PRVNÍ PŘEMYSLOVCI S KRÁLOVSKÝM TITULEM Kníže Vratislav II. ( ) se v době války o investituru mezi papežem Řehořem VII. a německým císařem Jindřichem IV. postavil na stranu císaře. Císař Jindřich IV. udělil Vratislavovi královský titul v roce Po udělení královské hodnosti se stal Vratislavem I. – byl prvním přemyslovským králem. Zároveň obdržel v léno oblast Míšeňska. Kníže Vladislav II. ( ) získal v roce 1158 od císaře Fridricha I. Barbarossy královský titul. Stal se králem Vladislavem I. Druhý český král podpořil Barbarossu při obléhání italského města Milán. Už při prvním pokusu o dobytí města se české vojsko proslavilo udatností. Jako jediní překonali rozvodněnou řeku Addu a zajistili druhý břeh pro německé spojence. U měšťanů obléhaného města vyvolali Češi svým chováním strach, protože v táboře zhotovovali z chlebového těsta tělíčka dětí. Ta potom na dohled od opevnění opékali nad ohněm a jedli. Oba čeští králové ale nezískali královský titul dědičně.

OBLÉHANÍ MILÁNA FRIDRICHEM I. BARBAROSSOU Milánští mají hodně pevné hradby, obléhání se nedaří. Došla munice! Nemají šanci, vždycky jsme se ubránili. Je čas na sváču. Nějak mi při tom obléhání vyhládlo. To je hrůza, Češi opékají děti. Bojujeme s kanibaly. Bojím se bojím. Já už nechci bojovat, nevzdáme se? Chce to lepší mušku, paka. Město bylo obléháno císařským vojskem s českými oddíly několikrát. Až v roce 1162 bylo dobyto, obyvatelstvo bylo násilně vystěhováno a město vypáleno. Vladislav I. byl odměněn podílem z kořisti v hodnotě 1000 hřiven stříbra.

PŘEMYSL OTAKAR I. ( ) V roce 1212 udělil římský král Fridrich II. Štaufský formou Zlaté buly sicilské dědičný královský titul pro Přemysla Otakara I. a jeho potomky. Přemysl tuto listinu získal za vojenskou podporu mladého krále v boji o moc ve Svaté říši římské. Listina byla nazvána podle svého vydavatele, protože Fridrich II. byl zároveň vládcem Sicilského království. Originál Zlaté buly sicilské je uložen ve Státním ústředním archivu Přemysl zavedl nový nástupnický řád – zásadu prvorozenectví. Novým vladařem se stal nejstarší legitimní syn panovníka. Dal postavit několik hradů a založil také několik královských měst např. Litoměřice, Znojmo. Kolem roku 1210 se datuje nový typ mince v Čechách– brakteát. Byl to stříbrný plíšek s ražbou jen na jedné straně. Starší denáry ale nebyly staženy a používaly se také. SFRAGISTIKA – je to pomocná věda historická, která se zabývá studiem pečetí.

VÁCLAV I. ( ) Nesnášel zvuk zvonů,proto tam, kde král přijel, byl vyhlášen zákaz zvonění. Rád se účastnil lovů, při jízdě na koni mu větev trvale poškodila jedno oko. Jeho mladší sestra Anežka se po neúspěšných pokusech o zásnuby rozhodla pomáhat chudým a nemocným, vstoupila do řádu klarisek. Založila špitální řád Křížovníků s červenou hvězdou. 12. listopadu 1989 byla papežem Janem Pavlem II. svatořečena. Za Václavovy vlády přišlo do země mnoho Němců, kteří se podíleli na kolonizaci pohraničních oblastí. Několik českých šlechtických rodů si za jeho vlády poněmčilo svá jména např. z pánů z Růže se stali Rosenbergové. V roce 1223 divocí kočovníci z Mongolska porazili na řece Kalce ruská knížata, Čingischánův vnuk Bátů vpadl do Slezska a v roce1241 vyplenili Mongolové Moravu. Václav shromáždil české vojsko a byl připraven bránit svoji zemi před vetřelci. K větší bitvě českého vojska s nájezdníky nedošlo, protože po smrti chána Ogodaje se Mongolové vraceli zpět na východ. Musíme vydržet, král Václav je blízko. Podpalte to a zdrháme. Češi se blíží. Nějak to nechce hořet. Šíp musíš nejprve zapálit! Modleme se. Aha, úplně jsem na to zapomněl. Všichni jsou v kostele a ten nepodpálí, je totiž z kamene. Zase pozdě! Kdy si konečně pořádně zabojuji? MORAVA 1241

