Kras povrchové i podzemní jevy vzniklé v rozpustných a propustných horninách (zejména vápencích, dolomitech, sádrovcích a solích – NaCl) Kras se člení.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
GYMNÁZIUM,VLAŠIM,TYLOVA
Advertisements

TATO PREZENTACE BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU: ZAOSTŘENO NA PŘÍRODU Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.07/ Tento projekt je spolufinancován Evropským.
Jihomoravský kraj - procvičování
Pozvánka do Moravského krasu Připravila Veronika Russová
Veřejně přístupné jeskyně v Moravském Krasu
JESKYNĚ ČR KLÁRA MICHLÍČKOVÁ. OBSAH ÚVOD ÚVOD ÚVOD MAPA MAPA MAPA ZÁLKLADNÍ SPELEOLOGICKÉ POJMY ZÁLKLADNÍ SPELEOLOGICKÉ POJMY ZÁLKLADNÍ SPELEOLOGICKÉ.
Vnější geologické děje
UHLIČITANY.
© copyleft Jiří Trávník
GEOLOGICKÝ VÝVOJ ČESKA GEOMORFOLOGIE
Autor Mgr. Rudolf Jánošík Číslo materiálu 6_3_ZMP_2 Datum vytvoření Druh učebního materiálu Prezentace k výkladu Ročník 3. Ročník Anotace Česká.
Macocha ZŠ Měšťanská 2012 Anežka Slabíková.
Daniel Bobák Adam Hruška
FORMOVÁNÍ POVRCHU ZEMĚ
ŠKOLNÍ VÝLET 3.B MORAVSKÝ KRAS
Multimediální svět Projekt SIPVZ 2006
Krasové oblasti Název školy
Přírodopis 9. třída Autor: Mgr. Hana Makovičková
Státy bývalé Jugoslávie
Název šablony: Inovace v přírodopisu 52/P11/ , Vrtišková Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Název výukového materiálu: Vnější geologické děje.
Uhličitan vápenatý.
Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rajhrad
Českomoravská subprovincie
Jihomoravský kraj.
CZ.1.07/1.1.10/
Macocha Lucie Kántorová.
Usazené horniny Vznikají tak, že se různé drobné částečky usazují na dně moří, jezer, řek i na souši. Jednotlivé částečky ( zrnka) se navzájem spojují.
CHEMICKY USAZENÉ HORNINY
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková ANOTACE Materiál seznamuje žáky s vlastnostmi a vznikem uhličitanu.
Planeta Země – Exogenní činitelé 1
VY_52_INOVACE_PŘ.9.32– ZVĚTRÁVÁNÍ - prezentace
Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Stanislav POPELKA 2. Ročník GGI Olomouc 2006
Název Exogenní pochody – krasové pochody Předmět, ročník
Seminární práce Macocha
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast:Člověk a příroda Předmět:zeměpis Ročník:9. ročník Klíčová slova:Česká republika, UNESCO,
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_210_Činnost vody AUTOR: Jana Harbichová ROČNÍK, DATUM: 9.,
Zvětrávání.
CHKO MORAVSKÝ KRAS.
Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:
Krasové jevy.
Činnost vody v krasových oblastech
Krasové jevy.
PŮSOBENÍ VODY VE VÁPENCÍCH Př_150_Geologie_Působení vody ve vápencích Autor: Mgr. Jiří Sukaný Škola: Základní škola Velehrad, okres Uherské Hradiště, příspěvková.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Soňa Patočková Název šablonyIII/2.
CHKO Moravský kras Jana BENEŠOVÁ.
Zemský povrch dotváří vnější činitelé
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_62_06 Název materiáluZápadní.
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast fyzická geografie ČR Datum vytvoření16.11.
Název školy:Základní škola Městec Králové Autor:Ing. Eva Khorelová Název:VY_32_INOVACE_20_Př9 Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Téma:Přírodopis 9.
Ochrana přírody ČR Moravský kras. Ochrana přírody ČR Moravský kras.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
  Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
Autor: Mgr. Zdeněk Hanuš VY_32_INOVACE_54_Moravský kras
VY_32_INOVACE_19_Moravský kras
Název školy ZŠ a MŠ Březno Název: Autor: Mgr. Petr Pištěk
Základní škola a mateřská škola Bohdalov CZ.1.07/1.4.00/ III/2
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace
Karsologie Jiří Faimon
Krasové procesy tercia.
FORMOVÁNÍ POVRCHU ZEMĚ
KRASOVÉ JEVY POVRCHOVÉ X PODPOVRCHOVÉ PRIMÁRNÍ X SEKUNDÁRNÍ
Digitální učební materiál:
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Petrologie 2 Mgr.Jan Kašpar ZŠ Hejnice 2010.
Školní výlet - moravský kras
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Transkript prezentace:

