LAICKÁ PRVNÍ POMOC děti ve věku 7-15 let v podmínkách zotavovacích akcí Tomáš Tajč, 3. LF UK Praha

Obsah Určení této prezentace a kurzu: seznámení se skutečně neodkladnými postupy PP nutnými k překlenutí kritické doby mezi vyvoláním příčiny zhoršení zdraví a zásahem odborné zdravotnické pomoci. Prezentace je plnocenná pouze s ústním výkladem, kterému slouží jako podklad. Definice, úvod, cíle PP Přivolání záchranné služby KPR u dětí dle pravidel ABC (Basic Life Support) Obstrukce dýchacích cest Šok Krvácení Uštknutí, bodnutí hmyzem, anafylaktická reakce Úraz elektrickým proudem Otravy Epileptický záchvat

Definice, úvod Zástava dechu, srdeční akce, významné snížení krevního volumu → nedokysličení mozkové tkáně → po 4 minutách nezvratná poškození funkcí, klesá naděje na další kvalitní život nebo na život vůbec Prům. doba dojezdu záchranné služby je ale 8 minut → z rozdílu uvedených časů je patrné, že jedinou nadějí dítěte je v některých situacích váš okamžitý zásah zabraňující zástavě životních funkcí, zabraňující snížení jejich efektivity nebo tyto funkce uměle nahrazující, aby se následně práce záchranářů mohla opírat o zachované fce nervové soustavy

Cílem tedy je (a to vždy v co nejkratším čase) 1. Rozpoznat nebezpečí vedoucí k zástavě některé nebo více životních funkcí 2. Řešit příčinu, která je důvodem ohrožení životních funkcí 3. V případě již přímého ohrožení života zavést jejich umělou substituci (kardiopulmonální resuscitace) 4. Přivolat odbornou pomoc Selhání jedné životní funkce vede ve velice krátkém čase k selhání ostatních U dospělých je častější příčinou potíží selhání srdce, ovšem u dětí je mnohem častěji na vině selhání dýchání (z příčiny úrazu, dušení, otravy, tonutí…). Proto, pokud je příčina selhání ŽF u dítěte neznámá, hledáme ji vždy nejprve v dýchacích cestách!! K základním životním funkcím je počítáno též vědomí, i když nemá tak zásadní význam, jako již dříve uvedené fce.

Přivolání záchranné služby Záchrannou službu žádáme přednostně na tel. čísle 155 (dispečer = záchranář, lépe poradí, přímé vyslání sanity), případně pokud je zároveň nutná i technická pomoc (hasiči) může být vhodnější volat 112 (ALE – dispečer je hasič a vyslání záchranky se zdrží!!!) Nahlásíme: 1. Jméno a funkci (vedoucí na dětském táboře – akcentuje naléhavost situace) 2. Co se stalo, jaký je stav zraněného, jaké kroky jsme podnikli 3. Přesný popis místa, výrazné stavby či přírodní útvary v okolí 4. Zodpovíme všechny dotazy dispečera, řídíme se jeho pokyny 5. Zavěsíme vždy až po dispečerovi!

Basic Life Support - úvod BLS = soubor úkonů prováděných laiky i zdravotníky bez pomůcek, postup je shrnut pod písmena A→B→C→ (D). A – airway = zajištění průchodnosti dýchání, B – breathing = umělá plicní ventilace, C – circulation = zajištění krevního oběhu, D – defibrilation = v teoretické rovině, týká se spíše dospělých, podmíněna přítomností AED (automatic emergency defibrillator) – jinak pouze doména RZP (RLP) Potřeba kompletní BLS: zástava dechu a oběhu (jedno je doplněno druhým v krátkém časovém sledu) Známky zástavy oběhu: bezvědomí, bez reakce na 1. oslovení, 2. dotyk, 3. bolestivý podnět + bezdeší (hrudník se nezvedá, není slyšet ani cítit vydechovaný vzduch), případně lapavé dechy („gasping“) – považovány za zástavu dechu Další známky: vzhled – modrofialové periferie (ušní boltce, rty, konečky prstů), jako 2. nastupuje šedé zbarvení kůže Chybí tep – dle nových standardů se ale laik diagnostikováním tepů nemá zabývat a jako hlavní znak slouží absence dechu!!