VÁCLAV I. – KRÁL RYTÍŘŮ Václav I. obdivoval rytířství, králův rádce německý šlechtic Ojíř z Freidberku přinesl do Čech znalost rytířských her=turnajů. Účinkující i diváci se navzájem oslňovali drahocenností zbroje a kostýmů. Muži předváděli ženám svou bezmeznou statečnost a ženy mužům svou krásu. Součástí turnaje byla vystoupení kejklířů a hudebníků, organizátoři pořádali bohaté hostiny.. Výchova rytíře: v 7 letech se chlapec z urozené rodiny stal pážetem a odešel na hrad k jinému šlechtici. Učil se dvorským mravům, hře na hudební nástroje, cizí jazyky. Také se učil plavat, střílet z luku, bojovat mečem a kopím, jezdit na koni. Ve 14 letech se z pážete stal panoš, na kterého dohlížel zkušený starší rytíř. Panoš se učil tanci a zpěvu, obsluhoval pána a jeho hosty u stolu. Čistil pánovi zbroj, pomáhal mu do zbroje v době turnaje. Kolem 21 roku došlo k pasování panoše na rytíře. Souboj dvou rytířů na turnaji, oba se snaží srazit protivníka ze sedla pomocí turnajových dřevců

IDEÁL RYTÍŘSTVÍ SEDMERO RYTÍŘSKÝCH DOVEDNOSTÍ: 1) šerm mečem, boj kopím a štítem 2) plavání 3) lukostřelba 4) jízda na koni 5) sokolnictví 6) hra šachů 7) skládání básní Já to byl, kdo složil tento rým, nikomu to ale nepovím.

RYTÍŘSKÉ CTNOSTI Boj za křesťanskou víru Nasadit život za právo a slabšího Ochrana vdov a sirotků Poslouchat papeže, císaře a svého lenního pána Pravidelná účast na mši svaté v kostele Patrony rytířů byli svatý Michal a svatý Jiří, pasovaný rytíř dostal meč, pás, ostruhy, přilbu a štít, se štítem obvykle také erb a heslo. České slovo rytíř je převzato z německého slova Ritter = jezdec. Pasování na rytíře většinou prováděl panovník, pasovat však mohl také slavný a známý rytíř. Často byli mladí rytíři pasování před nastávající bitvou, aby v boji osvědčili svou rytířskou čest a posílili bojeschopnost zbytku vojska.

PŘEMYSL OTAKAR II. ( ) Od svých obdivovatelů získal přídomek král železný a zlatý. Železný proto, že součástí jeho vojska byla rytířská těžká jízda, která byla ve 13. století proti pěchotě neporazitelná. Železný také proto, že šlechtické rody za neposlušnost tvrdě trestal. Místo zlatý by byla přesnější přezdívka stříbrný, protože zbohatl díky novým stříbrným dolům v Jihlavě a v Posázaví. V roce 1254 se vydal na křížovou výpravu proti pohanským Prusům. Mnoho Prusů se nechalo pokřtít, Přemysl založil v Prusku město Královec. V červenci 1260 se střetlo vojsko Přemysla Otakara II. s vojskem uherského krále Bély IV. v bitvě Kressenbrunnu. České oddíly v bitvě zvítězily a Přemysl získal kontrolu nad Štýrskem. Získal Chebsko, Korutany a Kraňsko. Byl vážným kandidátem na uprázdněný trůn římského krále. Kurfiřti však jednohlasně zvolili Rudolfa Habsburského. Mezi oběma vládci vypuklo otevřené nepřátelství. V roce 1278 došlo k bitvě na Moravském poli. Část českých oddílů v záloze v kritickém okamžiku nezasáhla do boje, Rudolf Habsburský získal na bojišti početní převahu. Vojsko Přemysla Otakara II. bylo poraženo a český král byl v průběhu boje ubit nepřátelskými vojáky. Mrtvolu Přemysla oloupili vítězové dokonce i o oděv pod zbrojí. Antropologický výzkum kosterních pozůstatků ve 20.století prokázal sečnou ránu mečem vedenou velkou silou na hlavu krále.

VÁCLAV II. ( ) Po smrti Přemysla Otakara II. zůstala v českém království jeho manželka Kunhuta a sedmiletý syn Václav. Vítěz bitvy na Moravském poli Rudolf Habsburský okupoval Moravu, v Čechách část domácí šlechty odmítla královně poslušnost a začala přepadávat královská města. Správy Čech se ujal synovec mrtvého krále Přemysla Otakara II. Ota Braniborský. Braniborské oddíly začaly drancovat česká města a vesnice. Během února 1279 dal Ota Braniborský zatknout a uvěznit na hradě Bezděz malého Václava a jeho matku. Kunhutě se podařilo uprchnout, ale Václav zůstal vězněm. Ota malého Václava věznil v Žitavě, Berlíně i Špandavě. Václav strádal hladem, nedostatečným oblečením v chladných zdech hradů, chyběla mu mateřská péče a výchova. Antropologicko-lékařský výzkum Václavovy lebky dokládá změny ve sklovině zachovalých zubů, které vykazují poruchu mineralizace v útlém mládí. Také mozkovna svědčí o prodělané křivici, která byla způsobena nedostatkem vitamínu D. Výzkum potvrdil úvahu o nedostatečné výživě mladého krále ve věku mezi 7. a 12. rokem života. Do dospělosti mu zůstal strach z koček, ještě více se bál bouřek provázených hromy a blesky. Před bouřkou se ukrýval v malém svatostánku a horlivě se tam modlil. To byl také následek pobytu ve věznění v jeho dětství.

