Vnitřní trh EU – právní úprava Prezentace 2015

Pojem vnitřního trhu definován SFEU: „Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními této smlouvy“

Předpoklady vnitřního trhu Mezi národními trhy jako součástmi vnitřního trhu nesmí existovat žádné bariéry a překážky, charakteru technického (rozdílné normy z důvodů ochrany zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele), fyzického (např. hraniční závory) nebo daňového (např. různé sazebníky daně z přidané hodnoty či spotřební daně pro domácí a dovážené zboží). Za účelem vyloučení omezování základních svobod trhu, je třeba právní normy členských států slaďovat, harmonizovat

Metody a prostředky k vytvoření vnitřního trhu a) harmonizace (sbližování) právních systémů členských států; b) sjednocování úpravy jednotným právem ES; c) vzájemné uznávání národních předpisů Formální prostředky: primární právo EU (zakládající smlouvy a smlouvy pozměňující); Sekundární právo - nařízení; směrnice, rozhodnutí „soft law“ vydávané Komisí (pokyny, sdělení…) judikatura ESD.

Volný pohyb zboží rozsah a úprava

Definice zboží Výrobky, které mají hodnotu vyjádřitelnou v penězích a které jsou právně způsobilé být předmětem obchodních transakcí (Případ 7/68 Komise vs. Itálie). Za zboží se tak mj. považují: zemědělské výrobky umělecké předměty předměty duševního vlastnictví (zvukové nahrávky na discích a kazetách, PC programy) výrobky dodávané spolu se službou (voda, energie i elektřina) suroviny odpadky (kladná peněžní hodnota tedy není definičním znakem zboží)

Cla a celní unie (čl. 23 ES ) „Společenství je založeno na celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím." Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

Dávky rovnocenné clům eliminace dávek rovnocenných clům – další krok po zrušení cel Judikáty ESD - široké pojetí toho, co je dávka s rovnocenným účinkem případ 24/68 Komise v. Itálie každá peněžitá dávka, byť jakkoliv malá a s jakéhokoliv určením účelu a způsobu použití, která je uložena jednostranně na domácí či zahraniční zboží z důvodu překročení hranic státu … i když není svým účinkem diskriminační nebo ochranářská

Kvantitativní omezení a opatření s rovnocenným účinkem všechna státní opatření, která omezuji dovoz nebo vývoz zboží podle množství, hodnoty nebo časového období zakázány čl. 28 a 29 SFEU jako nástroje obchodního protekcionismu zjevná kvantitativní omezení odstraněna již do roku 1968 Jiná byla situace u opatření s rovnocenným účinkem kvantitativním omezením (tzv. ORUKO) 70. léta - často používaný prostředek ochrany domácího trhu (není vždy snadné určit, zda se opravdu jedná o omezení dle čl. 28 nebo 29 SES)

Kvantitativní omezení a opatření s rovnocenným účinkem judikatura ESD výrazně přispěla k pojmenování nejvýraznějších forem. Základ položil judikát ESD 8/74 Procureur du Roi v. Dassonville – definice opatření s rovnocenným účinkem : všechny obchodněprávní předpisy, přijaté členskými státy, které přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně brání obchodu mezi členskými státy.

Výjimky ze zákazu kvantitativních omezení (čl. 30 SFEU)  Ustanovení SFEU nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, odůvodněné  veřejnou mravností  veřejným pořádkem  veřejnou bezpečností  ochranou zdraví a života lidí a zvířat  ochranou rostlin,  ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu  ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví.  Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy

Důvod ochrany zdraví a života nutnost prokázat skutečné zdravotní riziko UHT mléko: systémy kontroly v čl. st. jsou dostatečné Komise vs. UK (dovoz drůbežího masa) zákaz drůb. s ohledem na nedostatečnou kontrolu ve Francii… Sandoz BV müsli tyčinky – s ohledem na absenci harmonizace a za předpokladu, že je dovoz povolován, obsahují-li rozumné množství odpovídající potřebám výživy Komise v Německo (z. o čistotě piva) zakázány všechny přísady, ne jen ty, kt. by něm. Spotřebiteli mohly vadit neúměrnost chráněnému zájmu a neproporcionální

Princip vzájemného uznávání (Cassis de Dijon, 1978) Pokud je, výrobek vyprodukován a uveden na trh v jednom členském státě v souladu s jeho právními předpisy, není důvod, proč by tento výrobek nemohl být uveden na trh i v jakémkoliv jiném členském státě.