BLS – kardiopulmonální resuscitace I. Definice – soubor na sebe navazujících akutních postupů sloužících k neprodlenému obnovení oběhu okysličené krve u osoby postižené náhlou zástavou oběhu s cílem uchránit před nezvratným postižením zejména mozek a myokard. Úspěchem laika je nahradit spontánní činnost kvalitně do příjezdu odborné pomoci, ale správně prováděná KPR může v závislosti na příčině vzniku poruchy vést i k úplnému navrácení spontánních životních fcí (např. po tonutí apod.)!! KPR u dětí nezahajujeme: pouze v případě poranění jasně neslučitelného se životem (oddělení hlavy od trupu, destruující poranění hrudního koše či hlavy), pokud by to mohlo závažným způsobem ohrozit naše vlastní zdraví či život – jinak VŽDY

BLS – kardiopulmonální resuscitace II. Ukončení KPR je možné pouze při: 1. Obnovení dýchání a srdeční akce alespoň 60 tepů/min 2. Vystřídání jiným zachráncem, a to na jeho pokyn 3. Předání pacienta odborné pomoci, a to na pokyn zasahujícího personálu 4. Při vlastním nepřekonatelném vyčerpání zachránce U dětí je oproti dospělým podstatně větší naděje na záchranu i pokud je KPR započata po delší době zástavy, a to především v tom případě, je-li tělo po tuto dobu vystaveno nižší teplotě, např. při tonutí (jsou známy i případy, kdy byla KPR úspěšná po 45 min zástavy)

BLS - Airway Zhodnoťte vědomí Obnovte a udržte průchodnost dýchacích cest pomocí: 1. Záklon hlavy a nadzvednutí brady pozor – výjimka u novorozenců a batolat do 1,5 roku 2. Trojitý manévr (Esmarchův hmat) 3. Vyčištění dýchacích cest nesnadná extrakce – viz. dále (obstrukce DC) Dýchá → stabilizovaná poloha → volej ZS Nedýchá → pokračuj s částí B - breathing

BLS - Breathing Absence dechu = indikace k započetí plné KPR (viz dále) Dech je nahrazen umělými vdechy zachránce systémem z úst do úst, v případě malých dětí možno též z úst do nosu a úst Vhodné použít ochranné pomůcky Umělý vdech: 1. Pravá ruka – hřbet drží čelo v záklonu, ukazovák a palec ucpávají nos 2. Levá ruka otvírá ústa 3. Nádech zachránce → přitisknout ústa → rovnoměrně vydechnout do pacienta (2-2,5) sekundy) 4. Sledovat, zda se hrudník pohybuje, nadechovat se mimo pacientem vydechovaný proud vzduchu

BLS - Circulation Zástava dechu provází zástavu oběhu a naopak Kontrola tepu na krkavici se již neprovádí = ztráta času Náhrada cirkulace = nepřímá srdeční masáž Provedení komprese hrudníku: 1. Pacient na rovné pevné podložce → klek vedle pacienta, orientačně vyhledat STŘED hrudní kosti 2. Ruce přiložit na sebe, možno proplést prsty nebo prsty nechávat ohnuté nahoru 3. Hrana spodní dlaně přiložena na střed sterna, během kompresí se nezvedá! 4. Náklon nad hrudník pacienta, lokty po celou dobu komprese NAPNUTÉ! 5. Vahou těla působíme proti hrudníku, v závislosti na věku stlačíme max. o cca 1/3 předozadního průměru hrudníku 6. Opakujeme rychlostí vyšší než 100 kompresí/min, střídáme s umělými vdechy dle poměru KPR (viz dále)

