Strategické otázky výzkumníka 1.Jaký typ výzkumu zvolit? 2.Na jakém vzorku bude výzkum probíhat? 3.Jaké výzkumné metody a techniky uplatnit?

Kvantitativní x kvalitativní x smíšený výzkum? Kvantitativní: opírá se o určitou teorii, testuje hypotézy. Kvalitativní: teorie většinou neznámá, pomáhá porozumět realitě, vyúsťuje v hypotézy. Smíšený: kvalitativní --- kvantitativní kvantitativní --- kvalitativní

Vztah kvalitativního a kvantitativního výzkumu Kvalitativní výzkum: pomáhá rozumět pozorované realitě Kvantitativní výzkum: testuje validitu tohoto porozumění

Výzkumný vzorek a základní soubor VZOREK: skupina jednotek, které skutečně zkoumáme ZÁKLADNÍ SOUBOR: soubor jednotek, o kterém předpokládáme, že jsou pro něj naše závěry platné

Náhodný (pravděpodobnostní) výběr Je to takový výběr, ve kterém každý prvek populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.

Systematický výběr V tomto výběru je do vzorku zahrnutá každá N-tá jednotka ze seznamu. N = velikost populace : (děleno) velikostí požadovaného vzorku. POZOR: první jedinec musí být vybrán náhodně! Teprve od tohoto výchozího bodu budeme vybírat každou N-tou jednotku.

Náhodný stratifikovaný výběr 1.Populace je rozdělena do skupin homogenních vzhledem k nějakému jasnému kritériu. 2.Jedinci jsou vybíráni do vzorku náhodně z těchto skupin.

Vícestupňový náhodný výběr 1.Nejdříve jsou náhodně vybrána určitá přirozená seskupení (kraj – okres – města). 2.Potom jsou náhodně vybíráni jedinci z těchto vybraných seskupení.

Účelový výběr Je založen pouze na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být zkoumáno a o tom, co je možné zkoumat. Výzkumník ale musí jasně, přesně a otevřeně definovat populaci, kterou jeho vzorek opravdu reprezentuje.

Nominální měření (nominální proměnné) Kategorie = jména, názvy, jiná označení. Např.: respondentovo pohlaví – muž nebo žena, jeho rodiště – Praha, Liberec, Zlín, Kladno, Košice… Nemůžeme uplatnit obvyklé matematické operace.

Pořadové (ordinální) měření (pořadové proměnné) Kategorie – seřazeny do nějaké hierarchie. Lze se ptát, zda sledovaná vlastnost je u určitého jedince vyšší (nižší, silnější, lepší atd.) než u jiného respondenta. Nevíme však, o kolik je větší. Můžeme počítat frekvenci výskytu jednotlivých kategorií.

Intervalové měření (intervalové proměnné) Kategorie – lze je vyjádřit číslem. Příklady: věk, počet dětí, příjem … Lze s nimi provádět matematické operace.

Střední hodnoty proměnných ARITMETICKÝ PRŮMĚR Používá se u intervalových proměnných (dat). Sečteme všechny sledované hodnoty a součet vydělíme počtem zkoumaných jedinců.

Střední hodnoty proměnných MEDIÁN Používá se u pořadových proměnných (dat). Je to hodnota, která leží právě v prostředku všech dat, která jsme seřadili podle velikosti.

Střední hodnoty proměnných MODUS Používá se u nominálních proměnných (dat). Je to kategorie s nejvyšší četností (například jestliže se ve výzkumném vzorku nejčastěji vyskytují ženy, bude modus „ženy“).

Výpočet rozptylu (variability) a směrodatné odchylky 1.Naměřenou hodnotu pro každého jedince odečteme od vypočítaného arit. průměru. 2.Odchylku vypočítanou pro každého jedince umocníme. 3.Umocněné odchylky sečteme. 4.Součet vydělíme počtem jedinců ve vzorku = rozptyl (variabilita) souboru. 5.Výsledek dělení odmocníme = směrodatná odchylka.

Výpočet koeficientu lineární korelace x … známka z matematiky y… známka z dějepisu

Výpočet koeficientu lineární korelace