Klasické teorie regionálního růstu a rozvoje

Teorie exportní báze Fenomén popisovaný teorií exportní báze je známý: klesá-li ba světovém trhu poptávka po železe a oceli, regiony s vysokým podílem těžkého průmyslu se ocitají v krizi. Model exportní báze Exportní báze (exportní ekonomika) = ekonomické aktivity, které determinují ekonomický růst Lokální ekonomika = ekonomické aktivity jejichž růst je sekundárně odvozen z růstu příslušné báze Multiplikátor exportní báze – bude tím vyšší, čím vyšší bude ta část regionálních příjmů, která se znovu vrací do regionální ekonomiky

Teorie exportní báze očekává podnět pro regionální růst z okolí regionu, tzn. zaměřuje se na poptávkovou stranu ekonomiky Úkolem regionální ekonomiky a politiky je tak „pouze“ reagovat na exportní poptávku

Problémy teorie exportní báze: exportní poptávka se sama nevysvětlí (určující faktor modelu tak zůstává nevysvětlen) Předpoklad, že se regionální ekonomika (produkce) dokáže přizpůsobit změnám poptávky Model opomíjí cenové změny, změny poptávky a také změny hospodářské struktury Výsledek závisí na tom, jak vymezíme region Vhodná pro krátkodobé prognózy ekonomického vývoje malých regionů Problémy s vymezení báze a „ne-báze“.

Neoklasická teorie Základní myšlenka: vyskytne-li se v ekonomice nějaký nedostatek – vytvoří se cenové rozdíly – ty začnou signalizovat investiční/ obchodní příležitosti, resp. možnosti přesunout výrobní faktory (kapitál, práci). Takové šance nenechají ekonomické subjekty nevyužité a budou na vzniklé rozdíly reagovat tak dlouho, dokud nedostatky, které byly jejich příčinou, nebudou opět vyrovnány.

Předpoklady: Ekonomické subjekty se snaží maximalizovat zisk a využívají všechny možnosti, které jim trh nabízí Ekonomické subjekty disponují dokonalými informacemi (tzn. znají tržní příležitosti) Všechny ceny jsou flexibilní (přizpůsobují se tržní situaci, signalizují nedostatky, platí i pro ceny práce) Na všech trzích vládne dokonalá konkurence (vždy proti sobě stojí velký počet nabízejících a poptávajících, kteří nemohou přímo ovlivňovat ceny)

Růst v regionu – agregovaná produkční funkce: Y = F(K, L)

Pracovně intenzívní růst ekonomiky Kapitálově intenzívní růst ekonomiky Otázka vyrovnávání růstu -Mobilitou výrobních faktorů -Meziregionálním obchodem (teorie komparativních výhod)

Regionální politika inspirovaná neoklasickou teorií Role regionální politika by měla být co nejmenší Když už, tak by se mělo jednat o tržně-konformní (konzistentní) opatření Odbourávání monopolů a oligopolů Deregulace (trh práce, obchod) a zvýšení tržní flexibility Požadavek mobility pracovních sil a kapitálku Podpora informovanosti zvyšující racionalitu rozhodování Výstavba dopravních a telekomunikačních sítí mezi rozvinutými a málo rozvinutými regiony

Teorie polarizovaného rozvoje Základní rysy polarizační teorie (F. Perroux 1950, 1955) Sektorová polarizace – hnaná a hnací odvětví Myrdalův model kumulativní kauzality pozitivní: lokalizace nové firmy – růst zaměstnanosti – růst koupěschopné poptávky – růst sektoru služeb – růst příjmů místní správy – podpora rozvoje místní ekonomiky – příchod dalších firem atd. negativní: začarovaný kruh bídy (viz např. rozvojové země)

Růstová centra jako nástroj regionální politiky Pro regionální rozvoj mají klíčový význam úspory z rozsahu a aglomerační výhody; tržní mechanismus nemůže zajistit ani optimální alokaci zdrojů, ani vyrovnaný regionální růst (z důvodu polarizace) Potřeba intervenční regionální politiky Důraz na tvorbu úspor z rozsahu a aglomeračních výhod pomocí prostorově koncentrované výstavby infrastruktury a většími industrializačními projekty - podporované aktivity mají vykazovat charakteristiky hnacích jednotek (velké podniky s pokročilou technologií) Očekává se, že hnací jednotka bude rozvoj šířit do okolí (1.) Výstavba dopravních a komunikačních propojení mezi centrem a zázemím, (2.) Podpora komplementárních průmyslových odvětví a usídlování podniků v zázemí (3.) Podpora technologického transferu

Uplatnění: Francie 60. a 70 let, výstavba infrastruktury jako protiváha Paříže, rozvoj satelitních měst v okolí Paříže V. Británie – na JV Anglie – tzv. news towns Německo – rozvoj středních a malých měst odpovídající koncepci centrálních míst Novější koncepce založeny na prostorové koncentraci high- tech odvětví – model spontánně vznikajících high-tech aglomerací se špičkovými technologiemi Dosavadní zkušenosti s touto strategií (póly růstu) jsou pouze částečně úspěšné – rozšiřující efekty z centra do zázemí jsou většinou větší, než odsávací efekty ze zázemí do centra Rozvojové impulsy zpravidla zůstávají omezeny na spádovou oblast dojížďky do zaměstnání