ÚVOD DO SPECIALIZACE AKTIVITY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ 1.Úvod - základní informace organizační a obsahové Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

ÚVOD rozdělení předmětu teoretická východiska + praktická cvičení seminární práce stručná charakteristika pojmů, se kterými se budeme setkávat odkaz na doporučenou literaturu

Stručná charakteristika základních pojmů životní styl - zdravý způsob života - wellness zdraví kondice tělesná (pohybová) způsobilost pohybové aktivity - zdatnost - zdraví pohybové aktivity - zdatnost - životní styl pohybové aktivity - zdatnost - pracovní výkonnost pohybový trénink pohybový program pohybová intervence

Životní styl Životní styl, kvalita života, pohyb - stále častěji diskutovaná témata současné společnosti. Pohybová aktivita, především na kondiční úrovni (fyzické zatížení) se stává kompenzací nedostatku pohybového zatížení a psychického tlaku jako důsledku současného způsobu života. V současném životním stylu zaujímají nezastupitelné místo pravidelně prováděné pohybové aktivity. Pravidelně prováděná pohybová aktivita je označována jako hlavní prvek zdravého životního stylu Životní styl determinuje tělesnou zdatnost, tělesné složení a motorickou výkonnost sledovaných jedinců

Zdraví WHO (Světová zdravotnická organizace) definuje zdraví jako stav celkové tělesné, mentální a sociální pohody (well-being).

Životní styl - pohybová aktivita Současný hektický způsob života - důraz se klade na maximální výkon - méně času na pravidelné pohybové aktivity - fyzická inaktivita + psychický stres → nadváha, obezita → hlavní faktory podporující vznik civilizačních onemocnění (srdeční onemocnění - hypertenze - IM, ICHS; diabetes mellitus; alergie; onkologická onemocnění; apod.). Pravidelná pohybová aktivita je důležitá pro udržování tělesných funkcí a struktur.

Životní styl - pohybová aktivita Pohybová aktivita jako součást pohybového režimu přitom nepředstavuje pouze biologický rozměr životního stylu, ale staví na bio-psycho- sociálním principu existence a fungování lidského organismu. Tento princip zdůrazňuje celostní nahlížení při řešení otázek spojených s životem jedince jak ve vztahu k němu samému, tak i v rámci sociálních skupin, k nimž během života náleží.

Zdatnost a kondice Ve spojitosti s tréninkem se používají pojmy zdatnost a kondice. Oba pojmy v praxi ovlivňujeme aplikovaným pohybovým režimem přizpůsobeným věku a pohlaví. Vždy se individuálně zajímáme o aktuální stav organismu a jeho aktuální zdravotní způsobilost k výkonu předpokládané pohybové zátěže (Bunc, 2006).

Tělesná zdatnost důležitý parametr ovlivňující životní styl součástí obecné zdatnosti člověka nezbytný předpoklad pro účelné fungování lidského organismu. zdravotně-preventivní působení a její pozitivní vliv na celkovou výkonnost řada studií jednoznačně dokládá, že vyšší úroveň tělesné zdatnosti, jako důsledek pravidelně prováděných pohybových aktivit, redukuje některé rizikové faktory civilizačních chorob (např. AACPR, 1991; Blair a kol., 1989; Paffenbarger a kol., 1986 aj.) Zdatnost chápeme jako rozvinutou schopnost organismu odolávat vnějšímu stresu. Je to připravenost organismu konat práci, bez specifikace o jakou formu práce se jedná (např. běh, skok, ale i duševní práce) → určitá úroveň tělesné zdatnosti → vazba na pracovní výkonnost Rovněž tak lze zdatnost chápat jako soubor předpokladů pro danou konkrétní činnost. Aktuální zdatnost je částečně určována genetickými předpoklady a z části dosavadním jednáním nebo pohybovým tréninkem.

Tělesná kondice Kondice - tento pojem spadá pod obecnější pojem zdatnosti a charakterizuje specifickou připravenost organismu na určitý druh zátěže. Tělesná kondice - je účelově vázána na úroveň specifické pohybové činnosti (např. běžecká kondice, skokanská kondice, apod.) (Bunc, 2006).

