Regionálně fytogeografické členění

krajina ekosystémy vegetace květena Členění zemského povrchu: krajina ekosystémy vegetace květena

Přístup při členění na základě květeny a vegetace: regionální (fytochoriony) typologický fytogeografická komise ČBS (Skalický)

Vegetace zonální-horizontální zonace azonální-specifická vegetace, podmíněná zejména edaficky extrazonální-vertikální zonace

Členění ČR: Meusel et al (1965): říše /Holarktis pásmo /temperátní oblast /středoevropská (mezo-, termo-, oreofytikum) provincie /středoevropská

1-Holarktis 4-Kapensis 2-Paleotropis 5-Australis 3-Neotropis 6-Antarktis

charakteristiky fytogeografických oblastí

termofytikum oblast neolitického osídlení typ vegetace: půd: zemědělský výrobní typ: diferenční druhy: Adonanthe vernalis, Astragalus excapus, Hippuris vulgaris, Loranthus europaeus, Quercus pubescens, Viburnum lantana, Viola ambigua

mezofytikum typ vegetace: půd: zemědělský výrobní typ: diferenční syntaxony: Arrhenatherion, Alopecurion pratensis, Molinion, Bromion erecti Cardamino-Montion, Luzulo-Fagion, Eu-Fagenion, Triseto-Polygonion bistortae

oreofytikum typ vegetace: půd: zemědělský výrobní typ: diferenční druhy: Pinus mugo, Juncus trifidus, Veratrum lobelianum, Picea abies, Viola biflora, Homogyne alpina, Huperzia selago, Gentiana asclepiadea

Vegetační stupně aktuální vegetace historický vývoj ekologické faktory

Stupeň planární 150-210 m n. m. úvalové luhy: Ulmenion, Salicion albae slepá říční ramena pobřežní pláště: Senecion fluviatilis váté písky slatiny zaplavované louky: Cnidion venosi

Stupeň kolinní 135-500 m n. m. stepní a nelesní vegetace: Koelerio-Phleion phleoidis, Bromion erecti, Geranion sanguinei, Prunion fruticosae synantropní vegetace: Onopordion acanthii, Caucalidion lappulae lesní vegetace: Carpinion, Quercion pubescenti-petreae

Stupeň suprakolinní 200-550 m n. m. kotliny habrových a březových doubrav, dubových jedlin slatiny-přechodová rašeliniště nižší náhorní plošiny a chladnější či vlhčí zvlněné krajiny odlesnění (xerotermizace) a převod na monokultury smrku a borovice dolní hranice: Picea abies, Abies alba, Pinus rotundata, Ledum palustre, Eriophorum vaginatum horní hranice: Carpinus betulus, Sorbus torminalis, Cornus mas, Ulmus minor, Filipendula vulgaris, Trapa natans

Stupeň submontánní 450-800 m n. m. květnaté bučiny, jedliny: Eu-Fagenion, Galio-Abietion převod na monokultury smrku a borovice horní hranice: intenzivní polní kultury, rybníkářství Quercus petraea, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, Lonicera xylosteum, Berberis vulgaris, Euonymus europaea, Hepatica nobilis, Symphytum tuberosum, Polygonatum odoratum, Verbascum austriacum, Primula veris

Stupeň montánní 750-1100 m n. m. klimax horských smrčin: Luzulo-Fagion podmáčené až rašelinné smrčiny a jedliny: Alnetum incanae oligotrofní jezera: Isoëtion lacustris rašelinné louky, rašeliniště horské louky: Polygono-Trisetion převod na monokultury smrku

druhy z nižších stupňů: Ulmus glabra, Abies alba, Corylus avellana, Phragmites australis, Galium odoratum, Dentaria glandulosa druhy vyšších stupňů: Blechnum spicant, Pinus mugo, Huperzia sellago

Stupeň supramontánní 1000-1370 m n. m. klimax smrk odlesnění-pastviny: Nardion vysokostébelné květnaté subalpínské nivy končí výskyt: Alnus incana, Fagus sylvatica začíná výskyt: Sorbus aucuparia subsp. glabrata

Stupeň alpínský 1200-1600 m n. m klečové klimaxové porosty (Pinus mugo) bezlesí nad horní hranicí lesa