Prevence násilí na ženách z pohledu WHO MUDr. Alena Šteflová, Ph.D.,MPH Kancelář WHO v ČR

Osnova Velikost problému násilí na ženách Vztah k násilí na dětech Celoživotní následky Co funguje Celoživotní přístup Možnosti strategie Zpracováno ve spolupráci s Dr Dineshem Sethim, Violence and Injury Prevention Programme, Division of Noncommunicable Diseases and Promoting Health Across the Life Course, WHO EURO

Úmrtnost v důsledku úmyslných úrazů 5400 případů žen ve věku 15 – 49 let 38% rukou partnera Nejvyšší počty v době hospodářské a politické transformace ve východní Evropě Klesající tendence, ale stále vysoká čísla 71% případů v zemích s nízkými a středními příjmy Případy úmrtí jsou špička ledovce Úmrtnost v důsledku úmyslných úrazů žen ve věku let Source: GBD 2013 HFA 2013

Nerovnoměrná prevalence sexuálního násilí mezi intimními partnery (IPV) a v nepartnerském vtahu (SV) v WHO evropském regionu Střední EvropaVýchodní Evropa

Násilí na ženách a dívkách je skrytou, až příliš častou formou násilí Druh násilíPrevalencePočet zneužívaných Násilí na ženách*25.4%49 milionů Sexuální násilí na dětech**13.4%18 milionů Fyzické násilí na dětech22.9%22 milionů Psychické násilí na dětech29.1%27 milionů *Odvozeno z prevalence 19% v HIC a 25% v LMIC a ženské populace žen mezi roky (WHO 2013) **Evropský report o prevenci týrání dětí Násilí na dětech se objevuje ve 40 % rodin s mezipartnerským násilím

Společné charakteristiky násilí na ženách, dívkách a dětech a celoživotní přístup Obojí velmi běžné a vyskytují se společně Společné rizikové faktory Mezigenerační přenos Podobné následky Násilí na ženách začíná brzy Výhody společných přístupů Source Guides A

Násilí na ženách (VAW) a dětech (VAC) ústí v sociální a zdravotní problémy VAW a VAC zhoršují duševní a fyzické zdraví a mají socialní důsledky Příčina nerovností, sociálního příkoří a vysokých společenských nákladů Přispívá k „cyklům násilí“ během života Násilí mezi intimními partnery zvyšuje riziko deprese, zneužívání alkoholu, sexuálně přenosných infekcí, neplánovaného těhotenství

Jedinec je vystaven rizikům ve zvýšené míře. Dochází ke změnám spojeným s neurologickým vývojem, změnám v kognitivních schopnostech a v chování. Je-li člověk v dětství vystaven negativním zkušenostem, může to vést k duševnímu traumatu a k chování, které poškozuje zdraví. Je třeba upravit fyzické, rodinné a sociální prostředí tak, aby byla zajištěna bezpečnost dětí. Náklady pro společnost v řádu mld Proč zaměřovat činnost na děti? Photo: Bigstockphoto

Standardizovaná úmrtnost na následky zabití ve skupině dětí 0 – 14 letých (počet úmrtí /100,000 obyvatel) ‏ Source: WHO EURO Mortality Database June 2006

Hlavní rizikové faktory Rizikové faktory z pohledu jednotlivce/rodiny Domácnosti mladých samoživitelů s nízkými příjmy Nízký stupeň vzdělání Izolace Nezaměstnanost Alkoholová a drogová závislost – ( př. Německo - 32 % případů dětského násilí je pácháno pod vlivem alkoholu a 37%násilníků trpí chronickým alkoholismem(* WHO fact sheet: child maltreatment and alcohol, 2006) Pachatelé trestných činů mají v minulosti uváděnou alkoholovou a drogovou závislost Domácí násilí páchané na jednom z partnerů

Hlavní rizikové faktory Sociální rizikové faktory dané komunity Socio-ekonomické rozdíly a špatné životní podmínky - chudoba Sociální ochrana - nedostatečná sociální síť Nastavení rolí ve společnosti – gender, vztahy rodiče- děti, apod. Citlivost, vnímavost školského, zdravotnického systému, justice a dalších Rodinná politika ‏

Časté rizikové faktory násilí na ženách a dětech IndividualníVztahovéKomunitní Společenské  Nerovnost pohlaví  Socioekonomické nedostatky  Špatný socialní kapitál  Dostupnost alkohol a drog  Násilník zneužíván  Handicap  Nízký věk /single  Duševní onemocnění  Návykové látky  Normy podporující násilí  Slabá legislativa proti zneužívání  Ekonomický stres  Společenský konflikt  Rodinný konflikt  Špatné rodičovství  Velká rodina  Nízký socioeconomický statut  Nebiologický rodič

Jaká prevence funguje? Změny sociálních norem násilí a zesílení legálního systému k ochraně žen a dětí Snížení gendrové a sociální nerovnosti Školní programy ke snížení násilí ve vztahu Výuka školáků, aby rozpoznaly sexuální zneužívání Positivní rodičovství a vícesložkové předškolní programy Nurse Family Partnerships Služby pro ženy a jejich děti Snížení zneužívání alkoholu Snížení přístupu ke zbraním Snížení chudoby a programy vytváření pracovních příležitostí

