Pavla Horáčková
Použitá literatura a zdroje C. H. Lawrence, Dějiny středověkého mnišství (Centrum pro studium demokracie a kultury; Vyšehrad; 2001) J. N. Zeschick, Benediktini a benediktinky v Čechách a na Moravě (Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty; 2007)
Použitá literatura a zdroje K. S. Frank, Dějiny křesťanského mnišství (Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty; 2003) x.htm x.htm
Obsah Sv. Benedikt Řehole Benediktova Benediktinské kláštery Život mnichů v klášteře denní režim hierarchie Závěr
Sv. Benedikt Benedikt z Nursie asi 480 – asi 550 za svého života obyčejný opat málo lit. pramenů o něm a o jeho životě jsme závislí na Životě svatého Benedikta (asi 593/4), který sepsal papež Řehoř Veliký
Sv. Benedikt
podle Řehoře se sv. Benedikt narodil ve střední Itálii poslán na studie do Říma, kde se měl učit svobodným uměním studia nedokončil a uprchl do malé vesnice asi 30 km od Říma, kde žil jako poustevník
Sv. Benedikt postupně se kolem něho začali shromažďovat žáci toto společenství se přesunulo na vrcholek Monte Cassino, kde byl vystavěn klášter určený pouze pro mnišský způsob života sv. Benedikt strávil zbytek života na Monte Cassinu
Řehole Benediktova sepsána sv. Benediktem v 6. století nebyla jedinou řeholí, ale postupně se v západním světě stala nejsilnější (v Anglii koncem 7. stol., za vlády Karla Velikého jediná platná řehole v karolinské říši) 10./11. stol. je v západní církvi ŘB závazným zákoníkem
Řehole Benediktova nejranější exemplář ŘB pravděpodobně zhotoven v Anglii roku 750 (nyní se nachází v univerzitní knihovně v Oxfordu) další cenný opis se dochoval v St. Gallenu údajně pořízen z vlastního Benediktova rukopisu
Řehole Benediktova ačkoli nejsou přímé důkazy, je zřejmé, že ŘB byla sepsána v průběhu několika let ŘB se stává z úvodu a 73 kapitol popisuje klášter jako zcela mnišské společenství, kde žijí mniši pod vedením opata, kterého si sami volí
Řehole Benediktova od těch, kteří se chtěli stát členy, se požadoval rok v tzv. noviciátu představa sv. Benedikta o klášterním životě byla velmi jasná a prostá společenství mnichů obývá sídlo (či několik budov) v jejich čele stojí opat (otec této společnosti)
Řehole Benediktova sv. Benedikt sepsal pravidla pro společné žití mnichů a patrně počítal i s tím, že by se podle jeho řehole mohli řídit i jiné kláštery sv. Benedikt ale nezaložil přímo „řád“
Benediktinské kláštery Itálie – Monte Cassino leží nad Via Latina mezi Římem a Neapolí roku 577 bylo Monte Cassino vypleněno Langobardy a klášterní budovy vypáleny Mniši se rozptýlili po Itálii v Římě se vytvořili nové společenství ŘB v Římě oficiálně platná až od 10. století
Monte Cassino
Benediktinské kláštery Francie – Cluny střední Francie (asi 80 km severně od Lyonu) založen roku 910 vévodou Vilémem I. Akvitánským
Cluny
Benediktinské kláštery Čechy – klášter sv. Jiří na Pražském hradě založen asi v letech 973 – 976, kdy sestra knížete Boleslava II. Madla získala souhlas k založení o papeže první ženský klášter
Klášter sv. Jiří
Benediktinské kláštery Čechy – Břevnov založen pražským biskupem Vojtěchem klášter získal dobré postavení a mnoho papežských privilegií uznán jako nejstarší mužský klášter v zemi
Břevnov
Benediktinské kláštery Čechy – klášter na Ostrově založen roku 999 Boleslavem II. Čechy – Sázavský klášter založen sv. Prokopem
Ostrov
Benediktinské kláštery Morava – Rajhrad u Brna založen roku 1048 osídlen mnichy z Břevnova Morava – Hradiště u Olomouce založen roku 1077/8 knížetem Otou Olomouckým a jeho manželkou Eufemií také osídlen břevnovskými mnichy
