1 Nebezpečné látky Ing Josef Navrátil Katedra ochrany obyvatelstva Tel.: ,

2 Nebezpečné látky I 371/2008 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

3 Nebezpečné látky I Nebezpečné látky nebo nebezpečné přípravky jsou látky nebo přípravky, které za podmínek stanovených tímto zákonem mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou klasifikovány jako:

Hořlaviny4 Nebezpečné látky I výbušné; jimiž jsou pevné, kapalné, pastovité nebo gelovité látky a přípravky, které mohou exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle uvolňují plyny, a které, pokud jsou v částečně uzavřeném prostoru, za definovaných zkušebních podmínek detonují, rychle shoří nebo po zahřátí vybuchují,

5 Nebezpečné látky I oxidující; jimiž jsou látky a přípravky, které vyvolávají vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými, extrémně hořlavé; jimiž jsou kapalné látky a přípravky, které mají extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku,

6 Nebezpečné látky I vysoce hořlavé; jimiž jsou: - látky a přípravky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie, - pevné látky a přípravky, které se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo vyhořely po jeho odstranění, - kapalné látky a přípravky, které mají velmi nízký bod vzplanutí, - látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích,

7 Nebezpečné látky I hořlavé; jimiž jsou kapalné látky nebo přípravky, které mají nízký bod vzplanutí,

TOXICKÉ8 Nebezpečné látky I vysoce toxické; jimiž jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží ve velmi malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví, toxické; jimiž jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží v malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví, zdraví škodlivé; jimiž jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží mohou způsobit smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,

KYSELINY,LOUHY, DRÁŽDIVÉ9 Nebezpečné látky žíravé; jimiž jsou látky nebo přípravky, které mohou zničit živé tkáně při styku s nimi, dráždivé; jimiž jsou látky nebo přípravky, které mohou při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemají žíravé účinky, senzibilizující; jimiž jsou látky nebo přípravky, které jsou schopné při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici dané látce nebo přípravku vzniknou charakteristické nepříznivé účinky,

10 Nebezpečné látky karcinogenní; jimiž jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat rakovinu nebo zvýšit její výskyt, mutagenní; jimiž jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat dědičné genetické poškození nebo zvýšit jeho výskyt, toxické pro reprodukci; jimiž jsou látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat nebo zvýšit výskyt nedědičných nepříznivých účinků na potomstvo nebo zhoršení mužských nebo ženských reprodukčních funkcí nebo schopností,

11 Nebezpečné látky. nebezpečné pro životní prostředí; jimiž jsou látky nebo přípravky, které při vstupu do životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo pozdější nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí.

BOJOVÉ LÁTKY12 Nebezpečné látky ZÁKON Č. 19/1997 Sb. ze dne 24. ledna 1997 o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

13 Nebezpečné látky § 7 (1) Stanovené látky se pro účely tohoto zákona z hlediska nebezpečnosti svých toxických vlastností nebo možnosti zneužití k porušování zákazů určených tímto zákonem člení na a) vysoce nebezpečné látky, b) nebezpečné látky,. c) méně nebezpečné látky.

14 Nebezpečné látky VYSOCE NEBEZPEČNÉ LÁTKY VYSOCE NEBEZPEČNÉ LÁTKY § 8 (1) Nakládat s vysoce nebezpečnými látkami lze jen na základě licence udělené Úřadem a výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým nebo ochranným účelům. (2) Úhrnné množství vysoce nebezpečných látek nacházejících se na území České republiky nesmí převýšit v souladu s Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a užití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen "Úmluva") za jeden rok jednu tunu.

BIOLOGICKÉ LÁTKY15 Nebezpečné látky Toxin - látka vzniklá z jakýchkoliv organismů včetně mikroorganismů, zvířat nebo rostlin, jakéhokoliv způsobu výroby, přírodní nebo modifikovaná, nebo látka chemicky syntetizovaná, která může způsobit smrt, nemoc nebo jinak ublížit lidem, zvířatům nebo rostlinám. ZÁKON Č. 281/2002 SB. ze dne 30. května 2002 o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona ZÁKON Č. 281/2002 SB. ze dne 30. května 2002 o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona Změna: 186/2004 Sb., 413/2005 Sb., 296/2007 Sb. 124/2008 Sb. Změna: 186/2004 Sb., 413/2005 Sb., 296/2007 Sb. 124/2008 Sb.