KPR = B + C Plná resuscitace je zajištěna kombinací umělých vdechů a stlačení hrudníku ve vhodném poměru, u dětí při jednom zachránci: NEDÝCHÁ (nebo lapavé dechy) → zajistit dýchací cesty (A) → provést 5 umělých vdechů → střídat 30 kompresí hrudníku se 2 umělými vdechy → po 1 minutě zkontrolovat stav dýchání, volat záchrannou službu → → → → NEDÝCHÁ (případně dýchá, ale netepe nebo tepová frekvence je pod 60/min) → střídat 30 kompresí hrudníku se 2 umělými vdechy, průběžná kontrola stavu → DÝCHÁ → stabilizovaná poloha, průběžná kontrola stavu (každých sekund) 2 zachránci – 1. provádí KPR, druhý ihned volá ZS Ukončení KPR viz předchozí snímky Pozn: známkou funkčního oběhu jsou kromě palpace pulsu: kašel, pohyb (možno cílená obrana proti stlačování hrudníku)

Stabilizovaná poloha Množství variací, zajišťuje volné dýchací cesty, brání zapadnutí jazyka, brání regurgitaci krve, aspiraci zvratků (mohou volně vytékat)

Obstrukce dýchacích cest I. Pokud jsme svědky vzniku situace, zjistit, zda je obstrukce lehká nebo těžká: LEHKÁ obstrukce: pacient KAŠLE, na naši otázku „dusíš se?“ dokáže, i když omezeně, odpovědět → ŽÁDNÉ údery mezi lopatky, pouze povzbuzovat ke kašlání, případně předklonit (údery mezi lopatky by mohly způsobit zapadnutí tělesa hlouběji) TĚŽKÁ obstrukce: pacient nekašle, nemluví a nedýchá, ze začátku vpadávání kůže v oblasti hrdla. Pokud jsme svědky vzniku události, činíme pokusy k vypuzení tělesa X pokud nalezneme nedýchající dítě, nevíme, o co se jedná, postupujeme podle pravidel ABC a provádíme KPR

Obstrukce dýchacích cest II. Pacient dosud při vědomí: 1. Úder mezi lopatky: stojíme za pacientem → donutit k předklonu, slabší rukou podpírat pacientův hrudník → hranou silnější ruky až 5 x razantně udeřit mezi lopatky → vždy kontrola, zda těleso není venku 2. Stlačení hrudní kosti x Heimlichův manévr a) Dítě 1-8 let: 5 x stlačit hrudní kost obdobně jako u KPR b) Dítě starší 8 let: provedení až 5 Heimlichových manévrů (viz dále) Kdykoliv pacient upadne do bezvědomí, zahájit kardiopulmonální resuscitaci

Obstrukce dýchacích cest III. Heimlichův manévr – snaha o vypuzení cizího tělesa zvětšením nitrohrudního tlaku – reziduální vzduch tlačí zevnitř na těleso Stoj za pacientem → spojení rukou před horními dvěma kvadranty pacientova břicha, hrany míří do pacienta → pacient mírně předkloněn → razantní tlak na břicho směrem dovnitř a nahoru (viz obr)

Obstrukce dýchacích cest IV. Do odstranění tělesa střídat pět úderů mezi lopatky s pěti Heimlichovými manévry Ztráta vědomí = ihned zahájit klasickou KPR Po dušení i po úspěšném odstranění tělesa je nutno dopravit dítě na zdravotnické pracoviště k vyšetření dýchacích cest Případ totální nouze – použití invazivního zákroku, koniotomie či koniopunkce Náročný postup prováděný a oprávněný jako rescue postup v případě „krajní nouze“, kdy je toto jedinou a poslední šancí a rozhoduje se mezi životem a smrtí - bude vysvětlen pouze ústně

Šok I. Významná a často smrtelná komplikace způsobená nepoměrem mezi potřebou a dodávkou kyslíku, sled kaskádovitých reakcí spuštěných určitými faktory, a to: Ztráta objemu tělesných tekutin (krvácení vnější, vnitřní, popáleniny, dehydratace), bolest, vnik cizích látek do těla (anafylaxie), stress, méně často sepse a u dětí naprosto výjimečně kardiogenní původ Možnosti prevence vzniku: uklidňující přístup k pacientovi, zamezení rušivým vlivům (hysterické osoby atd.), zástava krvácení, tišením bolesti (např. fixací zlomenin, nikoliv podáním léků), uložení do tzv. protišokové polohy (nohy zvednuty oproti podložce) či Trendelenburgovy polohy, tělo je skloněno hlavou dolů např. ze svahu – případně autotransfúzní poloha

