 1. světová válka  Bolševická revoluce v Rusku  Početné dělnictvo  Osobnost T. G. Masaryka a jeho pojetí demokracie  Rozvoj techniky  Hospodářská krize  Nástup Adolfa Hitlera a nacistů v sousedním Německu  Ohrožení České republiky ze stran Německa a českých Němců v Sudetech  Mnichovský diktát a zrada spojenců (Fr., VB)

Zmíněné události se odrazily v tvorbě spisovatelů. Někteří se je snažili vyobrazit pomocí tradičního realismu. Vznikaly ale i nové tendence a umělecké směry a skupiny:

 Legionáři = vojáci, kteří bojovali v Itálii, Francii a Rusku na straně „nepřátel“ – zběhli, protože neviděli důvod, proč bojovat za R-U  Mnoho členů legií se po návratu z války pokusilo své zážitky literárně zpracovat  Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války  Rudolf Medek – Anabáze (pentalogie)  Josef Kopta – Třetí rota (trilogie)  Jaromír John – Večery na slamníku  František Langer – Železný vlk  Jan Weiss – Barák smrti, Dům o 1000 patrech

 Autoři ovlivněni poetismem  Originální próza, nové literární formy, jazykové prostředky, experimenty  Vladislav Vančura – Pekař Jan Marhoul, Pole orná i válečná, Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Konec starých časů  Karel Konrád – Rozchod!

 Nejrozšířenější typ meziválečné prózy.  Cíl: Zobrazit člověka se všemi jeho problémy, radostmi i starostmi. Vystižení dobových konfliktů, vztahů.  Můžeme odlišit demokratický a levicový proud.  Karel Čapek – Hovory s T. G. Masarykem, Továrna na absolutno, Krakatit, Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy, Válka s mloky, Devatero pohádek, Dášeňka čili život štěněte  Josef Čapek – povídání o pejskovi a kočičce  Eduard Bass – Cirkus Humberto, Lidé z maringotek, Klapzubova jedenáctka  Karel Poláček – Muži v ofsajdu, Bylo nás pět  Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník, Biblické příběhy  Marie Majerová – emancipační literatura pro ženy  Marie Pujmanová

 V meziválečném období velký rozkvět, protože 1. světová válka byla pro lidstvo velkým šokem,těžko se z ní vzpamatovávali. Na psychiku působil i sociální neklid mezi válkami.  Autoři se zabývali rodovým zatížením různými psychologickými úchylkami, patologickými stavy, schizofrenií, syfilidou.  Jaroslav Havlíček – Vyprahlé touhy, Petrolejové lampy, Neviditelný, Helimadoe  Egon Hostovský – Ghetto v nich, Případ profesora Körnera, Cizinec hledá byt  Ladislav Klíma, Josef Váchal, Jarmila Glazarová

 Zobrazení venkovského života jako protiklad k městu. Město je klidné, vztahy mezi lidmi harmonické.  Josef Knap – Réva na zdi, Muži a hory, Vysoké jarní nebe

 Hlavní námět: úcta k zemi a půdě, k tradicím a lidské práci.  Někdy české dějiny, snažili se ospravedlnit dobu pobělohorskou a přehodnotit husitství.  Jakub Deml, Jaroslav Durych, Jan Čep, Karel Schulz, František Křelina