Zásluhou české šlechty se podařilo v roce 1283 vyhnat braniborské oddíly z Čech, Ota Braniborský propustil ze zajetí Václava. Kunhuta se provdala za šlechtice Záviše z Falkenštejna, který řídil stát až do roku Mezi Václavem II. a Závišem došlo ke sporu o moc, Záviš byl zajat a v roce 1290 popraven před odbojným hradem rodu Vítkovců Hlubokou. Václav II. vydal nový horní zákoník, kterým dal pevný řád hornímu=těžnímu podnikání z řad bohatých měšťanů, zajistil pravidelný příjem do královské pokladny díky novému nalezišti stříbra v Kutné Hoře. Také provedl mincovní reformu. Veškerá produkce drahých kovů se svážela do Vlašského dvora v Kutné Hoře. Zde se také začaly v roce 1300 razit nové české mince ze stříbra-pražské groše. Na rozdíl od starších denárů a brakteátů byla nová mince mnohem těžší, groš vážil 3,8g. Zároveň se razila drobná mince pražský parvus, která měla hodnotu 1/12 pražského groše. NUMISMATIKA- pomocná věda historická, která zkoumá funkci platebních prostředků a jejich vývoj. Václav II. byl korunován také polským králem a po vymření uherské dynastie Arpádovců získal pro svého syna Václava III. uherský trůn. České oddíly partyzánskou taktikou porazily v roce 1304 vpád Albrechta Habsburského. Pražský groš Pražský parvus

VÁCLAV III. ( ) Narodil se v roce 1289 a zůstal jediným synem Václava II. Ve 12 letech se stal díky otci uherským králem, uherské koruny se však po otcově smrti vzdal. Českým a polským králem se stal v šestnácti, správu země svěřil nespolehlivým rádcům, sám se oddával radovánkám, prodával královská města a hrady české šlechtě. Na jaře 1306 vypukly v Polsku nepokoje, které vyvolal polský kníže Vladislav Lokýtek. Václav III. svolal zemskou hotovost-vojenské oddíly a v červenci se vydal v čele vojska potlačit polské povstání. V Olomouci byl poslední Přemyslovec 4. srpna 1306 zavražděn neznámým vrahem. Protože Václav III. nezanechal dědice, vymřel rod Přemyslovců po meči – nebyl k dispozici další legitimní mužský příslušník dynastie. Přemyslovská dynastie ale nevymřela po přeslici, v roce 1306 žily tyto ženy: Eliška Přemyslovna-sestra Václava III., její mladší sestra Markéta a starší Anna, která se provdala za Jindřicha Korutanského. Potom tu ještě byla vdova po Václavovi II. Eliška Rejčka a její dcera Anežka.

LITERATURA [ ] Dějepis 7: Středověk a počátky nové doby. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN HROCH, Miroslav. Dějepis: II. díl. 2. vyd. Praha: Práce, ISBN ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ, Ivan RADA a Vratislav VANÍČEK. Dějiny Zemí Koruny české I. 2. vyd. Praha: Paseka, ISBN HORA, Petr. Toulky českou minulostí: První díl. 1. vyd. Praha: Práce, HORA, Petr. Toulky českou minulostí: Druhý díl. 1. vyd. Praha: Práce, ISBN VLČEK, Emanuel. Jak zemřeli: Významné osobnosti českých dějin z pohledu antropologie a lékařství. 1. vyd. Praha: Academia, ISBN HLAVÁČEK, Ivan, Jaroslav KAŠPAR a Rostislav NOVÝ. Vademecum pomocných věd historických. 3. vyd. Jinočany: H+H Vyšehradská, s.r.o., ISBN HOŠŤÁLEK, Stanislav. Kniha o rytířích. 1. vyd. Praha: Půdorys, ISBN Zdroje obrázků m=isch&sa=1&q=walls+&oq=walls+&aq=f&aqi=g1g- S9&aql=&gs_sm=12&gs_upl=7266l7266l0l9360l1l1l0l0l0l0l125l125l0.1l1l0&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.,cf.osb&fp=a e5c8062&biw=996&bih=