Šok II. Vzniklý šok v první fázi: bledá, studená a vlhká kůže, nitkovitý tep nad 120/min, neklid pacienta a pocit žízně Náš postup: stejný jako v prevenci šoku + udržet tělesnou teplotu (izolování od země raději i v létě), nepodávat tekutiny (!!!) pouze možno svlažit rty vlhkou tkaninou, snaha o zmírnění faktorů, které šok vyvolaly II. fáze šoku (tzv. dekompenzační): pokles krevního tlaku (pulz se stane obtížně hmatatelným), zpomalování srdeční akce jako předzvěst její zástavy, nástup bezvědomí, kůže nabývá vzhledu mramoru Velmi závažná situace zvratitelná pouze v jejích počátcích zásahem odborníka s odpovídajícím vybavením

Krvácení I. Tepenné : nejnebezpečnější, světle červená krev vystřikuje v rytmu srdeční akce, v případech velkých tepen máme 60 sekund, než se ztráta krve stane fatální Naše reakce: několik možností stavění krvácení – stiskem prsty přímo v ráně (bezpečné pouze při použití ochranných pomůcek – rukavic, igelitu apod.), stiskem tlakového bodu ( demonstrace tlakových bodů a výklad slovně přímo v kurzu), naložením tlakového obvazu, jako poslední možnost zaškrcení Tlakový obvaz: (demonstrace postupu v kurzu) Krycí vrstva → 3 obtáčky fixačního obinadla → tlaková vrstva (ideálně nerozvinuté obinadlo) → dotočení fixačního obinadla a zakončení pevným uzlem, nikoliv lepením pokud vrstva prosákne, přiložíme další tlakový obvaz na stávající (max. 3 tlakové obvazy nad sebou), když prosákne i 3 vrstva, zakšrtíme Škrtidlo: pouze jako nejkrajnější řešení, aspoň 5 cm široké (např. Martinovo pryžové škrtidlo), při improvizaci raději lehce podložíme, pokud to není na závadu funkčnosti, zaznamenat čas zaškrcení, jakmile je škrtidlo přiloženo, do příjezdu ZS se nepovoluje

Krvácení II. Žilní : tmavá krev z rány volně vytéká, u protětí velkých žil je také značně nebezpečné, ve většině případů je žilní krvácení provázeno tepenným a naopak – hovoříme o smíšeném krvácení Co dělat: masivní krvácení žilní stavět jako krvácení tepenné, lehká kvalitním obvazem bez tlakové vrstvy s aspoň částečně zachovaným kompresivním efektem Vlásečnicové : pomalé sáknutí z kožních ranek, ošetřujeme v souvislosti s ošetřením rány, neohrožuje na životě Ošetření masivního krvácení má přednost před jinými úkony v pořadí tepenné → žilní

Uštknutí, bodnutí hmyzem I. Uštknutí : v podmínkách ČR připadá v úvahu zmije obecná První pomoc : možno krátce podpořit krvácení ranek masírováním ve směru od středu těla, poté sterilně zakrýt ránu, končetinu ovinout pružným obinadlem (zamezení žilního návratu), ale nepoužívat škrtidlo, končetinu polohovat níže než jádro těla a zamezit pohybu → volat ZS nebo transportovat do nemocnice Při známce opuchání podat Dithiaden 1 tbl. a kortikoidy, alergikům okamžitě Bodnutí hmyzem : kontrolovat alergiky, zda s sebou mají léky, při odstranění včelího žihadla nemačkat váčky na jeho konci!, užít Fenistil gel a chlazení, při opuchání podat Dithiaden 1 tbl. a kortikoidy - alergikům okamžitě nebo podat jejich vlastní léky + transport k lékaři, případně volat ZS

