Z očí do očí Lucie Olivíková Kateřina Palkovská Martin Palkovský Kateřina Škvárová

Biologie

Oko obojživelníků Zaostřeno na dálku Mají až 3 oční víčka –Mžurka Víčko ve vnitřním očním koutku Průhledná Chybí u červorů Sítnice je schopna regenerace Zaostřování se děje přitahováním čočky k sítnici → čočka při akomodaci nemění tvar Vytvářejí se i oční žlázy a slzný kanálek Registrují pohyb

Žáby –Zrak velice dobře vyvinutý –Experimentálně bylo zjištěno barevné vidění –Temenní oko Schopno vnímat vlnovou délku i intenzitu světla Červoři –Velmi malé oči –Téměř slepí –Vnímají jen světlo a tmu

Oko savců Stejné základní schéma a funguje na stejném principu Vpředu je rohovka –Propouští světlo do oka, v němž se světelné paprsky ohýbají, lámou a dopadají na určené místo Za rohovkou je barevná duhovka se zornicí ve středu –Velikost zornice se mění podle síly světla.

Čočka –Vede světelné paprsky na citlivou svrchní plochu očního pozadí na sítnici –Odpovídá za správný lom světla –Ovládána zvláštními svaly, které se smršťují nebo natahují → umožňují zaostření na sledovaný předmět Sítnice se skládá z buněk citlivých na světlo, které jsou očními nervy spojeny s mozkovým centrem. čočka

Světločivné buňky obdrží ze světelných paprsků zrcadlově obrácený obraz → přenáší ho očním nervem do mozku → mozek třídí a upravuje tyto informace → postupně se tvoří obraz Mozek se nejprve musí naučit spolupracovat s jiným smyslovým vnímáním (děje se to při prvních pokusech nemluvněte o poznání svého okolí)

Možnost vidění v noci u savců Stavba očí téměř stejná jako u ostatních savců Rozdíly –větší, více vyklenuté a tím i více citlivé na světlo. Reflexní vrstva za sítnicí, která odráží dopadající světlo, takže světelné paprsky procházejí stejnou cestou ještě jednou. –Př. oči kočky či lišky, na které dopadá světlo - oči totiž nápadně světélkují

Ostrost zraku –závislá na hustotě zrakových buněk. –Sítnice v poměru k čípkům obsahuje neobvykle mnoho tyčinek Zvyšují citlivost ve tmě → musí se chránit před denním světlem → zornice kočky se v denním světle zužuje do úzké štěrbiny

Vidění barev u savců Elektromagnetické vlny, které vydávají jednotlivé objekty, jsou různě dlouhé. –Delší – oko je vnímá jako červeno- oranžové tóny –Kratší – zelené a modré tóny Buňky citlivé na světlo –Obsahuje je sítnice –Tyčinky Nerozlišují žádné barvy Velmi citlivé k vnímání intenzity světla. –Čípky Podle délky světelných vln vnímají barvy.

Někteří savci (hlavně primáti) –3 různé typy čípků –Jedny jsou citlivé na modré světlo –Druhé na zelené –Třetí na světlo žlutozelené a červené –Mozek nakonec zpracovává tyto informace do barevného obrazu Čípky mohou vnímat vlnovou délku jen při dobrých světelných podmínkách Zvířata aktivní hlavně v noci (např. kočky) patrně nerozlišují barvy. Všichni savci barvy vnímají alespoň v určitém stupni.

Jak vidí různí savci Poloha očí na hlavě určuje, co a kolik toho zvíře vidí. Úspěšní lovci, šelmy (např. kočka) –Musí svoji kořist přesně zaostřit, aby ji ulovili –Hloubka ostrosti jim umožňuje plastické vidění oběma očima –Umístěny vpředu na hlavě Zraková ostrost je závislá na počtu zrakových buněk v sítnici (nejvíce jich mají dravci).