Rajhrad u Brna
Benediktinské kláštery kolem roku 1140 se na našem území objevují i jiné řády – cisterciáci a premonstráti některé benediktinské kláštery jsou dokonce mnichům odebrány (např. Želiv, Hradiště či klášter v Litomyšli) a předány premonstrátům a cisterciákům
Benediktinské kláštery v polovině 12. stol. jsou založeny další tři kláštery pro benediktinky ve 14. stol. za vlády Karla IV. jsou benediktini podporováni (jsou zakládány další kláštery)
Mnichův život podle Řehole cílem mnišského života podle Řehole bylo bezvýhradné přijmutí Boha a zbavení se smyslovosti a svéhlavosti proto ŘB stanovovala přesný denní režim, který se skládal z manuální práce, modliteb a studia základem byla přísná kázeň
Mnichův život podle Řehole Řehole povolovala 8 hodin spánku v zimě a 6 v létě maso bylo zakázáno (výjimkou byli nemocní) jídlo se skládalo z vařené zeleniny, chleba a slabého vína
Mnichův život podle Řehole hlavní povinností v klášteře byla společná modlitba – celý denní režim byl modlitbám přizpůsoben ještě v době před sv. Benediktem se v každém větším kostele konaly ranní a večerní veřejné modlitby - laudy
Mnichův život podle Řehole za života sv. Benedikta bylo dotvořeno osm obřadů: kolem 2. hodiny ranní se zpívaly viligie nebo nokturny (později se jim říkalo matutinum) laudy se zpívaly za prvního světla a pak následovaly (relativně krátké) denní zpívané obřady a večerní nešpory
Mnichův život podle Řehole kromě modliteb byl mnichův život rozdělen mezi manuální práci a četbu nebo studium letní rozpis zahrnoval cca 7 hodin práce a 3 hodiny četby v zimě se „pracovní“ doba krátila a čas pro čtení prodlužoval
Mnichův život podle Řehole v létě povolovala Řehole mnichovi dvě jídla (brzy odpoledne a časně navečer) v zimě bylo povoleno pouze jedno jídlo (kolem půl třetí odpoledne) mniši nesměli při jídle mluvit mlčení v podstatě platilo po celý den, zvlášť při nočních modlitbách jídelna se nazývá refektář
Mnichův život podle Řehole sv. Benedikt kladl velký důraz na práci práce udržovala mnicha v pokoře a pro klášter byla ekonomicky výhodná v pozdějších stoletích byla tato konstrukce narušena (kláštery byly bohatší a větší a mniši byli zaneprázdněni jejich řízením)
Mnichův život podle Řehole dalším důvodem úbytku manuální práce byly změny v liturgických obřadech byla přidána kapitulní mše v 9. stol. to byli právě benediktini, kdo udržovali starověkou a středověkou kulturu většina knihovních fondů v klášterech pocházela z darů a z vlastních skriptorií
Mnichův život podle Řehole Řehole umožňovala vstoupit do řádu všem mužům ze všech společenských vrstev požadavkem ale byla většinou znalost čtení a psaní, což specifikovalo společenskou skupinu kláštery byly finančně vydržovány většinou panovníky a šlechtou (tedy cílovou skupinou byli muži z této vrstvy)
Mnichův život podle Řehole denní režim se většinou lišil klášter od kláštera představím Vám denní režim mnicha žijícího na konci 11. století (důvodem je množství literárních pramenů dochovaných z této doby)
Život mnichů v klášteře Denní režim: všichni mniši spali v jedné místnosti (dormitář) kompletně oblečeni kromě škapulíře a kukuly benediktinský mnišský oděv tvoří tunika/dlouhá košile, kukula/plášť a škapulíř/pruh látky s otvorem pro hlavu) novici spali odděleně od mnichů
Život mnichů v klášteře mezi 2. a 3. hodinou ráno se mniši shromáždili k kněžišti, kde zpívali noční obřady poté se společnost odebrala do kostela zpívat první modlitbu dne – primu po (asi dvouhodinové) pauze následovala tercie – bohoslužba třetí hodiny (kolem deváté hodiny ranní)
