PRVOCI (PROTOZOA)

CHARAKTERISTIKA nejníže postavení živočichové s jednobuněčným tělem eukariotická buňka obsahují kolem 90% vody jsou rozšíření po celém světě, známo asi druhů prvoků vyhovuje jim teplota 15-20°C žijí paraziticky mikroskopické rozměry

životní pochody v těle prvoka zajišťují organely → opory a ochrany pelikula; schránky; cysty → pohybu panožky; bičíky; brvy → trávicí trávicí vakuola (příp. buněčná ústa; buněčnou řiť) → vylučovací a osmoregulační pulsující vakuola CHARAKTERISTIKA - ORGANELY

→ smyslové stigma; myonemy; trichocysty → rozmnožování nepohlavní běžnější buňka mateřská se dělí na dvě dceřiné příčné a podélné dělení, pučení, schizogonie pohlavní kopulace – splývají dva jedinci, představující pohlavní buňky konjugace - dochází pouze k částečné výměně hmoty mikronukleů CHARAKTERISTIKA - ORGANELY

BIČÍKOVCI zdroj pohybu-bičík (jeden nebo více) tvar těla vřetenovitý pružná pelikula většinou parazitičtí autotrofní druhy (fotosyntéza) - bičíkovci rostlinní heterotrofní - bičíkovci živočišní živočišní bičíkovci (zooflagellata)- neobsahují chlorofyl → živí se heterotrofně buď vstřebáváním celým povrchem těla nebo fagocytózou R: nepohlavní, podélné dělení Krásnoočko sladkovodní, jednobuněčné organismy i kolonie 8 chloroplastů s chlorofylem A a B bičík, stigma nepohlavní: podélné dělení mixotrofie

BIČÍKOVCI lamblie střevní 2 přísavky parazit - tenké střevo lamblióza (giardióza) hlenovitý průjem – hubnutí, nechutenství trypanosoma parazituje v krevní plazmě, lymfě a mozkomíšním moku štíhlé tělo, s jediným bičíkem a undulující membránou trypanosoma spavičná vyskytuje se v tropech spavá nemoc moucha tse-tse postižený umírá na vyčerpání

BIČÍKOVCI bičenka poševní parazit v pohlavních orgánech žen trichomoniáza - záněty močových cest a hnisavé záněty pochvy pohlavním stykem – přenašeči muži trubénky žijí v koloniích u dna vodních nádrží májí „límečkovité“ buňky – okolo bičíku je nálevka pro nasávání částic potravy

KOŘENONOŽCI proměnlivý povrch těla pohybové organely panožky - pohybují; přijem potravy (fagocytóza) tvoří potravní vakuoly, v nichž probíhá trávení některé druhy vytvářejí schránky obvykle mívají jedno jádro R: dělení měňavky; krytenky; dírkonošci; mřížovci

KOŘENONOŽCI měňavky netvoří schránky, proměnlivý tvar těla měňavka velká - až 1,5 cm měňavka ústní – neškodná, zubní bakterie měňavka střevní–střevo člověka, zbytky potravy měňavka úplavičná – střevní parazit - úplavice krytenky sladkovodní, na dně vod vytváří schránky z chitinu a z drobných zrnek písku Při dělení obvykle jeden z dělících se jedinců vytváří schránku novou např. rozlitka nebo štítovka

KOŘENONOŽCI dírkonošci žijí jen v moři schránky (CaCO3) vícekomůrkové, spirálovité otvory z nichž vycházejí nitkovité panožky většina fosilních horninotvorní činitelé – základ vápence mřížovci žijí v planktonu teplých moří / v symbióze s jednobuněčnými řasami schránky z chitinu a SiO 2 křemité horniny

VÝTRUSOVCI nemají žádné pohybové orgány živiny přijímají celým povrchem těla vnitrobuněční parazité - pronikají do buněk svých hostitelů ve vývoji střídají hostitele původci těžkých onemocnění člověka i hospodářsky významných zvířat kokcidie jaterní; toxoplasmy, krvinkovky

VÝTRUSOVCI kokcidie jaterní kocidióza cizopasí v játrech a žlučovodech králíků játra s bělavými skvrnami (hnisavá ložiska) jsou nepoživatelná toxoplasma gondii parazitující v bílých krvinkách toxoplazmóza (teplotami, zduřením mízních uzlin a únavou) nebezpečná pro těhotné ženy a vyvíjející se plod je přenosná ze zvířat (nejčastěji z koček) na člověka

VÝTRUSOVCI krvinkovky paraziti původci závažných onemocnění přenašeči - členovci sající krev zimnička rozšířena v teplých oblastech původce malárie prudké, vysilující horečky zimnice

NÁLEVNÍCI = obrvení pohyb pomocí brv potravu příjímají pomocí buněčných úst nejsložitější tělesnou stavbou obvykle mají dvě jádra velké jádro řídí základní funkce buňky malé jádro slouží k přenosu genetické informace při rozmnožování trepka velká; bachořci; rournatky

NÁLEVNÍCI – TREPKA VELKÁ žije v znečištěných vodách – bioindikátor znečištění potravou rybího potěru senný nálev až 0,2 mm, tělo nesouměrné na povrchu trepky je pružná pelikula, buněčná ústa (přijímání potravy), buněčná řiť trepka je na celém těle pokryta brvami – zdroj pohybu příp. přiháněné potravy (jejich činnost je koordinována neuromotorickým aparátem) živí se bakteriemi a drobnými řasami dvojjaderný živočich - makronukleus -vegetativní (vylučování trávicích enzymů), mikronukleus - rozmnožovací R: příčné dělení, ale i pohlavně - konjugací

NÁLEVNÍCI rournatky obrvené a pohyblivé pouze v mládí → posléze přisedají k podkladu dlouhými savými rourkami vysávají svoji kořist (nálevníky) rozmnožují pučením (nový jedinec dorůstá a následně se odděluje bachořci žijí v bachoru přežvýkavců, kde štěpí celulozu v 1 cm 3 žaludeční šťávy – asi 1 milion jejich přebytek slouží jako zdroj bílkovin

ZDROJE Použitá literatura JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003, 574 s.,. ISBN