OB21-VVP-HUM-OBN-MIK-L-4-017

Moderní etika Mgr. Marie Mikulcová

Etické otázky Jak správně jednat? Jak volit mezi dobrem a zlem? Jaké důsledky má moje jednání? Etika = teorie morálky (z řeckého ethos – mrav) - zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle, - hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla, - předmětem je morálka.

Z historie etiky ● Ve starověkém Řecku byly uznávány 4 základní ctnosti: ● moudrost ● statečnost ● uměřenost (zodpovědnost) ● spravedlnost ● V Platónově teorii idejí stojí nejvýše idea dobra, jejíž zárukou je v ideální obci panovník filozof

● Etickým ideálem stoiků bylo dosažení duševního klidu. Prostředek k dosažení tohoto cíle: APATHEIA (osvobození od vášní) ● Tomáš Akvinský připojuje ke čtyřem základním starověkým ctnostem další: ● víra naděje láska

Nicolo Machiavelli tvrdil: ● člověk, který je za všech okolností dobrý, se mezi ostatními nemůže prosadit ● správný vladař má být vychytralý jako liška a silný jako lev

Podle Thomase Hobbese ve vztazích mezi lidmi existuje v přirozeném stavu boj všech proti všem, jediným řešením je dobrovolné podřízení se autoritě státu, aby lidské soužití bylo vůbec možné.

Jean Jacques Rousseau se domníval, že lidská přirozenost je dobrá, člověka kazí teprve civilizace.

Podle Karla Marxe jsou morální normy v dějinách vyjádřením třídních zájmů. Nejvyšším cílem člověka je podle Friedricha Nietzscheho žít v souladu s vlastní přirozeností. Být svobodný znamená uskutečnit sám sebe.

Směry etiky Teleologická etika – morálnost jednání se odvozuje od hodnoty účelů tohoto jednání Utilitaristická etika – mravní hodnota jednání je dána mírou jeho užitku Eudaimonistická etika - nejvyšší mravní hodnotou je štěstí Pragmatická etika – o morálnosti jednání rozhodují jeho výsledky

Závaznosti morálních norem se dosahuje na základě tradice (upevňováním zvyku daného společností). ● Prakticky se dodržování přijatých morálních norem dosahuje na základě sankce veřejným míněním – neformální autoritou. ● Část morálních norem se stává základem právního řádu a je vynucována formálními autoritami (policie, soudy...)

Současné vývojové směry Environmentální etika – zkoumá krizový vztah lidské společnosti a přírody ● Biocentrická etika (bio=život) – nejvyšší hodnotou je život, vzniká rozpor mezi přírodou a agresivní civilizací, požadavek na likvidaci části populace ● Antropocentrická etika – nejvyšší hodnotou je člověk jako bytost závislá na přírodě, zachování přírody je v zájmu člověka ● Sociální etika – zkoumá spravedlnost společenských institucí ● Politická etika – by měla usilovat o obecné dobro ● Bioetika – řeší otázky genetiky, klonování...

Morální normy = požadované pravidlo jednání (nezabiješ, nepokradeš...) Morální hodnoty = ideální cíle lidského jednání

Morálka = soubor představ sdílených v určité společnosti a době o tém, jaké chování a smýšlení jednotlivce i skupin lidí je dobré, tzn.jaké má být. Dobro = nejvyšší mravní ideál souhrnný pojem pro všechno prospěšné a hodnotné Zlo = protiklad dobra označení pro všechno, co škodí, ruší, kazí

Svoboda ● Vnější svoboda (podmínky pro život) ● Vnitřní (ztrácí smysl při nemožnosti realizovat rozhodnutí a přání člověka) ● Kde se podaří ovládnout myšlení člověka, tam se člověk stává nástrojem v rukou svého vládce a děsí se vnější svobody.