Kras povrchové i podzemní jevy vzniklé v rozpustných a propustných horninách (zejména vápencích, dolomitech, sádrovcích a solích – NaCl) Kras se člení na škrapy závrty podzemníjeskyně propasti Studiem krasu se zabývá speleologie. rozpouštění uhličitanu vápenatého probíhá obecně podle rovnice CaC0 3 + H 2 O + CO 2 = Ca(HCO 3 ) 2 Vzniká roztok hydrogenuhličitanu vápenatého, z něhož se v jeskyních vylučuje nerozpustný uhličitan vápenatý v podobě krápníků. povrchový

Princip vzniku krasu a krasových jevů postupný vývoj krasové krajiny

Povrchový kras K povrchovým krasovým útvarům řadíme hlavně škrapy a závrty. škrapy členité ostré vápencové skalky

Povrchový kras okrouhlé deprese (sníženiny), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako polje) a hloubce od 1 m až po více než 100 m se nazývají závrty

Podzemní kras Opětovným vysrážením rozpuštěného vápence z vodního prostředí a jeho návratem do pevného skupenství vzniká sintr. K jeho tvorbě dochází na stropech, stěnách a podlahách jeskyní při vypařování vody. Ze sintru se vytvářejí výplně krasových jeskyň. Sintrové jeskynní tvary mají mnoho forem – brčka, krápníky, sintrové kůry a povlaky, jeskynní perly, sintrové záclony, sintrové vodopády a podobně. Sintr vzniká při pomalém odkapávání a vypařování vody v jeskyních

Krápníky Hlavní druhy krápníků jsou: stalaktit vyrůstá od stropu jeskyně – postupné odkapávání vody a následné srážení stalagmit vyrůstá od podlahy jeskyně, na kterou dopadají vodní roztoky obohacené o rozpuštěné minerální složky stalagnát krápníkový sloup - vzniká spojením obou předchozích

Brčka jedná se o prvotní stádium stalaktitu vznikající brčka na puklině, kudy do jeskyně prosakuje voda

„Vosí báně“ zvláštní typ krápníku velikost jednotlivých útvarů často přesahuje 10 cm Vznikly tak, že krystaly kalcitu tvořící krápník, postupně narůstaly ve vrstvičkách podél nerovností na skalních stěnách.

Jeskynní perly Vznikají i několik desítek let za velmi specifických podmínek. Na dně malých jezírek se na drobných kamíncích či hrubém písku postupně sráží kalcit tvořící vápencový obal. Jeskynní perly mohou ležet na dně volně a nebo k němu přirůstat. Vznikají někdy též i z úlomků krápníků spadlých do jezírka a omílaných vodou. Od toho jsou tvary perel buď kulaté (tzv. hrášky), nebo zaoblené válečky.

Další výplně krasových jeskyní sintrové záclony sintrové vodopády

Krasová jezera Plitvická jezera (Chorvatsko) jsou typickým příkladem jezer krasové krajiny podmíněné vznikem depresí v důsledku rozpouštění vápenců. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů a 20 jeskyní.

Krasová jezírka

Propast propast je přírodní deprese v zemském povrchu s příkrými stěnami vznikají nejčastěji v krasových oblastech, kde dojde k prolomení zeslabené klenby stropu jeskyně či obrovských dómů zřícení stropu jeskynního systému v Arizoně Sotano De Las Golondrinas (nebo také Vlaštovčí jeskyně) v Mexiku se označuje za nejhlubší otevřenou jeskynní propast světa. Otevřená „ústa“ propasti jsou zhruba 50 metrů široká. Propast je hluboká cca 370 m.

Hranická propast Hranická propast je nejhlubší propastí nejen v ČR, ale i ve střední Evropě (zatím naměřena hloubka 373m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je min. 442,5 m ( ,5), což ji činí jednou z nejhlubších zatopených sladkovodních propastí na světě. Dno propasti je zatopeno jezírkem, jehož dna zatím nebylo při měření dosaženo. Součástí propasti je jeskyně. Badatelé předpokládají na základě měření teploty vody a nasycenosti CO 2 hloubku propasti až někde u hranice m!

Macocha Propast Macocha je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu Punkevních jeskyní. Největší hloubka propasti je 138,4 m. Na dně propasti se nacházejí Horní a Dolní macošské jezírko. dolní můstek pohled z horního můstku

Punkva Punkva je ponorná řeka protékající Moravským krasem. Je dlouhá 29 km a je nejdelším podzemním vodním tokem v České republice. Punkva vzniká v podzemí Moravského krasu soutokem Sloupského potoka a Bílé vody. Na dně Macochy se Punkva na chvíli objevuje na denním světle a tvoří zde dvě jezírka, hned ale zase mizí zpátky v podzemí. Z Macochy říčka protéká vodními dómy Punkevních jeskyní, kde v rámci prohlídky probíhá plavba podzemím na člunech.

Jeskyně v ČR V ČR je známo přes 2000 jeskyní, z nich většina se nachází v Moravském krasu. Bozkovské dolomitové jeskyně Koněpruské jeskyně j. Na Špičáku j. Na Pomezí Mladečské jeskyně Javoříčské jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně jeskyně Moravského krasu Sloupsko – šošůvské j j. Balcarka Kateřinská j Punkevní j. Hranická propast Macocha