Lovená zvěř –Např. králík, myš, jelen –Oči posazené po stranách hlavy → umožňuje široký rozhled na všechny strany –Přesné vidění omezeno, ale zvětšuje se tak celkový rozhled. Např. králík má úhel rozhledu 360 stupňů. Člověk dívající se dopředu (bez otáčení hlavy) má rozhled asi 200 stupňů. Úhel rozhledu kočky obsáhne sotva 180 stupňů.

Lidský zrak a oči většiny primátů jsou umístěny tak, aby zaznamenaly široký vertikální obzor Oči lovné zvěře jsou uzpůsobeny k širokému, avšak více horizontálnímu rozhledu.

Pitva oka viz PDF

Fyzika

Pojmy Akomodace –Z lat. accomodare, přizpůsobit –Zaostřování –Zkracování a prodlužování oční čočky –Proces, při kterém se mění optická mohutnost čočky oka, tím se oko zaostřuje na různě vzdálené předměty –Dochází k ní mimovolně –Částečně se dá vyvolat vědomě

Sítnice –Latinsky retina –Vnitřní tenká vrstva oka obratlovců –Pokrývá celou dutinovou část oka až k okraji duhovky –Zachycuje obraz a zrakovým nervem jej posílá do zrakových center v mozku –Tvořena až z 11 vrstev –Čípky (registrují barvy) + tyčinky (registrují světlo)

Blízky bod oka –Nejmenší vzdálenost, na kterou oko dokáže zaostřit –Oko se velice namáhá –S rostoucím věkem se mění Daleký bod oka –Největší vzdálenost, na kterou oko dokáže zaostřit –Pro zdravé oko se nachází v nekonečnu

Konvenční zraková vzdálenost –d=25cm –Vzdálenost, ve které dokážeme bez větší námahy sledovat předměty –Optimální vzdálenost pro čtení, psaní, apod.

Vady oka Krátkozrakost –Myopie –Člověk není schopen vidět ostře do dálky –Obraz se vytváří před sítnicí –Začíná projevovat zpravidla ve věku kolem 6 až 10 let (i u starších, ale zpravidla do 20 let věku) –Korekce Dioptrické brýle s rozptylkami, kontaktní čočky, operace

Dalekozrakost –Hypermetropie –Člověk není schopen vidět ostře na blízka, protože oční koule je příliš krátká pro normální ostření –Obraz vzniká za sítnicí –Korekce Dioptrické brýle se spojkami, kontaktní čočky, chirurgický zákrok

Astigmatismus –Cylindrická oční vada –Refrakční vada, která způsobuje nepřesné zaostření světla na sítnici → rozmazané vidění –Korekce Toroidní čočky

Barvoslepost –Daltonismus –Porucha barevného vidění oka –Vrozená porucha barev sítnice –Obvykle nerozlišují červenou a zelenou barvu –Genetické onemocnění –Zatím jej není možné léčit

Zelený zákal –Glaukom –Došlo k poškození očního nervu –Příčina Zřejmě zvýšený nitrooční tlak –Není-li léčen, může dojít k oslepnutí –Léčba Při počátečním stavu kapky, které snižují nitrooční tlak, operace

Šedý zákal –Katarakta –Zákal čočky –Způsobuje zastřené vidění a ztrátu vnímání podrobností Pocit jakoby se díval pře špinavé sklo –Bez léčby může dojít k oslepnutí Hlavní příčina oslepnutí v rozvojových zemích –Nejčastěji způsoben stářím –Léčba operace

Zánět spojivek –Konjunktivitida –Zánětlivé onemocnění –Způsobuje pálení a zarudnutí oka –Příčinou zánětu spojivek je infekce (bakteriální, virová) nebo alergie (kosmetika, pyl) –Léčba Antibiotika, výplachy dezinfekčními prostředky

Pracovní list viz PDF

Děkujeme za pozornost!!

Zdroje %C5%AFhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Anatomie_oboj%C5%BEiveln%C3%ADk %C5%AF ljek.htmlhttp://zdravljeonline.blogspot.com/2010/08/katarakt-siva-mrena- ljek.html soustavahttp://fyzika.jreichl.com/main.article/view/487-oko-jako-opticka- soustava