Ekologická stopa ČR

činila v roce 2002 (poslední zveřejněná data) 4,9 globálních hektarů (gha) na osobu. Průměrný Čech ovšem spotřebovává v roce ,3 globálních hektarů. Kdyby tedy všichni lidé na světě žili jako Češi, potřebovali bychom k naší zeměkouli ještě další 1,5 planety,

Ekologická stopa ČR překračuje biokapacitu 1,8 násobně. Celková velikost stopy činí bezmála globálních ha, zatímco dostupná biologická kapacita je pouze globálních ha. Rozdíl, tzv. ekologický deficit, se kryje dovozem ze zemí, které nečerpají veškerou svoji biokapacitu (tj. mají větší biokapacitu než ekologickou stopu): zejména z rozvojových zemí. Ekologická stopa ČR

Podíl nelegálního kácení činil v roce 2001 asi 80 % brazilské těžby dřeva, v Indonésii to bylo 73 %. Indonésie tak každoročně ztratí téměř 1,5 miliónu hektarů lesů, které měly zůstat stát Podle odhadů asi 50 % dřeva dováženého na území patnácti starých zemí EU pochází z ilegální těžby Největší plochy lesa se nacházejí v JižníAmerice, jihovýchodní Asii, centrální a západní Africe. Mizí však závratnou rychlostí zhruba 10 milionů hektarů za rok: ekvivalent asi 32 fotbalových hřišť za minutu.[180] Během devadesátých let svět přišel o 94 miliónů hektarů lesů.[ Tropické dřevo Podle statistik OSN se během devadesátých let plocha stromových plantáží na světě zvětšila o 17 %, z toho asi polovina vznikla vykácením nebo vypálením původního lesa

Od roku 1999 se během pěti let množství importované suroviny ztrojnásobilo. Nejvíce se jí k nám vozí z několika afrických zemí: Guinea, Gabun a Kongo. Může jít o reexport z jiných oblastí.

Česko je už druhý rok po sobě na čtrnáctém nejhorším místě ze 153 zemí. Vyplývá to z aktuální Zprávy o stavu planety (Living Planet Report), která ukazuje, jak velkou ekologickou stopu národy světa zanechávají. (rok2010) Vysvětlení?? Česko využívá neefektivně energii i další přírodní zdroje. Česko potřebuje více než dvojnásobek energie, aby vyrobilo zboží srovnatelné s výrobky ve vyspělejších zemích. Zároveň je Česko třetím největším vývozcem elektřiny v Evropě - po Francii a Německu. Česko má ze zemí OECD druhé nejvyšší emise skleníkového oxidu uhličitého na jednotku HDP. Horší už je jenom Austrálie.

Český oběd Vývar, steak a zmrzlina zanechá stopu 66 globálních metrů čtverečních, což je 45 procent průměrné denní ekologické stopy obyvatele Česka = 5 dní Afričana tedy včetně dopravy, spotřeby energií nebo tvorby odpadu. Stejnou stopu zanechá i průměrný člověk na Haity nebo v Bangladéši. Čech ročně projí 1,3 globálního hektaru Oběd bez masa nechá 18x menší otisk

. Cestování a ekostopa Stačí jedna exotická dovolená na vzdálené pláži pod palmami a česká rodina zanechá na planetě ekologickou stopu, která je jí určena na celý rok. Nejvíce Čechů míří v létě do Chorvatska. Pokud čtyřčlenná rodina pojede autem, zanechá po sobě ekologickou stopu o velikosti 0,16 globálního hektaru. Pokud se česká rodina vydá letecky do Španělska, spotřebuje 0,77 globálního hektaru, cesta na Seychely představuje 4,07 globálního hektaru. od loňského dubna do letošního března vycestovalo do exotických zemí po celém světě zhruba 120 tisíc českých turistů, což představuje meziroční nárůst o pětinu. "Češi za uplynulý rok navštívili nejvíce Thajsko (asi 17 tisíc osob), následuje Kuba (14 tisíc) a Spojené arabské emiráty. Největší nárůsty byly v Karibiku."

