který se sem z důvodu sporů se svým bratrem Jeronýmem, pražským biskupem, přestěhoval z Pražského hradu.

Vyšehrad se tak stal sídlem knížete a později krále. Byl zde vybudován románský hrad s knížecím palácem, bazilika sv. Petra a Pavla s kapitulou, která byla od roku 1070 podřízena přímo papeži, rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince. Vyšehrad byl dál sídlem Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I. Další panovníci se přesídlili na Pražský hrad a Vyšehrad pozbyl svého významu až do vlády Karla IV. Za jeho vlády zde byl vybudován gotický hrad, obnoven královský palác a přestavěn kapitulní chrám. V letech 1348 – 1350 pak bylo vybudováno hradební opevnění, které Vyšehrad začlenilo do Nového Města.

Tyto hradby byly poničeny v době husitských válek. Velkých změn Vyšehrad doznal v 17. století, kdy byl přebudován v mohutnou vojenskou pevnost. V podstatě se zachovala pouze vyšehradská kapitula s kostelem sv. Petra a Pavla. Ke zrušení pevnosti došlo v roce V dalším letech zde vznikly parky a byl zde rozšířen hřbitov.

zdroj:

Vyšehradské hradby zdroj:

rotunda sv. Martina – z doby vlády Vratislava II., nejstarší v Praze

následuje období sporů mezi Přemyslovci a střídání knížat Soběslav I – 1140 v bitvě u Chlumce 1126 porazil Němce (císař Lothar) – na počest románská rotunda na Řípu

Vladislav II. – druhý český král české země stále lénem Svaté říše římské – Vladislav se stal spojencem Fridricha Barbarossy ve snaze ovládnout Itálii po dobytí Milána 1158 korunován na českého krále

Vladislav II. ( )denár knížecí

na počátku Vladislavova panování se v Čechách usadily tzv. reformované řády, premonstráti a cisterciáci byla založena řada klášterů (Strahov, Plasy, Pomuk, Želiv, Doksany) v Praze nechal v letech 1160 – 1172 postavit kamenný most z popudu královy druhé ženy Judity Durynské – Juditin most – 12. stol odchází do kláštera (chtěl zajistit nástupnictví synovi Bedřichovi) – pohřben ve Strahovském klášteře začaly sváry o trůn

Přemysl Otakar I – 1230 dědičný královský titul – Zlatá bula sicilská - královský titul potvrdil nově zvolený římský císař Fridrich II. (neměl ještě císařskou pečeť, použil pečeť sicilského království, vnuk Fridricha Barbarossy) – vydána v Basileji české království nadále součástí Svaté říše římské, na císařích však nezávislé, český král byl volen, císař jej jenom potvrzoval čeští králové měli právo podílet se na volbě císaře nástupcem Přemysl Otakar I. určil prvorozeného syna Václava, od té doby nástupcem prvorozený syn (končí seniorát)

Zlatá bula sicilská ula_sicilsk%C3%A1

Kartografie Praha: Středověk, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str

zdroje: text: Dějepis 7 pro základní školy, středověk a raný novověk, SPN, Praha 2009, str mapy: Kartografie Praha: Středověk, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str obrázky: krestanstvi