Tvrdá nebo měkká vegetační věda? Historické a fytogeografické aspekty studia vegetace na příkladu subkontinentálních doubrav LUŽNICE 2002.

Prezentace na téma: "Tvrdá nebo měkká vegetační věda? Historické a fytogeografické aspekty studia vegetace na příkladu subkontinentálních doubrav LUŽNICE 2002."— Transkript prezentace:

1 Tvrdá nebo měkká vegetační věda? Historické a fytogeografické aspekty studia vegetace na příkladu subkontinentálních doubrav LUŽNICE 2002

2 syntaxonomie subkontinentálních doubrav proměnlivost s.d. vzhledem ke stanovištním podmínkám proměnlivost s.d. v rámci areálu O čem to nebude

3 O čem to bude 1) Postavení subkontinentálních doubrav v ekologickém prostoru 2) Postavení subkontinentálních doubrav v krajině 3) Sukcesní status subkontinentálních doubrav (časová dynamika v měřítku desítek - stovek let) 4) Postavení subkontinentálních doubrav v postglaciálním vývoji lesa a) Relikty: jaké a hlavně proč? b) Relikty versus sukcesní stabilita/nestabilita subkontinentálních doubrav c) K metodám rekonstrukce postglaciálního vývoje středoevropského lesa: space-for-time substitution (©M. Chytrý) 5) Je tohle věda? (O kytkách na kopcích atd.)

4 dost světla i bazí xerofilní vápnomilná doubrava bučina dubohabřina = hodně bazí = málo světla = Hepatica triloba, Carex digitata, Galium schultesii, Sanicula aj. kyselá doubrava = málo bazí = hodně světla = Festuca ovina, Avenella flexuosa, Genista pilosa, Vaccinium aj

5 dost světla i bazí xerofilní vápnomilná doubrava bučina +- azonální stanoviště dubohabřina = hodně bazí = málo světla = Hepatica triloba, Carex digitata, Galium schultesii, Sanicula aj. kyselá doubrava = málo bazí = hodně světla = Festuca ovina, Avenella flexuosa, Genista pilosa, Vaccinium aj

6 dost světla i bazí xerofilní vápnomilná doubrava bučina +- azonální stanoviště dubohabřina = hodně bazí = málo světla = Hepatica triloba, Carex digitata, Galium schultesii, Sanicula aj. kyselá doubrava = málo bazí = hodně světla = Festuca ovina, Avenella flexuosa, Genista pilosa, Vaccinium aj dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru., Festuca heterophylla, Primula veris... zonální stanoviště

7 1 2 3 4 1 3 5 střední Polabí, Hradčanská kuesta u Žehuně, 22. 8. 2002 1 - polabská teplomilná smíšená doubrava sv. Carpinion 2 - česká xerofilní doubrava, poněkud ochuzený mezofilnější typ ( Lathyro versicoloris-Quercetum/Corno-Quercetum ) 3 - mochnová doubrava as. Potentillo albae-Quercetum 4 - porost Quercus/Carpinus s chudým podrostem 5 - bažinná olšina as. Carici acutiformis-Alnetum dub letní & zimní jasan habrolše šipák (idealizace)

8 Otázka první: KLIMAX? Jaké je postavení subkontinentálních doubrav v kontextu středoevropské lesní vegetace z hlediska střednědobé temporální dynamiky (desítky - stovky let, tj. sukcese)? 1800 1850 1900 1950 2000 ustávání lesní pastvy intenzifikace průmyslu zelená revoluce/převod pařezin

9 Potentillo-Quercetum s.l.Carpinion Odpověď první 1950’s1990’s Kwiatkowska & Wyszomirski 1988, Jakubowska-Gabara 1993, Panufnikowa & Kwiatkowska 2000 subkontinentální doubrava + 40 let = dubohabřina

10 Změny ve složení stromového (a 1, a 2 ) a keřového (b) patra doubrav Bialowiežského národního parku Jakubowska-Gabara 1993

11 Otázka první: KLIMAX? Jaké je postavení subkontinentálních doubrav v kontextu středoevropské lesní vegetace z hlediska střednědobé temporální dynamiky (desítky - stovky let, tj. sukcese)? 1800 1850 1900 1950 2000 ustávání lesní pastvy intenzifikace průmyslu zelená revoluce/převod pařezin Proč je důležité, jestli ne-KLIMAX a) rekonstrukce středoevropské floro- a cenogeneze b) tzn. i rekonstrukční vegetační mapy a mapy potenciální přirozené vegetace c) ochranářské důvody

12 Otázka druhá: REFUGIUM? Jsou subkontinentální doubravy, analogicky k reliktním borům, kontinuálně v průběhu holocénu existujícím/vznikajícím společenstvem, jež umožňilo přežití světlomilné lesní flóry starého holocénu (tisíce let, tj. cenogeneze)? 10 500 B.P. 0 52 P.P. PREBOREÁL BOREÁL ATLANTIK SUBBOREÁL SUBATLANTIK SUBRECENT