Člověk je bytost schopná svobodného jednání. Svoboda je stav, kdy člověk jedná podle své vůle. Svobodné rozhodování přináší s sebou odpovědnost za naše rozhodnutí. Svoboda vůle – možnost přát si cokoliv be přemýšlení. Analýza přání ukazuje, že jsou závislá na: výchově a na působení společnosti (zaměstnání, reklama, masová kultura) Morální odpovědnost – za každé rozhodnutí, učiněné i pod nátlakem Kolektivní vina – morální odpovědnost neseme i za to, co jsme přímo nerozhodli

Svědomí = zvláštní fenomén lidského vědomí, jakýsi vnitřní hlas, který jako by hodnotil jednání člověka, nutí nás zamýšlet se, přehodnocovat... = osobní přesvědčení založené na přijetí určitých morálních norem, které se stávají měřítkem pozuzování vlastního chování ● Námět k diskusi: ● Někdy se zdá, že se svědomí z našeho světa vytrácí. Je chápáno jako zbytečnost, která se do dnešní doby nehodí.Co získáme a co ztratíme, když odmítneme naslouchat hlasu svědomí? Jak by asi vypadala společnost lidí bez svědomí?

Lidská důstojnost = etická kategorie vypovídající o významu a hodnotě člověka a o uznání jeho práv mezi druhými lidmi. Vyplývá z ní požadavek ctít člověka, respektovat jeho osobnost a práva od začátku do konce života.

Etický kodex = dokument, který upravuje obecná i konkrétní pravidla práce v jednotlivých organizacích a profesích. ● Etický kodex lékaře (Hippokratova přísaha) ● Etický kodex právníka ● Etický kodex novináře ● Některé organizace, sdružení nebo firmy mohou pro své zaměstance vytvářet kodexy: ● - závazné (zaměstnanec může dostat při smlouvě kodex k podepsání a při porušení mu hrozí výpověď) ● - nezávazné (dodržování je dobrovolné)

Etický kodex lékaře Hippokratova přísaha - její dnešní text se liší od původního v rámci jednotlivých zemí nebo i v rámci jednotlivých lékařských škol. Námět k zamyšlení: Lékař léčí dva vážně nemocné pacienty. Má k dispozici dva léky, jeden je podstatně dražší a kvalitnější než druhý. Morální dilema: podle jakého kritéria se rozhodnout, komu podat kvalitnější lék? a) jeden pacient je podstatně starší než druhý b) jeden pacient je bez naděje na přežití i s lepším lékem c) jeden pacient žije sám a druhý má pět dětí d) jeden pacient je významný umělec, druhý narkoman...

Eutanázie = usmrcení na žádost, asistovaná sebevražda Z hlediska českého trestního práva se jedná o nedovolený postup a je posuzován jako vražda. Přístroj k provedení eutanázie

Etický kodex novináře 1. Právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace 2. Požadavky na vysokou profesionalitu 3. Důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu medií v žurnalistice

Kontrolní otázky: ● 1.Svobodné jednání je jednání: ● a)podle zákona ● b)na základě schopnosti volit mezi dvěma alternativami nezávisle na vnějším donucení ● c)na základě schopnosti prosadit si své potřeby vůči druhým lidem, kteří nás omezují ● 2.Rozdíl mezi opravdovou svobodou volby a libovůlí: ● a)svoboda volby vychází ze zodpovědného posouzení mých potřeb i potřeb druhých, zatímco libovůle znamená uposlechnout jakýkoli pocit (chtění) ● b)není v ničem podstatném; libovůle je zlehčujujícím výrazem pro svobodu volby ● c)svoboda volby se týká závažných otázek života, smrti, spravedlnosti, zatímco libovůle běžného lidského života

● 3.V kterých výrocích není obsažen etický aspekt? ● a)Půjdu navštívit svého nemocného kamáráda. ● b)Nechápu, proč bych měl tu starou paní pustit sednout. ● c)Měl jsem si vzít teplejší oblečení. ● d)Ty jsi hodná holka, ale já si tě nezasloužím. ● 4.Výčitky svědomí značí: ● a)že jsme špatní ● b)že nejsme schopni uvažovat eticky ● c)že jsme něco udělali špatně ● d)že máme pocit, že jsme něco udělali špatně

Zdroje: František Emert – Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis 2003

Zdroje: valky b /rust-rozvoj.aspx Paragraf-l.jpg Stanislav Bendl -Nová maturita, soubor testovacích úloh pro společnou část nové maturitní zkoušky