Zákaz diskriminačního nepřímého zdanění (čl. 90 SFEU) „Členské státy nepodrobí přímo ani nepřímo výrobky jiných členských států jakémukoli vyššímu vnitrostátnímu zdanění, než je to, jemuž jsou přímo nebo nepřímo podrobeny podobné výrobky domácí. Členské státy nepodrobí dále výrobky jiných členských států vnitrostátnímu zdanění, které by poskytovalo nepřímou ochranu jiným výrobkům."

Harmonizace nepřímého zdanění Od vytvoření vnitřního trhu : Směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění směrnice 77/388/ EHS s ohledem na odstranění daňových hranic (91/680/ EHS ) Od 1. ledna společný systém DPH Směrnice Rady č. 2006/112 vztahuje se na výrobu a distribuci zboží a služeb v rámci EU a dovozy do EU umožňuje odečet DPH prostřednictvím systému částečných plateb stanovuje standardní sazbu DPH ve výši nejméně 15 % zdanitelné částky (platnost do 31. prosince 2010) a umožňuje aplikovat také jednu nebo dvě snížené sazby DPH ve výši nejméně 5 %.

2. Volný pohyb osob rozsah a pravidla

Volný pohyb osob a služeb volný pohyb fyzických i právnických osob úpraven ve třech souborech ustanovení SFEU, jimiž jsou volný pohyb pracovníků svoboda usazování („osoby samostatně výdělečně činné“ + společnosti a družstva) svoboda poskytování služeb

Volný pohyb osob Volný pohyb pracovníků čl. 39 SFEU - volný pohyb pracovníků svoboda poskytnuta těm, kdo se účastní hospodářského života pracovníkům (volný pohyb pracovníků) samostatně výdělečným osobám (svoboda podnikání) těm, kdo poskytují služby (svoboda služeb).

Volný pohyb pracovníků (čl. 39 SFEU) 1. Bude zajištěn volný pohyb pracovníků ve Společenství. 2. Volný pohyb zahrnuje, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky, odstranění jakékoli diskriminace pracovníků v členských státech na základě státní příslušnosti

Volný pohyb pracovníků (čl. 39 SFEU) „ [volný pohyb pracovníků]... zahrnuje právo: a) ucházet se o skutečně nabízená pracovní místa; b) pohybovat se za tím účelem volně na území členských států; c) pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání v souladu s právními a správními předpisy, jež upravují zaměstnávání vlastních příslušníků tohoto státu; d) zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání za podmínek, které budou předmětem prováděcích předpisů vypracovaných Komisí."

Definice pracovníka rozhodnutí ESD 66/85Lawrie-Blum „Základní charakteristikou pracovníka je, že po určitou dobu poskytuje služby pro jinou osobu, pod jejím vedením a za úplatu" rozhodnutí ESD 53/81 Levin; C-357/89 Rawlin,,Pojem pracovníka je třeba vymezit [nezávisle] na úrovni komunitárního práva... Pracovníkem je ten, kdo vykonává skutečnou a opravdovou činnost, přičemž se nepřihlíží k činnostem, které mají tak malý rozsah, že je třeba je považovat za plně podřadné nebo nepodstatné."

Rovné zacházení (princip nediskriminace) (čl. 141 SFEU) 1. Každý členský stát zajistí uplatnění zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci. 2. Odměnou ve smyslu tohoto článku se rozumí obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní dávky, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním …

Rovné zacházení (princip nediskriminace) (čl. 141 SFEU) 4. S ohledem na zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami v pracovním životě nebrání zásada rovného zacházení členskému státu zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.

Sekundární předpisy Nařízení 1612/68 právo hledat si práci po celém území ES zakazuje jakoukoliv diskriminaci na základě státní příslušnosti stejná odborová a sociální práva mohlou doprovázet i rodinní příslušníci (i tehdy, jestliže nebyli příslušníky některého z členských států ES) Směrnice 68/360 EHS odstraňovala překážky při výkonu práva volného pohybu zjednodušovala formality přechodu hranic státy mohly zakázat vstup na své území pouze z důvodů veřejného pořádku veřejné bezpečnosti ochrany zdraví

Osoby nevýdělečně činné tři směrnice pro studenty (nahrazena novou v roce 1993) důchodce osoby, žijící z nezávislých příjmů (např. kapitálu). Většina právních aktů byla nahrazena směrnicí 2004/38 o právu občanů EU a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států

Konec prezentace