13 Otázka druhá: REFUGIUM? Jsou subkontinentální doubravy, analogicky k reliktním borům, kontinuálně v průběhu holocénu existujícím/vznikajícím společenstvem, umožňivším přežití světlomilné lesní flóry starého holocénu (tisíce let, tj. cenogeneze)? NEANO Kde se vzala sukcesní nestabilita? Přirozené refugium staroholocénní flóry Sukcesní změny jsou návratem k přirozenému stavu Kde se vzaly reliktní druhy? 10 000 B.P. 0 52 P.P. PREBOREÁL BOREÁL ATLANTIK SUBBOREÁL SUBATLANTIK SUBRECENT

14 Relikty? O.K., připusťme, ale kde se potom vzala sukcesní nestabilita? Existovala vždy, ale ponechání lesů sukcesi je něčím od atlantika nevídaným? Je novým jevem, souvisejícím s recentní eutrofizací krajiny? Existují dva typy subkontinent. doubrav, s odlišnými stanovištními podmínkami? Primární, sukcesně stabilní, přirozená refugia světlomilných lesních druhů (např. na lehčích půdách) Mladší, antropogenní, sukcesně nestabilní, stanoviště reliktů max. druhého řádu (např. na těžších půdách)

15 Rekonstrukce postglaciální geneze subkontinentálních doubrav: space-for-time substitution dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru., Festuca heterophylla, Primula veris... zonální stanoviště střední Evropy dnešek

16 Rekonstrukce postglaciální geneze subkontinentálních doubrav: space-for-time substitution dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru., Festuca heterophylla, Primula veris... zonální stanoviště střední Evropy 10 000 B.P. dost bazí dost světla boro-březo(-dubové) mezofilní lesy zonální stanoviště střední Evropy ve starém holocénu dnešek čas ?

17 Rekonstrukce postglaciální geneze subkontinentálních doubrav: space-for-time substitution dost bazí dost světla subkontinentální doubrava Potentilla alba, Carex montana, Betonica officinalis, Serratula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Molinia aru., Festuca heterophylla, Primula veris... zonální stanoviště střední Evropy 10 000 B.P. dost bazí dost světla boro-březo(-dubové) mezofilní lesy zonální stanoviště střední Evropy ve starém holocénu dnešek čas 14°28’’82°57’’ dost bazí dost světla hemiboreální lesy tř. Brachypodio pinnati- Betuletea zonální stanoviště jižní Sibiře dnes zeměpisná délka dnešek

18 Jermakov et al. 2000

19 E 3 : Betula pendula 5, Pinus sylvestris 5, Betula pubescens 4, Quercus robur 2, Larix sibirica 3, Sorbus aucuparia 2, Salix caprea +, Populus tremula 3, Padus avium 3, Tilia cordata 1; E 2 : Rosa majalis 5, Cotoneaster melanocarpus 1, Cerasus fruticosa +, ; E 1 : Brachypodium pinnatum 5, Calamagrostis arundinacea 5, Dactylis glomerata 5, Melica nutans 5, Achillea millefolium 5, Betonica officinalis 5, Chamaecytisus ruthenicus 5, Filipendula vulgaris 5, Fragaria vesca 5, Galium boreale 5, Hieracium umbellatum 5, Lathyrus pisiformis 5, Lathyrus vernus 5, Origanum vulgare 5, Pulmonaria mollis 5, Pyrethrum corymbosum 5, Rubus saxatilis 5, Solidago virgaurea 5, Stellaria holostea 5, Veronica chamaedrys 5, Viola canina 5, Viola collina 5, Aegopodium podagraria 4, Bupleurum aureum 4, Carex rhizina 4, Campanula persicifolia 4, Digitalis grandiflora 4, Dracocephalum ruyschiana 4, Galeopsis bifida 4, Geranium pseudosibiricum 4, Geranium sylvaticum 4, Poa nemoralis 4, Polygonatum odoratum 4, Silene nutans 4, Seseli libanotis 4, Trifolium medium 4, Vicia cracca 4, Vicia sepium 4;Dracocephalum ruyschiana 4, Adenophora liliifolia 2,, Pleurospermum uralense 2, Veronica spuria 2, Tephroseris integrifolia +, Aconitum anthora +; třída Brachypodio pinnati-Betuletea, as. Pyrethro corymbosi-Pinetum sylvestris (druhové složení a frekvence druhů na základě 12 snímků) Jermakov et al. 2000

20 Obecné problémy studia ve velkém časovém a prostorovém měřítku 1) Kde vzít data o minulosti? aneb Každá kytka dobrá 2) Kostelní hůrka není Krakatau: Experiment na krajinné úrovni? 3) Co na to GAČR?: Máte na to pět let! 4) Aktualismus? Proč ne, ale odsud posud. (Meze analog v čase a prostoru.) 5) Zachrání nás molekulární biologie? Bod obratu, nebo humbuk?

21 Neuhäuslová et al. 2001