16 Výbušniny Výbušina je taková chemická látka nebo směs, která je schopna mimořádně rychlé exotermické reakce spojené s vývinem plynů o velkém objemu - výbuchu. Ke spuštění reakce dochází inicializací mechanickým, termickým nebo elektrickým podnětem. Součástí výbušniny je zpravidla oxidační činidlo neboli okysličovadlo, které dodá chemické reakci potřebný kyslík k hoření, protože množství kyslíku dodaného difuzí z okolní atmosféry nepostačuje pro shoření směsi v dostatečně krátkém časovém intervalu.

17 Výbušniny dělíme do čtyř skupin Třaskaviny Třaskaviny – jsou snadno vznítitelné výbušiny, které obvykle slouží k inicializaci výbuchu trhavin nebo střelivin. Při praktickém použití jsou přítomny pouze v nepatrném množství, např. třaskavina v roznětce nábojnice,rozbušky jako inicátory důlních odstřelů apod. Nejběžnějšími typy třaskavin jsou různé azidy těžkých kovů jako olovo, stříbro nebo rtuť, případně jiné látky, velmi rozšířený je například fulminát rtuťnatý(populární třaskavá rtuť) Trhaviny Trhaviny – jsou výbušiny, které jsou za normálních podmínek velmi málo citlivé k vnějším vlivům a naopak po inicializaci dokáží vyvinout detonaci o mimořádně vysoké trhavé síle. Používají se obvykle při trhacích pracích v dolech, lomech, ražbě tunelů, demolicích apod. Mezi nejpoužívanější trhaviny patří dynamit, Pentrit, Hexogen, TNT a řada průmyslových trhavin z nich složených.

18 Výbušniny dělíme do čtyř skupin Střeliviny Střeliviny – se používají jako výmetná náplň v nábojích střelných zbraní do palných zbraní. Jejich účelem je uvolnit energie rychlým, avšak kontrolovaným vývinem velkého množství plynů a vypuzením střely z hlavně zbraně. Příkladem je klasický střelný prach nebo nitrocelulóza. Pyrotechnické slože Pyrotechnické slože – jsou výbušiny používané zpravidla pro různé efekty - světelné,kouřové, zvukové apod. V civilním sektoru se používají v zábavnépyrotechnice, ve výstražných svítidlech, pro kouřové efekty apod.Vojenské použití je obdobné - dýmovnice, světlice, imitace výbuchů avýstřelů a v neposlední řadě jako stopovka na dně „svítící střely“.

19 Dynamit je výbušnina založená na explozívním potenciálu nitroglycerínu, který se v ní vyskytuje adsorbován na křemelině. Oproti klasickému tekutému nitroglycerínu se vyznačuje mnohonásobně vyšší stabilitou oproti tlaku nebo nárazu. Dynamit vynalezl Alfréd Nobel v roce 1866,patent získal v roce Dynamit se obvykle skládá ze tří dílů nitroglycerínu, jednoho dílu křemeliny a malého množství jedlé sody. Tato směs je tvarována obvykle do podoby tyček. K výbuchu je potřeba rozbuška. Samotný dynamit je poměrně stálý na rozdíl od samotného nitroglycerínu, který vybuchuje již při malém nárazu. V českých zemích byla postavena první továrna na dynamit roku 1870 v Zámecké rokli poblíž Prahy. Dynamit. Nejznámější výbušniny