Stačí si dát zmrzlinu, čokoládu, instantní polévku, brambůrky nebo se umýt mlékem či šamponem. K jejich výrobě je totiž zapotřebí palmový olej, který se dováží především z jihovýchodní Asie, kde se palma olejná pěstuje na rozlehlých plantážích Češi zanechávají svou stopu i v daleké cizině i když necestují Pěstování sóji Do země se jen v loňském roce dovezlo z Jižní Ameriky na 600 tisíc tun sóji, většinou jako krmivo pro prasata a drůbež ve velkochovech. "Česká" sója se v Argentině a Brazílii pěstuje na ploše stejně velké, jako jsou okresy Hodonín a Břeclav dohromady.

Co se skrývá za kuřetem v obchodě Sója je velmi vhodným a rozšířeným krmivem pro zvířata. Hnutí Duha uvedlo, že chovy prasat a drůbeže spotřebují 73 procent sóji v celé Evropské unii. Česko přitom od počátku 90. let dovoz sóji zdvojnásobilo. Sójové plantáže velké jako pět Českých republik Kvůli vzrůstající celosvětové spotřebě masa, drůbeže a vajec se neustále rozšiřují i plantáže se sójou. Zatímco v roce 1976 byly v Argentině a Brazílii 6,8 milionů hektarů, v roce 2005 už to bylo bezmála 37 milionů hektarů. Kvůli expanzi sójových plantáží rychle mizí například unikátní savana cerrado, kde žijí i vzácní živočichové a rostliny včetně mizejícího vlka hřivnatého. Takřka polovina z asi deseti tisíc druhů rostlin neroste nikde jinde na světě než na tamních savanách. ://wwf.panda.org/what_we_do/where_we_work/cerrado/

Kvůli kávě a oleji mizí pralesy evropských zemích včetně Česka se přitom postupně rozšiřuje nabídka kávy a dalšího zboží ze surovin, které byly vypěstovány bez velkých ekologických škod. Má označení FAIR TRADE. Podmínkou k získání certifikátu například je, že se na polích nepoužívají pesticidy či umělá hnojiva a například káva se pěstuje ve stínu původní vegetace. Podobná značka - FSC - funguje i u dřeva a výrobků ze dřeva: nábytku, papíru či kuchyňského náčiní. V západní Evropě se každoročně trh s FSC výrobky rozroste každoročně o sto až sto padesát procent.

Tesco chystá nové lákadlo: Nejekologičtější hypermarket chystá využít oxid uhličitý jako médium v potravinářském chlazení, že se na stavbu použije dřevěná konstrukce anebo že do obchodu bude na rozdíl od jiných velkoobchodů svítit sluneční světlo. Například IKEA oznámila, že by chtěla, aby všechny její obchody, sklady nebo kanceláře byly zásobeny elektřinou a teplem výhradně z obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo životního prostředí chce zastavit, nebo aspoň výrazně zpomalit neuvěřitelně rychlé tempo zabetonovávání české krajiny - každý den zmizí na 15 hektarů zemědělské půdy, plocha více než tří Václavských náměstí.

Edici APEL (Alternativa-Příroda-Ekonomika-Lidé) založily Zelený kruh a Hnutí DUHA. Bere si za cíl přicházet s novými, v českých poměrech okrajově diskutovanými tématy ochrany životního prostředí, přinášet nové pohledy a inspirovat. Členy redakční rady jsou: Vojtěch Kotecký, Zuzana Drhová, Viktor Třebický, Martin Bursík, Jaroslav Klusák, Yvonna Gailly a Aleš Kuták. Zpracování a vydání této publikace umožnila laskavá finanční podpora North-South Centre of the Council of Europe. V edici APEL už vyšlo: České perverzní dotace: analýza veřejných podpor s negativním dopadem na životní prostředí Slepá ulice: politika dálkové přepravy zboží, její ekonomické souvislosti, ekologické důsledky a možná řešení Česká stopa

KONEC