Elektrokonvulzivní terapie Jan Záveský

EKT vyvolá se aplikací elektrického proudu mezi dvěma přiloženými elektrodami účinek - na povrchu mozkových struktur proběhne něco jako elektrická bouře, která může potlačit vliv rušivých (patologicky aktivních) center = „arteficiální epileptický záchvat“

EKT vysoce efektivní metoda v psychiatrii →bezpečnost rychlý nástup účinku minimální vedlejší účinky zkracuje dobu hospitalizace

Historie EKT první aplikace (Cerletti a Bini) 1950´ - objev psychofarmak → pokles používání EKT 1980´ - vzestup používání EKT (zavedení celkové anestézie a svalové relaxace)

Indikace EKT primární - nutnost rychlého účinku, jiné terapie riskantnější, špatný efekt farmakoterapie+dobrá odezva na EKT v anamnéze sekundární - selhání předchozí terapie, zhoršení stavu pacienta, vedlejší účinky terapie převažují efektivitu

Indikace EKT Depresivní poruchy - těžké deprese (melancholie) zejména s bludy, halucinacemi, odmítáním potravy nebo sebevražedným jednáním Mánie Schizoafektivní psychózy Schizofrenie Letální katatonie (léčba pouze EKT) a neuroleptický maligní syndrom Těžká obsedantně-kompulzivní porucha Některé neurologické choroby (Parkinsonova choroba, tardivní dyskinézy a těžká epilepsie)

Indikace zvláště výhodné je použití EKT u duševně nemocných - se závažným tělesným onemocněním - ve vysokém věku - v těhotenství - nereagujících na jiné způsoby léčby např. na léky při tzv. farmakorezistenci - trpících se závažnými nežádoucími účinky léků (psychofarmak)

Kontraindikace Absolutní - zvýšený nitrolební tlak, akutní CMP, nesnášenlivost anestetika Relativní – IM v předcházejících 3 měsících, závažná AP či srdeční selhávání, aneuryzma velkých cév, plicní choroby, osteoporóza, onem. ŠŽ, perniciózní anémie

Metodika postupu při EKT 1. Základní interní vyšetření 2. Anamnéza 3. Provedení terapie Atropin Celkové anestetikum – Thiopental, Propofol, Etomidát Preoxygenace 100% O 2 Myorelaxans – Suxamethonium, Atrakurium Provedení výboje Ventilace 100% O 2 Pozorování 2h

Způsoby aplikace elektrod Bitemporální - efektivnější, více poruch paměti Unipolární – méně efektivní, méně poruch paměti (nedominantní hemisféra) Bifrontální - v ČR se nepoužívá

Bitemporální umístění elektrod

Unilaterální umístění elektrod

EK přístroje 1. Sinusové přístroje 2. Proudové impulzní přístroje 3. Přístroje s krátkými pulzy 4. Ultrakrátké EK přístroje účinnější, větší poruchy paměti X méně účinné, méně poruch paměti

Terapie opakované elektrické stimulace mozku, nejčastěji se užívá v sérií 6-12 elektrokonvulzí během 3-4 týdnů (2x-3x týdně) stimulus - nad hranicí záchvatové pohotovosti, tj. energie, která vyvolá konvulzi

Terapie Vlastní elektrická stimulace mozku trvá 1-2 sekundy. Mozek na tuto stimulaci reaguje sekund trvajícími změnami elektrické aktivity na membránách mozkových buněk, čímž se obnovují normální fyziologické poměry mozkové činnosti. Celková doba výkonu nepřesahuje 10 minut. Konvulze - tonická fáze→klonická fáze Souběžná monitorace EEG, EKG

Nežádoucí účinky minimální výskyt bolest hlavy, nevolnost, zvracení pocit slabosti, svalové bolesti prodloužená apnoe arytmie poruchy orientace, paměti  anterográdní amnézie (návrat k normě do 72h)  retrográdní amnézie (návrat za 3-7 měsíců)

Mechanismus účinku EKT vyvolává změny specifické a nespecifické ↑ prokrvení mozku, ↑ metabolizmus, ↑ spotřeba O 2, ↑ propustnosti HEB uvolnění katecholaminů, ↓ množství receptorů ↑ senzitivity dopaminových striatálních receptorů ↑ receptorové serotoninové senzitivity a aktivity, ↓ vychytávání serotoninu ↓ cholinergních muskarinových receptorů a ↑ denzita GABAergních ↑ hladina prolaktinu, vazopresinu, somatotropinu, ACTH, kortizolu, β-endorfin → ne zcela jasný účinek

Zdroje Seifertová D.: Elektrokonvulzivní terapie. Psychiatrie 1; 2000 cs.wikipedia.org en.wikipedia.org