20 Semtex je víceúčelová plastická trhavina. Byl vyvinut v 50. letech 20. století v Československu ve VCHZ Synthesia (dnes Explosia), která začala vyrábět v 60. letech. (Jiné zdroje zmiňují jako rok vynálezu Semtexu 1966 a jako vynálezce Stanislava Breberu). Používá se jako komerční trhavina, při demolicích a pro vojenské účely. Je známý pro svou popularitu mezi teroristy díky své špatné zjistitelnosti.Původně se pro využití v armádě vyráběl pod označením B 1. Pod svým nynějším jménem se začal vyrábět roku 1964, přesněji pod označením SEMTEX 1A, od roku 1967 jako SEMTEX H a od roku 1987 jako SEMTEX 10. Složení dvou nejrozšířenějších variant se liší podle jejich využítí. Semtex je velmi plastický pro velké rozmezí teplot od asi -40°C do +60°C. Je také voduvzdorný. Semtex Nejznámější výbušniny

21 TNTC, přesným chemickým názvem 2,4,6-trinitro-2,4,6 triazacyklohexanon je velmi silnou, bezpečnou trhavinou.Bývá nazýván i keto-RDX nebo oxo-RDX. Chemicky je TNTC aromatický cyklický triamin, jehož 3 dusíkové atomy 6-ti členného cyklu nesou namísto vodíkového atomu nitroskupinu (- NO2) a jeden z uhlíkových atomů má navázaný kyslík (tvoří ketoskupinu C=O). TNTC je jemná krystalická prášková látka o hustotě 1,97g/cm3 a bodu tání 195 °C. Chemicky je značně stabilní, prakticky vůbec nepodléhá hydrolýze a jeho tepelný rozklad začíná při zahřátí nad 203 °C. Jako výbušnina vykazuje mimořádně dobré vlastnosti - je velmi stabilní a málo citlivý vůči vnějším vlivům a přitom se vyznačuje velmi vysokou brizancí a razancí výbuchu. TNTC

22 Chemický název je 1,3,5-cyklotrimethylentrinitramin, odtud je odvozen i jeho vojenský název "Cyklonit". Jde o sněhobílou krystalickou látku t.t. 202 C, nerozpustný ve vodě a org.rozp. s výjimkou acetonu. Používá se zejména na výrobu vysoko brizantních trhavin, plastiků a kumulačních náloží. Malá velikost krystalků umožňuje použití v plastických trhavinách bez nutnosti rozmělňování. Teplota t. není nikdy ostrá v důsledku přítomnosti oktogenu, který vzniká jako vedlejší produkt. Obsah HMX bývá 5-20% a t.t.RDX je v rozmezí °C. Jeho předností je vysoká chemická stabilita, převyšující pentrit, srovnatelná s aromatickými nitrolátkami. Patří mezi nejsilnější výbušniny, citlivost je poměrně vysoká a proto se v čistém stavu nepoužívá(flegmatizuje se). Hexogen, RDX

23 Drogy

24 Obecně Z lékařského hlediska je i to nejkrásnější opojení jen otrava. Ve farmakologii se termín vztahuje na některé chemické činitele, které upravují biochemické nebo fyziologické procesy ve tkáni nebo organismu. Závislost: a) fyzická: tělo drogu potřebuje, když ji nemá přichází třes, pocení… b) psychická: nutkání drogu použít, změny psychiky, dlouhodobější charakter než fyzická Tolerance: při častém užívání klesá účinnost drogy Flashback: účinek se vrací i po delší pauze v užívání. např. u marihuany Zlatá dávka = smrtelná dávka

25 Cannabis Nejrozšířenější je Konopí seté Cannabis sativa Hlavní účinná látka je THC, nerozpustné ve vodě, jen v tucích. (mozek, pohlavní žlázy, plíce atd.) Při kouření dochází k 15x silnějšímu poškození plic než u cigaret. Riziko onemocnění rakovinou je 5-10x větší. Při trvalém užívání způsobuje abnormální dělení buněk a závažná dědičná. Onemocnění, THC omezuje tvorbu T-lymfocitů, omezuje vnímání reálného světa.