Pohybová způsobilost aktuální úroveň zdatnosti = východisko pro tvorbu individuálního plánu pohybového tréninku (pohybové intervence) vždy individuální - vztah k předchozí pohybové zkušenosti, aktuálnímu zdravotnímu stavu, věku, pohlaví, sociálnímu statutu, pracovní činnosti, aktivitám volného času, apod. posouzení funkčního stavu rozhodujících svalových skupin, vzhledem k předpokládané formě pohybového zatížení (funkční testy, posouzení složek tukuprosté hmoty)

Pohybový program souhrn pohybových aktivit se zaměřením k ovlivnění vybraných, rozhodujících složek tělesné zdatnosti zvolené pohybové činnosti vždy musí vyhovovat danému jedinci individuálně volba druhu pohybové činnosti musí vycházet z úkolu, na co se chceme zaměřit a musí respektovat předchozí pohybovou zkušenost jedince jeden z prostředků pro ovlivnění zdravotně-orientované zdatnosti podstatným cílem většiny pohybových programů je ovlivnit fyziologické stárnutí a omezit degradaci svalové hmoty a obnovení nebo získání potřebných pohybových dovedností (Bunc, 2006) pohybová intervence → pohybová intervence

Pohybový intervenční program určitá forma a objem pohybového programu s cílem ovlivnit určitou složku tělesné zdatnosti Hlavní cíle pohybové intervence: - ovlivnění svalové zdatnosti (kombinace programů pohybových aktivit) - ovlivnění pohyblivosti rozhodujících segmentů pohybového aparátu (programy gymnastiky) - ovlivnění aerobní zdatnosti (programy cyklického charakteru) ideální případ = současné ovlivňování všech tří uvedených oblastí s dopadem na ovlivnění tělesného složení (BMI, ATH, ECM/BCM, atd.) základní předpoklad úspěchu aplikace pohybové intervence u osob bez pravidelného pohybového tréninku → respektování potenciálu volného času a předchozí pohybové zkušenosti jedince kultivace tělesné zdatnosti = udržování dosažené úrovně

Použitá literatura Blair, SN. a kol.: Physical fitness and all-cause mortality: A prospective study of healthy men and women. J Am Med Ass, 262 (17), Bunc, V.: Pojetí tělesné zdatnosti a jejich složek. Těl Vých Sport Mlád, 61 (5), Bunc, V.: Zvláštnosti kondiční přípravy žen. In: Novotná V., Čechovská, I., Bunc. V.: Fit programy pro ženy. Grada Publishing, Praha, Bunc, V., Štilec, M., Moravcová, J., Matouš, M.: Body composition determination by whole body bioimpedance measurement in women seniors. Acta Univ.Carolinae Kinathropol., 36, 2000, 1. Bunc, V., Štilec, M.: Possibilities of body composition and aerobic fitness influence by walking in senior women. In: K.Eisfeld, U.Wiesmann, H.J.Hannich, P.Hirtz (eds.): Gesund und bewegt ins Alter. Afra Verlag, Butzbach - Griedel, Corbin, CB. - Pangrazi, RP.: Are American children and youth fit? Res Quart Exerc Sport, 63, Dlouhá, R.: Výživa. Karolinum, Praha, Dobrý, L.: Struktura zdravotně orientované zdatnosti. Těl Vých Sport Mlád, 64 (2), Goffaux, J., Friesinger, G.C., Lambert, W., Shoyer, L.W., Moritz, T.E., McCarthy, M., Henderson, W.G., Hammermeister, K.E.: Biological age – A concept whose time has come: A preliminary study. S.Med.J., 98 (10), Jackson, S.H.D., Weale, M.R., Weale, R.A.: Biological age - what is it and can it be measured? Arch.Geront.Geriatr. 36 (2), 2003.Biological age - what is it and can it be measured? Karasik, D., Demissie, S., Cupples, L.A., Kiel, D.P.: Disentangling the genetic determinants of human aging: Biological age as an alternative to the use of survival measures. J.Geront. 60(5), Kučera, M.: Pohybový systém a zátěž. Praha, Grada, Nakamura, E., Moritani, T., Kanetaka, A. : Biological age versus physical fitness age. Eur.J.Appl.Physiol., 58, Newman, A.B., Haggerty, C.L., Goodpaster, B., harris, T., Kritschevsky, S., Nevitt, M., Miles T.P., Visser, M. : Strength and muscular quality in a well-functioning cohort of older adults: The health, Aging and Body Composition Study. J.Am.Geriat.Soc., 51, Paffenbarger, RS. - Hyde, RT. - Alvin, M. a kol.: Physical activity, all-cause mortality, and longevity of college alumni. N Engl J Med, 314, Seguin, R., Nelson, ME. : The benefits of strenght training for older adults. American Journal of Preventive Medicine 25, Spirduso, W.W. : Physical dimensions of aging. Human Kinetics, Champaign, 1995.