Uštknutí, bodnutí hmyzem II. Bodnutí do krku, hlavy nebo do niterních částí trávicí soustavy (jazyk apod.) u alergiků zvláště nebezpečné - otok svalů a měkkých části výstélky dýchacích cest vede k uzavření jejich průsvitu a k dušení Okamžitě: podat Dithiaden 1 tbl., kortikoidy, jakkoliv chladit (led, zmrzlina – cucat, či alespoň voda – kontinuálně vyplachovat V případě krajní nouze, nedostupnosti odborné péče je při uzavření DC otokem jedinou nadějí pokus o koniotomii, koniopunkci

Zasažení elektrickým proudem Dbát vlastní bezpečnosti!!! Pozor na rozlité tekutiny, pacient se mohl pomočit, pozor na krokové napětí – v okolí spadlých drátů VN nebo po zásahu bleskem, k oběti se přibližovat pouze malými krůčky!! Odstranit oběť z dosahu zdroje: vypnutím hlavního vypínače, odsunutím pomocí nevodivého předmětu, v případě křeče oběti (nemůže se pustit vodiče) udeřit nevodivým předmětem přes ruce – vede k reflexivnímu uvolnění sevření Nejpravděpodobněji : Zástava životních funkcí → zavést KPR a volat záchrannou službu, brát v potaz sekundárně vzniklá poranění a jimi působené ovlivnění životních funkcí (pády atd.)

Otravy Leptavé látky: nevyvolávat zvracení, použít vodu ke zředění, volat ZS nebo transportovat (zbytky látky s sebou) urychleně do nemocnice, možno podat velké množství Carbo medicinalis Jídlo : při podezření na otravu např. houbami či lesními plody vyvolat co nejdříve zvracení, zajistit žaludeční obsah pro vyšetření, podat živočišné uhlí, volat ZS či transportovat do nemocnice Saponáty: NIKDY nedávat pít vodné roztoky, následoval by vznik pěny, která by následně bránila dýchání, dáme okamžitě vypít sklenici jedlého oleje

Epileptický záchvat I. Epilepsie = neurol. onemocnění projevující se epileptickými záchvaty, které potenciálně mohou nemocného i ohrozit na životě (těžký záchvat = grand mal) Povinností rodičů a ošetřujícího lékaře je informovat táborový personál, že dítě je epileptik Velký epileptický záchvat (grand mal): mohou předcházet zvláštní automatismy (přežvykování, mlaskání) a zasněný pohled, nemocný upadne do bezvědomí (často se zvláštním výkřikem; možný vznik poranění) a tělem projíždějí tonicko-kolonické křeče (pozor, nemocný vyvíjí mnohem větší sílu, než je obvyklé) Po doznění křečí následuje bezvědomí, v lepším případě se nemocný probere, přičemž si nepamatuje na záchvat ani na krátkou dobu před ním V nejhorším případě dojde ke sledu velkých záchvatů, mezi nimiž nemocný nepřichází k vědomí

Epileptický záchvat II. První pomoc: během křečí pacienta odstranit z jeho okolí vše, o co by se mohl poranit, obložit hrany apod., ale se samotným nemocným pokud možno nemanipulovat (v žádném případě nevkládat nic do úst ani se nepokoušet ovládnout jeho křeče silou) Během záchvatu volat záchrannou službu Jakmile křeče ustanou, zkontrolujte dýchací cesty, životní funkce – pokud jsou v pořádku, uložte pacienta do stabilizované polohy NEDÝCHÁ → KPR Pokud máme (epileptické děti někdy dostávají s sebou) Diazepam supp. – rektální čípek, je možno podat, urychlí zastavení křečí

Děkuji za pozornost Použitá literatura: ERC Guidelines Tajč T., Bezpečnost a první pomoc pro pracovníky dětských táborů a kurzů Bydžovský J., První pomoc Pokorný J. a kol, Lékařská první pomoc Byly použity obrázky a fotografie z Archiv autora