Studie nežádoucích dětských zkušeností Vznikla v USA Zkoumá negativní zážitky z dětství, rizikové chování a zdravotní stav v dospělosti Deset nežádoucích dětských zkušeností Zneužívání dětí Citové zneužívání Fyzické zneužívání Sexuální zneužívání Citové zanedbávání Fyzické zanedbávání Dysfunkce rodiny Užívání návykových látek Duševní onemocnění Pobyt ve vězení Násilí na matce Rozchod/rozvod rodičů

Studie o nežádoucích dětských zkušenostech realizovaná za účasti studentů vysokých škol v osmi zemích* EURO WHO Nežádoucí dětské zkušenosti jsou časté: Fyzické zneužívání: 18,6 % Sexuální zneužívání:7,5,% Domácí násilí: 14,6 % Rozchod rodičů: 14,1 % Citové zanedbávání: 11,8 % Citové zneužívání: 8,0 % Deprese člena domácnosti:10,0 % Alkoholismus člena domácnosti: 16,4 % Člen domácnosti ve vězení:5,3 % Drogová závislost člena domácnosti:2,6 % Zvýšené riziko: sebevraždy40 x kouření 3 x nelegálních drog6 x alkoholismu9 x pohlavní ho styku před dosažením věku způsobilosti3 x *Albánie, Lotyšsko, Litva, BJR Makedonie, Černá Hora, Rumunsko, Ruská federace, Turecko

Výsledky studie v ČR Prostřednictvím projektu ze smlouvy o spolupráci mezi WHO a MZ BCA Zapojení ČR do studie nežádoucích zkušeností dětského věku (dotazníková studie dle metodiky WHO ve spolupráci s vybranými fakultami) Koordinátor: MZ (Odbor zdravotních služeb) Prevence násilí na dětech: Pracovní skupina MZ pro prevenci násilí na dětech Řešitel: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity –Prof. MUDr. Miloš Velemínský a PhDr. Jana Samková WHO/ EURO koordinátor: Dr. Dinesh Sethi

Výsledky studie v ČR (2013) Studie mapovala osobní zkušenost s násilím v dětství mezi 1760 vysokoškolskými studenty z pěti vysokých škol (1.254 žen, 506 mužů) 23% zkušenost s domácím násilím 19% s psychickým násilím 6% s kontaktní formou sexuálního zneužití mírné intenzity 5% uvedlo pokus o sexuální zneužití vyšší s intenzitou Autoři si jsou vědomi, že výsledky nemusejí odrážet skutečnou realitu – důvodem může být nízká citlivost vůči všem formám a intenzitě interpersonálního násilí, tabuizace problému a dodatečné ospravedlňování chování dospělých Jednalo se o selektivní vzorek (studenty VŠ) – u jiného rozložení socioekonomického statusu budou výsledky odlišné

Další projekty spolupráce ČR a WHO zaměřené na Násilí na ženách Development and implementation of policies and programmes to address violence against women, youth and children facilitated Implementation and evaluation of relevant measures for effective prevention and control of violence and measures for help to the victims of violence within the health care system, with focus on achieving the targets set under Action plan for the prevention of domestic and gender-based violence for the years Support the development of concept of assistance to victims of domestic and gender-based violence within the health care system. -Support the development of guidelines on providing care to victims of domestic and gender-based violence and, on the training of Medical Personnel. Programme area: Violence and injuries Outcome: 2.3. Reduced risk factors and improved coverage with interventions to prevent and manage unintentional injuries and violence“ Podpora rozvoje konceptu pomoci obětem domácího a genderového násilí v rámci systému zdravotní péče. Podporovat rozvoj pokynů pro poskytování péče obětem domácího a genderového násilí a na školení zdravotnického personálu. Koordinátor: MZ (Odbor zdravotních služeb) Pracovní skupina MZ pro prevenci násilí na dětech Řešitel: MUDr. Eva Vaníčková, CSc. (3. LF UK Praha) WHO/ EURO koordinátor: Dr. Dinesh Sethi ( poradce pro oblast VIP)

Snížení genderových nerovností a eliminace násilí na ženách Zlepšení koordinace, evidence a participace Celoživotní přístup ke zdraví žen a posílení žen a dívek Zastavení násilí na ženách a dívkách jako zásadní výzva ve zdraví Posílení zdravotního systému zaměřeného na ženy Vytvoření silné komunity a podpůrného prostředí pro ženy a dívky Zdraví 2020: Čtyři společné prioritní taktiky pro zastavení násilí na ženách a dívkách Zdraví 2020 staví do středu ženy a děti: eliminace násilí na ženách a dívkách

Které oblasti ohledně násilí na ženách by měla obsahovat SRH strategie Opatření na společenské úrovni: zákony a jejich vymáhání, genderové a příjmové nerovnosti, postoje podporující násilí Úroveň komunitní: dostupnost alkohol/drog; dostupnost služeb navržené pro VAW péči a prevenci Úroveň vztahová: nabídka služeb pomáhající partnerským vztahů apod. Úroveň individuální: služby, programy pro pachatele i pro oběti násilí ve vztazích

Závěry – výzvy a příležitosti Význam celoživotního přístupu a společné charakteristiky násilí na ženách a dětech Konfrontace s výzvami násilí na ženách s hendicapem Výzkumný program k měření rizik a ochraných faktorů Potřeba dat a design na měření efektivity Zdraví 2020 a mezisektorové přístupy během života

Děkuji Photo: Bigstockphoto opics/violence/en/index.html