Česká ekonomika po světové krizi Tomáš Holub IES FSV UK 21. dubna 2011

2 Vybrané otázky Jak hluboký byl pokles v krizi a co je zdrojem oživení? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize?

3 Vybrané otázky Jak hluboký byl pokles v krizi a co je zdrojem oživení? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize?

4 Vývoj HDP v ČR a EU Vývoj HDP během krize i následného oživení silně synchronizován s celou EU i eurozónou. Tempo růstu reálného HDP, mzr. v %

5 Příspěvky k vývoji HDP Pokles i následné oživení taženy čistým vývozem a zejména investicemi do zásob (v menší míře i HTFK). Příspěvky jednotlivých složek poptávky do meziročních změn HDP, v p.b.

6 Vývoj vývozu a dovozu Primárním důvodem recese propad zahraničního obchodu na přelomu let 2008 a 2009; v roce 2010 výrazné oživení. Vývoz a dovoz, meziročně v %

7 Příspěvky odvětví k vývoji ekonomiky Nejvýrazněji se na poklesu ekonomiky podílel průmysl. Aktuálně je naopak průmysl jedním z tahounů růstu. Příspěvky odvětví do meziročních změn HPH, v p.b.

8 Průmysl Průmysl je hlavním tahounem oživení ekonomiky – těží z rychlého růstu v Německu. Produkce je zhruba na úrovni poloviny roku 2007.

9 Stavebnictví a maloobchod Stavebnictví se vrátilo k meziročnímu růstu (efekt základny), avšak úroveň produkce zůstává nízká. Maloobchod přes dílčí oživení v lednu a únoru 2011 zůstává utlumený. Celkově dvou- rychlostní ekonomika.

10 Trh práce Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Obecná míra nezaměstnanosti (v %, sez. oč.) Na trhu práce dochází ke stabilizaci situace: pokles zaměstnanosti se téměř zastavil (-0,2 % meziročně), míra nezaměstnanosti stagnuje či mírně klesá. Růst mezd zpomalil na historicky nízkou hodnotu (v soukromém sektoru 2,1 %; ve veřejném sektoru -3,9 % ).

11 Míra nejistoty je veliká, všechny odhady však ukazují zpomalení tempa růstu potenciálního produktu. Odhady růstu potenciálu a mezery výstupu

12 Produkční funkce - rozklad na faktory Na zpomalení růstu potenciálního produktu se podílely všechny faktory, nejvíce však produktivita a zaměstnanost. Příspěvky k růstu potenciálu (meziroční změny v %, příspěvky v p.b)

13 Podle studií IMF a OECD (Furceri, Mourougane, 2009) mají finanční krize dlouhodobý dopad na úroveň (nikoli růst) výstupu. Dlouhodobé dopady krizí IMF‘s study (WEO, Oct 2009) OECD study (2009)

14 I v ČR bude důsledkem krize dlouhodobý propad úrovně HDP. Tempo růstu ale zpomalí spíše vlivem pokroku v konvergenci. Dlouhodobý dopad krize na ČR Úroveň HDP a potenciálního produktu

15 Prognóza vývoje HDP Prognóza ČNB očekává dočasné zpomalení růstu v roce 2011 vlivem fiskální restrikce, odeznění investic do obnovy zásob a solárních elektráren i pomalejšího zahraničního růstu. Tempo růstu reálného HDP, mzr. v %

16 Alternativní scénáře prognózy Alternativní scénáře odráží rizika vývoje v zahraničí. Měnový kurz 3M PRIBOR, % Růst HDP (mzr.) Zahr. poptávka (mzr.)

17 Vybrané otázky Jak hluboký byl pokles v krizi a co je zdrojem oživení? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize?

18 Úrokové sazby ČNB 2T repo sazba od srpna 2008 celkově klesla z 3,75 % na 0,75 %.

19 Inflace Výkyvy inflace způsobené zejména cenami komodit a zčásti regulovanými cenami a změnami nepřímých daní.

20 Vývoj inflace a prognóza ČNB Krize = propad zahraniční poptávky a cen komodit. Nyní zpět na cíli, komodity opět hlavním zdrojem inflace. Inflace, mzr. v %

21 Riziková prémie na mezibankovním trhu Během krize vzniklo rozpětí mezi sazbami ČNB a peněžního trhu. Od r však je již stabilní, s tendencí k mírnému poklesu. Poslední změny repo sazby se tak přenášely standardně.

22 Transmise MP – úrokový kanál Robustní propojení mezi náklady financování bank a klientskými sazbami (výjimka: spotřební úvěry) Úplný přenos pro hypoteční úvěry a krátkodobé vklady Specifický vliv nedávné globální krize a recese: −S výjimkou úvěrů na bydlení mírné oslabení nebo zpomalení transmise Odhady míry a rychlosti transmise tržních sazeb do sazeb klientských Pozn.: *** - parametr stat. významný na 1% hladině významnosti (standardní odchylky v závorce),  - parametry stat. významně nižší než odhadnuté parametry pro období 2004–2008, symbol  parametr stat.významně vyšší. Rychlost návratu zaokrouhlena.

