Děti a pohyb MUDr. Sára Vasiliu, MUDr.Kateřina Krejčí, MUDr.Zdeňka Spilková Dětské oddělení, Městská nemocnice Ostrava

„Pozitivní vliv pohybové aktivity (PA) na zdraví a optimální rozvoj jedince je s ohledem na množství empirických důkazů nesporný a všeobecně přijímaný.“ Šafář M. Bio-psycho-sociální rizika vrcholového sportu dětí a mládeže. Pediatrie pro praxi, 2012;13(6):

JAK? Minimálně do 5-ti let spontánně! „ Autoři se shodují, že v dětském věku neexistuje závažné riziko přetížení spontánní PA, neboť ta je plně sycena vnitřní motivací a radostí z pohybu. Dítě je tedy schopno tuto aktivitu přirozeně regulovat tak, aby nedošlo k přetížení organismu.“ Šafář M. Bio-psycho-sociální rizika vrcholového sportu dětí a mládeže. Pediatrie pro praxi, 2012;13(6):

a JAK dále? aneb když je třeba zasáhnout Global Recommendations on Physical Activity for Health. Geneva, World Health Organization, 2011

U dětí, které nikdy neprováděly žádnou PA, je jakákoliv PA vždy lepší, než žádná. Tyto děti by měly začít s PA postupně, zprvu s malou zátěží, frekvencí a intenzitou a tyto postupně zvyšovat do optimálních hodnot. Optimální délku PA je možné rozdělit do dílčích časových časových úseků (např. 2xdenně po 30 minutách), výsledný čas by ale měl vždy nakonec čítat minimálně daných 60 minut.

Vliv pravidelné sportovní aktivity do dospělosti Somatický: kardiovaskulární systém respirační systém redukce abdominálního tuku, obezity, ovlivnění lipidového spektra, reakce na inzulin, metabolismus vápníku Psychický: zvyšuje sociální adaptabilitu posiluje rodinné vztahy redukuje stres Fyzická aktivita a skladba vol‘ného času v populácii detí na Slovensku „ Dr.E.Vitariusová,2.dětská klinika LF UK a DFNsP Bratislava,Dr.K.Babinská

Pozitivní vs. negativní vliv PA Pozitivní (kardiovaskulární systém, pohybové ústrojí, faktor prevence obezity…psychická pohoda!) Negativní (jednostranná zátěž, nadměrná zátěž vzhledem k věku, pohlaví, konstituci… rizika vrcholového sportu-psychická pohoda?)

Kdy může PA škodit? Nevychází z vnitřní motivace dítěte Není sycena spontaneitou a radostným prožitkem Cíleně, dlouhodobě a jednostranně se zaměřuje na rozvoj specifických schopností a dovedností Současně výrazně překračuje doporučené hodnoty objemu a intenzity PA pro dané věkové rozmezí Šafář M. Bio-psycho-sociální rizika vrcholového sportu dětí a mládeže. Pediatrie pro praxi, 2012;13(6): … bohužel často otázka vrcholového sportu u dětí a mládeže… ale to je další velké téma

Které aktivity jsou vhodné a v jakém věku? Děti nepotřebují hned organizovanou činnost, k tomu, aby rozvíjely základní pohybové schopnosti, „Přirozený vývoj a zdravý životní styl nemusí nezbytně obsahovat závodní sportovní aktivitu,“ říká Edward Laskowski (M.D., co-director of the Sports Medicine Clinic at Mayo Clinic). „Důležitější je, aby se vaše děti pravidelně zabývaly nějakou pohybovou aktivitou, jako jsou jízda na kole, fotbálek, basket, plavání, nejlépe společně s vámi nebo kamarády.“

Novorozenci a kojenci správné polohování hra důraz na přirozený vývoj

Od 2 do 3 let Děti začínají zvládat mnoho základních pohybů, ale jsou ještě příliš mladé na organizované sportování. běhání, chytání, skákání a chození na zahradě nebo hřišti houpání na houpačce hry ve vodě, na brouzdališti pod dohledem odborně vedená jednoduchá cvičení

Od 4 do 6 let tanec hry na „babu“ a podobné hry skákání přes švihadlo házení, chytání míče, trefování terčů jízda na tříkolce, na kole s opěrnými kolečky a postupně bez nich ve věku okolo 6-ti let se všechny pohybové schopnosti dětí zdokonalují natolik, že jsou schopny zahájit přípravu u některých sportů kolektivních i individuálních.

Od 7 do 10 let Gymnastika Plavání Bruslení Fotbal Lední hokej Tenis 10 let a více Volejbal Veslování Softbal

Závěr: Pohyb patří k základním biologickým projevům a potřebám lidského života. V posledních desetiletích však v důsledku změny životního stylu podstatně klesá jeho množství, přestože se genetické vybavení jedince, a tedy i jeho potřeba pohybu nemění. Narůstá incidence onemocnění způsobených nedostatkem pohybové aktivity, např. obezita. Na druhou stranu se stále častěji můžeme setkat s problémy spojenými s intenzivní fyzickou aktivitou sportujících dětí a adolescentů. Zdravotní komplikace mohou vznikat v důsledku dlouho době kvantitativně nebo kvalitativně neadekvátní zátěže, užívání zakázaných látek – doping, nežádoucích účinků potravinových doplňků nebo v důsledku rozvoje poruch příjmu potravy. Spolupráce praktických dětských lékařů pro děti a dorost s tělovýchovnými lékaři je obzvláště důležitá. zdroj: Rizika sportovní aktivity v dětském věku (MUDr. Dalibor Pastucha, Ph.D., MUDr. Jana Malinčíková, Ph.D., MUDr. Renata Tichá, Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, FN a LF UP Olomouc) Ideální je „zlatá střední cesta“

Děkujeme za pozornost