SOUSTAVA SVALOVÁ Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Soustava svalová  Spolu s kosterní soustavou tvoří pohybovou soustavu  Spolu s kosterní soustavou tvoří pohybovou soustavu.  Svaly jsou nejobjemnější tělesnou soustavou.  Představují asi 40 % celkové tělesné hmotnosti.  Lidské tělo obsahuje asi 600 svalů.

Stavba kosterního svalu  Na kosterním svalu rozlišujeme masitou část – svalové bříško a šlachy.  Základní stavební jednotkou masité části jsou svalová vlákna, která jsou mnohojaderná.  Větší počet vláken je spojen řídkým vazivem a tvoří snopečky, které se spojují ve snopce.  Soubor všech snopců spojených vazivem tvoří svalové bříško.  Na jeho povrchu je tenký vazivový obal – svalová povázka.  K oběma koncům přechází sval v pevné šlachy, kterými se připojuje ke kostem.

Submikroskopická stavba myofibrily  V cytoplazmě svalového vlákna jsou podélně uloženy myofibrily, které jsou příčinou jeho příčného pruhování.  Myofibrily jsou tvořeny dvojlomnou bílkovinou myosinem a jednolomnou bílkovinou aktinem.  Myofibrila je tak tvořena základními válcovitými úseky, které umožňují její smršťování. Tyto základní úseky se nazývají sarkomery.  Při svalovém stahu se myosin nasouvá na aktin, a tím se zkracuje délka myofibrily.  Podnět pro svalový stah je veden po motorickém vlákně, jedno vlákno inervuje více svalových vláken.  Nervový vzruch způsobí vylití mediátoru (acetylcholin) do štěrbiny nervosvalové ploténky. Tím dojde k vzniku akčního potenciálu, proběhne reakce mezi myosinem a aktinem – nastává svalový stah.  Posléze se vazby mezi myosinem a aktinem uvolní – nastává natažení svalu.

Stavba svalu a myofibrily

Názvy a funkce jednotlivých svalů Názvy se tvoří podle:  funkce, kterou vykonávají: ohybače – flexory ohybače – flexory natahovače – extenzory natahovače – extenzory přitahovače – adduktory přitahovače – adduktory odtahovače – abduktory odtahovače – abduktory svěrače – sfinktery svěrače – sfinktery rozvěrače – dilatátory rozvěrače – dilatátory  směru svalových snopců: svaly přímé, šikmé, příčné svaly přímé, šikmé, příčné  krajiny, kde leží: sval spánkový, prsní, čelní apod. sval spánkový, prsní, čelní apod.  obrysu (sval kruhový)  počtu hlav (sval dvojhlavý, trojhlavý apod.)  tvaru (sval dlouhý, krátký, plochý apod.) Svaly se při své činnosti doplňují, jeden a tentýž pohyb je zabezpečen více svaly. Spolupracující svaly se nazývají synergisté, skupiny svalů zabezpečujících opačný pohyb se označují jako antagonisté.

Svaly zad

Použitá literatura: JELÍNEK, J.; ZICHÁČEK, V. Biologie pro střední školy gymnazijního typu. Olomouc : FIN PUBLISHING, ISBN 80–86002–01-2. Obrázky: Všechny uveřejněné odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons – na Creative Commons Creative Commons Str. 5: Str. 7: