Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám. Geobiomy subpolárních a polárních oblastí VY_52_INOVACE_ dubna 2014
2 Subpolární oblasti přechodná zóna polárního a mírného pásu – na severní polokouli tvoří rozhraní lesotundry a tajgylesotundry tajgy – na jižní polokouli je ohraničena polárním kruhem
3 Arktida poloha vymezena červencovou izotermou 10°Cčervencovou izotermou centrem je Severní ledový oceán zóna arktických mrazových pouští, popř. tunder na jihu podnebí oblast vysokého tlaku teploty -50°C až 10°C; globální oteplováníglobální oteplování málo srážek
4 vodstvo krátké divoké toky s maximem na konci jara při tání sněhu zamrzají na 8 – 10 měsíců horní toky Obu, Jeniseje, Leny, Mackenzie
5 biota mechy a lišejníky v mrazových pouštích kvetoucí rostliny v tundře lední medvěd, polární liška tuleni mroži mnoho ryb
6 Antarktická oblast poloha sahá k 50°až 60° j.z.š. centrem je AntarktidaAntarktida 96% zaledněno; tloušťka ledovce až m (až m pod úrovní mořské hladiny) plochéploché šelfové ledovce – odlamující se kry (až 100 km dlouhé)
7 podnebí extrémně studené (-89,2°C)studené suché větrné
8 biota mechy a lišejníky a 10 druhů kvetoucích rostlin velryby, tuleni, lachtani, delfíni tučňáci, chaluhy, rackové, albatrosi ryby, korýši, krillkrill
9 Citace: BIČÍK, Ivan a Bohumír JANSKÝ. Příroda a lidé Země: učebnice zeměpisu pro střední školy. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2001, 135 s. ISBN