Život mnichů v klášteře pro tercii se mniši zabývali prací, četbou nebo jinými věcmi, které jim byly přikázány kolem třetí hodiny odpoledne se zpívaly sexta a nona večerním obřadem byly nešpory (delší než denní modlitby)
Život mnichů v klášteře den končil krátkou modlitbou nazývanou komplementář v 11. stol. se pak dále konaly modlitby za zemřelé a všechny svaté také se konaly dvě mše: ranní (hned po tercii) a velká mše (po sextě) kromě těchto dvou velkých mší dále probíhaly soukromé mše
Život mnichů v klášteře po ranní mši se společnost sešla v kapitulní síni (což bylo vedle kněžiště druhé nejdůležitější shromaždiště) mniši zde seděli podél zdí, v čele seděl opat nebo převor byla přečtena daná kapitola z Řehole (odtud název kapitulní síň)
Život mnichů v klášteře po četbě představený kázal či promlouval a mohlo se také debatovat důležitá byla práce ve skriptoriu, kde mniši rozmnožovali knihy, zajišťovali gramatiky pro vzdělávání a „kopírovali“ jednotlivé knihy pro zvětšení fondu knihovny
Život mnichů v klášteře ve skriptoriu také mniši psali své vlastní práce panovníci často klášterní skriptoria využívali pro svou potřebu – mniši pro ně psali různé oficiální dopisy a listiny
Život mnichů v klášteře Řehole přikazovala mlčenlivost, a proto mniši vytvořili propracovaný systém znaků, kterými se domlouvali, aniž by porušili mlčenlivost při společném stravování mniši dovedli požádat o chléb, rybu či mléko stanovenými znaky
Život mnichů v klášteře celá komunita dělala všechno společně – včetně mytí pro holení byl vyhrazen čas v předvečer hlavních svátků ŘB zdůrazňovala, že koupání je zvyk, který je nutno omezit (výjimku tvořili nemocní) koupel se nařizovala třikrát ročně (před vánočními, velikonočními a svatodušními svátky)
Život mnichů v klášteře Klášterní hierarchie : mnich pověřený nějakým úkolem se nazýval obedienciář opat měl často závazky k panovníkovi či k papežovi, a proto byl mimo klášter vedením kláštera tedy opat pověřil převora větší kláštery měly i několik převorů
Život mnichů v klášteře hlídači – „cirkátoři“ zajišťovali v areálu opatství pořádek precedor – kantor odpovídal za školení mnichů v kostelním zpěvu a odpovídal za chod bohoslužeb a skriptoria sakristián pečoval o budovu kostela, o oltáře, svěcené nádoby a relikviáře
Život mnichů v klášteře mistr noviců měl na starost novice a jejich vzdělávání almužník měl dohled nad přidělováním potravin chudým mnich – komorník zajišťoval oděvy pro bratry
Život mnichů v klášteře správce klášterního sklepa se staral o potraviny a nápoje infirmář měl dohled nad klášterním komplexem pro staré a nemohoucí mnichy mistr hostí byl ve velkých klášterech a staral se o hosty
Klášterní hierarchie opat převor sakristián, cirkátor, precedor, mistr noviců, almužník, komorník, správce kl. sklepa, mistr hostí, infirmář
Závěr Podmínky pro přijetí do řádu rajhradských benediktinů: Kandidát musí být fyzicky i psychicky zdravý. Musí mít na matrice potvrzeno, že neuzavřel žádné manželství, dále musí mít doloženo potvrzení o křtu a biřmování.
Závěr Kandidát musí mít ukončené vzdělání. Po nástupu žije tři měsíce v mnišské komunitě jako host. Pokud se rozhodne zůstat, zažádá o vstup do kandidatury, ve které setrvá jeden rok.
Závěr Po kandidatuře nastupuje bratr do ročního noviciátu (rajhradská komunita je velmi malá, takže jsou bratři posíláni do pražského arciopatství Břevnov nebo do rakouského opatství Göttweig). Po noviciátu může bratr jít studovat vysokou školu nebo zůstává v Rajhradě.
Závěr Po třech letech složí mnišské sliby a stane se plnoprávným členem komunity.