Geologické éry Země STAROHORY PRVOHORY

„Druhohory, třetihory“ Příště REFERÁT „Druhohory, třetihory“

Starohory - proterozoikum 2,5 miliardy až 550 miliónů let nejdéle trvající geologická éra (cca 2 mld let) probíhá četná horotvorná činnost vyvolaná pohyby litosférických desek v atmosféře dochází s nástupem fotosyntézy ke snižování obsahu CO2 a zvyšování množství kyslíku, tzv. kyslíková revoluce rozvíjí se bakterie, sinice a jednobuněčné řasy ke konci starohor se objevují mnohobuněčné organismy - žahavci, kroužkovci, měkkýši, členovci

V průběhu starohor (asi před 1,5 miliardami let) vznikly první buňky s jádrem. Mezi takové organismy patřily tehdy hlavně řasy a prvoci. Dochází k mohutnému rozvoji organismů schopných FOTOSYNTÉZY a asi před 2 mld. let se vytváří ozónová vrstva atmosféry!

Některé jednobuněčné organismy začaly časem vytvářet kolonie. Vědci předpokládají, že dalším vývojem kolonií ke konci starohor vznikly první mnohobuněčné organismy.

Geologické éry Země –starohory první mnohobuněčné organismy rozvoj fotosyntézy (stromatolity) – v atmosféře roste podíl kyslíku četné horotvorné děje Prahory a starohory – nejdéle trvající geologické éry

Geologické éry Země PRVOHORY

Prvohory – paleozoikum 545 mil. až 250 milionů let před dneškem trvaly asi 300 milionů let rozvoj mnohobuněčných organismů vývoj obratlovců přechod života na souš! docházelo k horotvorným dějům– vytvářela se rozsáhlá vrásová pohoří vznik ložisek nerostných surovin, hlavně černého uhlí

Prvohory

STUDIEM ZKAMENĚLIN SE ZABÝVÁ PALEONTOLOGIE Důkazy o životě v prvohorách pocházejí z fosilií (zkamenělin) STUDIEM ZKAMENĚLIN SE ZABÝVÁ PALEONTOLOGIE

Relativní stáří hornin určujeme na základě principu superpozice a principu stejných zkamenělin trilobiti – vůdčí zkamenělina prvohor PRINCIP SUPERPOZICE: v normálních vrstevních sledech jsou výše položené vrstvy vždy mladší než níže položené amoniti – vůdčí zkamenělina druhohor nejmladší horniny nejstarší horniny PRINCIP STEJNÝCH ZKAMENĚLIN: vrstvy obsahující stejné zkameněliny jsou stejně staré VŮDČÍ ZKAMENĚLINY: zbytky organismů, které žili krátce, ale byly rozšířené na velkém území

Absolutní stáří hornin určujeme na základě

# Prvek Názvy prvků Poločas rozpadu 1 147Sm-143Nd Samarium-Neodium 106 miliardy let 2 87Rb-87Sr Rubidium-Stroncium 48,8 miliardy let 3 187Re-187Os Rhenium-Osmium 41,6 miliardy let 4 176Lu-176Hf Lutetium-Hafnium 38 miliardy let 5 232Th-208Pb Thorium-Olovo 14 miliardy let 6 238U-206Pb Uran-Olovo 4,47 miliardy let 7 40K-40Ar Draslík-Argon 1,31 miliardy let 8 235U-207Pb 707 milionů let 9 10Be-10B Berylium-Bor 1,52 milionu let 10 36Cl-36Ar Chlór-Argon 300 tisíc let 11 234U-230Th Uran-Thorium 248 tisíc let 12 230Th-226Ra Thorium-Radium 75,4 tisíc let 13 14C-14N Uhlík-Dusík 5,715 tisíc let

starší prvohory kambrium, ordovik, silur, devon

Život v mořích: sinice a mořské řasy bezobratlí se schránkou, např. koráli, jejichž činností vznikaly mocné vrstvy vápenců, měkkýši, četné živočišné houby a zejména trilobiti a graptoliti hlavonožci graptoliti

TRILOBIT Patří mezi členovce, tělo měl kryté pohyblivým krunýřem. Dosahoval velikosti od 0,5 cm po 75 cm, zdržoval se převážně v blízkosti dna, kde vyhledával potravu - menší bezobratlé živočichy.

Barrandien = ráj trilobitů Barrandién – území jihozápadně od Prahy tvořené prvohorními vápenci a břidlicemi Joachim Barrande (1799‒1883) věnoval celý život studiu trilobitů. Své sbírky věnoval Národnímu muzeu v Praze.