23 Transmise do sazeb z úvěrů Měnová politika musela „přetlačovat“ nárůst klientských rizikových prémií a dočasně i výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů. Nejlépe fungoval přenos do sazeb z úvěrů podnikům a do sazeb z vkladů (plus do kurzu koruny – viz dále). Měnověpolitické, tržní a klientské úrokové sazby (nové obchody, v %)

24 Klientské riziková prémie Nárůst klientské rizikové prémie do značné míry odrážel nepříznivou fázi cyklu (viz korelace s vývojem nezaměstnanosti).

25 Transmise MP – úrokový kanál (pokračování) : Rozklad klientské prémie na vliv cyklu a residuum Hypotéky a malé firemní úvěry do 5 let splatnosti: značná část nárůstu rizikové prémie vysvětlena makro faktory. Nárůst rezidua na přelomu let 2009/2010. Pozn.: autorem analýzy je J. Brůha.

26 Transmise MP – úrokový kanál (pokračování) Míra diferenciace mezi klienty vzrostla zejména u úvěrů s krátkými fixacemi. Pozn.: Časové řady zobrazují vývoj průměrné standardní odchylky úrokových sazeb z daných typů úvěrů (váženo celkovými aktivy bank). Míra diferenciace bank mezi klienty z hlediska úrokových sazeb

27 Nekonvenční nástroje měnové politiky v zahraničí Nekonvenční opatření: v situaci dosažení nulové výše úrokových sazeb či poruch ve fungování finančního sektoru a transmise. Viz Monitoring centrálních bank ( ). ano

28 Proč jsme se vyhnuli použití nekonvenčních nástrojů MP? V ČR je dlouhodobě přebytek likvidity v bankovním sektoru. Nebylo dosaženo nulové úrovně úrokových sazeb. Přenos změn sazeb do ekonomiky měl poruchy, ale stále fungoval. Finanční systém je relativně stabilní. K uvolnění měnových podmínek došlo mj. oslabením kurzu.

29 Výhled úrokových sazeb S aktuální prognózou a jejími předpoklady je v souladu nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem od konce roku M PRIBOR, v %

30 Vybrané otázky Jak hluboký byl pokles v krizi a co je zdrojem oživení? Co činila měnová politika a měla vliv na ekonomiku? Jak zafungoval volně plovoucí kurz během krize?

31 Vývoj kurzu koruny Kurz se v posledních letech pohyboval „správným“ směrem. Posílení v letech tlumilo inflaci a přehřátí ekonomiky, oslabení v období pomáhalo tlumit dopady krize.

32 Rozklad vývozu na faktory Oslabení kurzu poněkud ztlumilo vliv propadu zahraniční poptávky. Rezidua od poloviny r – mj. vliv zahraničního šrotovného?

33 Vývoj reálného kurzu vůči euru v zemích regionu Posilující trend je zřetelný nezávisle na kurzovém režimu, k zřetelnému reálnému oslabení během krize ale došlo jen při floatingu (+ v menší míře i v SK a LV díky nižší inflaci).

34 Vývoje deficitu běžného účtu v zemích s pevným kurzem Země s pevným kurzem nahromadily před krizí výrazné nerovnováhy, ty prohloubily problémy během krize.

35 Euroizace ekonomiky Zdroj: ČNB, ZFS 2008/2009 Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU (v % celkových úvěrů danému segmentu, 2008) Země s pevným/plovoucím kurzem se rovněž vyznačují větší/menší mírou spontánní euroizace ekonomiky.

36 Euroizace ekonomiky a CDS spready během krize Zdroj: IMF, WEO, duben 2009 Dle analýz IMF byla větší míra euroizace spojena s vyšším nárůstem CDS spreadů vládních obligací (přinejmenším během nejhoršího období krize).

37 Prognóza kurzu koruny Prognóza ČNB počítá s postupným posilováním kurzu koruny v souladu s dlouhodobým trendem. CZK/EUR

38 Shrnutí Krize v ČR souvisela zejména v propadem zahraniční poptávky. Ta je i hlavním zdrojem současného oživení. Měnová politika reagovala výrazným snížením úrokových sazeb. Pokles MP sazeb z části přetlačoval nárůst rizikových prémií. ČNB nebyla nucena použít nekonvenčních nástrojů měnové politiky. K uvolnění měnových podmínek došlo mj. oslabením kurzu. Plovoucí kurz přispěl k prevenci vzniku makro-finančních nerovnováh.

Děkuji za pozornost Tomáš Holub