26 Cannabis Hašiš Hnědá plastická hmota Použití: kouření, ústně Doba účinku: 2 – 4 hodiny Účinky: jako u marihuany Předávkování: jako u marihuany Abs, příz.: jako u marihuany P-závislost: nízká, F-závislost: žádná Pryskyřice vykrystalizována s tuky ve vařící vodě. Postupu k získání je mnoho, včetně další izomerace ke zvýšení účinku. Účinek se projevuje příjemným sněním, člověk vidí to na co zrovna myslí. Záleší na dávce, náladě a prostředí.5x až 8x silnější než marihuana

27 Cannabis Hašišový olej Jedná se o olej, který se pije. Účinky stejné jako u hašiše

28 Stimulanty Pervitin - metamfetamin Hnědý až bílý prášek Použití: ústně, šňupání, injekcí Doba účinku: 2 – 8 hodin Účinky: euforie, pocit zvýšené a psychické a fyzické výkonnosti, pokles soustředěnosti Předávkování: křeče, psychózy, bolest na hrudníky, bezvědomí, možné úmrtí Abs. příz.: apatie, dlouhý spánek, deprese… P-závislost: vysoká F-závislost: možná Výroba z efedrinu (např. Modafen).Dávka obsahuje minimálně 100mg, bere se napůl asi s hodinovým rozestupem,100mg stojí zhruba 100Kč

29 Stimulanty Kokain Bílý prášek, barevné tablety Použití: šňupání, injekčně, vtírání do dásní Doba účinku: minut Předávkování: pokles tělěsné teploty, křeče, psychózy, možné úmrtí Abs. příz.: apatie, dlouhý spánek, podrážděnost, neklid P-závislost: vysoká, F-závislost: možná Vyrábí se máčením listů koky (Erythroxylum coca), čímž vzniká kokainový hydrochlorid, který je kyseliný, takže se dá vstřebat sliznicí.Chemický čistý kokain byl poprvé vyroben roku 1860 v Německu, používal se k lokálnímu umrtvení a léčbě závislosti na opiátech.Droga bohatých (cena je 2000– 3000Kč/g–závislý potřebuje denně až 2 g)

30 Stimulanty Crack Bílé krystalky, bílá hmota Použití: kouřením Doba účinku: 1 – 2 hodiny Účinky: pokles soustředěnosti, euforie, nespavost Předávkování: křeče, možné úmrtí Abs. příz.: apatie, deprese, neklid P-závislost: vysoká F-závislost: možná Vzniká tepelnou úpravou hydrochloridu kokainu s jedlou sodou a éterem.Kouří se ve speciálních dýmkách, nebo v cigaretách v tabákové směsi, působí na CNS jako kokain, velmi návykový, stačí 2 měsíce užívání

31 Stimulanty MDMA-extáze Barevné tablety s ražbou Použití: ústně Doba účinku: 2 – 4 hodiny Účinky a předávkování: stejné jako u ostatních stimulantů P-závislost: možná F-závislost: možná Běžná dávka je 80 až 160 mg= 1 kus pilulky. Čistá MDMA je bílý prášek, má výraznou silnou, spíše nahořklou chuť, cena se pohybuje kolem 250 Kč Kombinace s LSD známá jako XL nebo candy-flip Nebezpečí přehřátí, klesá srážlivost krve a hrozí vnitřní krvácení, v teplém prostředí je třeba myslet na přestávky na ochlazení.

32 Těkavé látky Toluen Použití: inhalace, sprej Doba účinku: 2 – 4 hodiny Účinky: psychický útlum, polospánek, útlum Předávkování: poškození jater, dýchacích cest, mozku, možné úmrtí Abs. příz.: deprese, nespavost P-závislost: střední až vysoká F-Závislost: možná Methylbenzen je čirá, ve vodě nerozpustná těkavá tekutina. Pokud sniffer přestává čichat jakmile se cítí pod vlivem drogy, je tato droga relativně bezpečná. V praxi ale smotek nasycený čichanou látkou zůstane ležet na nose a ústech dotyčného ve stavu těžké opojenosti a dochází k ochrnutí dýchacího centra.

33 Těkavé látky Aceton: Používá se jako rozpouštědlo. V těle vzniká v malém množství v játrech při zpracovávání mastných kyselin. Aceton je toxický a karcinogenní  Nitroředidlo