V ordoviku se objevili první obratlovci - předchůdci ryb a paryb

V siluru se objevují první suchozemské organismy – cévnaté rostliny.

V devonu se výrazně rozvíjejí ryby (někdy je označován jako období ryb) a suchozemské rostliny – objevují se první pralesy výtrusných rostlin.

Koncem devonu se objevují první suchozemští členovci (štíři) a první obojživelníci (krytolebci). Obojživelníci patrně vznikli z lalokoploutvých ryb, které měly primitivní pomocné plíce a silně vyztužené ploutve (zárodky končetin). Mohly se tedy z bažin přesouvat po souši a hledat vodu.

mladší prvohory karbon, perm

V karbonu (karbon = uhlí) probíhají masivní horotvorné děje - hercynské vrásnění. Pro karbon jsou typické: rozsáhlé pralesy přesliček, plavuní a kapradin stromového vzrůstu (až 30 m) první nahosemenné rostliny ‒ kordaity rozvoj suchozemských členovců - mnohonožek, pavouků a hlavně hmyzu, který dobývá vzduch rozvoj obojživelníků na konci útvaru se objevili první plazi

Labidosaurus hamatus Neoaetosauroides

hercynské(variské) vrásnění Hercynské vrásnění bylo způsoben srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany. Výsledkem byl řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří, který se táhl napříč nově vzniklým superkontinentem Pangeou. hercynské(variské) vrásnění

Karbonské kapraďorosty se v močálech přeměnily prouhelňováním působením tlaku za nepřístupu vzduchu na uhlí (v biomase zbude uhlík a nepatrné stopy síry). Tímto procesem z nich za 300 milionů let vzniklo černé uhlí. 57.

Těžba černého uhlí v ČR

V permu rozvoj plazů rozvoj výtrusných i nahosemenných rostlin

V permu nastalo hromadné vymírání výtrusných rostlin, dírkonošců, trilobitů, graptolitů, prvohorních korálů, některých druhů ryb, obojživelníků i plazů. Statisticky vymřelo přes 60% suchozemských a až 96% všech vodních druhů. Druhy, které přežily katastrofu, ovládly život v mořích, i na kontinentech.

PRVOHORY - paleozoikum rozdělují se na starší a mladší prvohory během nich proběhla dvě vrásnění - kaledonské - starší prvohory - hercynské (variské)– mladší prvohory (Český masiv) vůdčím živočichem byl trilobit v oceánech se rozšířily ryby, paryby, později na souši obojživelníci a plazi rostliny vystupovaly na souš, vytvořily se karbonské pralesy na konci prvohor život téměř zanikl ‒ došlo k hromadnému vymírání 90 % mořských živočichů existoval superkontinent Pangea

PRVOHORY Prvohory – starší a mladší Důkazy o životě – z četných zkamenělin. Studiem zkamenělin se zabývá paleontologie. Stáří hornin určujeme podle tzv. vůdčích zkamenělin (např. trilobiti, graptoliti) - vrstvy obsahující stejné vůdčí zkameněliny jsou stejně staré. Zemský povrch se měnil vrásněním – dvě velká vrásnění - při variském vzniká Český masiv Starší prvohory: rozvoj života v moři – rozkvět členovců – trilobitů, nástup obratlovců - paryb a ryb koncem starších prvohor – přechod rostlin i živočichů na souš – první cévnaté rostliny, suchozemští členovci, obojživelníci Mladší prvohory stromovité plavuně, přesličky a kapradiny  vznik černého uhlí vznik nahosemenných rostlin rozvoj hmyzu nástup plazů koncem mladších prvohor – největší vymírání organismů na Zemi

Jaké důkazy o životě se zachovaly z éry prvohor? Jak se nazývá věda, která se zabývá studiem zkamenělin? Jak určujeme stáří hornin? Co jsou „vůdčí zkameněliny“? Které skupiny živočichů v prvohorách vymřely a jsou tak důležitými vůdčími zkamenělinami? K jakým změnám zemského povrchu během prvohor docházelo? Kde se rozvíjel život na počátku prvohor? Které hlavní události byly typické pro život v prvohorách? Co je hlavní podmínkou přechodu organizmů na souš? Co je typické pro periodu karbon? Které organizmy kromě rostlin se v mladších prvohorách rozšířili na souši? Které organizmy se objevily v permu? Jaká událost se odehrála koncem permu?

https://www.youtube.com/watch?v=gmZfxOYNdbQ od 14. minuty https://www.youtube.com/watch?v=hvbupXDDpg4 https://www.youtube.com/watch?v=a2Ow2D9Djo4